Už dávno neplatí, že jsou tenisky určené jen pro běžné nošení. Mnohem zajímavější je sbírání jejich limitovaných modelů, které vychází z nápaditých kolaborací nebo kulturních milníků, díky nimž se vybrané siluety mohou prodávat za desítky tisíc korun. Nic z toho by však nemělo tak velký spád, kdyby na scénu nepřišel Foot Locker, slavný americký prodejce, který byl komunitou sběratelů považován za Mekku teniskového byznysu. A teď jsou jeho součástí i česko-slovenští miliardáři.

Na přelomu tisíciletí Foot Locker udával směr. Zatímco ostatní prodejci sportovní obuvi stavěli svůj přístup k zákazníkům na tradiční rovnici „prohlédni, kup a odejdi“, Foot Locker je záměrně nechával nahlédnout pod pokličku a snažil se v nich vyvolávat nezapomenutelné zážitky. Bylo to znát nejen na personálu, který se oblékal do dnes ikonických černobílých rozhodcovských dresů, ale také na nabídce tenisek. Takových, které jinde nebyly.

Nike, Adidas a řada dalších známých výrobců pro Foot Locker exkluzivně uvolňovali kreativní siluety, čímž jen posilovali tržní vliv, jaký tento původem newyorský prodejce měl. Díky úzké spolupráci s předními značkami si následně vybudoval status ověřené firmy, jejíž důležitost se projevovala především v pouliční teniskové subkultuře. Neméně klíčovým aspektem jeho fungování byla i vysoká ověřenost a „pravost“ sortimentu.

V komunitě tzv. sneakerheadů se často skloňovalo rčení, „pokud to má Foot Locker, je to ověřené“, což odkazovalo na produkci falešných tenisek, které přeprodejci koupili za směšné peníze, aby je neznalým lidem na ulicích prodávali za horentní sumy, mnohdy vyšší než původní retailové ceny za pravé kousky. Pozici lídra potvrzovala i sjednaná partnerství se sportovními ligami.

Foot Locker zářil hlavně v období, kdy prodej dražších, exkluzivních tenisek tvořil malý fragment celého obuvnického trhu. Jakmile se tato záliba stala mainstreamovou a naběhli noví hráči, ikona pocítila problém. Nestačila reagovat na nové trendy, díky nimž si zákazníci mohou například vybírat a zkoušet boty přímo v mobilních aplikacích, a těžila jen ze svého silného jména.

Temné období může zachránit Křetínský s Tkáčem

Teniskoví nadšenci změnili své spotřebitelské chování a své vysněné boty hledali přes jiné kanály – měnili je, začali se aktivněji účastnit losování a díky sociálním sítím měli mnohem lepší přístup k modelům z druhé ruky, které byly v perfektním stavu. Ačkoliv si Foot Locker stále držel své standardy, což se projevilo i na růstu tržeb v minulém fiskálním roce (byť o zanedbatelných 0,8 procenta na zhruba osm miliard dolarů), současně mu velmi rychle rostla konkurence.

Obrovskou ránou byl i dopad koronavirové pandemie, která Foot Locker – stejně jako řadu jiných prodejců fungujících zejména v offlinu – ochromila. Rázem spadla jeho hodnota, vedení oznámilo, že nevydá zprávu o svých očekáváních na další období, a spekuluje se nad zavřením některých prodejen, které má firma po celém světě včetně České republiky. Pro Foot Locker hrůzný scénář, ale pro investory zajímavá příležitost, což ukazuje i krok Daniela Křetínského a Patrika Tkáče.

Právě česko-slovenské investorské duo teď ve Foot Lockeru koupilo prostřednictvím fondu Vesa Equity Investment šestiprocentní podíl v hodnotě okolo 169 milionů dolarů, respektive 4,2 miliardy korun. Pro druhého nejbohatšího Čecha Křetínského a jeho dlouholetého slovenského kolegu Tkáče jde zároveň o třetí velký investiční zářez od začátku krize.

Jak je jejich zvykem, opět využili propadu akcií a vedle Foot Lockeru, jehož hodnota se ve srovnáním se začátkem letošního roku propadla zhruba o třetinu, koupili před časem šestiprocentní podíl v britské Royal Mail a více než pět procent v americkém obchodním řetězci Macy’s. Celkem se tak jejich investice do velkých britských a amerických firem přiblížily deseti miliardám korun a sázejí na to, že jakmile krize pomine, firmy zase začnou růst jejich podíly začnou nabývat na hodnotě.

Vstup do Foot Lockeru může být pro dvojici miliardářů velmi slibný. Je zřejmé, že firma o své ikonické postavení na trhu a kulturní přesah, díky němuž prakticky nastartovala komunitu sneakerheadů, jen tak nepřijde. Stále bude patřit mezi ty, co to celé rozjeli. Pro Křetínského a Tkáče je však zajímavější vize dalšího růstu firmu, která se chce vracet ke kořenům a stavět své prodejny coby „komunitní huby“ pro fanoušky streetwearu.

K lepším výsledkům může dopomoci i relativně nový projekt Greenhouse, což je inkubátor propojující umělecké duše a návrháře tenisek, do kterého se mohou zapojovat i velké značky a přispět k rozvoji tohoto módního odvětví. Za zmínku stojí i posilování spolupráce s Adidasem na tzv. Speedfactory, továrně pro 3D tisk bot.