Kara Swisherová je v Silicon Valley legendou. Americká novinářka už desítky let píše o lidech kalifornského údolí, kteří určují nejen podobu současného digitálního světa. S byznysovými vizionáři dlouho sdílela názor, že technologie mohou zachránit svět, po dlouhém čase uvnitř světa excentrických startupistů to už ale vidí jinak. „Je to o lásce, která skončila špatně,“ říká o vztahu k Silicon Valley a své nové knize Burn Book pro The Guardian. A stejně jako námět o pokažené lásce i příběh vizionářských miliardářů v podání Swisherové působí jako příběh ohraný, ale stále hodnotný.

O nejbohatších lidech z kalifornského Silicon Valley a o tom, co dělají se svým jměním a mocí, píše Swisherová už bezmála tři dekády, během kterých prošla deníky, jako je Washington Post, Wall Street Journal nebo New York Times. „Její psaní vždy zachovávalo křehkou rovnováhu mezi zasvěcenými znalostmi a kousavou neuctivostí. Nyní však zvítězila její obrazotvorná stránka,“ popisuje John Harris v The Guardian nové memoáry Swisherové. Ta aktuálně působí v magazínu New York, který nedávno publikoval ukázku jejího nového počinu s názvem Burn Book.

Dvě anglická slůvka v názvu knihy, která v USA vyšla na konci února, odkazují na film Protivný sprostý holky z roku 2004 s herečkou Lindsay Lohan v hlavní roli, kde si jedna z postav – amerických středoškolských studentek – vedla podrobný deník různých pomluv, drbů a pikantností zvaný právě Burn Book.

Do toho svého si toho Swisherová zaznamenala hodně. Gates, Jobs, Bezos, Zuckerberg… na zhruba třech stech stranách nové knihy se s trochou nadsázky objeví asi každý byznysmen, který se člověku vybaví, když se řekne Silicon Valley. Swisherová vykresluje portréty mužů, z nichž někteří do důsledku přemítají nad následky svých rozhodnutí a chápou, že mají velkou odpovědnost, protože jejich produkty nevyhnutelně ovlivňují podobu světa. Všichni ale z popisu tak kladně nevycházejí.

„Vezměte si třeba chlápky z Googlu: líbila se jim myšlenka, že jsou dětinští. V sídlech měli pogo tyče, graffiti na zdech nebo pingpongové stoly,“ vypráví Swisherová o zakladatelích Googlu Sergeji Brinovi a Larrym Pageovi. V knize popisuje scénu z roku 2008 z rodinného večírku Brina a jeho ženy, kde hosté nosili pleny s komicky velkým špendlíkem, který plenku držel na místě, čepičku pro miminko s chrastítkem nebo dětské pyžamo s medvídkem a dudlíkem.

Podobné zvláštnosti si podle jednašedesátileté Swisherové, jejímž poznávacím znakem jsou černé brýle stylu „pilotky“, technologičtí podnikatelé osvojili, aby zakryli prostý fakt, že Silicon Valley sice nosilo trička a tenisky místo černého obleku s kravatou, stále ale jen další kapitolou dravého kapitalismu, kde jde jen o peníze.

Pro příklad se Swisherová v Burn Book vrací k jednomu prosincovému dni roku 2016, kdy bylo ve Spojených státech po prezidentských volbách, které vyhrál Donald Trump. Řada velkých jmen technologického světa se tehdy setkala právě s čerstvě zvolenou hlavou státu v jejím mrakodrapu na newyorské Páté Avenue. „Neměli ho rádi, ale chtěli peníze. Více peněz. Chtěli méně regulace a možnost neomezeného růstu,“ kritizuje byznysmeny Swisherová.

Foto: TED Conference/Flickr

Sergey Brin, jeden ze zakladatelů Googlu

Nešetří ale ani jinou kritikou. Například zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg podle ní od startu své sociální sítě v roce 2004 chce moc a prahne po tom, aby se zapsal do historie. Podle Swisherová je ale „úplně mimo“.

Hlavně sebevědomě

Jednou ze stále horkých debat kolem sociálních sítí obecně je to, jak naložit s urážlivým a jinak závadným obsahem. Zuckerberg si prý věřil, že problém vyřeší. „Stovky let antisemitismu nezvládneš. K tomu potřebuješ nějaké reálné zkušenosti,“ řekla mu prý Swisherová, která dodává, že Zuckerberg je nejškodlivějším mužem v Silicon Valley.

Jestli si zatím při četbě říkáte, že je vám to všechno vlastně tak nějak povědomé, nejste sami. Adam Lashinski pro web The Information píše, že kdyby byla kniha hudebním albem, byla by těmi nejlepšími hity ze Silicon Valley a hodnotnou připomínkou jejich vlastností. Zároveň ale ničím překvapivým.

Ve výčtu negativních prvenství Swisherová nezapomíná ani na Elona Muska, zakladatele Tesly nebo SpaceX, který je podle ní pro změnu nejzoufalejší postavou velkých technologických firem. Býval přitom jedním z těch, kdo v technologickém světě přicházeli neustále se spoustou převratných nápadů, od elektroaut Tesla přes lety do vesmíru se SpaceX až po zavádění čipů do mozku se startupem Neuralink.

Pak ale přišla v říjnu 2022 koupě sociální sítě Twitter, kterou Musk přejmenoval na X, a začaly rozsáhlé změny. Scénář navíc nápadně připomínal ten Zuckerbergův. Musk před převzetím Twitter dlouho kritizoval za to, že obsah neumí kontrolovat a že většinu příspěvků tvoří boti, ne lidé. Po získání sítě ale propustil většinu zaměstnanců firmy, jejichž velká část se zabývala právě kontrolou publikovaných příspěvků na síti.

Problém Muska je podle Swisherové i v okruhu lidí, které má kolem sebe: „Muskovi škodí všichni prospěcháři, kteří mu podlézají. A také jeho potřeba být zbožňován,“ uvádí pro The Guardian. Do nitra Muskovy duše se letos na podzim pokusil proniknout i známý životopisec Walter Isaacson v nové knize.

I přes lidi, kteří mají pod palcem Silicon Valley, Kara Swisherová nad technologiemi samotnými ještě hůl lámat nehodlá. Naopak. Další velkou věcí nejen Křemíkového údolí poslední doby je bezpochyby generativní umělá inteligence, ve které legendární reportérka vidí velký potenciál. Americký sen je tak podle ní stále dosažitelný a pořád platí, že se člověk může z ničeho vypracovat až na vrchol. Alespoň částečně.