Radek Domín je ten typ člověka, který rád zkouší nové věci, dělá to chvíli a pak přeskočí na něco jiného. Do českého Skypu však přišel jako jeden ze dvou prvních zaměstnanců a zůstal tam celých deset let. Nyní řídí technologickou část českého startupu Storyous, který vyvíjí vlastní mobilní pokladní systém pro malé a střední podniky v oblasti gastronomie. Když nepracuje, rád překonává vrcholy hor, skáče s padákem nebo létá jako pilot. Jak vnímal přerod startupu v korporaci a jak plánuje zúročit tyto zkušenosti na pozici CTO rostoucí české firmy? Nejen o tom jsme si povídali během rozhovoru…

Jak člověk jako vy vydrží v jedné firmě deset let?

Skype se strašně měnil ze začátku. Byla to co dva roky úplně jiná firma. Když jsem tam přišel, byl jsem druhý zaměstnanec do Prahy. V té době se vůbec ještě nevědělo, že tu vznikne kancelář. První měsíc jsem pracoval z Tallinnu, až po té začal v Praze nábor. Byla to malá firma a ta nálada a atmosféra byla hodně podobná tomu, co dělám teď.

Pak nás koupil Ebay, ti nás nechali úplně být. Vůbec ani nevyužili náš potenciál a po dvou letech nás prodali skupině investorů. Ta firmu dala do pořádku a prodala ji Microsoftu. Nejdřív jsme byli nezávislá divize a postupem času jsme se pomalu začali integrovat do produktů Microsoftu.

Co vás na firmě přitahovalo?

Tuto značku znají lidé po celém světě a všichni ji mají rádi. Skype byl špičkou na trhu už před deseti lety. Jeho zakladatelé byli průkopníci v technologii peer-to-peer, díky které dnes funguje např. BitTorrent a další moderní technologie. Skype uměl přenášet informace z počítače na počítač, aniž by to potřebovalo server nebo další služby. V tom jsme byli jedineční. O pět let poté se to bohužel ukázalo jako největší nevýhoda Skypu.

Proč?

V dnešní době jsou požadavky jiné, chcete mít Skype na mobilu a nechcete, aby vám to žralo baterku, procesor atd. Dneska se Skype přenáší na Cloud a dohání konkurenci.

Jak jste se ke Skypu dostal?

Oslovila mě headhunterka, už nevím, z jaké to bylo firmy. Nechtěla mi vůbec říct, o co jde. Dokonce ani na konci pohovoru jsem se to nedozvěděl. Až druhé kolo s Estonci vyjasnilo, o čem je řeč.

A co byl ten zlomový moment, kdy jste se rozhodl z Microsoftu odejít? 

Tu a tam jsem si prošel nějakým výběrovým řízením, většinou jsem dostal nabídku a tím to skončilo. Bál jsem se udělat ten finální krok. V Microsoftu je stoprocentní jistota, a když tam člověk odvádí kvalitní práci, tak je i dobře zaplacen. Ta firma neodejde. Po deseti letech už ale bylo pro mě strašidelnější do nějakého rizika nejít. To asi souvisí i s těmi koníčky, které mám. Vždycky je potřeba podstoupit nějaké riziko, aby to bylo zajímavější.

Už jste se tam nudil…

Asi trochu ano. Nebylo to ale tak, že bych to tam neměl rád. Dělali jsme hodně zajímavé projekty i pro Linux, hodně jsme spolupracovali s opensource. To je to nejlepší, co si v Microsoftu můžete představit. Když to někomu vyprávím, nevěří, že se Microsoft podílí na takových věcech. Cítil jsem však, že už nikam dál nerostu a že už se do práce tak netěším. Teď mě konečně práce zase baví.

Nyní pracujete čerstvě jako CTO (technický ředitel) ve startupu Storyous. Jaké jsou Vaše kompetence? 

Zodpovídám za celou technickou část. To znamená vývoj pro tablety a dvě velká administrační rozhraní, což jsou  webové aplikace. Jedna z nich je pro restaurace, kde si většinou nějaký provozní spravuje a monitoruje účty, dělá uzávěrky a podobně., a potom je to velké rozhraní, které slouží nám pro správu a další prodej. To jsou hlavní produkty, ale je jich samozřejmě víc. Starám se o vše od fáze návrhu, kdy úzce spolupracujeme s produkťáky až do fáze provozu, tedy i  zodpovědnost za to, jak aplikace běží. Některé změny jsem provedl hned po nástupu. Třeba nahrazení manuálního testování za automatické. Kromě toho dělám také přijímací pohovory.

Takže už vůbec nevyvíjíte? 

To už ne.

Nechybí vám to? 

Myslím si, že by to nebylo efektivní. Všechny aplikace mám rozběhnuté na svém počítači, snažím se detailně seznámit s kódem, dělat kód reviews a mít vliv na architekturu. Určitě to však není tak, že bych přišel a řekl tohle budeme dělat tak a tak. Spíš se snažím dávat ty správné otázky a rozpohybovat ta řešení.

Kde jste se naučil takto přemýšlet?

To nevím. Mám trochu pocit, že jakýkoliv manager na jakékoliv pozici se musí cítit tak, jakože vlastně vůbec neví, co má dělat. To je takové to „fake it till you make it“. Na druhou stranu se cítím velmi bezpečně v roli, ve které jsem.

Přinášíte z Microsoftu něco, co byste rád využil ve Storyous nebo čemu byste naopak chtěl ze zkušeností předejít?

Když máte neomezené zdroje – ať už na lidi nebo na cokoliv, tak děláte věci daleko hůř. Chtěl bych se vyhnout zbytečnému rozšiřování týmu. Procesy ve velkých firmách hodně zpomalují vývoj. Zároveň, když chcete něco nového udělat, tak jste závislí na dalších 5 týmech. Občas je tak výkon větší, když máte 15 lidí než 50. Chci tedy nechat tým co nejmenší a nejsamostatnější.  Vnášet minimum procesů a každý proces revidovat. Taky se hodně bavit s lidmi, protože ve velké firmě od určité chvíle ten feedback těžko vyslyšíte.

Kam chcete Storyous výhledově posunout?

Náš cíl není share na trhu, ovládnutí Česka nebo Evropy. Náš cíl je mít produkt, na který budeme pyšní. Je pro nás důležité zůstat v gastru, komunikovat s podniky a posouvat je dál. To, že rosteme, je jen vedlejší efekt. Mít hodně zákazníků, kteří nás mají jen pro povinnou EET, a kteří neumí naše služby ani efektivně využívat, to určitě není to, kam chceme směřovat. Raději půjdeme cestou se zákazníky, kteří rozumí naší přidané hodnotě, dokážou ji využít a komunikují s námi, pomáhají nám posunout se dál. Zatím jsme nejlepším produktem u nás a v Polsku.

To nejsou moc měřitelné cíle…

To ne, v tom s vámi souhlasím, ale raději takový cíl, než říct, že chceme tolik a tolik klientů. Co by z toho bylo? Samozřejmě máme cíle – technické, produktové, ale ve zkratce to souvisí s tím, co jsem zmínil. Mít pořád nejlepší produkt.

Zmínil jste taky EET. Nakolik Vám nahrálo do karet? Nedávno jste například zavedli půjčování vašeho pokladního systému provozovatelům festivalů.

Ono to zas tak pozitivní není. Když někomu řeknu, že dělám pro Storyous, že vyvíjíme pokladní systém, tak si to lidi automaticky spojí s EET, protože je to ožehavé téma. V době EET boomu vzniklo hodně oportunistických firem, které významně pokřivily trh. Jejich produkty jsou často zdarma a nekvalitní, což pokladní systémy staví do špatného světla. Storyous od začátku prodává konkrétnímu typu zákazníků, kteří využívají naši přidanou hodnotu produktu.

Pokladní systém jim dává konkurenční výhodu, usnadňuje práci a dává možnost třeba vzdáleného monitoringu. Nikdo je nenutí to používat. S EET vznikla skupina podniků, které to nepotřebují a jsou apriori naštvaní, že musí někomu reportovat daně. Toto je úplně jiný typ zákazníků, než jaké by si přála jakákoliv firma.

Po střední škole aplikované kybernetiky v Hradci Králové jste hned začal pracovat. Nikdy jste neuvažoval o vysokoškolském vzdělání?

Napadlo mě to mnohokrát, ale nikdy jsem neměl tu potřebu. Už na střední jsem dostával zakázky, pracoval na projektech a mělo tak svůj plynulý průběh. Pak jsme s kamarádem založili první firmu, kdy jsme dělali weby a malé eshopy. To byl jeden ze způsobu útěku z korporátní práce.

Před několika lety jste pak mimo jiné založil další firmu – SimpleCoin. Co to je?

SimpleCoin je bitcoinová směnárna, kterou jsem založil s kamarádem. Velkou část toho systému jsem naprogramoval, nějakou dobu jsme fungovali společně, ale pak jsem se rozhodl odejít. Bylo to na mě moc divoké. Mě bavila ta technologická část, ale nebavila mě ta druhá stránka, jak se lidé snaží Bitcoiny zneužívat. Nebavilo mě chodit dvakrát týdně na policii vysvětlovat, jak někdo udělal nějaký podvod.

Vy jste to musel chodit vysvětlovat?

Taky. To je, myslím, velká náplň práce kohokoliv, kdo dělá s Bitcoiny. Teď ta firma funguje velmi úspěšně, ale už beze mne.

Sedíme tady v Bitcoinové kavárně v Paralelní Polis. Co si o Bitcoinech vlastně myslíte s odstupem času? Máte nějaké?

Nějaké asi mám, ale to jen ze setrvačnosti, z dob, kdy jsem ještě provozoval směnárnu. Moc se mi líbí ta technologie, ale obecně jsem spíš skeptický. Myslím si, že ve chvíli, kdy to začne být opravdu zajímavé, tak si s tím státy poradí a nějakým způsobem to zregulují. Vím, že je to smutné, fandím Bitcoinu a přál bych mu aby fungoval dál. Když to však stát zakáže používat a řekne, že je to nelegální kvůli bezpečnosti státu, terorismu… Může si vymyslet jakékoliv důvody a co vy s tím naděláte? Technologie bude fungovat dál, pořád možná budou fungovat místa jako je toto, ale nemyslím si, že to může být mainstream. Tak silná důvěra lidí, aby proti tomu začali demonstrovat, ještě není. Ale kdo ví? Možná jen nemám dost velkou představivost.

To uvidíme. Díky moc za rozhovor a hodně spokojených zákazníků Storyous

Taky děkuji, byl to můj vůbec první rozhovor.