Když se v devadesátých letech dostal Palác Hrzánů z Harasova k původním majitelům, byl v nehezkém stavu. Místo se ale nakonec spolu s duchem doby změnilo na sídlo umělců, fotografů, designérů i architektů, kteří si tu vytvořili svoje ateliéry. Byl mezi nimi například americko-kanadský architekt Frank Gehry, a tak tu velmi pravděpodobně vznikl návrh Tančícího domu. Dnes po letech místo znovu ožívá jako centrum umění a designu.

Představuje významnou zkratku na cestě Prahou. Z Kamzíkové ulice se dá přejít do Celetné a odtud už je to kousek na Staroměstské náměstí. Pasáž v Paláci Hrzánů z Harasova ostatně sehrála velmi důležitou roli v propojení historické Prahy na rušný Ovocný trh. Kdo však chtěl zkratku využít v posledních čtyřech letech, měl smůlu, od covidové pandemie zůstala pasáž zavřená. Někdejší umění časem nahradily obchody a služby žádané turisty, vznikly tu tak suvenýry, směnárna či bankomat. Ty ale zase nepřežily pandemii.

Pasáž tak zůstala v posledních letech zavřená. Majitel Jan Stadler, který palác získal v restitucích, zemřel a památka skončila v rukou hudební nadace Stadler-Trier. Ta chtěla prostor znovu poskytnout těm, kteří ho obývali v devadesátých letech, tedy v přeneseném slova smyslu. Od středy je tak v pasáži přístupných hned několik designérských obchodů či galerie. Jejich provozovatelé si koncept svého prostoru zvolili sami, někdo pracoval jen s materiály s nulovým odpadem, jiný si přizval architekty. Nájemníci se navíc společně snaží upravovat veřejný prostor zvenku, sjednotit vizuál a odstranit reklamní smog.

„Po letech vracíme Hrzánské pasáži nový život a transformujeme ji z průměrné turistické atrakce na jedinečný prostor nejen pro turisty, ale také pro místní obyvatele,“ říká Magdalena Nováčková, ředitelka nadace Stadler-Trier, s tím, že cílem bylo vrátit historickému místu genius loci.

Foto: Tomáš Rubín

+7

Nově v pasáži sídlí C12 Gallery, která se soustředí na současné české umění a špičkový design. Nabízí například sklo, vázy, knihy, šperky či porcelán. Prodejní galerií je rovněž Ó Gallery, která propojuje umění, módu a design. Na českou módu, šperky a doplňky se zaměřuje concept store Sláva!, který tu má rovněž eventový prostor a coworkingovou dílnu. Sláva! si navíc kvůli návrhu přizvala architekty ze studia A8000. V dalších prostorech Hrzánské pasáže bude k vidění také kolekce plavek a volnočasové módy od Terezie Trusinové. Místo tu má rovněž značka přírodní kosmetiky Smyssly a pak Folbeur, designové studio Markéty Folberové, které se zaměřuje na výrobky z kůže.

Je tu také kavárna Coffee room, která má jinak zázemí na Vinohradech. Zajít lze i do nejmenší koncertní síně v Česku. „Chceme návštěvníkům nabídnout umění, design a českou módu a svým zaměřením a nabídkou si nekonkurovat, ale doplňovat se. Inspirovali jsme se v zahraničí, kde jsou celé ulice nebo čtvrti pojaté tímto způsobem – v jedné ulici najdete různé obchody a projekty, a tím se místo stává atraktivním pro zákazníky,“ vysvětlují ve společném prohlášení nájemníci.

Lidé si ale mohou prostě jen prohlédnout samotnou pasáž, která se nachází přímo v centru Prahy. Je charakteristická klenutými stropy, oblouky a propracovanými detaily. Ty mají evokovat bohatou historii šlechtického rodu Hrzánů z Harasova, který obýval palác. Pasáž vznikla v období, kdy se paláce v Praze propojovaly, díky tomu se po městě lépe a rychleji pohybovalo. Současná podoba budovy vznikla po přestavbě ve stylu vrcholného baroka v osmnáctém století.

Zajímavostí je, že na začátku století dvacátého tady provozovali textilní velkoobchod rodiče spisovatele Franze Kafky Hermann a Julie Kafkovi. Palác odkoupil velkoobchodník s luxusními látkami František Stadler, který tu podnik provozoval až do druhé světové války. Stadler se svojí ženou válku nepřežil, oba skončili v koncentračním táboře, syna Jana zachránilo to, že byl studijně ve Švýcarsku. Ani tomu ale po návratu do vlasti nepřálo štěstí, Palác Hrzánů z Harasova znárodnili komunisté. Zpět ho dostal až v devadesátých letech, ovšem v žalostném stavu. Dnes je Jan Stadler po smrti, pražskou památku ovšem odkázal do rukou nadace.

Teď ji čeká ještě to nejzásadnější, a sice samotná rekonstrukce paláce. Ta se nyní připravuje a projekt posuzují památkáři. Než na nákladnou rekonstrukci dojde, mělo by to v pasáži žít designem.