Na Václavské náměstí to je odsud asi čtvrthodinka tramvají, podobně k Prašné bráně. Přesto to tu působí jako ve spálené zemi. Nákladové nádraží Žižkov je brownfieldem – průmyslovým areálem, který už neslouží svému původnímu účelu. Letos by se však místo mělo otevřít výstavbě. Na ploše 750 tisíc metrů čtverečních vznikne nová městská čtvrť.

Dohromady by na Žižkově mohlo vzniknout podle odhadů až jedenáct tisíc bytů. „Investoři jednotlivé údaje postupně zpřesňují, nicméně v polovině území pořád pracujeme spíše s odhadem,“ vysvětluje ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč.

Mluví se každopádně o tom, že nová čtvrť by měla poskytnout domov pro 23 tisíc obyvatel, číslo zahrnuje i výstavbu, která už v místě existuje. Počítají se také okolní záměry výstavby, které však IPR řeší zvlášť. „Zamýšlená hustota odpovídá stávajícím Vinohradům nebo Vršovicím, je to kolem 250 až 280 obyvatel na hektar,“ připodobňuje Boháč.

Investorů je v místě hned několik. Ti by se měli podílet také na výstavbě nebo aspoň financování veřejného prostoru. Nákladové nádraží Žižkov má být prvním brownfieldem, kde si Praha ozkouší nedávno schválená pravidla pro developery. Ta udávají částky, které mají developeři přispět. Navíc odstupňované podle toho, kde chtějí stavět. Nejvyšší částku musí investoři dávat tam, kde je potřeba změna územního plánu, a to na Žižkově je. Dohromady by tak v místě měli na veřejnou vybavenost přispět okolo 1,53 miliardy korun.

Výhoda je to především proto, že v místě, které dřív sloužilo především k překládce zboží, a to hlavně potravin, patří městu jen minimum pozemků. Plocha je přitom tak velká, že zde bude muset vzniknout například nová ulice nebo tramvajová trať. Developeři budou muset myslet i na prostor pro školy a školky, zdravotnická zařízení či sociální služby. Konkrétně by na místě měly být dvě základky, jedna střední škola a několik mateřských škol. V případě zdravotnických zařízení nepůjde o velkou nemocnici, spíše menší ordinace.

Co se týče zcela nové třídy, ta povede v podstatě z ulice Olšanská podél historické budovy ve stopě bývalé železniční trati, která přestala fungovat v roce 2016, až na Jarov. V budoucnu by se mohlo jezdit až do Malešic. „Dopravní podnik už novou tramvajovou trať projektuje, aby mohla vzniknout společně s výstavbou,“ líčí Boháč.

Tramvaj povede v podstatě také podél nového parku, od kterého ji bude dělit stromořadí. Místo pro rekreaci plynule naváže na Malešický park a les. Nebude to ale jediné místo pro odpočinek v zeleni. Parků má na nákladovém nádraží vzniknout hned několik. Jeden bude například i u Malešické ulice a naváže na existující Židovské pece.

Původní plány na vznik nové Jarovské spojky, kde by auta jezdila ve čtyřech pruzích, padly a v místě bude jeden v každém směru. V budoucnu by se pak přes Jarovskou třídu měli řidiči napojit na zatím neexistující část městského okruhu. Další ulice v místě projdou rekonstrukcí. Týká se to například Malešické, K Červenému dvoru i U Nákladového nádraží. Všechny by měly mít chodníky širší než dnes a i tady se počítá s místem pro stromy.

Nový život dostane také budova samotného nádraží, která je od roku 2010 pod památkovou ochranou a měla by tak doplnit moderní zástavbu. Sídlit by tady mohl Národní filmový archiv, budovy ale budou otevřené i veřejnosti. Mluví se o novém kinu nebo kavárně. Nově se uvažuje také o umístění cyklodepa, podobně jako na Florenci, hovoří se i o možnosti vzniku muzea technického rázu. Například muzea architektury.

Central Group už staví

Nákladové nádraží utichlo po šestašedesátiletém provozu teprve v roce 2002. V budoucnu by tu lidé měli najít především domov. S výstavbou dvou bloků už letos začala společnost Central Group, a to pod názvem Parková čtvrť v severní části nádraží. Pro lepší orientaci je to hned u Basilejského náměstí.

Původně se tady připravoval velký obchodní dům, protestovala proti tomu ale Praha 3. Spory nakonec donutily investora pozemek prodat, novým majitelem se následně stala právě společnost Central Group, která se na místě rozhodla postavit bytové domy. V první etapě budou bytů bezmála čtyři stovky. V přízemí domů, tedy v parteru, naleznou místo obchody či prostory pro různé služby.

Dohromady developer plánuje dva a půl tisíce bytů, park či pěší zónu. Za urbanistickou částí stojí studio Jakub Cigler architekti, na podobě domů se mají podílet další různá studia. První blok by měl být hotový už za dva roky a celý projekt Parkové čtvrti navazuje na Basilejské náměstí.

„Nikdy nebylo dotvořené, stojí vlastně ze tří čtvrtin. V rámci studií se vždy pracovalo s tím, že má být nějak dokončené, ale ne symetricky, s tím přišla až skupina Central Group,“ říká Ondřej Boháč z pražského Institutu pro plánování a rozvoj. Náměstí by mělo být vydlážděné a přibudou stromy.

Central Group ale zdaleka není jediným developerem, který se má podílet na proměně žižkovského nádraží. Společnost je rychlejší i proto, že má výjimku ze stavební uzávěry, která je v celém prostoru. S tím, jak ji Praha bude rušit po celé délce průmyslového areálu, budou vznikat další projekty. Výstavbu zde plánuje Penta, Sekyra Group, Metrostav Development, Finep či Geosan Development. V místě, kterému se říká Třebešín, je dokonce jeden projekt hotový a druhý dokončovaný.

Po Central Group je nyní nejdál pravděpodobně Penta Real Estate, která vypsala architektonickou soutěž na další část nádraží. Vyhrálo ji nizozemské studio Benthem Crouwel Architects, které doplní český tým RA15. Vzniknout by tady mělo 450 bytů a park.

Sekyra Group naváže na Smíchov City a Rohan City a do třetice nabídne Žižkov City s třemi tisícovkami bytů. Metrostav Development chystá další dva projekty v území Vackova. Finep by se měl podílet na dvou blocích, Geosan Development doplní nádraží Nagano Parkem s dalšími domy, tentokrát administrativními.