Vesmírná mise společnosti SpaceIL má hořký konec. Sonda Berešit, která měla přistát jako vůbec první izraelský stroj na povrchu Měsíce, nezvládla poslední fázi letu a přestala se Zemí komunikovat. Izrael tak promarnil šanci stát se teprve čtvrtou zemí, která by se svým strojem na Měsíci úspěšně přistála. I přesto ale zástupci SpaceIL nešetřili optimismem a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyzval k druhému pokusu.

SpaceIL prozatím nezveřejnilo, co bylo příčinou selhání sondy. Z online přenosu bylo jasné pouze to, že několik kilometrů nad povrchem měsíce ztratilo řídící středisko dočasně kontakt s jednou měřící jednotkou a nebylo tak schopné sledovat telemetrii. Později moderátor oznámil problémy s hlavním motorem a ačkoliv měl být po výpadku opět zprovozněn, za malou chvíli bylo jasné, že se přistání nepodařilo. Komunikace byla úplně přerušena pouhých 150 metrů nad povrchem Měsíce.

Řídící středisko SpaceIL

Cesta Berešitu započala 22. února, kdy ji na eliptickou dráhu kolem Země pomohla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Až do 4. dubna trvalo, než sondu zachytil gravitační podle Měsíce. Do té doby probíhalo vše podle plánu a Izrael se tak stal alespoň sedmou zemí, jehož sonda obíhala kolem Měsíce. Úspěšné byly i zážehy na oběžné dráze Měsíce v posledních několika dnech.

Malá země, velké sny

„Když neuspějete, zkuste to znova,“ řekl v okamžité reakci Benjamin Netanjahu, který byl s představiteli SpaceIL přímo v řídícím středisku. „Myslím že, máme být na co pyšní. Dosáhli jsme obrovské věci,“ doplnil Moris Kahn, izraelský miliardář a předseda SpaceIL.

Výroků, jako jsou tyto, přitom zazněla celá řada a ne bezdůvodně. Izrael je ostatně pouze osmimilionová země s nestabilní politickou situací, která se pokusila (a ještě zřejmě pokusí) zařadit mezi světové vesmírné velmoci. Na závěr přenosu zazněla také izraelská hymna.

SpaceIL se řídí heslem „Malá země, velké sny“

Název Berešit znamená Genesis a odkazuje tak k prvnímu biblickému příběhu o stvoření světa. Až do minulého roku bylo kosmické plavidlo známé jako Sparrow, ale nakonec bylo přejmenováno. Že do jisté míry byl let Berešitu symbolickou záležitostí, dokazuje i jeho náklad – na povrch Měsíce donesl mimo jiné digitální časovou kapsli, která obsahovala celou anglickou Wikipedii, memoáry obětí holokaustu, izraelskou vlajku nebo kompletní Tóru, hlavní náboženský text Židů.

Nešlo tak primárně o vědeckou misi, která by měla za cíl přinést přelomový objev. Mnohem důležitější podle tvůrců bylo posunout celkové know-how izraelského vesmírného programu a přesvědčit mladé Izraelce, aby se začali zajímat o vědu, technologie či matematiku. SpaceIL ostatně tvrdí, že během posledních osmi let oslovilo na besedách více než milion izraelských školáků.

SpaceIL vznikla jako nezisková organizace v roce 2010 a založili ji Kfir Damari, Yariv Bash a Yonatan Winetraub, kteří s projektem začínali ve startupové soutěži Google Lunar X Prize. Ta nabízela 20 milionů dolarů prvnímu soukromému subjektu, kterému by se povedlo úspěšně přistát na Měsíci. I přesto, že se přistání nepodařilo, však SpaceIL obdrží 1 milion dolarů.

Condolences to the Beresheet lander @TeamSpaceIL for what almost was! Communications were lost with the spacecraft just 150 meters (!!!) above the surface, and it couldn’t quite stick the landing. Never lose hope – your hard work, teamwork, and innovation is inspiring to all!

— Buzz Aldrin (@TheRealBuzz) April 11, 2019

Celkový rozpočet na misi byl odhadnut na 100 milionů dolarů (přes 2,2 miliardy korun) včetně startu rakety, což jsou finance, které zprostředkoval již zmíněný miliardář Morris Kahn. Projekt aktuálně funguje pod Univerzitou v Tel Avivu.

Poslední fotka, kterou Berešit stihl odeslat na Zemi