Mysofobie je označení pro chorobný strach ze špíny, virů a bakterií. Lidé trpící touto poruchou padají do mdlob jen při představě, že by jejich tělo přišlo do kontaktu se semeništěm bakterií a virů, které se vyskytují na pracovních stolech, v kancelářích, sanitačních zařízeních veřejných toalet nebo na klikách a madlech veřejností běžně užívaných dveří.

Představy mysofobiaků o tom, co může takový virus či bakterie způsobit, jsou samozřejmě notně zkresleny jejich panikou, ovšem některé z nich mohou člověku skutečně přivodit závažné zdravotní potíže a v extrémních případech i smrt.

Taková situace nastala v roce 2003, kdy vypukla pandemie respirační choroby SARS, při které bylo po celém světě nakaženo přes osm tisíc osob. Pandemie za sebou zanechala 700 mrtvých z více než 37 zemí světa, přičemž nejvyšší počet obětí byl nahlášen v Číně a Hongkongu.

Právě tato událost byla důvodem, proč Sum Ming Wong, student fyziky na univerzitě v Hongkongu, a Kin Pong Li, nynější student elektrotechniky na Royal Melbourne Institute of Technology, tehdy student základní školy, začali zkoumat, jak omezit jednu z hlavních příčin šíření podobných onemocnění, kterou je dotyk.

V roce 2015 tak vznikl produkt nazvaný Self Sanitizing Door Handle, tedy samodezinfekční madlo dveří, které pracuje na bázi ultrafialového světla, dopadající na vrstvu oxidu titaničitého na povrchu madla, čímž hubí povrchové bakterie. Fotokatalyzátor se spouští v momentě, kdy se křídlo dveří dostává do pohybu, čímž je zaručeno, že se madlo automaticky vydezinfikuje pokaždé, kdy na něm ulpí bakterie z ruky, která dveře otevřela.

Na první pohled vypadá zařízení jako moderní skleněné madlo dveří s dvojicí hliníkových hlavic, které se efektivně rozzáří při každém pohybu. Původní koncept byl vyroben z nerezové oceli, ovšem celé zařízení bylo velice těžké, proto tvůrci nahradili ocel hliníkem a postupně vylepšovali i samotný generátor, který převádí kinetickou energii na zdroj UV záření.

„Lidé v dnešní době používají k čištění veřejného prostoru chemické čisticí materiály, které se snadno setřou a jsou pro lidské tělo škodlivé. Náš design má vysokou odolnost a účinnost. Po použití se sám vyčistí. Na trhu se zámky a klikami dveří je to jedinečný design, a podobné produkty zatím neexistují,“ popsal svůj vynález Wong pro James Dyson Award.

Designové řešení problémů

Vynález se totiž od svého představení dočkal celé řady ocenění, a to nejen v domovském Hongkongu, ale i jinde ve světě. K těmto oceněním patří například druhé místo na udílení cen během Mezinárodního veletrhu vědy a techniky Intel, zlaté ocenění na 48. ročníku Mezinárodní výstavy vynálezů v Ženevě či oceněné od Yale Science and Engineering Asociation.

Díky těmto úspěchům se madlo hongkongských studentů dostalo do podvědomí investorů z celého světa a dvojici bylo umožněno pokračovat s vývojem projektu. V roce 2017 tak založili společnost Titanology Limited, která se snaží vyvíjet nano a fotokatalytické technologie, a v rámci vývoje už nyní testují své madlo v terénu. První se objevila v některých hongkongských nákupních střediscích a také na školách.

Testování a vývoj umožňují i dva státní granty, ke kterým si nyní vynálezci připisují i výhru v soutěži James Dyson Award 2019, z níž si madlo odneslo finanční prémii ve výší 20 tisíc hongkongských dolarů, tedy přibližně 60 tisíc korun.

James Dyson Award je ocenění, které od roku 2004 uděluje britský miliardář, vynálezce a podnikatel James Dyson, a získávají nejlepší studentské projekty, jež jsou designové a zároveň přinášejí řešení určitého problému. Sám Dyson je znám pro vynález svého vysavače, popřípadě můžete znát jeho sušáky na ruce, které se objevují na veřejných toaletách. Není proto divu, že jej samodezinfekční madlo tolik zaujalo.

Cílem Titanology je přinést sterilní dotykovou vrstvu i do dalších zařízení, jako jsou například veřejné dotykové obrazovky či eskalátory. Společnost se nyní chystá na komercializaci svého madla, o který by měly mít největší zájem hotely, nemocnice, obchodní domy či provozovatelé veřejných toalet.