Zodpovědně vyrábět přímo v lese. V Norsku vyroste nejekologičtější továrna na nábytek na světě

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

vestre

Foto: BIG

Chystaná továrna Vestre má splývat s okolním lesem

0Zobrazit komentáře

Jméno Bjarke Ingels je význačné nejen díky svému velmi netypickému znění, ale také proto, že patří jednomu z nejzajímavějších žijících architektů. Jeho budovy vždy patří k nejambicióznějším projektům ve svém okolí a nezvyklý design kombinují s chytrým konceptem, který přímo reaguje na danou sociální nebo environmentální skutečnost. Nyní byla oficiálně představena jeho další budova – továrna na nábytek kladoucí maximální důraz na ekologii.

Dánské architektonické studio BIG (Bjarke Ingels Group) ve svých návrzích rádo experimentuje s formou a různými způsoby narušuje konvence daných typů staveb. Například most propojující dva břehy skulpturního parku v Norsku tak pojali jako moderní abstraktní sochu, členitý hranol, který je v polovině zkroucený o 90 stupňů. Nedávno pak dostal podporu OSN návrh plovoucího města, jehož široké využití šestiúhelníků se promítá do sociální sféry, soběstačnosti i odolnosti vůči klimatickým změnám.

Právě přizpůsobování se různým aspektům vývoje lidstva a přírody kombinované s vizuální dekonstrukcí zaběhlých struktur lze snad označit za jednu z hlavních charakteristik Ingelsových prací. Jasně ji lze identifikovat také v jednom z nejnovějších projektů jeho studia, továrny na nábytek norské firmy Vestre. Ta se má po dokončení na přelomu let 2021 a 2022 stát nejekologičtějším objektem svého typu.

ingels-big-vestre-plus-10

Foto: BIG

Stromy budou nejen v těsné blízkosti továrny, ale také přímo v jejim srdci

The Plus, jak zní název budovy, vznikne nedaleko tisícového městečka Magnor poblíž švédských hranic, přímo uprostřed borového lesa. Fasádu přitom bude tvořit dřevo získané ze stromů pokácených pro její postavení. Tento postup výrazně sníží ekologické náklady, stavba se tak ve spojení se svým vzezřením symbolicky i doslova ponoří do okolní přírody.

Továrna bude v kategorii průmyslových staveb v nordickém regionu první, která obdrží nejvyšší certifikaci udržitelnosti podle standardů BREEAM. Jejich hodnocení se zaměřuje na různá stádia životního cyklu budov a stanoví celosvětově uznávané potvrzení, že je daný objekt ekologicky nezávadný.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mezi důležitá kritéria patří například využívání energie a vody, míra znečišťování, doprava, použité materiály, množství produkovaného odpadu a další. V Česku mají druhé nejvyšší hodnocení budovy jako Enterprise Office Center, Butterfly Karlín, Aspira Business Centre nebo plánovaný The Flow Building.

ingels-big-vestre-plus-5-min

Foto: BIG

Stromy budou ponechány tak blízko továrně, jak jen to bude možné

ingels-big-vestre-plus-2-min

Foto: BIG

Továrna přivítá jakoukoliv návštěvu

V případě The Plus je tedy široké použití místního dřeva jen začátkem. Ve srovnání s obdobnými projekty má továrna produkovat alespoň o polovinu méně skleníkových plynů a velká část její střechy bude pokryta vegetací. Zbytek zaberou solární panely. Okolní les bude z většiny ponechán svým přirozeným procesům, takže do něj nebudou zasazeny žádné cizí druhy a zvířata nepřijdou o svůj domov. Hnízdní budky rozmístěné kolem budovy mají naopak zajistit dostatek příbytků pro ptáky.

V kombinaci se solárními panely bude energetické potřeby The Plus zajišťovat komplexní systém vodních nádrží, tepelných čerpadel a studen energie. Podle odhadů studia BIG má díky tomu provoz továrny Vestry vyžadovat až o 90 % méně energie než konvenční zařízení podobného rozsahu a účelu.

makeittoday-hala

Přečtěte si takéKurzy programování makeITtoday začínají novou kapitolu. V Praze se stěhují do nových kreativních prostor v Hale 40Kurzy programování makeITtoday začínají novou kapitolu. V Praze se stěhují do nových kreativních prostor v Hale 40

Samotný design stavby, jejíž půdorys má tvar právě znaménka plus, pak chce přinést novou perspektivu na celý koncept továrny. Každé ze čtyř ramen má svou vlastní funkci, takže jedno obsahuje sklad, druhé zpracování dřeva, třetí sesazování nábytku a čtvrté barvení. Všechny uprostřed propojuje logistický kruhový objezd. V nástavbě nad ním jsou umístěny kanceláře a návštěvnické centrum s výhledem na produkci i okolní přírodu.

ingels-big-vestre-plus-4

Foto: BIG

Střecha zákaznického centra

„Celý interiér je rozmístěn jako vývojový diagram, přičemž barva každého stroje přetéká až na podlahy,“ vysvětluje Ingels. „Když The Plus procházíte, pohybujete se souostrovím barevných ostrovů – prohlížení a zakoušení se stanou jedním a tím samým.“ Kolem jednotlivých ramen budovy se od přízemí až na střechu vinou stezky pro chodce, které umožňují sledovat celý proces produkce.

„Krása továrny spočívá v čistotě její organizace. Je pojata jako průsečík cesty a výrobní linky a tvoří velké plus propojující všechno se vším. Radikální transparence vyzývá návštěvníky a turisty ke sledování celého procesu výroby, zatímco pracovníkům poskytuje vzrušení z práce uprostřed lesa,“ dodává architekt. Pozornost turistů jak k budově, tak k nedalekému městečku, má přitáhnout také park o rozsahu kolem 121 hektarů, v jehož srdci bude výroba sídlit.

Ingels dále vysvětluje, že návrh studia BIG má ztělesňovat hodnoty firmy Vestre, která chce do jednoho celku spojovat ekologickou udržitelnost, ekonomickou výnosnost i sociální přínos, samozřejmě ve formě kvalitního nábytku. Proto se také vzdává typických snah o firemní tajemství a naopak svoje procesy dává plně na odiv komukoliv, kdo se přijde podívat. V ideálním případě toto pojetí Vestre inspiruje šíření ekologické výroby ve svém i dalších odvětvích průmyslu.

Finální továrna má být kromě důrazu na udržitelnost progresivní také používanými technologiemi. Logistiku mají ve spolupráci s lidskými pracovníky zajišťovat malí roboti a autonomní kamiony Tesly. Celou výrobní linku prý půjde ovládat prostřednictvím tabletu. Realizace projektu s rozpočtem 31 milionů dolarů (přibližně 733 milionů korun) má začít už letos v srpnu.

ingels-big-vestre-plus-8

Foto: BIG

Zákaznické centrum

ingels-big-vestre-plus-7-min

Foto: BIG

Kolem budovy a mezi stromy se budou vlnit stezky pro chodce

ingels-big-vestre-plus-3

Foto: BIG

Výrobní linka bude jasně barevně strukturovaná

ingels-big-vestre-plus-6

Foto: BIG

Výrobní linka

ingels-big-vestre-plus-9-min

Foto: BIG

Sklad dřeva

ingels-big-vestre-plus-11

Foto: BIG/Vestre

Bjarke Ingels a Christian Vestre při návrhu udržitelné továrny na dřevo

Hyundai vypálil rybník Nikole i Tesle. Korejci do ostrého provozu posílají první desítku vodíkových náklaďáků

Michal MarekMichal Marek

hyundai-xcient-boxed

Foto: Hyundai

Vodíkový tahač Hyundai Xcient

0Zobrazit komentáře

Udržitelnost ve vztahu k dopravě je velkým tématem. Pozornost zatím budí spíše osobní vozy na elektřinu, ale jednou z oblastí, kde se v následujících měsících a letech očekávají velké konkurenční boje i technologické posuny, je také nákladní přeprava. A právě v tomto segmentu se možná klube překvapivý technologický lídr – tradiční automobilový hráč z Koreje.

V oblasti nákladní přepravy má velké plány Muskova Tesla a pozornost k tomuto segmentu přitáhla i konkurenční značka Nikola, která chce se svými elektrickými a následně i vodíkovými náklaďáky dobývat svět. Nyní se však ukazuje, že pozornost veřejnosti možná míří špatným směrem a na tomto poli mohou klidně zazářit i tradiční automobilky. První vodíkové tahače totiž do provozu nasadí korejská automobilka Hyundai, čímž opěvovaným startupům Tesla a Nikola tak trochu vypálila rybník.

Prvních deset vodíkových nákladních vozidel nasadí Hyundai ve Švýcarsku a celosvětově se bude jednat o vůbec první těžká nákladní vozidla v provozu. Automobilka již své tahače vyexpedovala z výrobní linky a vozy aktuálně míří do Evropy.

hyundai-xcient-fuel-cell_1

Foto: Hyundai

Vodíkové tahače od Hyundai brzy vyrazí na silnice

hyundai-xcient-fuel-cell_cover

Foto: Hyundai

Vodíkový tahač Hyundai Xcient

Komerčním přepravcům budou nové náklaďáky předávány od září a do Švýcarska má z Koreje ještě letos dorazit dalších 40 vozidel. Do roku 2025 chce automobilka mít na silnicích 1 600 vodíkových tahačů.

Švýcarsko si korejský Hyundai za svou startovní destinaci pro další expanzi Evropou vybral i proto, že jsou v zemi helvetského kříže vozy komerční přepravy osvobozeny od silniční daně, pokud jsou bezemisní. To je samozřejmě silný motivační prvek pro využití takových vozidel, jejichž pořizovací cena je přirozeně vyšší.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Co se týče pohonu, nákladní vozidla od Hyundai spoléhají na 190kilowattové palivové články, které se starají o přeměnu vodíku na elektrickou energii. Vozy jsou schopné na jednu nádrž, která pojme zhruba 32 kilogramů vodíku, ujet 400 kilometrů. Velkou výhodou tohoto pohonu je fakt, že odpadním produktem je při jízdě pouze čistá voda.

Vodíku věří Hyundai i Toyota

Do vodíku jsou mnohými vkládány velké naděje, a to primárně právě kvůli nulovým škodlivým emisím, levnému provozu a zároveň skvělému poměru mezi délkou tankování a dojezdem. Zatímco elektromobily je potřeba dlouze dobíjet, vodíková vozidla stačí „natankovat“ a mají velmi solidní dojezd. Konkrétně nový tahač Xcient od Hyundai lze dle informací automobily dotankovat za 8 až 20 minut.

toyota-mirai3

Foto: Toyota

Vodíková Toyota Mirai první generace

Vodík je z tohoto důvodu některými vnímán jako perspektivní palivo. Kromě automobilky Hyundai, která vodíku věří i v osobní přepravě a již prodává dva vodíkové osobáky ix35 a Nexos, vkládá do tohoto paliva velké naděje i jedna z největších automobilek světa Toyota.

artvillas-min

Přečtěte si takéRyzí život na Kostarice. Unikátní resort Filipa Žáka nabízí luxus v srdci džungle hovořící jazykem českých architektůRyzí život na Kostarice. Unikátní resort Filipa Žáka nabízí luxus v srdci džungle hovořící jazykem českých architektů

Japonský automotive gigant byl nejprve průkopníkem na poli hybridního pohonu a nyní se snaží své prvenství na poli prosazování nových alternativních pohonů zopakovat i s vodíkem. Již v roce 2014 představila Toyota svůj vodíkový sedan Mirai a do budoucna v tento model hodně věří. Vyrábí jej již plně sériově a komerčně jej prodává i v Evropě.

Překážkou chybějící infrastruktura

Prozatímní nevýhodou vodíkových vozů je mnohde takřka nulová dostupnost vodíkových čerpacích stanic, což je i problém Švýcarska, kam míří nové „tiráky“ od Hyundai. Švýcarská asociace, která se otázce nasazení vodíkové infrastruktury věnuje, doufá, že by v zemi mohlo do konce roku být šest vodíkových čerpaček, což rozhodně není mnoho.

Právě tento problém je vodou na mlýn pochybovačům, kteří vodíku nevěří. Mezi ně zatím patří například Volkswagen, podle kterého je vodík neefektivní, či také Tesla, která chystá čistě bateriový nákladní vůz Tesla Semi. Špatná dostupnost vodíku může nicméně v nákladní přepravě být o něco menším problémem než v přepravě osobní. Velcí přepravci si totiž mohou vodíkové stanice instalovat ve svých depech.

hyundai-xcient-fuel-cell_3

Foto: Hyundai

Výroba vodíkového tahače Hyundai Xcient

Úspěch a neúspěch vodíkových vozidel bude nicméně na tom, jak se bude vyvíjet „vodíková infrastruktura“, velmi záležet. Problém je, že poptávka po vodíkových vozech a právě po tomto druhu infrastruktury vytváří pomyslné spojené nádoby, které se mohou stát začarovaným kruhem.

Pokud si odvážlivci nezačnou i za cenu diskomfortu pořizovat vodíkové vozy, bude chybět motivace budovat infrastrukturu a klesat nebude ani cena vodíku. Právě masovější nasazení v nákladní či třeba hromadné přepravě ale může tento pohon vynést na výslunní v i přepravě osobní.