Ze školní lavice do virtuální učebny za pár dní. Dobrovolníci z Učíme online pomohli překlopit na internet už přes 170 škol

Jiří SvobodaJiří Svoboda

ceskodigital_1Insider

Foto: Natalia Bubochkina/ Česko.Digital

Koordinátorka projektu Učíme Online Eva Pavlíková z Česko.Digital (uprostřed)

0Zobrazit komentáře

České školství bylo jednou z oblastí, kterou koronavirová pandemie zasáhla mezi prvními. Poté, co vláda 12. března vyhlásila nouzový stav, bylo rychle jasné, že se zavřou i všechny české školy a více než 1,6 milionu žáků, studentů a 160 tisíc učitelů se muselo najednou vypořádat s bezprecedentní situací.

Napříč republikou se zároveň začala zvedat nevídaná vlna solidarity. Pod platformou Česko.Digital, která se pod vedením Jakuba Nešetřila za normálních okolností snaží o zlepšování českých státních online služeb nebo digitalizaci neziskového sektoru, vznikla spontánně iniciativa zvaná Učíme online a dala si za cíl pomoct školám a učitelům s úspěšným přechodem do online výuky.

Dnes, o více než měsíc později, už je Učíme online živelnou organizací, která má rozjetých několik projektů, aktivně pomáhá školám a její představitelé věří, že z rychlé reakce se stane projekt, který promění české školství dlouhodobě.

V polovině března se do iniciativy kromě Česko.Digital zapojili i komunity GUG.cz, GEG ČR, Microsoft Studentské trenérské centrum a také Google, Microsoft a American Academy, za kterou stojí Ondřej Kania. Výsledkem je, že přes platformu Slack aktuálně Učíme online tvoří více než 400 dobrovolníků. Jsou mezi nimi odborníci na IT, učitelé i rodiče.

jakub-nesetril

Foto: Česko.Digital

Jakub Nešetřil, zakladatel iniciativy Česko.Digital

„Zjistila jsem, že za velmi krátkou dobu se dá vytvořit velká komunita dobrovolníků, která má upřímnou potřebu pomoci našemu školství – oblasti, která se tak nějak dotýká nás všech, ať už v roli studenta, učitele nebo později v roli rodiče,“ říká pro CzechCrunch koordinátorka projektu Eva Pavlíková z Česko.Digital.

V rámci Učíme online se nejprve začalo systémově organizovat zprovozňování internetové výuky. Jedním z těch, kteří projekt pomáhali rozjet, byl zakladatel American Academy Ondřej Kania. Pro CzechCrunch v polovině března zdůraznil, že je potřeba systémové řešení, protože v danou chvíli každý učitel při výuce postupoval trochu jinak.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Školy tak dostávají od expertů zdarma kompletní pomoc v zavádění celých systémů pro výuku, ať už jde o Google Classroom, Microsoft Teams nebo Office 365. Aktuálně se přihlásilo 178 škol, z nichž už je komplexně proškoleno 121. Drtivou většinu tvoří základní školy, ale školit se nechali například i zástupci z Univerzity Karlovy. Přihlásit se je možné v tomto formuláři nebo na webu iniciativy.

„Jakmile se škola přihlásí, tak jí typicky za pár hodin kontaktuje náš dobrovolník a provede představitele školy vším od instalace potřebných nástrojů až po to, jak zapnout online vyučování,“ upřesňuje Pavlíková způsob, jakým probíhá školení.

Počítač do každé rodiny

Jednou ze škol, která se rozhodla pomoci využít, byla i Základní škola Jílové u Prahy. Zástupkyně ředitele Lenka Rybářová pro CzechCrunch přiznala, že ve škole nebyla původně vůle technologie příliš řešit.

„Škola táhne za jeden provaz.“

„Měli jsme jen elektronickou žákovskou knížku. Teď jsme během čtrnácti dnů začali s Google Meet a téměř všichni učitelé na škole ho pro své hodiny používají. Od příštího týdne také na ostro rozjíždíme Google Classroom,“ popisuje rychlou změnu, která logicky není pro všechny strany jednoduchá.

Učíme online si každopádně Rybářová nemůže vynachválit. Dobrovolník prý s ochotou vše nastavil, vysvětlil a proškolil ostatní učitele ve škole, přestože pro ně bylo vše nové. Google škole poskytl i trvalou licenci na studijní prostředí.

„Už měsíc nežiju pomalu ničím jiným než G-Suitem, a to jsem s ním předtím neuměla,“ směje se Lenka Rybářová. „Jsem opravdu šťastná, že to povedlo, že jsme mohli dostat neskutečnou pomoc a že škola táhne za jeden provaz.“

Aktuálně má podle Pavlíkové iniciativa Učíme online dostatek dobrovolníků. Největší nápor registrovala v prvních týdnech, kdy byli schopni odbavit až dvacet škol za den.

https://www.facebook.com/UcimeOnline/videos/244860209960217

Brzy poté, co začali organizátoři dostávat zpětnou vazbu od stovek učitelů, však narazili na relativně velký problém. „Uvědomili jsme si, kolik je v Česku rodin, které nemají potřebné vybavení, a jejich děti se tak nemohou online výuky účastnit. Rozhodli jsme se proto uspořádat sbírku,“ popisuje Pavlíková.

Netrvalo ani deset dní a povedlo se dát dohromady 175 notebooků a 34 stolních počítačů pro děti z potřebných rodin. Nadace Open Society Fund, Člověk v tísni a Eduzměna následně pomáhají s distribucí do jednotlivých rodin. Počty se navíc stále navyšují a k 21. dubnu mělo Česko.Digital přislíbeno celkem 874 počítačů.

Učitelé se také učí

Na základě zpětné vazby ze škol vznikl i projekt Učíme nanečisto, kde si učitelé prostřednictvím webinářů navzájem sdílejí praktické, technické i didaktické tipy pro svou výuku. Koncept je unikátní v tom, že jeden z učitelů učí a ostatní si mohou online hodinu v roli žáka vyzkoušet.

O webináře registrují organizátoři velký zájem, jen na první čtyři se chtělo registrovat 120 učitelů. Vypsaných je aktuálně dalších devět, ale rychle se zaplňují. „Když jsme vypsali dalších sedm kurzů, tak se nám na ně za jediný den přihlásilo 150 učitelů,“ říká Pavlíková.

tomas-cupr-spalek

Přečtěte si takéZa vlastní značku potravin Rohlik.cz dává Čupr hlavu na špalek. Když nebude chutnat, vrátí dvojnásobek cenyZa vlastní značku potravin Rohlik.cz dává Čupr hlavu na špalek. Když nebude chutnat, vrátí dvojnásobek ceny

Jednou z lektorek webinářů je i Štěpánka Baierlová, která by za normálních okolností v těchto dnech stála za katedrou v Základní škole v Sušici. Protože ale technologie v hodinách používá, rozhodla se své zkušenosti sdílet.

„V rámci webinářů ukazujeme tipy, jak nástroje využít pro online výuku, protože nelze jen jednoduše překlopit na internet to, co se běžně děje ve třídě. Snažím se vysvětlit, že není podstatné teď učit věci přesně podle osnov, ale že můžeme toto období využít pro rozvoj potřebných dovedností,“ říká Baierlová pro CzechCrunch. Zaměřuje se hlavně na didaktické tipy a seznámení s technologiemi nechává na ostatních dobrovolnících.

Pochvaluje si, že učitelé táhnou za jeden provaz. „Jsou ochotni se vzájemně inspirovat a poradit, jak danou věc dělají u nich ve škole. Připadá mi, že právě sdílení je v současnosti v učitelské komunitě opravdu silné,“ tvrdí Baierlová. Sama ostatním učitelů například ukazuje, jak si organizuje práci v Google Classroom.

O webináře je však zájem nejen mezi učiteli, ale i rodiči, a tak se Baierlová rozhodla na konci dubna uspořádat i streamovaný diskuzní panel pro všechny, které vzdálená výuka zajímá. Cílem je prý vytvořit spojující podvečer, kde hosté z řad ředitelů řeknou, jak lze v této situaci více komunikovat a vyjít vstříc.

Dlouhodobá přeměna českých škol

Více než čtyři stovky dobrovolníků ale nepolevují. Jedním z dalších sub-projektů bude najít školy, které nepoužívají žádné technologie. Spolupracovat na tom bude Česko.Digital s dalšími institucemi, které mohou poskytnout faktická data o využívání technologií na jednotlivých školách.

„Je spousta škol, které skončily na tom, že dětem posílají e-maily s úkoly. Myslím si, že vlna, kdy se škola dostane z asynchronní komunikace do skutečných online lekcí, ještě přijde,“ nastiňuje svou vizi Pavlíková.

Pro Česko.Digital i všechny dobrovolníky ale teď bude klíčové přetavit dosavadní snahy na dlouhodobou platformu pod pracovním názvem Učíme online 2.0. „Ze současné situace vzejdou školy, které budou online výuku praktikovat v dlouhodobém horizontu. I ty školy, které skončily u e-mailu, se nyní budou dívat po dalších možnostech,“ doufá Pavlíková.

cesko-digital2

Web projektu Učíme online

Česko.Digital už v počátcích pandemie pomohlo se zprovozněním speciálního webu Ministerstva zdravotnictví. Kromě pěti aktuálních projektů a projektu Učíme online navíc nedávno spustilo i platformu Damerousky.cz, která slouží pro sdílení po domácku vyrobených roušek.

Jedná se o komunitu IT profesionálů, kteří pod vedením Jakuba Nešetřila, jenž založil a následně úspěšně prodal gigantovi Oracle svůj startup Apiary, pro-bono pomáhají neziskovým organizacím, samosprávě i státu. Od svého založení v květnu 2019 sdružila přes 2 300 vývojářů, designérů, projektových, produktových manažerů a marketérů.

Český startup Vividbooks rozhýbává kresby na papíře. Chce motivovat děti ke studiu technických oborů

Peter BrejčákPeter Brejčák

vit-skopStory

Foto: Natalie Kuznetsova/Vividbooks

Vítek Škop, zakladatel vzdělávacího startupu Vividbooks

0Zobrazit komentáře

Z diplomové práce až k vlastnímu startupu. Vítek Škop se jako grafický designér a student UMPRUM pustil do vývoje projektu využívající rozšířenou realitu ve vzdělávání. Se svým startupem Vividbooks chce zlepšit výuku technických věd a děti tak víc motivovat, aby se pro ně častěji rozhodovali při výběru vysokých škol. Na další rozvoj teď získal seed investici ve výši pěti milionů korun a jako další cíl si stanovil věhlasný Y Combinator v Silicon Valley.

Vítek Škop měl štěstí v tom, že již ve svých patnácti letech věděl, co chce dělat. Proto se už na střední škole začal věnovat grafickému designu a po maturitě se téměř na rok přestěhoval do Londýna, kde sbíral další zkušenosti.

„Na e-maily nikdo neodpovídal, a když ano, tak neměli zájem. Tak jsem vzal iPad a osobně chodil klepat na dveře, jestli mě někde nevezmou. Po dvou měsících jsem si takhle našel neplacenou stáž,“ usmívá se dnes osmadvacetiletý mladík během rozhovoru pro CzechCrunch.

„Vzniká generace designérů řešící problémy, které před nás naházely předchozí generace.“

Ve studiu Special Project, které ve třech lidech pracuje na zakázkách pro klienty jako Google nebo Samsung, si Škop uvědomil, že design nutně nemá být jen o estetice, ale také o hlubším smyslu, jak je možné pomocí designu nebo grafiky udělat pro společnost něco smysluplného. S tímhle mindsetem se dostal také na studium UMPRUM, i když rozhodnutí nebylo úplně jednoduché.

„Je to poměrně výběrová škola, viděl jsem, jak lidé brečeli kvůli tomu, že se na přijímačkách nedostali ani do druhého kola. Když už mě přijali, byl bych pěkný hajzl, kdybych se na to pak vykašlal,“ směje se Škop, který se tak kvůli studiu grafického designu vrátil zpátky do Česka. Rozhodnutí dnes vůbec nelituje, pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová podle Škopa ve svých studentech podporuje rozvoj kritického myšlení a celkově v oboru učí nový přístup k designu.

vitek_skop_2-min

Foto: Tomáš Slavik/Vividbooks

Zakladatel startupu Vividbooks Vítek Škop

„Ten v budoucnu nebude o dělání hezkých log. Designér je někdo, kdo kriticky přemýšlí nad mnoha aspekty, takový polyhistor spojující svět technologií, programátorů, startupistů a všechny přesvědčuje, aby nad věcmi přemýšleli i v rámci konsekvencí svých nápadů,“ popisuje Škop.

„Přicházíme do doby, kdy už nemusíme navrhovat jen hezké věci. Vzniká generace designérů řešící problémy, které před nás naházely předchozí generace. Z mého pohledu je to strašně zajímavý moment, estetika se přesouvá na druhou kolej, designéři řeší problémy. A že jich máme hodně,“ říká s úsměvem Škop.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jako student se na vysoké škole věnoval několika různým projektům. V prváku se například rozhodl být 24 dní bezdomovcem, během kterých přespával u jiných lidí a o svých zážitcích následně psal. Mezi jeho serióznější práce v portfoliu však patří třeba vizuál pro hudební festival Dvořákova Praha či koncept loga města Plzeň.

Se svou bakalářskou prací, kterou připravil jako povídku na téma změn rolí mužů a žen ve společnosti, se Škopovi jako prvnímu českému studentovi podařilo dostat do Wallpaper Graduate Directory 2019. Jde o ocenění britského estetického magazínu, ve kterém každý rok vybírají skupinu studentů jako vycházející hvězdy oboru.

Rozhýbejte kresby na papíru

A ve svých snahách Škop pochopitelně nepolevil. Při přemýšlení nad tématem diplomové práce se rozhodl zaměřit na problematiku digitalizace vzdělávání. Díky inspiraci na projektech souvisejících s Czech Innovation Expo se následně rozhodl využít rozšířenou realitu (AR z anglického augmented reality).

„Rozšířená realita je super trendy slovo, ale smysluplných využití má hrozně málo, což je škoda. Vývojáři tuto technologii často využívají jen kvůli technologii samotné,“ myslí si Škop, který se původně chtěl věnovat tvorbě klasické učebnice ve formě knihy a tu kombinovat s moderní technologií AR.

vividbook_slavik_2_05_s-min

Foto: Tomáš Slavik/Vividbooks

Cílem Vividbooks je vzbudit v žácích zájem o studium technických oborů

Prvotní nápad ale změnila studijní stáž v New Yorku na School of Visual Arts. Během ní si Škop i díky zpětné vazbě od Nicolase Negroponteho, zakladatele Media Lab na prestižní MIT, uvědomil, že původní koncept tvorby učebnice jako knihy není ideální a dnešní doba vyžaduje co nejvíc aktivní přístup žáků. Jako nejideálnější forma se ukázalo to nejlepší vzdělávací médium historie – tužka a papír.

Takovým způsobem z původně diplomového projektu vznikl i samostatný vzdělávací startup Vividbooks stojící za vývojem aplikace a pracovních listů, které učitel vytiskne na klasický papír a následně rozdá žákům. S využitím iPadu, který se na papíry namíří, najednou jednoduché kresby ožívají, vydávají zvuky a dětem tak učební látku přinášejí v hravé formě.

„Snažíme se o badatelský přístup. Naším cílem je, aby si žáci vzorečky neopsali z knihy, ale aby na ně přišli sami. Děti si kreslí, co se naučili, a tím i verifikují, že se něco naučili. Nakreslit znamená pochopit,“ přibližuje fungování aplikace Škop, který zároveň věří, že budoucnost vzdělávání stojí v přímém zapojení dětí do výuky a nejen v pasivním přijímají informací.

Aplikace zatím obsahuje učební látku pro fyziku, najdete v ní například fungování parní lokomotivy, čtyřtaktního motoru nebo základy optiky. Důvod pro výběr fyziky byl jednoduchý – děti ji buď milují, ale mnohem častěji nenávidí, a cílem je vzbudit v nich zájem o studium takzvaných STEM oborů (z anglického Science, Technology, Engineering, Mathematics).

„V sedmé nebo osmé třídě, na které cílíme, to na fyzice není žádná raketová věda. Můžeme ale přispět k tomu, že žáci budou mít fyziku o něco radši. Se stejným cílem pak plánujeme přidat i chemii nebo biologii,“ popisuje kreativní zakladatel.

Investice a směr Spojené státy

Se svým týmem však před sebou má Škop ještě mnoho práce. Primárním cílem je aktuálně dodělávat obsah, protože samotné Vividbooks fungují spíše jako knihovna obsahu – technologie aplikace, kterou připravují také pro Android a využití ve webovém rozhraní, není technologicky nijak výjimečná.

vividbook_slavik_2_07_s-min

Foto: Tomáš Slavik/Vividbooks

Aplikace Vividbooks kombinuje papír a rozšířenou realitu

Aby se mohl projekt nadále posouvat dál, na pomoc si Škop přizval také andělského investora. Jindřich Horák, spoluzakladatel stavebnin DEK, do firmy jako seed investici vložil pět milionů korun, podle Škopa nejnižší možnou částku, se kterou je schopen se svým týmem v průběhu nejbližší doby dodělat nejdůležitější věci.

Jedna z nejdůležitějších výzev v nejbližší době bude pro Vividbooks také expanze do Spojených států, které mají v budoucnu společně s Evropou či Indií tvořit jeden z primárních trhů vzdělávacího startupu.

Za oceánem již firma získala zpětnou vazbu na veletrhu spotřební elektroniky CES, kde se o řešení zajímali distributoři ze všech koutů světa, ale také zástupci společnosti Apple (kteří Vividbooks pozvali i do centrály v kalifornském Cupertinu), a dokonce i známý iluzionista David Copperfield.

vividbook_slavik_2_02_s-min

Foto: Tomáš Slavik/Vividbooks

Vividbooks fungují díky spojení rozšířené reality a klasického papíru

„Aktuálně se chceme zaměřit na jednu věc, přípravu obsahu pro výuku fyziky, získat první platící uživatele a pak máme v plánu jít na podzim do inkubátoru v San Francisku, kde bychom si mohli sáhnout na investici v jiném řádu,“ nastiňuje Škop další plány s tím, že druhý spoluzakladatel Vividbooks David Drobík se aktuálně ve Spojených státech snaží startup dostat do akcelerátoru Y Combinator.

To vyžaduje hodně práce, aktuálně Vividbooks totiž nabízí obsah zdarma a první komerční „učebnici“ teprve dokončuje. Navzdory tomu si již aplikaci stáhlo na 1 200 lidí, kvůli špatnému systému však tým startupu nedokázal sbírat zpětnou vazbu a pracuje tak i na zjednodušení této oblasti.

Mezičasem vzhledem na aktuální světovou pandemii koronaviru Vividbooks nabízí všechny své dokončení studijní materiály ke vyzkoušení zdarma. Chce tím pomoct dětem sedícím kvůli zavřeným školám doma, ale také jejich rodičům i učitelům.

aplikace-erouska

Přečtěte si takéV Česku se spouští aplikace eRouška. Staví na ochraně soukromí a upozorní, pokud jste přišli do kontaktu s nakaženýmV Česku se spouští aplikace eRouška. Staví na ochraně soukromí a upozorní, pokud jste přišli do kontaktu s nakaženým

Do budoucna se v komerčním prodeji plánuje zaměřit na dva druhy distribuce. Jednak na B2B pomocí partnerů třetích stran, kdy budou školy platit poplatek za licenci na pět let užívání, a jednak jako aplikaci pro rodiče, kteří chtějí dětem pomáhat v učení se, v zatím neurčené ceně na úrovni audioknih.

„Ideálně chceme dosáhnout, aby byly Vividbooks vzděláváním pro všechny. Aby nebyly jen pro elitu, která má nejnovější tablety a nejvíc peněz. Proto pracujeme i na rozšíření pro Android a webové prohlížeče, protože mnoho škol si produkty Applu nemůže dovolit, ale chtěli by nové technologie ve výuce využívat,“ přibližuje Škop s tím, že obecnější otázce využívání tabletů nebo technologií ve školách se společnost nevyhne.

„Nejsem učitel, takže nevím, jestli je lepší technologie ve výuce mít, nebo ne. Ale zavírat oči před tím, že existují chytré telefony, asi není úplně šťastné. Děti je třeba naučit, jak s nimi smysluplně pracovat, aby nebyli jen pasivními konzumenty obsahu. To je to nejhorší, co technologie dělají,“ dodává Škop.