Jméno Sinéad O’Connor si většina mainstreamového publika dokáže spojit jen s jednou písní, coverem Nothing Compares 2 U od vedlejšího projektu hudebníka Prince. Přesto ale irská zpěvačka dodnes patří mezi nejznámější osobnosti světového popu. Teď se s ní desítky, ne-li stovky milionů lidí po celém světě budou loučit – v 56 letech totiž zemřela. Zanechává za sebou odkaz hodin oceňované hudby, šokujících vyjádření a lidskosti.

Smrt O’Connor potvrdila její rodina skrze vyjádření pro server RTÉ: „S velkým zármutkem oznamujeme, že nás opustila naše milovaná Sinéad. Její rodina a přátelé jsou zdrceni a žádají o soukromí v této těžké době.“ Přesné okolnosti zpěvaččina skonu nejsou známy. Loni v lednu byla hospitalizována týden po smrti jejího sedmnáctiletého syna, na sociálních sítích psala o svém záměru vzít si život, později se ale za příspěvky omluvila a fanoušky ujistila, že vyhledala lékařskou pomoc.

O’Connor se narodila v roce 1966 a hudbě se začala více věnovat v osmdesátých letech. V osmnácti spoluzaložila kapelu Ton Ton Macoute, díky které si jí po několika letech hraní po irském Dublinu všimli lidé z hudebního průmyslu. V roce 1987 vydala debutové album The Lion and the Cobra, které si rychle získalo širokou pozornost – a mladé umělkyni zajistilo první nominaci na cenu Grammy za nejlepší ženský pěvecký výkon v žánru rocku.

Mezinárodní slávy dosáhla s následujícím albem I Do Not Want What I Haven’t Got, které vyšlo v roce 1990. Právě zde se objevil její zdaleka nejslavnější singl Nothing Compares 2 U, poměrně výrazně přepracovaný cover skupiny The Family, vedlejšího projektu Prince. Nedlouho na to se zpěvačka začala projevovat jako provokativní osobnost.

V roce 1991 bojkotovala ceny Grammy (za druhé album dostala čtyři nominace) kvůli jejich komerčním aspektům a údajně odmítala vystupovat ve Spojených státech, pokud měla koncertu předcházet americká hymna. Rok na to, při vystoupení v americkém zábavním pořadu Saturday Night Live, před kamerami roztrhala fotografii papeže Jana Pavla II. a vyzvala diváky, aby „bojovali proti skutečnému nepříteli“.

Poukazovala na už tehdy známé případy sexuálního zneužívání dětí ze strany zejména irských kněží. Až o deset let později se ze sexuálního zneužívání v katolické církvi stalo velké globální téma. O’Connor si za svůj komentář v devadesátých letech vysloužila mnoho kritiky, mezi jinými i od herce Joe Pesciho a zpěvačky Madonny. V roce 2021 ve své autobiografické knize Rememberings k tomu napsala: „Vidíte, všichni chtějí popovou hvězdu. Já jsem ale protestní zpěvačka. Prostě jsem ze sebe chtěla dostat věci, co mě trápí. Netoužila jsem po slávě.“

Ačkoliv úspěch singlu Nothing Compares 2 U nikdy nezopakovala, novou hudbu vydávala až do roku 2014. Celkem pod jejím jménem vyšlo deset alb, z nichž většinu kritika dobře přijala. Zejména v rodném Irsku se po celou dobu těšila také přízni posluchačů. Výrazný byl její aktivismus, v době jejich silné stigmatiazace podporovala přijetí lidí s HIV/AIDS, bojovala za práva žen na potrat nebo se vyjadřovala ve prospěch sjednocení Irska.

Přestože celý život kritizovala křesťanství, sama sebe dlouho označovala za křesťanku a náboženství pro ni bylo zásadním tématem. V roce 2018 nicméně konvertovala k islámu a změnila svoje jméno na Shuhada’ Davitt, Sinéad O’Connor nadále využívala jako umělecký pseudonym. Ostře pak reagovala na v západním světě rozšířenou islamofobii.

V neposlední řadě také jako jedna z mála často otevřeně mluvila o mentálním zdraví, se kterým měla dlouhodobé problémy – už v dětství prožila těžká traumata ze zneužívání ze strany své matky. V roce 2007 oznámila, že jí už dávno byla diagnostikována bipolární afektivní porucha. O sedm let později ovšem dodala, že na základě několika alternativních diagnóz jí netrpí. Přibližně od roku 2015 trávila mnoho času v psychiatrických léčebnách, byla jí diagnostikována hraniční porucha osobnosti a komplexní posttraumatická stresová porucha.

Posledními několika singly, které irská zpěvačka vydala, byly Milestones v roce 2018 (pod jménem Magda Davitt), cover Trouble of the World na podporu hnutí Black Lives Matter a letos nazpívala titulkovou skladbu The Skye Boat Song pro sedmou řadu historického fantasy seriálu Cizinka (anglicky Outlander).

Svojí hudbou, názory a aktivismem Sinéad O’Connor v průběhu života ovlivnila mnohé a její komplexní odkaz v dohledné době nezmizí.