Komentář Sáry Goldbergerové: Na začátku letošního roku prolétlo českou gastronomickou scénou oznámení, že společnost Michelin bude v zemích střední a východní Evropy za možnost umístění v jejím průvodci nově požadovat poplatek čítající v přepočtu asi deset milionů korun ročně. Ten může zaplatit jedině autorita mimo soukromý sektor, což by byla v případě Česka agentura Czech Tourism. Jenže definitivní rozhodnutí o tom, jestli vůbec stát nějaké prostředky vynaloží, stojí několik měsíců u ministerstva pro místní rozvoj. A zatímco kulinářské hvězdy se v okolních státech již rozdávají, u nás je ticho po pěšině. Hlavní hráči na české gastroscéně se tak rozhodli vládě napsat otevřenou výzvu, ve které apelují na urychlené jednání.

První michelinský průvodce vyšel už v roce 1900 a postupně se vyvinul na systém hodnocení v podobě tří hvězd, který má celosvětovou prestiž. Česko si svou první hvězdu vysloužilo v roce 2008, kdy ji „vyvařil“ šéfkuchař již neexistující restaurace Allegro Andrey Accordi. V současné době se u nás známým logem na dveřích restaurace honosí podniky dva: Field a La Degustation Bohême Bourgeoise. Kromě toho však průvodce nadělil pěti restauracím ocenění Bib Gourmand.

V případě michelinských hvězd přitom nejde jen o prestiž v rámci gastronomického sektoru, ale také o byznysovou stránku, kterou ocenění ovlivňuje. Například světoznámý šéfkuchař Joël Robuchon, který za svůj život získal rekordních 31 hvězd, v roce 2017 pro magazín Food & Wine řekl, že jedna hvězda zvedne zisk restaurace o 20 procent, dvě hvězdy o 40 procent a tři hvězdy o 100 procent.

Foto: La Degustation Bohême Bourgeoise

Jednou z michelinských restaurací u nás je již několik let v řade La Degustation Bohême Bourgeoise

Michelinský průvodce může totiž z neznámého podniku vmžiku udělat místo, kde je potřeba dělat rezervaci na několik měsíců dopředu. Zároveň hraje také roli v rozvoji cestovního ruchu, jelikož do země může nalákat více turistů, což ukázala například studie, která proběhla v této souvislosti ve Španělsku. I přes pozitivní přínos si však ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš vyhradil právo rozhodovat o výdajích na Michelin a ohledně úhrady předložil materiál k projednání vládou. Česká republika poplatek dosud neuhradila.

„Vzniká tím politováníhodné zpoždění, které nás vylučuje v tomto segmentu na okraj Evropy. Gastroturismus je prokazatelně významným segmentem cestovního ruchu, jehož potenciál není v České republice dostatečně využitý zejména vzhledem k rozvoji kvality gastronomie v posledních pěti letech. Nejde jen o podporu samotného gastroturismu, ale o jeden z významných indikátorů všeobecného rozvoje České republiky,“ zní v otevřeném dopise, který podepsali mimo jiné šéfkuchaři Zdeněk Pohlreich, Jan Punčochář nebo Jan Knedla.

Podle slov Luboše Kastnera, člena představenstva Hospodářské komory ČR a spolumajitele gastronomické skupiny H5, se záležitost přitom zatím týká jen výdajů na analýzu v hodnotě čtyř milionů, kterou by společnost Michelin provedla ve všech 14 krajích Česka. Na jejím základě by zrevidovala stav v jednotlivých regionech a vydala posudek, z něhož by bylo patrné, jaký má země potenciál, a následující rok by ji začala hodnotit.

„Byli jsme jednat na ministerstvu pro místní rozvoj, situaci řešíme od jara a zatím je to taková přehazovačka. Pro analýzu je zpracovaný podklad, který mohl ministr Bartoš schválit sám, ale on ho chtěl předložit na vládě, dát ho do rozpravy, což ale zablokovalo ministerstvo financí a od té doby si to přehazují tam a zpátky. Proto jsme přišli s tímto dopisem, respektive výzvou. Je to náš zoufalý pokus přimět politiky alespoň k akci. I kdyby nám řekli, že to zamítají,“ doplňuje Kastner.

Do výzvy se zapojila velká část gastronomické obce, která také upozorňuje na to, že průvodce Michelin působí tradičně ve všech demokratických a hospodářsky rozvinutých zemích Evropy a Ameriky a v posledním desetiletí se rozšířil i do rostoucích ekonomik Asie a postkomunistických zemí, jako je Estonsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko. Podle dostupných zdrojů se právě třeba Maďarsko a Slovinsko již rozhodly nové smlouvy podmíněné poplatkem se společností Michelin podepsat.

Poplatek přitom není ničím novým. Michelin již v minulosti uzavřel finanční dohody například s turistickými centrálami v Jižní Koreji, Thajsku, Singapuru nebo Hongkongu. Konkrétně v Jižní Koreji se vládní organizace Korea Tourism Organization zavázala k tomu, že po dobu čtyř let zaplatí ročně 400 milionů wonů, přibližně tedy 7,5 milionů korun. V případě Česka by mělo jít o 10 milionů ročně v případě, že se smlouva uzavře na pět let, což by znamenalo celkem 50milionový výdaj.

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Luboš Kastner, spolumajitel gastronomické skupiny Hospodska

Podle české gastronomické obce je poplatek efektivní investicí. Zahrnuje totiž nejenom publikaci v průvodci Michelin Guide, ale i trvající marketingovou podporu po celém světě, která svou hodnotou převyšuje výši poplatku. Průvodce má podle výzvy reálný potenciál přivést turisty do regionů, zvýšit počet přenocování, oslovit turisty ze střední a vyšší třídy, kteří utratí nejenom za restaurace z průvodce, ale i za další zboží a služby či ubytování.

Aby měl otevřený dopis váhu, je potřeba nasbírat minimálně 10 tisíc podpisů. Dopis pak společně s podpisovými archy musí odejít na vládu v neděli 9. července, aby se dostal na řadu v rámci projednávání.