Startupy volají po zavedení zaměstnaneckých akcií (známých jako ESOP) roky, ale když se související novela loni na podzim objevila v parlamentu, mezi zástupci mladých technologických firem či jejich investory moc nadšení nevzbudila. Naopak, i když vstoupila od Nového roku v platnost, zaznívaly hlasy o tom, že model dělení se o úspěch firmy s klíčovými lidmi v takovém nastavení nikdo využívat nebude. Na příjem, který je kapitálový, se totiž aktuální legislativa v případě zaměstnaneckých akcií dívá jako na příjem ze zaměstnání.

V zahraničí, ve startupově vyspělejších zemích, ale také například na Slovensku, zaměstnanecké akcie využívají zejména mladé firmy, které si ve svém počátečním stadiu nemohou dovolit nabídnout zkušeným a seniorním lidem peníze, jaké by jinak vydělávali třeba ve velkých korporacích. A kromě toho ve startupu podstupují i riziko, že z něj nic nevyroste, protože podle globálních statistik devět z deseti zemře do několika let.

Odměnou za toto riziko bývají právě zaměstnanecké akcie, které v případě úspěchu mohou udělat z klíčových lidí doslova milionáře. K tomu došlo i u nás, například v Avastu nebo ve startupech typu Manta, který loni koupilo IBM za miliardy korun. A tato redistribuce bohatství pak pozitivně mění celou společnost.

A tak od chvíle, kdy parlamentem prošla v současnosti platná novela, se v kuloárech rozjely opětovné snahy napravit ji. Bližší podobu navrhovaných změn ve čtvrtek představila trojice z Pirátů Jakub Michálek, Jiří Valenta a Martin Jiránek společně se zástupci startupové scény.

Klíčové body nového návrhu

• Na zaměstnance, který na základě účasti v opčním programu získá akcie či podíly, se pohlíží jako na investora. Pokud zaměstnanec získá opce, jejichž budoucí realizační cena je stanovena na úrovni tržní hodnoty podílů k okamžiku vstupu do opčního programu, nevznikne při uplatnění opce příjem ze závislé činnosti, a tedy žádná daňová ani odvodová povinnost.
• Nebude přitom docházet k porušení principu „no tax before cash“, tedy že stát nemá chtít platbu daně dříve, než dojde k reálné výplatě peněz.
• Zhodnocení nad úroveň tržní hodnoty při vstupu (respektive realizační ceny, pokud je vyšší) je následně zdaněno při prodeji akcií či podílů jako ostatní příjem.
• Na prodej akcií či podílů získaných prostřednictvím opčního programu nebude umožněno aplikovat časový test, zhodnocení bude tedy vždy zdaněno.
• Pokud by opční právo bylo zaměstnanci poskytnuto se slevou oproti tržní ceně akcií či podílů v okamžiku vstupu zaměstnance do programu, je tento rozdíl zdaněn jako příjem ze závislé činnosti a uplatní se již platná a účinná pravidla provedená novelou platnou od 1. ledna 2024.

Mezi další klíčové předpoklady předkládaného návrhu patří, že opční programy půjde použít pouze pro zaměstnance, ne pro externí kontraktory. Zaměstnanec jako investor zároveň může oproti současnému stavu z firmy odejít a držet opční právo, podíl či akcie bez nutnosti řešit při odchodu zdanění. Firmy s opčními programy zároveň budou muset informovat finanční úřad o účastnících a základních parametrech jejich účasti.

„Jedním z hlavních cílů návrhu je pro zaměstnanecké akciové programy definovat právní rámec tzv. ‚safe harbour‘. Tedy aby společnosti, které budou chtít programy zavádět, a jejich zaměstnanci měli jistotu, že tento postup je pro ně právně i daňově bezpečný,“ popisuje Martin Jiránek, pirátský expert na startupy.

Zároveň doplňuje, že návrh vznikal ve spolupráci se zástupci startupového sektoru a Svazem průmyslu a dopravy, diskuze měly probíhat i s ministerstvem financí a ministryní pro vědu Helenou Langšádlovou (TOP 09). Piráti již současný návrh poslali koaličním partnerům, příští týden pak mají jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). Potenciálně by tak novela mohla začít platit od 1. ledna příštího roku, bude však záležet na jednáních v nejbližších týdnech.

„V tomto případě se jedná o kompromisní variantu, která naplňuje potřeby mladých i velkých firem a zároveň nezpůsobí snížení daňových příjmů státního rozpočtu,“ doplňuje Aleš Bělohradský, vedoucí poradců ministryně pro vědu.

Fondy návrh vítají

„Nyní se díky zapojení různých stran podařilo připravit návrh, který plní potřeby firem, jejich zakladatelů a zaměstnanců, ale i státu. Jde do určité míry o kompromis, ale i tak má potenciál přinést zásadní změnu – tato úprava by posunula Česko mezi top deset zemí v Evropě, pokud jde o vstřícnost právního a daňového rámce vůči ESOP schématům,“ komentuje Lukáš Konečný z fondu Y Soft Ventures.

„Konečně máme na stole návrh, za který se může postavit celá startupová scéna. Reaguje na největší výzvy minulé úpravy, drží se klíčového principu ‚no tax before cash‘ a přináší právní rámec, na kterém lze dále stavět. Je to první krok správným směrem na cestě ke konkurenceschopnosti Česka v globálním startupovém ekosystému,“ doplňuje Vojta Roček, spoluzakladatel exitovaného startupu Stories a partner fondu Presto Ventures.

„Pokud dopustíme to, že se ocitneme v situaci, kdy okolní státy stanoví pro ESOP jasná a možná i výhodnější pravidla, tak hrozí nejen odliv talentů, ale i odliv celých společností. Ačkoliv je návrh kompromisní, může přesto znamenat posun, který by celému našemu startupovému ekosystému umožnil jeho akceleraci,“ dodává Markéta Pařízek, HR business partner investiční skupiny Miton.