Ještě před pár lety to vypadalo, že virtuální realita bude v budoucnu naprostá nutnost. Tvářila se jako nástupce chytrých telefonů, místo, kde budeme všichni pracovat, bavit se i potkávat přátele. Mark Zuckerberg do této vize investoval se svou Metou velké množství peněz, do vývoje headsetů a digitálních světů šly desítky miliard dolarů. Jenže dnes se technologickým světem šíří tichá, ale o to naléhavější otázka: co když se všichni spletli?

Pocit nejistoty výrazně zesílil po nedávných událostech v samotném srdci Mety. Firma na začátku roku propustila zhruba desetinu zaměstnanců své divize Reality Labs, což je tým, který má virtuální a rozšířenou realitu na starosti. O práci přišlo kolem tisíce lidí, zavřela se některá herní studia a škrty zasáhly i klíčové projekty, jako jsou headsety Quest nebo sociální platforma Horizon Worlds. Meta s VR sice neskončila, ale vyslala jasný signál, že už nevěří, že z virtuálních světů bude v dohledné době masová záležitost jako třeba televize nebo mobily.

To by ještě nebylo tak závažné, některé firemní projekty se prostě nepodaří. Meta ale není jen jedním z mnoha hráčů na trhu, je to ten největší motor ve VR oblasti. Všechno začalo už v roce 2014, kdy Facebook koupil startup Oculus za dvě miliardy dolarů. Od té doby Meta vybudovala v podstatě celý ekosystém, na kterém závisí většina ostatních vývojářů a prodejců.

Když takový gigant šlápne na brzdu, pocítí to úplně všichni. Lidé z oboru už začali používat označení „VR zima“. Podobné termíny popisují období, kdy o technologii opadne zájem, přestanou do ní téct peníze a vývoj se na dlouhou dobu zastaví. Je to podobné, jako když v ekonomice přijde krize, všechno se zpomalí a investoři se stáhnou do bezpečí.

Důvody k opatrnosti jsou přitom podloženy čísly. Divize Reality Labs od konce roku 2020 nashromáždila ztrátu přesahující 70 miliard dolarů (více než 1,4 bilionu korun). „Děláme to jen tak velké, jak si můžeme dovolit. Virtuální realita roste pomaleji, než jsme doufali,“ přiznal i technologický šéf Mety Andrew Bosworth.

Zatímco klasická virtuální realita, která vás úplně odřízne od okolí, prodejně klesá (podle analytiků z výzkumné společnosti IDC letos propadnou prodeje headsetů o více než 40 procent), nahoru se dere něco jiného: chytré brýle. Ty na rozdíl od těžkých VR přileb realitu nenahrazují, ale doplňují. Jsou to brýle, které vypadají skoro jako ty běžné, ale umí vám do ucha našeptat překlad cizí řeči, navigovat vás městem nebo vám před oči promítnout důležitou zprávu.

Právě sem Meta teď přesouvá svou pozornost, a to hlavně s brýlemi Ray-Ban Meta. Celý koncept je praktičtější. Ukazuje se, že lidé se nechtějí izolovat v digitální bublině, chtějí spíš technologii, která jim pomůže v reálném životě.

Vývojáři jsou teď ale v těžké situaci. Andrew Eiche, šéf studia Owlchemy Labs, které stojí i za několika VR hrami, se domnívá, že obor byl příliš optimistický. Dle jeho slov se čekal jakýsi „iPhone moment“, tedy okamžik, kdy se objeví jeden dokonalý produkt a svět se během roku změní.

Podle něj se ale spíše opakuje historie videoher z počátku 80. let. Tehdy přišlo obrovské nadšení, pak krutý propad a teprve o několik let později dorazil takzvaný Nintendo moment, který hraní zachránil a udělal z něj masovou zábavu. „Spousta lidí v technologiích si myslela, že VR bude okamžitě úžasná,“ podotýká Eiche a dodává krutou pravdu pro menší studia: „Jsme vydáni na milost Metě.“

A už došlo na konkrétní případy. Například nizozemské studio Monks zmenšilo svůj tým zaměřený na virtuální realitu zhruba na polovinu, francouzské Atlas V propustilo přibližně polovinu zaměstnanců. Další menší studia omezují projekty nebo přicházejí o financování poté, co Meta stáhla granty.

Ne všichni jsou ale pesimisté. Palmer Luckey, který kdysi zmíněný Oculus založil, vidí současné škrty jen jako bolestivou korekci. Podle něj může být dokonce dobře, že Meta omezuje například vlastní vývoj her, protože tím uvolňuje prostor pro menší, dravější firmy. A pak je tu Apple se svými Vision Pro. I když stojí závratných 3 500 dolarů (71 tisíc korun), ukazují jinou cestu: VR jako profesionální nástroj pro školení lékařů, simulace v průmyslu nebo pro designéry. Je tak možné, že virtuální realita si najde úplně jinou cestu.