Zuckerbergova kryptovize selhala. Meta kvůli neustálým komplikacím vzdala vývoj své kryptoměny

Filip HouskaFilip Houska

zuck-diem-1

Foto: Meta

Mark Zuckerberg, šéf společnosti Meta

0Zobrazit komentáře

Mark Zuckerberg měl mnoho vizí. Nejprve chtěl propojit lidi napříč světem, což se mu podařilo se sociální sítí Facebook. Pak chtěl vybudovat mediální impérium, což se mu nákupem služeb jako WhatsApp nebo Instagram také podařilo. Teď chce naplno rozjet virtuální vesmír pro setkávání, kde teprve čas ukáže, zda to zvládne. A mimo jiné chtěl spustit i vlastní kryptoměnu – ale právě tento plán se teď definitivně bortí. Jeho konsorcium Diem Association po problémech prodává veškeré technologie americké bance Silvergate.

Poprvé se o snahách Facebooku (dnes již Mety) k vytvoření vlastní digitální měny začalo mluvit v červnu roku 2019. Měla zjednodušit posílání peněz napříč službami firmy. Proto vznikl plán na kryptoměnu libra, která to měla umožnit. Téměř okamžitě ale narazila na ostrý odpor ze strany regulačních orgánů, jež se obávaly, že by Meta mohla získat příliš velkou kontrolu nad peněžním systémem a narušit soukromí uživatelů.

Z těchto důvodů Meta spuštění nové kryptoměny oddalovala. Minimálně do doby, než budou obavy regulačních úřadů zažehnány, což ostatně řekl i Mark Zuckerberg americkým senátorům – pokud nedostane patřičné schválení, libru do oběhu nepustí. To se ale nedělo, a proto postupem času začali z projektu odcházet i jeho dosavadní partneři, kteří do fondu na rozjetí měny přispívali, například PayPal, Mastercard, Visa nebo americký fintechový startup Stripe.

V roce 2020 se pak Meta ve spolupráci s konsorciem Libra Association, pod které plán na libru oficiálně spadal, rozhodla projekt přejmenovat. Libra se tak změnila na diem. Pod novým názvem totiž měla digitální měna (i digitální peněženka) působit transparentněji. Následně asociace takzvaně roztříštila svou vizi a zaměřila se na postupné spuštění více druhů mincí, jež by byly kryté jednotlivými fiat měnami. Ani to ale nepomohlo.

Posledním pokusem o to, aby si diem získal přízeň regulátorů, bylo přesunutí fondu ze Švýcarska, kde žádal o tamější platební licenci, zpět do Spojených států. Jak informuje server CNBC, po návratu do USA organizace navázala partnerství s americkou bankou Silvergate, aby společně token vydaly. Ani to ale nedopadlo podle představ, a proto nyní přichází radikální rozhodnutí – zbavení se všech technologií.

Diem Association prodává svou blockchainovou platební síť a další svůj intelektuální majetek do rukou společnosti Silvergate Capital, která vše převezme za 182 milionů dolarů, tedy 3,9 miliardy korun. Spolu s tím asociace oznámila, že prodejem veškerých aktiv ukončí svou činnost, což znamená, že se rozplyne i sen Mety pro rozjetí zmíněné kryptoměny. Silvergate naopak získá cenné know-how, navíc „očištěné“ od pošramoceného vlivu Mety.

Prodej nicméně vyvolává otázku, jak bude Meta řešit obchodování v metaverzu, futuristickém digitálním prostředí, které Zuckerberg označil za „nástupce mobilního internetu“. Vize tohoto světa se liší, mnoho prvních projektů ale zahrnuje transakce s digitálním zbožím a službami pomocí kryptoměn. Části kryptoměnových projektů se ale Meta nejspíš nevzdá. Už teď střádá plány pro vstup do světa NFT a dle informací deníku Financial Times zvažuje i možnost vytvoření vlastního tržiště s NFT, které by konkurovalo největší platformě světa OpenSea.

S přispěním ČTK.