The Ocean Cleanup boří roky staré vědecké názory. Plasty se v oceánech jen tak nerozloží, ale vydrží i desítky let

Filip HouskaFilip Houska

boyan-slat-the-ocean-cleanup

Foto: The Ocean Cleanup

Boyan Slat, zakladatel a CEO The Ocean Cleanup

0Zobrazit komentáře

Nizozemský startup The Ocean Cleanup je známý především pro svou odvážnou vizi čistit oceány od plastů pomocí masivního plovoucího systému, který je povrchově sbírá. Kvůli tomu v roce 2013 z myšlenky tehdy 19letého Boyana Slata vznikl a dodnes tak aktivně působí, byť musel před pár měsíci řešit závažný problém, když se mu síť na vodě rozpadla.

Nezastavilo je to a po vychytání detailů vyslal Slatův tým na oceán přepracovanou verzi svého systému, se kterou chce uklízet zejména jednu z nejznečištěnějších lokalit na planetě – tzv. Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu (Great Pacific Garbage Patch).

Ta se rozkládá na zhruba 1,6 milionu kilometrů čtverečních mezi Kalifornií a Havají a proudí do ní podstatná část z odhadovaných 7 milionů tun plastového odpadu, které do světových vod každým rokem zamíří. Současně slouží jako ideální místo pro pozorování, jak se takový odpad v oceánech chová.

ocean-cleanup

Foto: The Ocean Cleanup

Systém The Ocean Cleanup na sbírání plastového odpadu v mořích

Vědci totiž dosud žili v domnění, že většina spotřebovaných plastů podlehne vlivem vody za pár let rozkladu a promění se na mikročástice, které se jako popel snesou ke dnu. Rozhodně nic pozitivního pro tamní faunu (a tím pádem pro lidstvo), na druhou stranu jev, který plasty alespoň odstraní z viditelných míst, byť ve své podstatě to také není nic pozitivního.

Čím starší, tím závažnější

The Ocean Cleanup nicméně tento předpoklad vyvrací a používá k tomu svou novou vědeckou studii, kterou zformoval na základě mnohaletého pozorování, jak se plasty chovají na otevřených mořích a u pobřeží. Velmi totiž záleží na tom, kde se plastový odpad uchovává a jak se do daných lokalit vůbec dostává. A také na tom, jak jsou plasty staré.

Věk hraje v této věci podstatnou roli. Tým z The Ocean Cleanup zjistil, že plastové zbytky, které se koncentrují na hladině Velké tichomořské odpadkové skvrny, jsou až několik desítek let staré. „Před pár týdny jsme zachytili bednu, která byla z Japonska a byla z roku 1970,“ dodává Slat k novým zjištěním.

great-pacific-garbage-patch

Foto: NOAA

Velká tichomořská odpadková skvrna se rozprostírá mezi Japonskem, Havají a Kalifornií

Podle výzkumu jeho kolegů tak plasty spíše putují světovými vodami bez výrazného poškození a během své nedobrovolné plavby, která se odvíjí od směřování vln a větru, nezanikají, ale naopak udržují tvar a míří k místům, kde se mohou „zachytit“ o další předměty. Ať už na hladině, nebo lehce pod ní.

Povrchový výskyt oceánských odpadků se odvíjí i od jejich hmotnosti, respektive objemu. Jak vysvětluje Laurent Lebreton, který v The Ocean Cleanup zastává roli hlavního vědce, na hladinách otevřených moří není tolik sáčků, obalů nebo brček, jak se může běžná veřejnost domnívat.

forest-fire

Přečtěte si takéAmazonský prales hoří jasněji než kdy předtím. A firmy konečně otevírají oči zodpovědnostiAmazonský prales hoří jasněji než kdy předtím. A firmy konečně otevírají oči zodpovědnosti

Tyto plastové předměty jsou totiž příliš lehké a mnohem náchylnější k tomu, aby byly přirozenými příčinami nebo tamními organismy staženy ke dnu. To například u plastových lahví nebo beden, potažmo jejich fragmentů, jen tak nehrozí.

the-ocean-cleanup

Foto: The Ocean Cleanup

Fragmenty tvrdých plastů, které tým při své výpravě našel

Plasty z oceánů samy nemizí, jen se vzdalují

Nedávný výzkum The Ocean Cleanup navíc vyvrací i dlouholeté tvrzení řady vědců a odborníků o tom, že se plasty z oceánů po několika letech vytrácí, respektive se štěpí na miniaturní kousky. Ve většině případů jde pouze o jejich cestování napříč oceány, čímž prakticky mizí z pozorovacích úhlů, ale stále existují ve své původní podobě. Jen o několik stovek nebo tisíc kilometrů dále.

V kontextu vodního putování startup ilustruje i proces, jak se to děje. Byť se může zdát, že největším problémem je cílené vysypání odpadu do oceánu z nákladního vozu, má jít pouze o zanedbatelnou část tohoto nešvaru. Postupná destrukce světových vod přichází z odpadků, které jsou pohozeny na pobřeží.

the-ocean-cleanup-1-nintendo

Foto: The Ocean Cleanup

Raritní nález: Game Boy z roku 1995

Z těchto míst je totiž bere příliv, v rámci kterého rotují u pobřežních vod, přičemž odhadem jedno procento se z tohoto cyklu vždy odtrhne a míří do oblastí jako Velká tichomořská odpadková skvrna. Zbytek se pak stáčí zpět směrem k pevnině, což se opakuje – dá se říct – v nekonečné smyčce. V tomto ohledu je pak velmi důležitý lidský faktor, který by odpad včas zachytil a náležitě zrecykloval.

Obecně pak podle The Ocean Cleanup platí, že se u břehu točí odpad maximálně pět let starý. Na otevřených vodách je situace naprosto jiná, mnohem závažnější. I proto Slat předpovídá, že to nejhorší, co se týče plastového znečištění, svět teprve čeká.

„V našem posledním výzkumu jsme se zaměřili na hledání odpovědi k nevyváženosti plastů plovoucích do nitra oceánů a plastů, které nacházíme na hladině. Abychom zamezili jejich následnému rozkladu na nebezpečné mikročástice, řešením není prevence, nebo čištění, ale vlastně oboje. Výsledky naší studie jasně podtrhují naléhavost k tomu, abychom zamezovali proudění plastů na širé oceány a současně čistili již existující zbytky,“ vysvětluje Slat.

Celou studii nazvanou New Understanding On Whereabouts of Missing Ocean Plastic můžete prostudovat zde.

 

the-ocean-cleanup-model

Foto: The Ocean Cleanup

Model cirkulace plastů