I když je The Ocean Cleanup znám především pro své vyspělé snahy k čištění oceánů od plastů, jednou z klíčových iniciativ je také usilovné zjišťování, proč se tam obrovská kvanta odpadu až desítky let sdružují. Tým okolo mladého zakladatele a šéfa Boyana Slata na to jde přes vlastní pozorování, které formuje do svých studií.

V té nedávné například vyvrátil dlouholeté vědecké předpoklady o tom, že se plasty v horizontu pár let rozloží na mikročástice, které se snesou ke dnu. Rozklad těchto materiálů totiž trvá mnohonásobně déle, o čemž vypovídají i nalezené odpadky až ze 70. let minulého století.

Současně s tím přišel The Ocean Cleanup i na nelichotivý jev, kdy spotřebované kusy plastů putují různými směry po světových vodách a zachytávají se o ostatní předměty v oblastech, kde se zpravidla koncentruje větší množství kusů. Tím je především Velká tichomořská odpadková skvrna mezi Kalifornií a Havají.

V návaznosti na to se pak The Ocean Cleanup logicky začal zajímat, odkud se plasty vlastně berou. Pochází jen z přímořských skládek a pláží? Ano, rozhodně, ale není to jediné ložisko problému. Pravděpodobně mnohem závažnějším jsou řeky, které do oceánů ústí. A takových jsou po celém světě desítky tisíc.

Právě na tuto oblast se nizozemský projekt začíná nově důrazněji soustředit. Jako odrazový můstek mu sloužila vlastní, čtyři roky stará studie, která pojednává o tom, že za 80 procenty plastů plujících do světových vod stojí zhruba tisíc řek, přičemž podstatnou část tvoří toky z asijského kontinentu.

To je statistika, kterou logicky není radno přehlížet, a proto se The Ocean Cleanup nově vytasil s řešením, které by mělo tomuto problému v horizontu několika let výrazně ulevit. Rozšiřuje svou plovoucí flotilu, jež dosud stála pouze na masivních barierách zachycujících plastový odpad na oceánech, o takzvaný The Interceptor.

Plavidlo, které se živí odpadem

Do češtiny lze slovo interceptor přeložit jako zachycovač. A přesně o tom to je. Slatův tým vytvořil unikátní plavidlo na bázi katamaránu, jehož hlavním cílem je zachycování odpadu z řek, který by jinak s největší pravděpodobností plul do volného oceánu. Tím by nejen přispíval ke globální katastrofě, ale také přidělával práci vlajkovému sběrnému mechanismu The Ocean Cleanupu, který teď operuje ve Velké tichomořské odpadkové skvrně.

The Interceptor, na němž měl tým pracovat od roku 2015, se skládá ze dvou hlavních částí. První je zmíněné plavidlo, ve kterém se nachází pás pro sběr odpadků. Ten jede neustále a automaticky vyhazuje jednotlivé kusy do několika vnitřních kontejnerů o objemu 50 metrů krychlových, které je uchovávají. Díky senzorům pak dokáží informovat příslušný oblastní tým v době, kdy jsou plné a potřebují vysypat.

Druhým, stejně tak důležitým komponentem je několik metrů dlouhá plovoucí bariéra, do které odpad vlivem přirozeného pohybu říční vody pluje a následně se posouvá do úst plavidla. Aby mohl The Ocean Cleanup zajistit, že všechno smetí bude mířit přímo tam, kam má, zachycuje onu bariéru pomocí kotvy na hladině řeky. Ideálně přesně v tom směru, jaký je tok.

„Abychom mohli doopravdy zbavit oceány od plastů, potřebujeme je nejen vyčistit, ale také předcházet tomu, aby se tam vůbec dostávaly. Kombinací naší dostupné sběrné technologie s The Interceptor pak dostáváme řešení, které pokrývá obě strany této rovnice,“ dodává k nové iniciativě Slat.

Až 100 tisíc kilogramů denně

Stejně jako u oceánského mechanismu i od říční varianty se očekává maximální efektivita práce. Čím více odpadků denně nasbírá, tím lépe pro všechny. The Ocean Cleanup uvádí, že při správné optimalizaci a žádným nevyzpytatelným jevům dokáže The Interceptor denně posbírat až 100 tisíc kilogramů denně, avšak minimální standard má být o polovinu nižší – 50 tisíc kilogramů.

Klíčem ke spolehlivému provozu pak mají být solární panely, kterých je na střeše plavidla rovných 24. Ty se starají nejen o autonomní operace, ale také dobíjí několik Li-Ion baterií umístěných uvnitř, které zajišťují tichý chod během nočních hodin. V ideálním světě pak není potřeba žádné lidské práce (vyjma vysypávání naplněných kontejnerů).

Momentálně má The Ocean Cleanup aktivní dva tyto systémy, konkrétně na řece Sungai Klang v malajsijském Kuala Lumpur a Cengkareng Drain v indonéské Jakartě. Právě tyto toky patří mezi jedny z nejznečištěnějších a Slatův tým tam logicky zahájil pilotní provoz, jehož výsledky jsou zatím neznámé.

Na skladě má však další dva „interceptory“, které chystá položit na hladinu vietnamské řeky Mekong Delta a řeky Ozama, jež protéká městem Santo Domingo v Dominikánské republice. Výhledově se mají dostat i do oblasti Bangkoku a také do okresu Los Angeles, přičemž do roku 2025 by se měly vyskytovat na všech vysoce znečištěných říčních tocích.

Ideální kombinace s oceány

Jak už bylo zmíněno výše, důvodem pro vznik tohoto systému byla prevence, aby se zejména plastové odpady nedostávaly na širý oceán. Tam má The Ocean Cleanup bohaté zkušenosti a po neúspěšném pokusu v oblasti Velké tichomořské odpadkové skvrny, kdy se plovoucí mechanismus rozpadl, se tam vrátil znovu s přepracovanou verzí.

Podrobnější informace o celém projektu, který se zrodil v hlavě tehdy 18letého Holanďana Boyana Slata, a jeho postupném vývoji se můžete dočíst v našem velkém článku.