Zvažujete vstup investora do startupu? Český Smartlook si tím prošel. Jeho zakladatel radí, co a jak

„Ano, existují i fondy, které jsou stejně punkové jako váš startup,“ říká zakladatel Smartlooku Petr Janošík.

Petr JanošíkPetr Janošík

janosikKomentář

Foto: Smartlook

Petr Janošík, CEO Smartlooku

0Zobrazit komentáře

Vstup investora do startupu je trvalejší než manželství, říká se. Nedá se totiž tak snadno ukončit. Je to odvážný krok, který ale mladou firmu může posunout do úplně jiné ligy, říká Petr Janošík, spoluzakladatel a CEO startupu Smartlook. Pro CzechCrunch sepsal takový investorský příběh z pohledu startupisty: Co by rád, aby mu před takovou akcí někdo řekl?

Je to skoro šest let. Šest let, co jsem přemýšlel o první investici do svého startupu. A opravdu to pro mě bylo životní dilema. Minimálně tehdejším pohledem. Nevěděl jsem, jestli do toho chci jít naplno. Vnímal jsem všechen ten tlak, co s sebou vstup do velkého byznysu v našem oboru nese. Rozuměj: vstup investora s jeho penězi.

Doteď jsme rostli pomaleji, bez investice. A to se nezdálo špatné. Rozhodně je to něco, co je bezpečné. Bezesporu pohodovější. Stojí to za to? Ve finále se mi zvažování smrsklo na tuhle otázku: Chceš hrát první ligu na globální úrovni a dělat stoprocentní růst každý rok? Odpověď byla jasná: Jo, chci. 

Víte ale, co bych chtěl, když jsem si kladl tyhle otázky? Stál bych o to, abych při tomhle rozhodování mohl mluvit s někým zkušeným. A nejenom při něm, ale i pak. Stál bych o úplně konkrétní informace. Třeba jak si vybrat investora. Protože ten bude dost pravděpodobně na hodně dlouho, možná navždy, součástí vaší firmy.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Takže řešte do detailu to, jak si jako parťáci sedíte, mějte na mysli culture fit. Jste zvyklý na agilní přístup, hrnout rychle MVPčka a rychle iterovat? Zvažte, jak dobře se vám bude spolupracovat s korporátními kravaťáky, kteří hned na první schůzce řeší, jaké všechny reporty a spreadsheety jim máte naposílat. 

Ale ano, existují i fondy, které jsou stejně punkové, jako jste třeba vy. Třeba my jsme měli obrovské štěstí a našli jsme si prima parťáky. Takže zde platí stejné pravidlo jako při najímání lidí. Pokud si dokážete představit, že s tímhle člověkem půjdete na pivo, je to OK. Ale pokud ne, tak takového investora prostě nebrat.

Podívejte se, jaké firmy má fond v portfoliu. Zapadá tam ta vaše? Jestli ano, má vybraný investor dost pravděpodobně zkušenosti, které chcete. U nás to bylo jasné, hledali jsme partnera se zkušeností v B2B SaaS. Ve chvíli, kdy jsme ho našli, domysleli jsme si s větší jistotou, že dostáváme smart money.   

Už vás chce? Je tu ještě hodně práce

Zapadli jste? Radujete se? A slyšeli jste o revenue multiple?

Jde o stanovení hodnoty firmy dle tržeb. Na výzvu investora, abyste stanovili ten váš multiple, dojde zcela jistě už na prvním callu. A postupem času, ale nejpozději až začnete řešit term sheet, když už je jisté, že vás investor chce, to může vypadat trochu jako tržnici v Egyptě. Zhruba takhle: 

Investor: Podle nás má vaše firma hodnotu 5 milionů dolarů. 

Firma (vy): My věříme, že by to mělo být minimálně 10 milionů dolarů, takzvaně 10× ARR (tedy takzvaný mulitple deset z ročního obratu z pravidelných výnosů).  

Investor: No, vzhledem k vašemu růstu a churnu to za nás vidíme maximálně na 5×.

Firma: Eh, no ale my máme dobré výsledky…

Investor: Maximálně 5×.

A dále v podobném duchu… Mějte na paměti, že investor vás bude tlačit níž. Proč? Protože pak nakupuje svůj podíl prostě za míň. Doporučuju, abyste se nebáli a trvali na tom svém ohodnocení firmy a klidně počkali na dalšího investora. Ideální je mít více nabídek na stole. Můžete pak lépe vyjednávat.

Když se proto rozhodnete jít raisovat, musíte oslovit více vhodných fondů v krátkém časovém úseku. Ideálně si nastavit i nějaký čas, do kdy chcete investici uzavřít. Takže investoři budou vědět, že pokud vás chtějí, musí reagovat rychle. Nejhorší, co se může stát, je, že oslovíte málo investorů, nemáte nabídky na stole a pak nevíte, jestli vzít i horší nabídku, než jste původně chtěli.

smartlook-app

Foto: Smartlook

Smartlook analyzuje chování uživatelů na webu či v aplikaci

S tím souvisí i jedno moje osobní varování – pozor na čerpání investice na tranše, kdy je objem peněz, které vkládá investor, rozdělen na několik dílů. Často taková nabídka může být na první pohled nejlepší, protože má nejlepší multiple. Ale tady jde krásně vidět, že multiple není to nejdůležitější.

Obvykle se s každou tranší pojí zavázání se k nějakým cílům v poměrně krátkém čase. Nesplníte-li je, další peníze už nemusí být (přičemž investorův podíl ve firmě samozřejmě zůstává stejný, jako by vám dal celou částku hned). Jde o extrémní minimalizaci rizika pro investora, já si ale říkám, že VC fond přece je o rizikovém kapitálu, proto by mělo být riziko rozděleno rovnoměrně mezi fondem i founderem. 

Osmdesát stran ostré právničiny

Dobře, dejme tomu, že jsme si vybrali investora a jdeme se dohodnout – podepsat smlouvu. A právě smlouva je bod sám o sobě. Na ní hmatatelně pocítíte, že skutečně vstupujete do opravdového byznysu. Opravdu vážně. Zvlášť, pokud máte zahraničního investora. Takový investorský kontrakt je osmdesát stran ostré právničiny. V angličtině. Stanovuje věci typu, kdy můžete firmu prodat, za jakých podmínek, kdy můžete z firmy odejít a s čím. Nebo to, za jakých podmínek může vstoupit další investor. Ergo budete potřebovat právníka. Zcela jistě.

Vyberte si ale správného. Ideálně takového, který investice do startupů řešil již několikrát. Rozdíl mezi zkušeným právníkem a právníkem, který sice je zkušený, ale v jiných oblastech, je znatelný. Nezkušený právník bude tomu legislativnímu elaborátu také rozumět. Na rozdíl od vás. Nedokáže ale s přesností a dost rychle vydefinovat, co z toho stojí za případný spor a co je zbytečné řešit. Skutečně dobrý právník řekne jednoznačně: Řešte tohle a tohle, to je stěžejní. Neztrácíte díky tomu čas a netočíte se na podružnostech.

A další důležitá věc, připravte se na due diligence. Nebojte se jí. Nic nezatajujte. Buďte transparentní. Stejně se na vše během pozdějších rozhovorů přijde. Složitost auditu se odvíjí od velikosti investičního kola, ale nepřipravenost vypadá amatérsky na jakékoli úrovni. Od úrovně Series A si myslím, že je naprosto nezbytné připravit celý management, ještě než k due diligence přijde. Od CTO až po CFO. Founder se možná zvládne na vše připravit sám pro seed investici. Ale právě od „áčka“ dál nemá šanci pojmout vše v takovém detailu, jaký může být potřeba. Nebo možná spíš jaký bude potřeba.

Chyba za chybou

Po těch šesti letech už tohle všechno vím. A to byl jen slabý výčet věcí, kterými musíte projít. Dobře si pamatuju začátky a chyby, které jsem dělal. Měl jsem pocit, že myslíme na všechno, ale děsivě jsme třeba podcenili HR. Věděl jsem, že chceme zdvojnásobit tým, ale tak nějak jsem naivně čekal, že všechno zvládne jeden člověk a inzeráty na StartupJobs. To se kupodivu nestalo a my jsme na poslední chvíli rychle nabírali recruiter specialisty.

Jindy jsem zbytečně čekal, než byly peníze od investorů na účtu. Chyba. Hned jakmile máte v ruce první zajímavý termsheet, začněte domlouvat spolupráce a dealy, které plánujete realizovat díky novým penězům. Ty se beztak nějakou dobu také potáhnou. Výsledek? Získáte tím třeba dva tři měsíce k dobru. Za Smartlook je jasné, že investice byly správný krok. S externím kapitálem máme možnost opakovaně vyrůst za jeden rok tolik jako za tři bez něj.

smartlook-6

Foto: Smartlook

Petr Janošík a Ondřej Machek, zakladatelé firmy Smartlook

A opravdu rosteme. Za rok o 100 procent na našem hlavním trhu, v Americe. Máme přes 2 800 platících zákazníků z řad velkých společností. Dohromady sledujeme a nahráváme přes 62 tisíc webů a přes dva tisíce mobilních aplikací. V absolutních hodnotách jsme se tak na konci roku 2021 dostali na necelých pět milionů eur v ročním obratu z pravidelných výnosů. Meziroční růst obratu tak dosáhne na 78 procent.

Tým jsme zvětšovali kontinuálně, o tři lidi měsíčně jen za uplynulý rok. Do lidí šla podstatná část peněz, primárně do produktového a developerského týmu. Investiční peníze jsme použili na certifikace, vybavení a v neposlední řadě na eventy a vzdělávání. Tedy zase vlastně na lidi. Jen pro představu, rok před investicí jsme do Smartlooku dali asi 40 milionů korun. Rok od investice to bylo 108 milionů. A to je samozřejmě vidět. 

A jsem si jistý, že nic z toho by bez peněz nebylo. Nebo bylo, ale možná v roce 2022. Nebo 2023. Nebo až v dalších letech. Možná by ale přišla konkurence a nám by utekl ten správný timing, zpomalil by se růst uživatelů a tržeb a my bychom dostatečně rychle nezískali značnou část podílu na trhu. Timing je klíčový aspekt úspěchu a dlouhodobý bootstrapping vás zpomaluje. Pokud si ověříte, že máte dobrý timing a product market fit, není na co čekat. Přilévejte benzín do ohně. Jak jen rychle to jde.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Chytře řízené společnosti aneb jak ve firmách stavět datové sklady pro lepší analýzy a rozhodování

Jedna věc je data mít, ale ještě důležitější je pak s nimi ve firmě správně nakládat a pracovat.

tomas-novotnyKomentář

Foto: Trask

Tomáš Novotný, Data Architect v české technologické společnosti Trask

Data jsou všude kolem nás, a pokud je umíme využít, mohou zásadně zlepšit například řízení firem. Čím větší firmy jsou, tím více toho měří – a tím pádem mají i více dat. Ty je potřeba někde skladovat, aby nad nimi mohly probíhat různé analýzy, z nich vznikat reporty a na základě těch se pak rozhodovali jednotliví manažeři. Jednou z důležitých součástí společností řízených daty může být i datový sklad, kde se všechna data sbíhají.

Jak takový datový sklad postavit a na co si při tom dát pozor? O tom ve svém komentáři pro CzechCrunch píše Tomáš Novotný, který má jako Data Architect na starosti právě datové sklady v tuzemské technologické společnosti Trask. Jedna věc je totiž data mít, ale ještě důležitější je pak s nimi správně nakládat a pracovat.

***

Budování datového skladu se vždy týká celé firmy. Na začátku proto musí vrcholový management učinit důležité rozhodnutí, zda je pro firmu strategické datovým skladem disponovat. Funkcí datového skladu je podpora strategického i operativního rozhodování na základě dashboardů, reportů, datových analýz a naplňování reportingových požadavků regulátorů. Kdy se tedy pro sklad rozhodnout a jak dál postupovat?

1. Definujte si klíčové metriky

Nejprve si musí každé oddělení ve firmě definovat klíčové metriky, které potřebuje k posuzování vlastní výkonnosti – ať už v oblasti financí a produktivity zaměstnanců, z hlediska provizí a efektivity výrobních i obchodních procesů nebo z pohledu naplňování regulatorních požadavků. Cílem je, aby si organizace udělala rámcovou představu o tom, na jaké byznysové otázky by měl datový sklad znát odpovědi, které reporty a datové soubory by se měly automatizovat a která data by se měla historizovat.

V každé firmě totiž existuje sada datových výstupů či reportů, jejichž tvorba je nezbytná pro chod celé organizace. Mnohdy se však tyto výstupy zpracovávají částečnou nebo zcela manuální cestou. Automatizace tvorby výstupů a požadavek na historizování zdrojových dat proto může být prvním motivem pro definici a formalizaci požadavků na datový sklad. Příkladem může být vytváření účetních výkazů do výroční zprávy označených značkami podle standardu XBRL.

2. Určete si klíčové obchodní požadavky a dejte jim jasnou strukturu

Formalizace požadavků bývá momentem, kdy by měl do přípravy vývoje datového skladu vstoupit externí dodavatel. Ten organizaci pomůže vytvořit strukturovanou dokumentaci uživatelských požadavků s mapováním na obchodní procesy a stávající zdroje dat. Výsledný dokument by měl být natolik strukturovaný, aby ho bylo možné napojit na další části strukturované dokumentace celého díla – tedy na ostatní metadata datového skladu.

Dobrý dodavatel by měl disponovat referenčními modely a best-practices pro danou oblast byznysu. Jedině tak si firma může být jistá tím, že se při návrhu datového skladu nezapomene na žádnou oblast jejího podnikání a že navrhovaný datový model bude funkční a bude jej možné spravovat a snadno rozšiřovat.

Formalizace požadavků na datový sklad je zároveň krokem, který může rozkrýt neefektivnost některých obchodních procesů či jejich částí a může se tak stát impulsem k jejich úpravě. Strukturovaná definice požadavků na datový sklad tak vytváří synergický efekt s vysokou přidanou hodnotou pro celou organizaci.

3. Zvolte správný přístup k vývoji a dalšímu rozvoji datového skladu

Datový sklad není podnikovou aplikací, jejíž vývoj se definitivně ukončí po vyřešení všech požadavků. Organizace by si už v tuto chvíli měla s pomocí dodavatele určit, jaký přístup zaujmout, aby bylo možné datový sklad rozvíjet v souladu s růstem jejích aktivit.

Kvalitní analýza dat je základem v chytrém řízení firem

Vybraná procesní, datová a technická architektura datového skladu i zvolené návrhové vzory pak musí reflektovat požadavky na dostupnost a rychlost zpracování výstupů, schopnost rychle implementovat změnu, potřebu provázanosti byznysové a technické dokumentace a bezpečnosti. Špatně navržená architektura datového skladu po procesní, technické i datové stránce zvyšuje celkovou cenu celého projektu.

4. Nastavte infrastrukturu tak, aby reflektovala technickou architekturu

Technologie datového skladu reflektují požadavky na dostupnost výstupů, jednoduchost správy datového skladu a rychlost změny. V rámci vývoje je však také nutné dobře nastavit vývojové, testovací a produkční prostředí.

V této fázi se osvědčil koncept oddělených prostředí datového skladu, který napodobuje ověřené postupy při vývoji softwaru. Zabezpečuje kvalitu datového skladu a odstiňuje vývoj od produkčního prostředí. Oddělení jednotlivých prostředí je navíc vhodné jak z hlediska bezpečnosti, tak i kvůli zajištění stability produkčního prostředí.

Testovací prostředí je živé a do jisté míry replikuje zpracování produkce. Když na něm prochází nově vyvinutý inkrement simulací produkčního běhu, snižuje se tím riziko výskytu chyb v „ostrém“, produkčním zpracování.

5. V procesu vývoje etablujte základní uživatelské požadavky

V procesu vývoje se zpravidla uplatňuje přístup, který reflektuje strategii odbavování uživatelských požadavků s přihlédnutím k jejich prioritám. Konkrétně uživatelské požadavky reflektuje datový model, který ruku v ruce s mapováním datových transformací představuje hlavní zdroj pro vývojáře. A na základě těchto definic vytváří transformační procedury ve vývojovém prostředí.

Před odevzdáním hotového inkrementu je nezbytně nutné zajistit provázanost dokumentace uživatelských požadavků s konkrétními obchodními procesy, datovým modelem, mapováním datových transformací a s technickou implementací požadavku. Při vývoji datových skladů je klíčová také proveditelnost dopadové analýzy napříč celým řešením – od byznysových definic až po technickou realizaci. Jinak vyvstává riziko, že byznysový uživatel nebude výstupu důvěřovat, a svět byznysu a IT vývoje si tak nebudou rozumět.

6. Otestujte výstupy datového skladu

Jestliže byznys nemá důvěru ve výstupy datového skladu, vyjde celá investice vniveč. Důvěra zadavatele se často vytrácí v okamžiku, kdy prezentované hodnoty klíčových metrik v nově nasazeném řešení nesouhlasí s očekávanými hodnotami. Aby k této krizi důvěry nedocházelo, je nutné před nasazením do produkčního prostředí celé řešení kvalitně otestovat na vhodně nastaveném testovacím prostředí. To by mělo být v jistém smyslu obrazem produkčního prostředí.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Testovací scénáře by se ale neměly omezovat na výběr několika příkladů. Ideálně by se měly testovat hodnoty metrik na celém sledovaném portfoliu faktů, přičemž rozdíly se musí vždy zdůvodnit. Nesmíme zapomínat, že je nutné testovat nejen prezentovaná data, ale i zabezpečení přístupu k nim. Proto je vhodné otestovat korektní nastavení přístupových oprávnění na nasazované výstupy.

7. Uvažujte o dalším rozvoji a řízení změn

Datový sklad zastává ve světě IT trochu zvláštní místo. Na rozdíl od jiných aplikací musí mít dlouhou životnost, neboť návrhové vzory na konsolidaci a zejména historizaci dat nelze snadno změnit. Proto se architektonická rozhodnutí přijatá v úvodních fázích vývoje datového skladu uplatňují po celou dobu jeho životnosti.

Z datového skladu se žádná data nemažou, ledaže by šlo o striktní požadavek regulátora, třeba v souvislosti s nařízením GDPR. Základní premisy proto předurčují i to, jakým způsobem se realizuje rozvoj a řízení změn v rámci datového skladu. Platí zde zlaté pravidlo: každý dodatečný požadavek a jeho řešení musí být zdokumentované, nový inkrement datového skladu musí vždy následovat nastavený návrhový vzor a datový model skladu rozšiřujte nejlépe podle referenčního datového modelu s dodržením definovaných konvencí.

Partnerem článku je společnost Trask. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.