Zatímco některé společnosti ztratily z důvodu koronakrize půdu pod nohama, popřípadě byly ze dne na den nuceny změnit charakter svého podnikání, jiným začaly v době krize uzrávat plody tvrdé práce, které jsou nyní sklízeny. Mezi takové projekty patří i Mobilní rozhlas Ondřeje Švrčka, který coby efektivní nástroj pro komunikaci se svými občany používá stále více obcí.

Když se začátkem března začaly objevovat první nakažení onemocněním COVID-19 i v České republice, začalo být jasné, že právě takový nástroj je to, co správa jednotlivých obcí potřebuje. Rychlý, jednoduchý, efektivní a bezpečný způsob, jak dostat k občanům množství důležitých informací v poměrně složité situaci.

Ondřej Švrček už tehdy, v polovině března, hlásil, že „zatímco na počátku týdne se poslalo možná tak dva tisíce esemesek denně, teď jich rozesíláme 150 tisíc“. Od té doby se navíc odehrála další spousta změn. Mobilní rozhlas navázal řadu nových partnerství a jeho funkcionality začaly být využívány i zcela nečekaným způsobem.

Obecní komunikační platformu nyní používá více než 800 měst a obcí napříč celou Českou republikou. Během března přibývalo i více než 10 nových samospráv denně, díky čemuž služby Mobilního rozhlasu využívá téměř 15 % všech českých samospráv.

„Od počátku koronavirové epidemie jsme zaznamenali velký nárůst zájmu o zapojení do platformy. Celkem se nám povedlo zapojit více než 210 samospráv. Ovšem rád bych zmínil, že s částí z nich jsme jednali ještě před vypuknutím epidemie, takže se proces zapojování jen urychlil,“ popisuje pro CzechCrunch Švrček s tím, že po dobu trvání krizové komunikace nabídl Mobilní rozhlas všem zdarma.

Mezi největší „klienty“ patří některé z městských částí Prahy, například Praha 3, Praha 21, Praha 22 či Praha 14. A také některé z městských částí Brna. „Nejvíce si cením toho, že jsme zmíněné samosprávy dokázali zapojit velice rychle a bez problémů. Například Praha 3 hlásila, že se hned první den registrovalo více než 600 občanů městské části,“ pochvaluje si zakladatel Mobilního rozhlasu.

Celkem 210 nových samospráv znamená více než 40 tisíc nových uživatelů, kteří si aplikaci stáhli, a dalších 115 tisíc uživatelů, kteří se do platformy Mobilní rozhlas od počátku března zapojili. Celková uživatelská základna díky tomu k dnešnímu dni činí přes 400 tisíc uživatelů.

Během prvních dnů v březnu se počet rozesílek zvýšil o více než 7 000 procent oproti začátku února. Od začátku března bylo rozesíláno přibližně 300 tisíc zpráv denně, což byl pro systém najednou obrovský nápor, který však díky již dřívějším opatřením ustál, a ještě byl schopen přijímat nové samosprávy.

Informace od vedení obce

Starostové se tedy nových cest, jak komunikovat se svými občany, rozhodně nebojí. Navíc mnoho z nich začalo používat Mobilní rozhlas ve velkém a ke zcela novým účelům.

„Starostové pomocí Mobilního rozhlasu organizují například šití a distribuci roušek nebo dobrovolnickou činnost v rámci samosprávy. Informují o vládních nařízeních, předávají občanům zásadní informace o vývoji v celé situaci. Dále samozřejmě nepřestávají informovat i o lokálních záležitostech – jak platit poplatky nebo jakou mají úřady za současného stavu otevírací dobu,“ vyjmenovává formy použití své platformy Ondřej Švrček.

Klíčové tak bylo především to, že digitální komunikace umožnila starostům se svými občany efektivně komunikovat i ve chvíli, kdy v Česku platila přísná karanténní opatření, jež se pomalu začínají rozvolňovat. Švrčkova slova potvrzuje i Martin Vokuš, tiskový mluvčí Prahy 7. Zde Mobilní rozhlas spustili již před rokem, takže měli dostatek času poznat všechny jeho přednosti a dát dohromady rozsáhlou databázi kontaktů.

I proto byl po vypuknutí krize Mobilní rozhlas efektivním nástrojem. „V době, kdy koronavirová krize propukla a vše se měnilo ze dne na den či někdy i z hodiny na hodinu, jsme Mobilní rozhlas využívali často i několikrát denně. Dnes je to v průměru tak třikrát či čtyřikrát do týdne. V době před krizí jsme měli plánovanou komunikaci obvykle nastavenou na jednou týdně, což jsme doplňovali o zprávy spojené s mimořádnými událostmi,“ přibližuje Vokuš fungování Mobilního rozhlasu na Praze 7, kde žije přibližně 41 500 obyvatel, a díky Mobilnímu rozhlasu se důležité informace dostávají zhruba ke třetině z nich.

Spolupráci s Mobilním rozhlasem si jménem brněnského magistrátu pochvaluje také Kateřina Gardoňová: „Díky aplikaci Mobilní rozhlas jsme mohli zaregistrované uživatele rychle a efektivně informovat o novinkách, změnách a dalších důležitých skutečnostech týkajících se především města Brna.“

Právě Brno, které nyní celkově prostřednictvím Mobilního rozhlasu informuje přes 10 tisíc občanů, začalo službu naplno využívat až v době udeření koronaviru. „S Mobilním rozhlasem jsme v Brně začali spolupracovat až s propuknutím pandemie. Zpočátku jsme občanům zasílali informace několikrát týdně, nyní jsme se omezili pouze na důležité zprávy a změny. Četnost se tak snížila zhruba na jednou za 14 dní, a to v závislosti na vývoji aktuální situace,“ upřesňuje Kateřina Gardoňová.

Mobilní rozhlas ovšem není jen o velkých městech. Ve svých nástrojích pro komunikaci s občany jej mají i daleko menší obce. Jsou mezi nimi například i Popůvky u Brna s necelými 1 600 obyvateli či pětitisícové město Česká Kamenice na severu Čech. Konkrétně v Popůvkách, kde se informace z Mobilního rozhlasu dostávají až k 80 % občanů, bylo využívání této platformy v době krize na denní bázi.

„Díky Mobilnímu rozhlasu jsme velmi rychle a operativně informovali občany o nařízeních krizového štábu a vlády. Občané nemuseli složitě hledat informace na webových stránkách obce, nebo na úřední desce. Prostřednictvím Mobilního rozhlasu jsme také distribuovali roušky a ochranné pomůcky pro občany v naší obci,“ přibližuje využití platformy v Popůvkách jejich starostka Miluše Červená.

Rychlou a bezprostřední možnost komunikace s občany díky Mobilnímu rozhlasu si pochvaluje také Jan Papajanovský, starosta České Kamenice. I zde využívali Mobilní rozhlas alespoň dvakrát do týdne pro odkazování na důležité informace i ke koordinaci zásobování seniorů.

„Jen pomocí rozesílaných SMS zpráv prostřednictvím Mobilního rozhlasu jsme schopni informovat pětinu města přímo a ještě více lidí nepřímo. Bohužel legislativa ochrany osobních údajů brání poslat SMS všem lidem uvnitř určitých mobilních buněk, takže jsme takto zatím schopni obsluhovat pouze zaregistrované,“ přibližuje starosta České Kamenice fungování ve své obci.

Nové možnosti organizace

Mobilní rozhlas byl tak díky vzniklé krizi mnohokrát využíván i k doposud nevyzkoušeným účelům, což potvrzuje i Ondřej Švrček. „Velice se nám líbí organizování dobrovolníků, které se pomocí platformy po celé zemi rozjelo. Starostové přes rozesílky hledají dobrovolníky, kteří by například distribuovali roušky potřebným nebo rozváželi nákupy seniorům. Takto například k využívání Mobilního rozhlasu přistupoval středočeský Bakov nad Jizerou,“ říká.

Koronavirus se ale ukázal být v něčem užitečný i pro samotný Mobilní rozhlas, který musel velice rychle začít automatizovat zřizování nových účtů. Těch totiž přibývalo daleko více než předtím, a jelikož chtěl Švrčkův tým zachovat založení účtu do 24 hodin od objednávky, musel být celý proces značně zjednodušen. Vedle toho pak přibyly i nové sekce, zejména k dotazům ohledně koronaviru, což občany logicky zajímalo.

Mimo spolupráce s aplikací Záchranka začala být Švrčkova platforma využívána i pro šíření aplikace eRouška. Ta byla spuštěna iniciativou COVID19CZ ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví v rámci tzv. chytré karantény a Mobilní rozhlas je také jedním z partnerů eRoušky.

„Občané jsou v současnosti přehlceni informacemi o opatřeních, která mají v každodenním životě dodržovat, a právě hlas starosty může být rozhodujícím impulsem, proč věnovat eRoušce pozornost. Tím bychom měli docílit rychlého rozšíření i mezi občany, kteří by se jinak o eRoušce vůbec nedozvěděli. S postupným uvolňováním opatření se totiž bude jednat o klíčový prvek preventivních opatření,“ vysvětluje Ondřej Švrček, jehož cílem je svou platformu dále rozšiřovat i do všech koutů naší země.