Nemusíte hned dávat podíl. Startupy i investoři začínají objevovat alternativy financování, víc než růst sledují zisk
Některé startupy si na trhu jdou za snem stát se bájným jednorožcem, tedy firmou s vyšší než miliardovou valuací (ovšem vyjádřenou v amerických dolarech). U nás k tomu mají nejblíže nakročeno například Productboard a Mews či Price fx, jiným směrem se nicméně vybral český startup Avocode. Ten honbu za vysokou valuací vyměnil za budování zdravé a ziskové firmy a pro další startupy se snaží být příkladem, že prodej podílu firmy výměnou za peníze investorů je jen jedna z cest, jak škálovat globální byznys.
„Jak nám řekl jeden z našich mentorů, prodej ekvity může být nejdražší způsob, jak získat peníze. Nikdy nevíš, kolik vlastně zaplatíš,“ začíná naši debatu jeden ze spoluzakladatelů startupu Vu Hoang Anh, když spolu mluvíme v novobarokní budově nedaleko pražské Národní třídy, kde Avocode sídlí.
Právě odsud startup o téměř čtyřiceti lidech buduje stejnojmenný nástroj, který pomáhá designérům, vývojářům a dalším zainteresovaným stranám zjednodušovat a zrychlovat designový proces. Za služby Avocode aktuálně platí na čtyři tisíce firem po celém světě, což firmě generuje tržby v řádu nižších milionů dolarů ročně, meziročně přitom roste na úrovni 40 procent.
Navzdory relativně slušným byznysovým výsledkům se v Avocode rozhodli momentálně nehledat investice v řádech milionů dolarů a začátkem letošního roku získali financování ve výši 500 tisíc dolarů, tedy přibližně jedenáct milionů korun. „Ve srovnání s jinými startupy to možná není zas tak moc, nicméně při hledání externího financování cílíme vždy na částku, kterou dokážeme reálně využít pro zdravý růst,“ popisuje strategii Vu.
„Snažíme se být efektivní a investovat peníze do firmy správně, aby se nám investice vracely, a soustředíme se přitom na profitabilitu. Když jsme v plusu, tak všechno dáváme zpět do růstu, jinak se ale snažíme být na nule, nebo pálit maximálně pět procent tržeb, což je opět ve srovnání s vysoce zainvestovanými firmami nic,“ pokračuje startupista.
„Ve startupovém prostředí se pálí obrovské sumy peněz bez konkrétních plánů.“
Historicky Avocode přijalo už několik menších investicí výměnou za podíl ve firmě, a to vždy v řádu stovek tisíc dolarů. Mezi investory či fondy jsou například 500 Startups, Kima Ventures, Teec Angels či český Reflex Capital. Zmiňovaná letošní investice však částečně probíhala ve formě konvertibilního dluhu od Phase 4. Druhou část Avocode získalo od The Hustle Fund ve formě takzvaného Revenue-Based Financing (RBF), kdy se firma financuje na základě budoucích očekávaných tržeb.
„Věřím, že typy financování se dají kombinovat. Při každém přijetí peněz by si měl majitel firmy uvědomit cenu kapitálu a na co ho využije. Ve startupovém prostředí se bohužel pálí obrovské sumy peněz a osobně znám několik extrémně zafinancovaných firem, které pro přijatou investici neměly konkrétní plán a v jejím využívání jsou pak neefektivní. To snižuje pravděpodobnost, že se investice nakonec vyplatí jak jim, tak investorovi,“ popisuje Vu.
Financování mezi půjčkou a prodejem ekvity
V případě RBF investor poskytuje kapitál firmě výměnou za pevně dané procento příjmů, jejichž výše se může vyvíjet různým směrem. Většinou je RBF poskytováno ve formě dluhu, čímž se podobá klasické půjčce, návratnost investice je však závislá na výkonu firmy, čímž se zase více podobá financování ve formě ekvity, tedy získání podílu.
„Je to nabídka pro firmy, které možná nemají dlouholetou historii ziskovosti – takže z banky úvěr asi nedostanou, nebo jej dostanou za velmi nepříznivých podmínek –, ale už mají nějaké stabilnější tržby a vykazují nějakou míru růstu a potenciální ziskovosti,“ popisuje pro CzechCrunch Andrej Kiska, partner v Credo Ventures.
V českém startupovém prostředí, které je obecně zaměřené na co nejrychlejší růst firem, se pravděpodobně i z tohoto důvodu alternativní financování formou RBF v podstatě vůbec nezmiňuje. Všechny transakce se točí jen kolem ekvity nebo bankovního financování, na které mnoho startupů vůbec nedosáhne, protože banky vyžadují ručení často fyzickým majetkem a softwarovým produktům nebo službám postavených na modelu předplatném (SaaS, tedy software as a service) nerozumí.
I u nás se ale objevují první vlaštovky, které s RBF experimentují. „Měli jsme RBF v jednom našem startupu. Je to takové hezké pojmenování půjčky s vysokým přepočteným p.a. úrokem,“ popisuje pro CzechCrunch Ondřej Fryc, zakladatel fondu Reflex Capital, který v roce 2018 investoval i do Avocode přes klasickou ekvitu.
„Může to mít smysl ve specifických případech, kdy takový investor může pomoci třeba s visibilitou na konkrétním trhu či s doporučeními,“ doplňuje Fryc. Konkrétní výhody alternativní formy investice RBF pak vyjmenovává Vu z Avocode.