Tomáš Sluka si koncem roku 2014 uvědomil, že mu žádné z brýlí na virtuální realitu na trhu nevyhovují. Žádný z výrobců neřešil jejich zásadní fyzikální problém – absenci optické hloubky obrazu, která navíc uživatele vede k nepříjemným pocitům z brýlí již po několika desítkách minut, co je má na hlavě.

Zjednodušeně řečeno, 3D displeje a VR brýle totiž vytvářejí jen iluzi obrazové hloubky. Když se svým okem z blízkosti podíváte na svůj prst, pozadí vidíte rozmazaně, a když naopak zaostříte na pozadí, rozmazaný bude prst. Právě takové přeostřování mezi předměty zatím VR brýle neumožňují a očím nedávají na výběr, co „chtějí“ vidět ostře a co rozmazaně.

Při zobrazení na displeji nebo ve VR brýlích to nakonec vede ke konfliktu mezi tím, jak hloubku vnímá jednotlivé oko a obě oči dohromady. Kvůli tomuto konfliktu pak dochází u většiny uživatelů do dvaceti minut k nepříjemným pocitům, bolesti očí, ztrátě orientace a nevolnosti.

A právě na konceptu řešení tohoto problému pracoval Sluka dva roky po večerech, až koncem roku 2016 odešel z pozice výzkumníka na švýcarské Polytechnické univerzitě v Lausanne a začal se svému nápadu věnovat naplno.

Foto: Creal

Tým švýcarského startupu Creal

Na konci roku 2017 společně s Tomášem Kubešem, absolventem ČVUT a VŠE v Praze, a dalšími společníky ze Švýcarska, Ruska a Nizozemí založil startup Creal. Ten vyvinul takzvaný light-field displej, který vytváří plně trojrozměrný obraz s korektní optickou hloubkou.

Tato technologie umožňuje přeostřování očí mezi virtuálními objekty v různých vzdálenostech, a tedy bezkonfliktní 3D vjem. Displej vyvinutý Crealem má podle jeho tvůrců navíc vysoké rozlišení a poskytuje věrný a přirozený obraz.

„V současné době jsme zaměřeni na vývoj technologie s cílem ji komercializovat, až bude hotová pro implementaci do spotřebitelského produktu. Minoritním zdrojem příjmů jsou platby za zapůjčení nebo koupi technologického demonostrátoru,“ popisuje pro CzechCrunch Kubeš s tím, že firma své tržby nezveřejňuje.

Financování tak řeší investicemi. Začátkem roku Creal oznámil uzavření investičního kola Series A v celkové výši 4,3 milionu švýcarských franků, tedy zhruba 100 milionů korun. Zároveň získal grant od European Innovation Council Accelerator ve výši 2,3 milionu eur (zhruba 60 milionů korun) a dalších 500 tisíc franků (přibližně 10 milionů korun) získal jako kantonální půjčku na rozvoj.

Dohromady tak jde o 170 milionů korun, mezi hlavní investory patří švýcarská platforma Investiere umožňující drobným investorům kolektivně investovat do startupů a ženevský DAA Capital Partners. Tyto subjekty doplnily další švýcarské fondy a soukromé osoby ze Swiss ICT Investor Club.

„Crealu se podařilo sestavit špičkový tým odborníků v oblasti optiky a elektroniky brýlí pro rozšířenou a virtuální realitu a přišel s technologií, která je výrazně lepší než cokoliv, co jsme viděli u konkurence,“ říká Susanne Schorschová, manažerka Investiere zodpovědná za tuto investici.

Foto: Creal

Vizualizace chytrých brýlí využívajících technologii Creal

Pro Creal však nejde o první kolo financování. Už při startu do něj vložili 110 tisíc franků jeho zakladatelé, dalších 130 tisíc získal v grantech a půjčkách pro startupy při založení. Následný seed round v polovině roku 2018 přinesl 856 tisíc franků, které vedla platforma sdružující švýcarské technologické angel investory Sictic s přispěním Preon Capital a Atmosclear Investments. Dohromady tak Creal získal financování přesahující 200 milionů korun.

Takže zatímco Creal jako firma vznikla koncem roku 2017 a v polovině 2018 získala první investici, již koncem roku 2018 širší veřejnosti představila první velký prototyp své light-field technologie. A s nově získanou investicí samozřejmě nekončí.

„V roce 2021 bychom chtěli demonostrovat technologii, která umožní přinést light-field do chytrých brýlí. K produktu pro zákazníka však ještě bude potřeba další vývoj, takže na trh se dostanou později. Zda bude nakonec finální produkt představen námi, nebo někým jiným, není rozhodnuto,“ dodal Kubeš.