V Japonsku představili robota Ugo na dálkové ovládání. Lidem má pomáhat s domácími pracemi

Nela VítováNela Vítová

mira-robotics1
0Zobrazit komentáře

Už léta se mluví o tom, že neodmyslitelnou součástí každé domácnosti budou jednoho dne roboti-komorníci, kteří lidem usnadní život tím, že za ně budou vykonávat domácí práce. Ačkoliv se spousta výzkumných laboratoří pro vývoj robotů k vytvoření takového pomocníka už přiblížila, žádná z nich to zatím nedotáhla do konce. Na řadu však nyní přichází japonský startup Mira Robotics, který se rozhodl přistoupit k věci trochu jinak než ostatní.

Svůj úspěch staví Japonci na obrácené technologii, kdy robota neovládá samotný software uvnitř něho, ale místo toho k tomu určení lidé pomocí dálkového ovládání. Společnost letos představila robota jménem Ugo, jehož posláním bude pomáhat lidem s vykonáváním jednoduchých domácích prací, jako je vyklízení myčky či věšení a skládání prádla. Pokud vše půjde podle plánů, měl by se začít prodávat už příští rok.

mira-robotics2

Ačkoliv tyto domácí práce zní pro člověka velmi jednoduše, pro robota jsou stále ještě nesmírně náročné. Vytvořit stroj, který bude umět bez problému skládat trička, vyžaduje nejen pochopení toho, jak fungují měkké materiály, ale také schopnost vnímat vizuální podněty a mít mechanickou obratnost k manipulaci s takovými předměty. Pro člověka jsou tyto schopnosti přirozené, ale naprogramovat takový kód do robota je obrovská výzva. Možná proto na to také zatím nepřišly ani ty nejlepší laboratoře soustředící se na vývoj robotů na světě.

Robot na dálkové ovládání

Vývojáři japonského startupu Mira Robotics si uvědomili, že pokud chtějí v této oblasti zajistit pokrok, bude prozatím spolehlivější vytvořit robota na dálkové ovládání. Tyto ovladače budou řídit k tomu určení lidé skrze dedikovanou aplikaci v počítači či laptopu. Ačkoliv nejde o revoluční technologii, až dosud byla tato metoda v určitých oblastech limitována. Stroje na dálkové ovládání totiž obecně většinou vykovávají úkony nebezpečné pro lidi, jako je likvidace bomb či jaderné čištění.

Vedení společnosti tvrdí, že pokud vše půjde podle plánu, budou roboti zanedlouho umět mnohem víc než jednoduché domácí práce. „Věřím, že roboti na ovládání mohou být nápomocní při různých úkonech, jako je například uklízení, příprava na vaření, dohlížení na starší lidi či péče o mazlíčky,“ popisuje svou vizi CEO společnosti Mira, Ken Matsui, pro magazín The Verge.

Robot Ugo už na první pohled vypadá relativně jednoduše. Má širokou základnu, svítící oči a robotické paže připevněné k oválnému trupu, který se podle potřeby posouvá nahoru či dolů do požadované výšky. Místo lidských dlaní má pár robotických kleští, které jsou uzpůsobené k tomu, aby dokázaly jemně zacházet s látkou a dalšími předměty. Na videu z představení stroje je dobře vidět, že Ugo se zatím pohybuje velmi pomalu, a je očividné, že nedokáže ani zdaleka napodobit lidskou obratnost. Navíc je i relativně mohutný a nedokáže si poradit se schodištěm ani malými schody v domě.

Testování v domácnostech

Ještě než se robot vůbec začne prodávat, Mira ho nejprve letos v létě bude testovat ve skutečných domácnostech. Příští rok chce firma spustit placenou službu pro rodiny s dětmi a s dvojitým příjmem. Společnost tak chce usnadnit práci movitějším rodinám, kde jsou rodiče vytíženi prací a nemají tak příliš času na domácí práce.

A na kolik takový komorník vlastně vyjde? Podle šéfa společnosti musí být ceny ještě finálně upraveny, ale zákazníci mohou očekávat zapůjčení za zhruba 225 dolarů (přes 5 tisíc korun) měsíčně. Do toho bude zahrnuto 8 až 10 hodin domácích prací denně, ale zákazníci si samozřejmě mohou připlatit za hodiny navíc.

petr-kasa-pilulka

Přečtěte si takéJako když čekáte na taxík nebo jídlo. Zásilku z Pilulka.cz můžete nyní sledovat živě v aplikaciJako když čekáte na taxík nebo jídlo. Zásilku z Pilulka.cz můžete nyní sledovat živě v aplikaci

Ačkoliv jde zatím o jednoduchou technologii, nedá se vyloučit, že právě Ugo nepřinese nové možnosti ve světě zručných robotů, kteří zatím nejsou velmi běžní. Hlavním důvodem je především jejich nákladná výroba kvůli složitému programování. Podle odborníků by se to však mohlo brzy změnit. Například tým z MIT letos představil robota jménem Blue, jehož výroba stojí pouze 5 tisíc dolarů, což je o řád levnější než podobní roboti, kteří vyjdou až na stovky tisíc dolarů.

Aplikace umělé inteligence

V pokroku by mohla ve velké míře pomoci také umělá inteligence. Mira Robotics ji plánuje využít k rozmazání obličejů a dokumentů ve videu, které operátoři při ovládání robota vidí. A to by ještě před několika lety nebylo možné. Jiné společnosti začínají využívat nové možnost v ovládání.

mira-robotics3

Například robotický startup Kindred vytváří roboty pro pomoc při práci ve skladištích. V případě, že jejich software selže a robotická ruka například není schopná určitý objekt uchopit, přicházejí na řadu lidé, kteří řídí robota pomocí ovladačů na virtuální realitu. Nová data jsou potom přemístěna do softwaru robota k vylepšení této schopnosti. Na stejném principu plánuje učení robotů stavět i Mira Robotics.

„Věříme našemu přístupu. Vyvíjení levnějších robotů a využití umělé inteligence společně s lidmi je cestou k poskytnutí služby pro domácnosti,“ popisuje svou vizi Matsui. Na druhou stranu je spousta důvodů, proč být proti tvrzení společnosti skeptičtí. Jak bylo řečeno, pohyb robota i jeho fungování má k dokonalosti ještě velmi daleko. Bude tedy zajímavé sledovat, jak se ho během následujícího roku podaří japonskému startupu vylepšit. Robot-komorník budoucnosti by totiž měl být ještě mnohem obratnější, než zatím je Ugo od Mia Robotics.

Foto: Mira Robotics

Uber vstoupil na burzu. Jeho vůbec první zaměstnanec a bývalý šéf na tom vydělá přes miliardu dolarů

ryangraves
0Zobrazit komentáře

Je tomu již více než 10 let od chvíle, kdy v San Francisku začal vznikat tehdy až přehnaně ambiciózní startup Uber, který chtěl kompletně změnit svět přepravy a nabídnout lidem možnost přivýdělku řízením auta, aniž by z nich museli být taxikáři. Již od počátku Uber vyvolával kontroverzi, ale vždy dokázal problémy s veřejností ustát a nakonec se stal vůbec nejhodnotnějším startupem světa, který působí ve stovkách měst po celém světě.

V posledních letech se tak spekulovalo, zda se bude chtít Uber o svůj úspěch podělit a vstoupí na burzu, aby s jeho akciemi mohla obchovat i veřejnost. Po mnoha odloženích a změnách se tak stalo během včerejšího dne, kdy Uber vstoupil díky takzvanému IPO (prvotnímu úpisu akcií) na newyorskou burzu s cenou 42 dolarů na akcii. Díky tomu se posunula hodnota startupu na 76,5 miliardy dolarů, byť se dříve spekulovalo až o 120 miliardách.

To vše těsně po protestech řidičů Uberu v mnoha městech a uprostřed poměrné nejistoty na mezinárodních akciových trzích. Jaký byl výsledek obchodování po prvním dnu? Akcie Uberu, které se při IPO začaly obchodovat za 42 dolarů, poklesly za jediný den o 7,62 %, což představuje jedno z nejhorších IPO v americké historii. Spousta lidí ovšem i přesto slaví úspěch.

dara-khosrowshahi-uber

Foto: Uber

Dara Khosrowshahi, nynější CEO Uberu

Jsou to především zakladatelé a zaměstnanci Uberu, kteří mají nově možnost obchodovat s akciemi naplno, a také značné procento partnerských řidičů, pro které si Uber v minulých týdnech přichystal překvapení v podobě bonusů ve formě hotovosti nebo právě akcií. Jedním z lidí, kteří si odnesou spolu s IPO Uberu pořádný balík, je i relativně neznámý Ryan Graves (na titulní fotce).

Ten se k Uberu dostal v úplných začátcích, když odpověděl na tweet jednoho ze zakladatelů Uberu Travise Kalanicka, který hledal do svého nového startupu posily. Graves se ukázal jako velmi vytrvalý a schopný člověk, se kterým Kalanick i druhý spoluzakladatel Garrett Camp trvávili spoustu času. Ryan Graves se tehdy stal vůbec prvním zaměstnancem Uberu a také jedním z lidí, kteří si v něm udrželi podstatný podíl.

michal-smida-twisto

Přečtěte si takéČeský fintech startup Twisto nabral 300 milionů korun od zahraničních investorů. Pomohou mu v expanzi po EvropěČeský fintech startup Twisto nabral 300 milionů korun od zahraničních investorů. Pomohou mu v expanzi po Evropě

Původem správce databáze v gigantu GE (General Electric) se zanedlouho vypracoval až na CEO společnosti, na které působil až do roku 2010, později přešel do vedení mezinárodní operativy. „Už od prvního dne, co začal, jsme trávili s Ryanem 15 až 20 hodin týdně na jádru produktu, náboru řidičů, nacenění, jednoduše na všem důležitém. Naučil se ve startupové hře pohybovat rychle a pracoval velmi tvrdě, aby vytvořil kolem Uberu skvělý tým a aby nám pomohl spustit náš nejdůležitější trh v San Francisku,“ říká k Ryanu Gravesovi jeden ze spoluzakladatelů Uberu Travis Kalanick.

Právě Travis Kalanick sehrál v historii přepravního startupu zásadní roli. Dlouhá léta působil v jeho čele a dovedl firmu takzvaně přes mrtvoly v jednu z nejhodnotnějších amerických společností v historii. Uber dnes i díky němu působí na všech zásadních trzích světa. I to se ovšem neobešlo bez komplikací, spojených především s povahou Kalanicka a několika skandály, které ho v roce 2017 dovedly až k odstoupení z vedení startupu a nakonec i kompletnímu odchodu. I tak si Kalanick díky vstupu na burzu přišel na jmění v hodnotě 5 miliard dolarů.

traviskalanick)

Travis Kalanick, bývalý CEO a spoluzakladatel Uberu

A ještě před úvodem na burze odprodal za 1,4 miliardy dolarů část svého podílu obří japonské investiční společnosti SoftBank, která díky tomu dnes drží největší podíl v hodnotě více než 9 miliard dolarů. Druhý spoluzakladatel, Garrett Camp, pak stále drží podíl v hodnotě 3,5 miliardy dolarů. Dá se tak říct, že oba původně bláznivý nápad proměnili v pohádkové jmění, které jim umožní investovat a tvořit i nadále.

Ale zpět k Ryanu Gravesovi. Za dobu svého působení v Uberu získal Graves celkem 33,2 milionu kusů akcií, ze kterých nedávno odprodal 1,2 milionu kusů při ceně 45 dolarů na akcii, celkem tedy zhruba za 59 milionů dolarů. Třicet dva milionů kusů mu ovšem stále zbylo, což dnes představuje přibližně 2 % společnosti. Jejich aktuální hodnota se pohybuje blízko k 1,4 miliardy dolarů, takže si díky IPO i Ryan Graves pojistil svou pozici mezi světovými miliardáři.

Pro dobro věci

S penězi, které případným odprodejem částí podílu získá, se ovšem Graves nechystá zakládat další společnost. Naopak, chce něco vracet společnosti a podstatnou část prostředků má v úmyslu vložit do neziskových organizací. Graves je jedním ze zakládajících členů neziskové organizace The Pool, jež se spojila s iniciativou charity: water, která má za cíl čistění oceánů a dalších vod. Ryan díky pátečnímu kroku firmy vložil do charity: water minimálně 14 milionů dolarů.

Vložil je totiž ve formě akcií, které jsou nyní likvidní na burze a sama iniciativa si může vybrat, zda je bude nějakou dobu držet, nebo je prodá za aktuální cenu. I přes kolísavý start Uberu na newyorské burze jde tak o velký úspěch z pohledu mnoha jednotlivců i investičních fondů. Uber byl navíc jedním z prvních startupů, který naplno přilákal i nejrůznější hollywoodské celebrity.

Ashton Kutcher. Jedna z investorských celebrit, která věřila Uberu v jeho začátcích

baugruppe9

Přečtěte si takéUtopie baugruppe. Život ve vlastním domě, který není jen pro měUtopie jménem baugruppe. Představa života ve vlastním domě, který není jen pro mě, Čechy zatím spíše děsí

Podstatný podíl tak mají nebo měli v miliardovém startupu například herec, investor a podnikatel Ashton Kutcher, který spolu se svým partnerem Guyem Osearym investoval v začátcích Uberu půl milionu dolarů. Mezi dalšími celebritami je pak například i herec a investor Leonardo DiCaprio, zpěvačka Beyoncé, herečka Gwyneth Paltrow nebo zpěvák, herec a všestranný umělec Jared Leto.

Investice do Uberu v minulosti pomohla i bývalému profesionálnímu cyklistovi Lanci Armstrongovi. Po dopingovém skandálu, ke kterému se Armstrong přiznal, mu Světová antidopingová agentura udělila zákaz k vykonávání profesionálních sportů a také mu odebrala veškeré tituly od roku 1998 dále. V roce 2009 ovšem Armstrong do Uberu vložil 100 tisíc dolarů, které se mu v průběhu let zhodnotily zhruba třistanásobně a zachránily ho před finančními potížemi. Po všech poplatcích si měl ze zhruba 30 milionů dolarů Armstrong odnést 20 milionů.