Koronavirová situace přinesla velký boom práce z domova a v posledních několika týdnech jsme proto mohli pozorovat velký nárůst popularity různých aplikací a nástrojů pro týmovou komunikaci. V tomto segmentu extrémně vylétla videokonferenční aplikace Zoom, která se stala mediálním hitem i z důvodu pofidérního zabezpečení.
Zoom každopádně svým úspěchem značně nabudil konkurenci, čehož je důkazem i Google, který nyní svou telekonferenční platformu Meet zpřístupnil všem bezplatně, aby mohl rychle rostoucímu Zoomu konkurovat.
Google Meet, který funguje na velmi podobném principu jako třeba právě Zoom, byl až doposud dostupný jen pro uživatele firemních účtů G Suite. Nyní ale Google toto omezení ruší a službu mohou nově využívat všichni uživatelé, kteří mají u Googlu účet.
Bezplatného virtuálního meetingu se skrze telekonferenční nástroj Google může zúčasniti až 100 lidí. U firem a škol je to pak dokonce 250 účastníků.
Foto: Google
Google Meet je nyní dostupný pro každého s Google účtem
Google navíc prakticky nebude omezovat ani délku videokonference, což teď může být v konkurenčním boji zajímavá výhoda. U bezplatné verze jsou sice videohovory běžně omezeny na 60 minut, ale Google od teď až do 30. září zvyšuje maximální lhůtu pro jednu schůzku na 24 hodin. Třeba u již zmíněného Zoomu je přitom pro neplatící uživatele stanovena na maximálně 40 minut.
Oproti Zoomu může být u Google Meet pro některé uživatele překážkou fakt, že ke spuštění je potřeba být přihlášen k účtu Google. U Zoomu přeci jen stačí skutečně jen klepnout na odkaz a začít telefonovat. Právě tato jednoduchost je jedním z hlavních důvodů, proč si Zoom získal takovou popularitu. Nástroj, ke kterému není potřeba žádné přihlášení ani aplikace, je přirozeně univerzálnější a uživatelsky přívětivější.
Na druhou stranu, nutnost přihlášení do jisté míry zvyšuje zabezpečení celé platformy a snižuje hrozbu v podobě neoprávněného vniknutí do hovoru. Právě tomuto problému čelil konkurenční Zoom a fenomén se dokonce dočkal pojmenování „Zoombombing“. Tomu se Google brání zmíněnou nutností přihlášení a vedle toho také nutností být do místnosti „vpuštěn“ organizátorem, pokud se na meeting chystá uživatel, který není přizván pozvánkou do kalendáře.
Google rozšířením své telekonferenční aplikace mezi širokou veřejnost reaguje nejen na popularitu Zoomu, ale také na zvýšenou poptávku právě po jeho vlastní službě. Denní využití Google Meet dle společnosti oproti začátku roku narostlo až na třicetinásobek a služba během dubna denně obsluhuje 3 miliardy minut videohovorů. Koncem měsíce navíc platforma překročila hranici 100 milionů účastníků videohovorů za den a přibývá jí prý zhruba 3 miliony nových uživatelů denně.
Foto: Zoom
Videokonference přes aplikaci Zoom
Reklamnímu a vyhledávacímu gigantovi může v boji se Zoomem pomoci i to, že Zoom čelí v posledních týdnech vlně kritiky. Kromě již zmíněného problému se „Zoombombingem“ visí nad bezpečností této platformy i několik dalších otazníků, včetně například toho, že hovory nejsou koncově šifrované, ačkoli to firma tvrdila.
Zoom na kritiku zareagoval s pokorou a vyjádřil snahu na bezpečnosti důkladně pracovat, a to i na úkor jiných novinek. Dočasně nabytou důvěru ale firma zase bleskově ztratila, když se ukázalo, že tak trochu čarovala se svými čísly a ve skutečnosti Zoom rozhodně nevyužívá 300 milionů uživatelů denně, jak CEO firmy Eric Yuan prohlašoval. Tato číslovka totiž nepočítala unikátní denní uživatele, ale celkový počet uživatelů, kteří se účastnili klidně několika hovorů denně, a byli tedy započítáváni opakovaně.
Situace je pro Zoom o to horší, že na nepřesnost v číslech upozornil magazín The Verge, který si všiml, že firma na svém blogu u předchozího prohlášení s pokořením hranice 300 milionů denních uživatelů upravila text a nově tvrdí, že má denně 300 milionů denních účastníků virtuálních schůzek. Zoom sice reagoval, že to byla nezáměrná chyba, avšak sám na to evidentně upozorňovat nehodlal.
Tyto „průšvihy“ Zoomu ale nic nemění na tom, že startup ze San Franciska zahájil úplně novou éru hovorů přes internet. Jednoduchost, spolehlivost i perfektní uživatelské rozhraní Zoomu popohnaly celé odvětví a se svou odpovědí musel přispěchat i třeba Skype, který reagoval novinkou „Meet Now“, Facebook se svými Messanger Rooms a nyní právě i Google. Vlastní šifrované telekonference pak chystá třeba také Telegram.
Platformu Google Meet bude Google nefiremním uživatelům zpřístupňovat postupně, během několika následujících týdnů.
Cesty osudu jsou nevyzpytatelné a někdy nás bohužel přivedou do situace, ve které jde o život. Takovým situacím se sice nevyhneme, můžeme se na ně ale připravit a tím zmírnit jejich následky. Jedním ze způsobu, jak být na eventuální problémy připraven, je mít v mobilním telefonu nainstalovanou aplikaci Záchranka, která dokáže proces záchrany urychlit v některých případech až o desítky minut. A právě ty mohou být v mnoha situacích zcela rozhodující.
Již odmala je nám do hlavy vtloukáno číslo 155, tedy přímé spojení na operátora zdravotní záchranné služby. Ten je nám k dispozici vždy, když se my sami, nebo někdo v našem okolí, dostane do zdravotních komplikací. Osoba na druhém konci linky nám pomůže nejen s nezbytně nutnými úkony první pomoci, ale zároveň nás v náročné situaci uklidní, zjistí, kde se nacházíme a vyšle na dané místo rychlou záchrannou službu.
Pokud jste se někdy dostali do situace, ve které šlo o život, jistě víte, že se jedná o momenty plné stresu, nervozity, strachu a často i bezmoci. Alespoň částečně na takovou situaci dokáže připravit kurz první pomocí, který ukáže, jak rozpoznat nejrůznější typy zranění a dalších zdravotních komplikací, a naučí vás, jak osobu s daným postižením ošetřit. Zároveň se zde dozvíte, že nedílnou součástí každé první pomoci je volání onoho známého čísla 155.
Foto: Záchranka
Mobilní aplikace Záchranka
Poslední čtyři roky však existuje v České republice ještě jedna možnost, jak si rychle přivolat pomoc, a to prostřednictvím červeného tlačítka v mobilní aplikaci Záchranka. Její nainstalování, které je zcela zdarma, patří mezi ony kroky, jak se připravit na nenadálou situaci a mírnit její následky.
Budiž Záchranka
Za šikovnou aplikací, která dokáže zachránit lidský život, stojí Filip Maleňák. Na nápad vytvořit podobný systém jej přivedla práce jeho otce, který pracoval ve firmě vytvářející informační systémy pro záchranky.
„Díky tomu jsem se setkal se záchranáři, kteří mi vyprávěli o své práci. Za největší problém v té době považovali právě lokalizaci pacienta volajícího z mobilu. Záchranáři měli velmi nepřesné informace, kde se mobilní telefon volajícího nachází. Rozptyl byl od jednotek metrů až po desítky kilometrů,“ objasňuje Maleňák problémy s lokalizací, se kterou se museli záchranáři potýkat.
Proto když během studií biomedicínské techniky na brněnském VUT přišel čas zvolit téma bakalářské práce, měl Filip Maleňák celkem jasno. Ve své práci se začal zabývat možnostmi, jak lokalizovat pacienta při zavolání na linku 155, a zároveň přišel s novým řešením v podobě aplikace. Její koncept spočíval v lokalizaci dané osoby prostředním SMS odeslané na číslo 155, která obsahovala přesné GPS souřadnice volajícího. Tedy určení místa, kde se právě volající nachází.
Foto: Záchranka
Červené tlačítko je středobodem aplikace Záchranka
Ona aplikace však nezůstala schovaná jen na stránkách bakalářské práce, ale Maleňák, tehdy vybavený základy programování ze školy a knihami o programování pro mobilní telefony, se pustil do jejího vývoje. Ovšem trvalo další tři roky, než celý projekt dostal jasné obrysy.
„V roce 2014 se projektu ujal tehdejší provozovatel letecké záchranné služby v České republice Pavel Müller a jeho společnost Alfa-Helicopter. Společně jsme našli pro projekt podporu dalších partnerů, České pojišťovny a Jihomoravského kraje, a také odborné veřejnosti. Nakonec jsem se ještě na poslední chvíli přihlásil do soutěže Nadace Vodafone Startup roku,“ popisuje zlomové události Maleňák.
„Neměl jsem byznys plán, můj projekt nebyl výdělečný, ale zkusil jsem to. Nazvali mě sociálním podnikatelem a dostal jsem od nich ocenění za projekt s významným společenským přesahem. A tak vlastně začala naše spolupráce, Nadace Vodafone je až dodnes generálním partnerem projektu. Bez jejich financí by aplikace rozhodně nebyla tam, kde je.“
Avšak ani s podporou velkých partnerů neměla aplikace Záchranka zdaleka vyhráno. Projekt byl představen na záchranářské konferenci, ale další dva roky se toho moc nedělo. Aplikace narážela na byrokracii, ale i na potřebu napojit se na každou krajskou zdravotnickou záchrannou službu zvlášť.
„V rámci České republiky totiž fungují záchranky autonomně, nejsou centrálně spravovány. Naštěstí se na každé záchrance našel někdo, kdo se pro aplikaci nadchl a pomohl mi s jejím prosazováním,“ vysvětluje Maleňák složitou cestu.
Foto: Záchranka
Aplikace Záchranka dokáže pomoci v těch nejtěžších chvílích
V momentě, kdy se Záchranka dostala do rukou odborné veřejnosti, začaly se objevovat připomínky, na základě kterých byl celý systém vyladěn ke spokojenosti obou stran, tedy volajícího i záchranáře na druhé straně. „Troufám si říct, že dnes už vnímají všichni záchranáři aplikaci Záchranka jako přínosnou. Při vývoji totiž nemyslíme jen na lidi v nouzi, ale právě i na záchranáře, operátory tísňové linky 155,“ popisuje Maleňák jeden z klíčů k úspěchu.
„Chceme, aby byla aplikace naprosto funkční v rámci jejich zavedených systémů, aby pro ně neznamenala žádnou zátěž navíc, ale naopak aby jim v práci ulevovala. Nesmírně si vážím spolupráce každého z nich, protože jsou to právě oni, kdo lidem pomáhají, a tak můžou s tou nejvyšší kompetencí říct, jaké funkce jsou pro ně v aplikaci užitečné a jak by si to představovali,“ kvituje práci záchranářů devětadvacetiletý autor Záchranky.
Pomoc už je na cestě
Jak tedy aplikace vlastně funguje? Po jejím nainstalování do mobilního telefonu a vyplnění základních údajů se vám otevře poměrně jednoduché prostředí, kterému dominuje velké červené tlačítko. Pokud toto tlačítko na tři vteřiny podržíte, dojde k odeslání tzv. nouzové zprávy, která obsahuje vaši přesnou polohu, stav baterie mobilního telefonu, osobní informace včetně zdravotního stavu, které jste při instalaci vyplnili a kontakty na blízké osoby.
Spolu s tím je automaticky vytáčena také linka 155. Díky tomu, že je aplikace schopna poznat, kde se právě nacházíte, umí vyhodnotit, zda do záchranné akce nezapojit i další záchranné složky. Pokud jste například v lese či u vody, jsou do akce zapojeny i horské či vodní záchranné služby.
Aplikace myslí i na situaci, kdy je stav volajícího natolik vážný, že mu znemožňuje hovořit. V takovém případě lze v pravém horním rohu aplikace stisknout tlačítko „Nemohu mluvit“, které zobrazí nabídku nejčastějších poranění. Operátoři tak mají jasno, proč se z druhé strany nikdo neozývá, a mohou tuto skutečnost zohlednit v další komunikaci.
Foto: Neogenia
Zakladatel aplikace Záchrana Filip Maleňák a zakladatel Mobilního rozhlasu Ondřej Švrček
Přivolání pomoci je zcela základní a nejdůležitější funkcí aplikace. Mimo ni však Záchranka nabízí například návod na první pomoc, který je užitečný v případě, kdy se volající stává i osobou, jež poskytuje první pomoc. Návod je velice jednoduchý a zachraňujícího dovede až k fázi masáže srdce, při které mu i udává rytmus, v jakém by měla být masáž srdce prováděna.
Další užitečnou funkcí je tzv. Lokátor. „Jedná se o systém navigující k nejbližší pohotovosti, pohotovostní lékárně, zubní pohotovosti nebo stanovišti horské/vodní záchranné služby. Lokátor obsahuje i největší databázi AED (automatizovaných externích defibrilátorů) v České republice. V současnosti je jich nahlášených už více než 2 000,“ přibližuje jeho fungování Filip Maleňák.
Od minulého roku nabízí aplikace i varovná upozornění, systém varování obyvatel na vybraném území v krizových situacích. Aplikace uživateli v takovém případě zašle varovnou notifikaci, která jej může upozornit na únik chemikálií nebo rozsáhlý požár. Do tohoto systému je již zapojen Jihomoravský kraj, Plzeň a Praha s tím, že by další měla přibývat.
Varovný systém je využíván také Ministerstvem zdravotnictví při aktuální pandemii koronaviru. V rámci tohoto systému Maleňák upozorňuje na důležitost spolupráce s dalšími subjekty, mezi které patří například aplikace Mobilní rozhlas.
Doma i v zahraničí
Aplikaci Záchranka, která je mimochodem uzpůsobena i pro osoby se zrakovým a sluchovým handicapem, lze využít jak v České republice, tak díky nedávné expanzi také v Maďarsku, Rakousku a na slovenských horách. Uživatel navíc nemusí při překročení hranic nic nastavovat. V momentě, kdy je odeslána prosba o pomoc, jsou kontaktováni tamní záchranáři.
Aplikace myslí na jazykovou bariéru a podobně jako v případě nemožnosti mluvit, je volajícímu nabídnuta tabulka s nejčastějšími poraněními, ze které vybere, co se přihodilo.
Foto: Záchranka
Záchranka dnes funguje i v Maďarsku
Aplikace funguje i v dalších státech, zde však stisknutí tlačítka vytočí tamní linky obdobné naší 155. Polohové a další údaje ale odeslány nejsou. V blízké době by aplikace měla stejně jako u nás fungovat také v Chorvatsku a na Slovinsku.
Aby aplikace fungovala, není vyžadováno internetové připojení. Záchranka je s ním však schopna fungovat přehledněji a jednodušeji. Když internet nemáte, dokáže vám vygenerovat veškeré potřebné informace formou šifrovaného kódu, který pak odešlete jako klasickou SMS.
Tři sekundy od záchrany
Ve svém mobilním telefonu má v současné době Záchranku nainstalováno přibližně 1,3 milionu uživatelů. Za jeden den je červené tlačítko aplikace stisknuto průměrně padesátkrát. Za celou dobu existence aplikace lidé prostřednictvím ní volali o pomoc již ve 40 tisících případech.
A lze odhadovat, že v některých z nich bylo použití Záchranky rozhodnutím, které znamenalo záchranu života. Jak totiž Filip Maleňák připomíná, pokud se zraněný nachází kdesi hluboko v lese, je jeho přesná lokalizace bez aplikace téměř nemožná. V takovém případě může aplikace urychlit záchranou akci až o několik desítek minut, které mohou být rozhodující.
Jak celý tento systém funguje, si může dotyčný vyzkoušet, pokud aplikaci přepne do testovacího režimu. Následně může alarm aktivovat nanečisto a fungování si vyzkoušet. Případně je zdarma ke stažení i výuková verze aplikace, která umožní nácvik tísňového volaní v rámci zážitkového vzdělávání první pomoci.
Aby nedošlo k volání záchranářů omylem, je nutné tlačítko držet déle než ony tři vteřiny, díky kterým je náhodné volání v podstatě nemožné. Jak ale Filip Maleňák upozorňuje, pokud k hovoru přeci jen dojde, rozhodně není na místě jej ihned pokládat.
„Pokud se něco takového stane, prosíme vždy uživatele o to, aby volání dokončili a operátorům se omluvili, že to bylo omylem. Pokud se totiž odešle nouzová zpráva, ale volání z daného čísla nepřichází, záchranáři volají zpět a zjišťují, co se děje,“ objasňuje.
Plány, které se neobejdou bez financí
Jelikož je Záchranka neziskovým projektem, je nutné neustále hledat způsoby, jak ji financovat, což se aktuálně děje třemi způsoby. Tím prvním je podpora od partnerů, v jejichž čele stojí Nadace Vodafone ČR. Druhou cestou jsou funkcionality, které neslouží primárně k přivolání pomoci, tedy zmíněná varovná hlášení, jež jsou provozována spolu s kraji a městy, které přispívají na chod těchto funkcí i na chod celé aplikace.
„Třetí možností je něco, o co nás žádali sami uživatelé. Chtěli mít možnost dobrovolně přispět na fungování systému. To jsme umožnili díky platformě Darujme.cz,“ vysvětluje třetí způsob získávání financí pro Záchranku Maleňák a zároveň nastiňuje poslední, prozatím řešený způsob: „Posledním, čtvrtým zdrojem, který ještě není dotažený, je zapojení aplikace Záchranka pod oficiální částečné spolufinancování ze strany státu. Zde jednáme s Ministerstvem zdravotnictví.“
Foto: Záchranka
Filip Maleňák, tvůrce aplikace Záchranka
Díky těmto zdrojům je Filip Maleňák spolu se svým týmem schopen aplikaci neustále posouvat kupředu a přinášet nové funkce, které pomáhají záchranářům v jejich práci. V současné době tak například rozvíjejí funkci, díky které bude možné přenášet obraz přímo na dispečink ZZS. „Pokud se nám ji podaří zprovoznit, budu to považovat za velký úspěch,“ říká Maleňák.
K tomu by se Záchranka mohla brzy dočkat i své verze pro tlačítkové telefony, aby bylo její používání pohodlné i pro seniory. Rozšiřování jejího fungování i na další složky integrovaného záchranného systému, tedy hasiče a policii, však prozatím v plánu není. I když Maleňák nic nevylučuje.
Plánů je však podle Maleňáka daleko víc a bude trvat ještě hodně dlouho, než se využije veškerý potenciál, který v ní podle jejích autorů dříme. „Pružně reagujeme na veškeré technologické novinky a snažíme se je do Záchranky dostat tak, aby pomáhaly v nouzi,“ uzavírá Filip Maleňák.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.