Na začátku pandemie zastihla dvacetiletého Jana Slámu paradoxní situace. Jeho aplikace Nenech to být (NNTB), která bojuje proti šikaně ve školách, najednou nebyla potřeba. Kde nebyly děti, nebyla ani šikana.

Sarkasticky se prý se svým týmem smáli nad tím, že v podstatě dosáhli svého cíle, když na žádné škole na světě neprobíhá šikana. Rychle se ale ukázalo, že nezmizela, pouze se přesunula na internet, což ale pro Slámu znamenalo zastavení dosavadního byznysu, v rámci kterého pomáhá školám šikanu řešit.

Mladý podnikatel z Brna proto pružně otočil svůj zájem jiným směrem. Více se začal zajímat o obdobný problém ve firmách, protože negativní fenomén, který do té doby řešil hlavně na školách, se týká i právě firemního prostředí.

„Poté, co jsme zjistili, že zavírají školy po celém světě, jsme první dva týdny byli paralyzováni,“ říká Sláma. Konec února ještě trávil se svým spoluzakladatelem Davidem Špunarem na konferenci v Dubaji. Ačkoliv se domů vrátili se stovkami kontaktů ze vzdělávacích institucí, spolupráci se kvůli krizi nepodařilo dojednat ani s jednou z nich.

„Většina firem ve vzdělávání musela okamžitě řešit přechod na e-learning a šikana se tak dostala na druhou kolej,“ popisuje dvacetiletý podnikatel. Jeho aplikace za normálních okolností funguje jako online schránka důvěry, která se ptá nikoliv na agresora, ale na oběť šikany. Tím podporuje, aby na problém v kolektivu upozornila takzvaná mlčící většina.

Za tři roky existence NNTB, globálně fungujícího pod značkou FaceUp.com, se do platformy zapojilo více než 1 800 škol po celém světě. Děti z již zaregistrovaných škol ovšem nyní přestali aplikaci využívat, protože věděli, že jejich upozornění by chodily školním preventistům, kteří by jim stejně nemohli pomoct.

„Dost nás to zasáhlo, protože se už dlouho snažíme budovat firmu s rostoucími příjmy, ale i silným společenským dopadem a najednou jsme nemohli ani prodávat, ani pomáhat. Vše se zastavilo de facto až do září, kdy se školy snad zase otevřou,“ popisuje otevřeně Sláma s tím, že například ze zpráv od dětí na Instagramu bylo jasné, že problém jednoduše nezmizel, ale jen nabyl formu kyberšikany.

Sláma tak k zajištění základního cash flow seškrtal náklady, ale zároveň nabral hned čtyři nové lidi, protože začal přijímat externí zakázky na weby a aplikace. Díky tomu se podařilo získat potřebné finance na udržení firmy v chodu.

Šikana existuje i ve firmách

S uvolněným časem se najednou týmu otevřely nové možnosti, a tak se do popředí dostalo téma, které doposud řešilo NNTB spíše okrajově. Ostatně už minulý rok Sláma v rozhovoru pro CzechCrunch naznačoval, že o aplikaci mají zájem firemní zákazníci nebo sportovní kluby.

„Bylo vtipné, že když jsme se o NNTB nebo FaceUp.com někdy zmínili, tak často lidé reagovali slovy, že je to super a jestli bychom to nemohli udělat pro firmy,“ říká Sláma. Brněnský startup tak šel trhu konečně naproti a nyní už se první firmy registrují.

Problémy ve firmách sice nejsou na první pohled tak očividné jako ve školách, nicméně Sláma věří, že existují. „Pro lidi na nižších platových pozicích ve velkých firmách je problém se ke komukoliv dostat, pakliže je něco v zaměstnání trápí. Mohou to říct maximálně svojí vedoucí směny, která se tím možná ani nebude zabývat. Nebo jí to neřeknou vůbec ze strachu o místo,“ nastiňuje scénář.

Není tak nutně řeč o malých startupech, ale spíše o velkých korporátech, fabrikách nebo obchodních řetězcích. Podle Slámy si tyto firmy uvědomují, že jim chybí kontakt s jednotlivými zaměstnanci, a proto v NNTB často vidí hodnotu. Sláma tak se svými týmem začal operovat i s pojmy jako mobbing, bossing a staffing. Kromě těchto forem šikany ale chce řešit i problémy s vyhořením zaměstnanců, firemním kulturou nebo třeba bezpečností práce.

Ke Slámovi už se náznaky problémů ve firmách dostávají nyní. „Jedna moje známá se stala se obětí drsného bossingu, kdy její šéf ze středního managementu potřeboval dosadit na její místo svou kamarádku. Nemohl ji ale vyhodit, a tak se ji rok snažil vyštvat – dával zbytečné důtky, zadával podřadnou práci. Její spolupracovníci to viděli, ale báli se, že když půjdou za generálním ředitelem, tak budou mít sami problém,“ popisuje Sláma, jak také může vypadat šikana ve firmách.

K vyřešení takových situací by NNTB chtělo přispět právě svým formulářem a navazující komunikací. Zaměstnanci kromě textového popisu mohou přidat důkazní materiály v podobě fotek nebo videí a vše odeslat důvěrné osobě ve firmě, například personalistovi. V případě velkých korporací existuje i pozice firemních ombudsmanů, nebo může systém spravovat například poradenská firma.

Sláma přiznává, že firemní trh, který byl do této chvíle pro jeho projekt na vedlejší koleji, se ukazuje i jako finančně zajímavější. „Než v nějakém státě začnou platit školy, dost to trvá. Od firem máme příjmy už teď, protože mají zájem. Firmám fakt jde o to, aby zaměstnanci byli v pohodě,“ popisuje brněnský rodák.

Školy – jakkoliv je to smutné – podle něho často nemají důvod šikanu řešit, jenže pro firmu znamená nepříjemné pracovní prostředí i finanční ztráty. NNTB kalkuluje, že odchod zaměstnance stojí firmu mezi 200 a 500 tisíci korun.

Zájem už mají firmy mimo jiné ze Singapuru nebo Mexika. Přestože je Sláma zatím počítá v desítkách, potenciální dopad je obrovský – jedním z domlouvaných zákazníků je například gigantický mexický obchodní řetězec s 150 tisíci zaměstnanci. V Česku už projevil zájem jeden z největších prodejců sportovní výbavy. Spolupracovat chtějí s NNTB také poradenské firmy, které chtějí produkce nabízet svým klientům.

Firmám v Evropě navíc může NNTB pomoct splnit jednu z nových evropských směrnic schválenou minulý rok. Ta má za cíl ochraňovat tzv. whistleblowery a mimo jiné nařídí všem firmám nad 50 zaměstnanců zřízení interního anonymního oznamovacího kanálu. Český parlament zatím ke směrnici neschválil prováděcí zákon, avšak může v jejím rámci zavést tuto povinnost i pro firmy pod 50 zaměstnanců.

Před spuštěním firemní verze NNTB si Slámův tým dělal průzkum, z něhož ovšem startupy nevyšly úplně nejlépe. Některé z firem, které se považují v Česku za startupy, ale velikostí připomínají korporace, prý pomoc NNTB odmítly s tím, že to nezapadá do startupové kultury.

Stejně jako v jiných firmách, které se snažily pomáhat všemi možnými způsoby, začal v počátku krize NNTB převládat pocit společenské zodpovědnosti. Spíše než samotný koronavirus se ale rozhodl tým řešit jeden z následků – potenciálně větší míru domácího násilí.

Konat dobro v době koronavirové

Po školách a firmách podpořila třetí segment NNTB i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, zároveň se zapojila například Asociace pracovníků intervenčních center, která sdružuje státní orgány pomáhající obětem domácího násilí.

„Problém mnohých intervenčních center je, že nemají žádnou onlinovou komunikaci. Oběť nebo svědek domácího násilí za nimi tedy musí přijít na pobočku nebo zavolat,“ říká Sláma.

NNTB se tak rozhodlo v modifikované podobě přenést svůj nástroj i do této problematiky, místo školy ale oběť nebo svědek vybere své přibližné bydliště. Místo školního preventisty pak přijde zpráva intervenčnímu centru, které může s obětí dále komunikovat a bezpeční jí poradit, co má dělat. Ze šestnácti existujících je už většina rozhodnutá se zapojit a nyní projekt čeká na možnosti zafinancování, protože NNTB bere tento segment jako neziskový.

Další investiční kolo

Do budoucna Sláma počítá s tím, že zatímco ze školního prostředí bude hlavní aktivita, z firemního segmentu bude hlavní byznys. Model se líbí i dosavadním investorům Jiřímu Hlavenkovi a společnosti Scio, s nimiž Sláma dojednává další investice. Od každého z nich už získal jednotky milionů korun a zatímco Scio ve firmě drží 15% podíl, Hlavenka má přes 21 %.

Hlavenka pro CzechCrunch uvedl, že ve firemním segmentu vidí o „řády větší potenciál“, a to nejen z pohledu financí. Firmy totiž podle něho přistupují k problematice zodpovědněji než ředitelé škol, kteří často problém bagatelizují.

„Současný rozvoj bude nejspíš vyžadovat další investiční kolo, ale nemyslím si, že na něj budou třeba řádově vyšší částky než při předchozích investicích. Produkt je v podstatě hotový a právě konzultační firmy mohou fungovat jako naši partneři, nedává moc smysl se probojovat do korporací přímo,“ nastiňuje další vývoj Hlavenka s tím, že sám je připraven NNTB poskytnout další finance.

NNTB vzniklo jako nezisková iniciativa počátkem roku 2017 a od té doby se do ní zapojilo více než 1800 škol a žáci přes aplikaci poslali téměř 6000 oznámení. Zároveň ale přes partnery začal startup pod globální značkou FaceUp.com fungovat například v USA, Jihoafrické republice (JAR), Keni nebo Brazílii.

I po školní stránce už se nyní byznys začíná rozjíždět – jen před pár dny se poprvé po třech měsících karantény zaregistrovala v JAR nová škola a v Česku se rozhodl rozšířenou verzi svým školám zakoupit Pardubický kraj. Navíc brněnské podnikatele minulý týden oslovilo také ministerstvo školství na Ukrajině.

Nenech to být přijímá upozornění i z nezaregistrovaných škol, avšak touto cestou nemůže zaručit, že škola bude šikanu aktivně řešit. České školy – a nyní i firmy – se mohou do NNTB zaregistrovat jednoduše na jejich webu.