V životě je jen málo jistot, které v moderní společnosti dostanete, spolehnout se ale můžete určitě alespoň na dvě věci: všichni musí umřít a všichni musí platit daně. A je jedno, zda jsou to daně z příjmu, daně z nemovitosti nebo třeba daň z přidané hodnoty, kterou denně platíme za běžné nákupy. Přesto spousta lidí namítá, že by mělo být daňové zatížení pro bohaté ještě vyšší, a to včetně jednoho z nejbohatších mužů planety Billa Gatese.

Spoluzakladatel Microsoftu dle svých slov na daních zaplatil během života přes 10 miliard dolarů, tedy ohromných 225 miliard korun, jak se zmínil v jednom z příspěvků na populárním diskuzním serveru Quora, kde odpovídal na otázky uživatelů. Přesto bylo jeho daňové zatížení, potažmo i zatížení podobně bohatých lidí, relativně nízké, a tak si Bill Gates myslí, že by mělo růst.

Víceméně by to mělo být tak, že čím bohatší lidé jsou, tím více by měli na daních platit, aby efektivně podpořili systém. Daně, které odvede běžný zaměstnanec za průměrnou výplatu, jsou během jeho života zanedbatelné proti tomu, jak obrovský objem tvoří daně takových jmen, jako je právě Bill Gates. Rozdíly mohou tvořit klidně stovky milionů či dokonce jednotky miliardy dolarů. „Nejvíce daní by mělo být vybíráno na kapitálových ziscích, všechny ostatní typy nejsou tak progresivní,“ míní Gates.

Foto: Bill Gates/Facebook

Bill Gates

Třiašedesátiletý Bill Gates má za to, že by mohl větší příliv kapitálu do statní kasy z daní lépe pomoci v potřebných oblastech, jako jsou zdravotnictví nebo školství. Jedna z představitelek republikánské strany ve Spojených státech, Alexandria Ocasio-Cortezová, dokonce navrhla, že by mohlo zdanění představovat až 70 % příjmů nad 10 milionů dolarů, respektive 225 milionů korun.

Kapitálové zisky, které jsou krátkodobé, tedy jejich nákup i prodej proběhne ještě ten samý rok, jsou zdaněny stejnou formou jako klasické příjmy. Dlouhodobé kapitálové zisky oproti tomu mají pro bohaté menší daňové zatížení, a to i několikanásobně. V případě Spojených států, které Gates zmiňuje, jde o maximálně 20 procent ročně.

Teoreticky tak investoři do nemovitostí nebo například akcií platí ze svých zisků mnohem menší daně než ti, kteří například občasně koupí a prodají nějaké zboží či majetek. Progresivnější zdanění by mělo vést k tomu, že i takzvaní lakomí miliardáři přispějí společnosti, byť je samozřejmě morální otázkou, zda by je měl nastavený systém takto nutit. Sám Bill Gates například platí mimo daní také množství příspěvků prostřednictvím své charitativní nadace Billa a Melindy Gatesových, kterou provozuje spolu s manželkou.

Na druhou stranu Gates zmiňuje, že cesta zvyšováním daně z přidané hodnoty nebo jiných spotřebních daní nikam nevede, jelikož postihuje především nižší a střední vrstvu, z čehož plynou další problémy. Muž se jměním, které dosahuje téměř 100 miliard dolarů, má tak zajímavé názory, na než se různí reakce. Možné změny, které by v budoucnu nastaly, mají ale dle něj postihnout opravdu především ty, kteří vydělávají peníze na investicích, spíše než ty, kteří mají vysoký plat.