Akcie americké společnosti Meta, do níž spadají značky jako Facebook, WhatsApp nebo Instagram, patřily v posledních letech k nejoblíbenějším investicím na trhu. Od začátku letošního roku se však karta obrátila. V rámci elitní skupiny Magnificent 7, v níž jsou zahrnuty největší technologické tituly, patří k těm slabším a od svých maxim z loňského srpna odepsaly již více než třetinu hodnoty. Co za propadem stojí a mají se investoři bát?

U Mety zakladatele Marka Zuckerberga je v první řadě nutné zdůraznit, že vysoká volatilita není pro tuto firmu ničím výjimečným. Její akcie mají ve zvyku – zejména po oznámení kvartálních výsledků – prudce kolísat. Nejvýraznější korekcí poslední doby byl propad v letech 2022 a 2023, kdy akcie ztratily přibližně 74 procent své hodnoty. Tehdy za tím stály rostoucí výdaje v kombinaci s historicky prvním úbytkem uživatelů. Poté však Zuckerberg vyhlásil „rok efektivity“ a akcie se od svého lokálního dna odrazily k neuvěřitelnému růstu o více než 700 procent.

Důvodů pro současný pokles je hned několik. Prvním jsou masivní výdaje na infrastrukturu pro umělou inteligenci. Problém spočívá v tom, že reálné přínosy AI pro hospodaření Mety jsou zatím přinejmenším rozporuplné. Druhým faktorem je tiché přiznání, že ambiciózní projekt Metaverse, do kterého firma „nalila“ zhruba 80 miliard dolarů (v přepočtu 1,7 bilionu korun), byl pravděpodobně krokem vedle.

Foto: Google Finance / CzechCrunch

Vývoj ceny akcií společnosti Meta od začátku roku 2026

K tomu musíme přičíst i celkově horší náladu vůči velkým technologickým firmám a změnu očekávání ohledně úrokových sazeb. Ty kvůli geopolitické situaci (zejména kolem Íránu) zřejmě neklesnou tak rychle, jak trhy doufaly, což technologickým akciím obecně nesvědčí. A svou roli sehrála i vysoká valuace – Meta se loni obchodovala za více než třicetinásobek ročních zisků (P/E), což je hodnota, která akcie činí extrémně citlivými na jakoukoli negativní zprávu.

Právě jedna taková zásadní negativní zpráva dorazila koncem minulého týdne. Velké technologické firmy čelí žalobám neustále, ale tento případ je jiný. Porota v Los Angeles rozhodla v civilním sporu, který iniciovala nyní již dvacetiletá žena vystupující pod iniciály K. G. M. Ta obvinila Instagram a YouTube (vlastněný Alphabetem), že se kvůli jejich návykovému designu stala už v šesti letech závislou na videích na YouTube a v devíti letech na Instagramu. Podle jejích slov vedlo nadměrné používání těchto služeb k těžkým psychickým problémům, depresím a rozpadu vztahů v rodině.

Deset z dvanácti porotců dospělo k závěru, že firmy o rizicích návykovosti svých algoritmů věděly, a přesto je záměrně navrhovaly tak, aby co nejdéle udržely pozornost dětí. Soud nařídil technologickým obrům zaplatit celkem šest milionů dolarů (v přepočtu zhruba 128 milionů korun). Polovina částky připadá na přímé odškodné pro žalobkyni, druhou polovinu tvoří sankce za podvodné chování firem. Meta má podle rozsudku uhradit 70 procent této sumy, zbytek připadá na Google.

Jak připomněla Lupa.cz, aby toho nebylo málo, Meta ve stejném týdnu utrpěla porážku i v dalším důležitém sporu v Novém Mexiku. Tamní porota jí nařídila zaplatit dokonce 375 milionů dolarů (8 miliard korun) za to, že nedostatečně chránila bezpečnost dětí a umožnila sexuálním predátorům je skrze své sítě kontaktovat. Tato kumulace právních neúspěchů vysvětluje, proč akcie Mety na zprávy reagovaly propadem o osm procent. Samotné finanční postihy sice nejsou pro firmu s miliardovými zisky likvidační, ale naznačují hlubší problém.

Americký právní systém stojí na precedentech. Pokud by byl tento rozsudek definitivně potvrzen, představuje to obrovské riziko v tisících dalších sporů. Mohlo by to otevřít celospolečenskou debatu o návykovosti algoritmů nejen u dětí, ale i u dospělých. Regulační orgány by dostaly do rukou silné karty, což by do budoucna mohlo zásadně oslabit pozici těchto společností vůči uživatelům.

Odborníci tento moment přirovnávají k situaci kolem velkých tabákových společností v minulém století. Ty také zpočátku tvrdily, že jejich výrobky jsou v pořádku a nikomu neškodí. Nakonec však soudní rozhodnutí vedla k drastickým regulacím a opatřením, která zásadně změnila celý jejich byznys.

Trhy mají tendenci reagovat přehnaně a je možné, že i tentokrát jde o dočasnou paniku. Pokud by však vyšší instance rozsudek potvrdila, může to z dlouhodobého hlediska znamenat reálné ohrožení dosavadního byznys modelu sociálních sítí.