Vánoce jsou za rohem. Což znamená, že se blíží doba, kdy náměstí a jiná veřejná prostranství našich měst zaplní kádě plné cákajících kaprů. Právě tento způsob nákupu ryb se každým rokem setkává se stále větší kritikou. Stresující výlov, následný transport a přechovávání ve stísněných podmínkách přitom nemusí předcházet okamžiku, kdy se kapr dostane na štědrovečerní tabuli. V nesrovnatelně etičtějších podmínkách ryby chovají například v Rybí zahradě v Lážovicích u Berouna.

Za projektem Rybí zahrada stojí Jan Dušek a Michal Hrášek, k nimž se později přidal i Petr Velich. Od roku 2017 jsou průkopníky inovativního akvaponického zemědělství. To spočívá v uzavřeném systému, ve kterém mohou žít pěstované rostliny v dokonalé symbióze s rybami. Ryby zde chovají v prostorných kádích, kde se krmí a vylučují. Vzniklé odpadní látky a zbytkové minerály z krmiva putují trubkami do oddělení zeleniny a bylinek.

Voda následně samospádem protéká kořenovým systémem a rostliny z ní vytahují dusíkaté látky, které by rybám uškodily. Zpět do kádí se dostává naprosto čistá voda. Proces se opakuje několikrát denně, což zajišťuje, že je vše dobře vyvážené a ani rostliny, ani ryby nijak nestrádají. Jde o důmyslný systém, který v Rybí zahradě neustále zdokonalují, mimo jiné také ve spolupráci s odborníky z České zemědělské univerzity.

V Rybí zahradě se momentálně v kádích prohánějí dva druhy pstruhů, dva druhy sumečků, tilápie nilské, jeseteři sibiřští a také kapři obecní. Ty se akvaponičtí podnikatelé rozhodli zařadit do nabídky minulý rok. „V letošním roce se na nás obrátilo větší množství zákazníků, protože s našimi kapry byli v loňském roce velmi spokojeni. Letos jsme tak obstarali téměř dvojnásobné množství,“ říká Petr Velich.

Vánoční kapr etickou cestou

U kaprů z akvaponie totiž nehrozí, že bude jejich maso zatížené chemií, těžkými kovy nebo mikroplasty. Neabsolvují bezčetné přemísťování – po převozu do Rybí zahrady už si hoví jenom v kádi zásobené vodou z akvaponického oběhu. Nenechávají se vyhladovět, což je proces, který kapři mnohdy podstupují, aby se jejich maso zbavilo tuku a odboural se pach z rybníku.

„Pokud jde na stůl rovnou z výlovu nebo sádek, může chutnat bahnitě. U nás kapry nejprve takzvaně vyplavujeme na čisté vodě, abychom je vyčistili. A potom není po bahnité příchuti ani stopy,“ upřesňuje Velich, jak postupují v Rybí zahradě, aby kapří maso zbavili chuti, která mu často dělá špatný obrázek. Díky tomu, že voda není zatížená odpady, také nehrozí, že budou kapři zaplísnění a vzhledem k minimálnímu převážení také nejsou poranění nebo nějak viditelně poškození.

Foto: Rybí zahrada

Díky investici od Meritonu mohli v rámci projektu vybudovat unikátní skleník

Někteří lidé možná spatřují kouzlo v tom, že si před Vánoci přinesou domů ještě živého kapra, kterého si pořídí přímo u výlovu z rybníku nebo právě ve stánku se sudy. Velich ale tuto praktiku rozhodně nedoporučuje. „Takovýto způsob je sice tradiční, ale postupně se od něj již ustupuje. Přenášení živých ryb domů v igelitové tašce nebo síťovce se totiž rovná týrání zvířat. Ryba je v tu chvíli ve velkém stresu, není ve vodě a nemůže dýchat,“ vysvětluje.

A to není jediná potíž, která jde s přenesením kapra domů ruku v ruce. „Voda v domácnostech napojených na vodovodní řád bývá zpravidla chlorovaná, což rybám poškozuje dýchací ústrojí. Voda z vodovodu ani studny navíc není prokysličená a velmi často mívá vysokou teplotu,“ doplňuje Velich další důvod, proč je lepší si kapra domů donést již usmrceného nebo rovnou naporcovaného.

Na štědrovečerní tabuli i pod stromeček

Pokud přece jen neholdujete kapřímu masu, sáhnout můžete po některé z jiných ryb, které má Rybí zahrada ve stálé nabídce. Ty se nyní snaží zakladatelé projektu dostat ještě blíže k lidem – spustili tak rybí předplatné. Vytrhávají tím hned dva trny z paty. Těm, kdo mají na starosti štědrovečerní večeři, poskytují potřebné, navíc udržitelné suroviny, a těm, kdo nevědí, čím obdarovat své blízké, nabízejí ideální inspiraci.

Zásobit se surovinami z akvaponické farmy lze jednou, dvakrát nebo čtyřikrát do měsíce. V každém případě vždy na adresu dorazí nejen čerstvé ryby, ale také zelenina, bylinky a další produkty, jejichž výrobě se v Rybí zahradě věnují. Jsou jimi třeba bazalkové pesto nebo mátový sirup.

Foto: Rybí zahrada

Čerstvě v akvaponickém projektu představili rybí předplatné

„Jsme si vědomi toho, že produkce Rybí zahrady není pro každého. Jedná se o vysoce kvalitní produkt, jenž je zajímavý pro lidi, kteří vidí smysl v lokálním a udržitelném zemědělství a chovu ryb. A právě těmto lidem chceme co nejvíce usnadnit možnost, jak naše produkty dostat na jejich stůl,“ říká o novém produktu Jan Dušek.

Zákazník přitom předem neví, co se bude v krabici ukrývat. „Dopředu ale informujeme o tom, že balíčky vždy ctí sezóny. Na Vánoce tak pošleme kapra, v létě zase více ryb na gril s marinádami a svěží limonádou. Balíček má hodnotu vždy kolem 1 150 korun, takže člověk ušetří 150 korun na každém předplatném. A navíc ho čeká i překvapení v podobě ručních výrobků z Charity Beroun,“ popisuje vedoucí marketingu Rybí zahrady Pavlína Cuberková.

Akvaponický projekt tak úspěšně pokračuje ve svém růstu podpořeném také investiční skupinou Meriton, která je širší součástí známé skupiny Miton. Do projektu investovala v řádech desítek milionů korun, díky čemuž mohli zakladatelé Rybí zahrady vybudovat další senzaci – skleník o rozloze 900 metrů čtverečních, kde se zapojením České zemědělské univerzity vzniká dvousmyčková akvaponie.

Investiční příležitost se ale nyní rozšiřuje i na zákazníky, a to prostřednictvím věrnostního programu Zlatá rybka, jehož nejvyšší příčkou je získání minoritní akcie Rybí zahrady. Do programu je vyčleněno osm procent základního kapitálu společnosti a akcii může zákazník získat tak, že v rámci 24 měsíců utratí na e-shopu alespoň 12 tisíc korun. V případě první stovky zákazníků se lze k první akcii dostat už po pokoření hranice 5 tisíc korun.

„Samozřejmě se jedná spíše o prestižní záležitost. Ale podívejme se na to v širším kontextu. Rybí zahrada nabízí zákazníkům nejen možnost zajistit si kvalitní a dostupnou produkci potravin v turbulentní době, ale také příležitost podílet se na utváření a zlepšování produktového portfolia farmy. Farma umí vyprodukovat 320 tun ryb a až 280 tisíc salátů ročně,“ upřesňuje Martin Řezáč, hlavní investor ze skupiny Meriton.