Jindy jsou to konkurenti, kteří v technologickém byznysu neznají slitování. Doba, která je definovaná nemocí COVID-19, si ale vyžaduje kooperaci i mezi giganty, jako jsou Google a Apple. Obě společnosti překvapily svět se společným programem, kterým chtějí pomoci v boji proti novému koronaviru. Přitom berou velmi vážně i soukromí uživatel – nejsou závislí na lokalizačních datech, ale na Bluetooth.

Nové řešení upozorní lidi, pakliže se ukáže, že nejspíše přišly do kontaktu s osobou pozitivně testovanou na nemoc COVID-19. V praxi se tak bude dít díky telefonům s operačními systémy Android a iOS, které mají dohromady po celém světě více než 3 miliardy lidí. Řešení tak může ve finále ovlivnit téměř polovinu světové populace. Apple a Google představují fungování na jednoduchém příkladu.

Pokud se Bob a Alice sejdou, jejich mobily si přes Bluetooth vymění anonymní kódy, které se ovšem často mění. Pokud je pak Bob testován pozitivně na koronavirus, zadá tuto informaci do zdravotnické aplikace a ta s jeho souhlasem odešle kódy telefonů, v jejíchž blízkosti se v posledních čtrnáct dní nacházel. Alice by pak v ideálním případě dostala notifikaci, že byla v kontaktu s někým, kdo byl pozitivně testován.

Foto: Apple/Google

Schéma naznačující, jak bude společný systém Applu a Googlu fungovat

Jinými slovy, Google a Apple předpokládají, že budou sdílet anonymní kódy s již existujícími aplikacemi zdravotnických agentur. Předpokládají, že to bude možné v polovině května. Lidé tak budou stále potřebovat aplikaci, ale v další fázi chtějí obě firmy pracovat na nativním řešení, které by bylo přístupné každému uživateli mobilu s iOS nebo Androidem bez nutnosti aplikace.

Systém fungující na bázi Bluetooth má několik výhod. V první řadě se v něm nesdílí jiná data než anonymizované kódy telefonů. Jediné, co se zdravotníci dozví, je, s kým se daná osoba pravděpodobně setkala. Dosavadní řešení byly závislé právě na GPS lokaci uživatelů, což vyvolávalo velké obavy z prolamování soukromí.

Mobil uživatele, který k tomu svolí, tak jednoduše každých pět minut posbírá kódy z blízkých telefonů, které se ovšem samy každý patnáct minut mění. I když se tedy člověk svolí k tomu, aby dal okolí vědět, že je infikovaný, aplikace bude sdílet jen kódy z předchozích čtrnácti dní. V centrálních databázích se navíc ukládají jen samotné kódy, nikoliv interakce mezi nimi.

Contact tracing can help slow the spread of COVID-19 and can be done without compromising user privacy. We’re working with @sundarpichai & @Google to help health officials harness Bluetooth technology in a way that also respects transparency & consent. https://t.co/94XlbmaGZV

— Tim Cook (@tim_cook) April 10, 2020

Systém se tak snaží především odlehčit ručnímu trasování, které je s přibývajícími případy stále náročnější. V praxi vypadá současný systém tak, že od každého infikovaného se úřady snaží získat telefonní čísla na všechny lidi, se kterými se v posledních čtrnácti dnech viděl, a jednotlivě je pak kontaktují.

Systém Googlu a Applu má pochopitelně i své nevýhody – například pokud si telefony vymění kódy ve více frekventovanějších místech nebo přes zdi v bytových domech, lidé by se mohli bát o své zdraví zbytečně. Stejně tak ze systému nepůjde poznat, zda byl člověk v kontaktu s infikovaným celý den, nebo několik minut.

Soukromí versus pandemie

Dosavadní iniciativy narážely právě na tenkou hranici mezi narušováním soukromí a protipandemickými opatřeními. K dobrovolnému sdílení polohy kvůli epidemii se mohou lidé přihlásit i v aplikaci Mapy od Seznamu. V případě, že se uživatel potká s někým, kdo byl pozitivně testovaný a v aplikaci se k tomu dobrovolně přihlásil, dostane notifikaci. Právě tato možnost je závislá na přímé poloze uživatele sdílené přes GPS, zatímco technologie Googlu a Applu sleduje pouze blízkost dvou telefonů.

V několika zemích sdílejí anonymní data o poloze uživatelů přímo mobilní operátoři. Děje se tak i v Česku – v případě, že k tomu nakažený člověk výslovně svolí, jeho anonymní data o poloze operátor zanese do speciální mapy, ze které mohou hygienici vyčíst, kde se nakažený pohyboval a zprostředkovaně tak kontaktovat i lidi v dané oblasti. Stejně tak mohou české banky dodat (opět se souhlasem) data o tom, kde nakažený člověk platil kartou.

Jedná se o principy, které jsou v Česku součástí takzvané chytré karantény. Tu vyvíjí skupina COVID19CZ ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Ve srovnání s podobnými technologickými řešeními, která připravují další evropské země, vychází podle autorů české řešení nejlépe v souladu s pravidly GDPR. Audit o nakládání s citlivými údaji navíc provádí partner projektu, kyberbezpečnostní tým konzultační společnosti PwC.