Češi dluží státním institucím desítky miliard korun. Jen Ministerstvu financí a Ministerstvu práce a sociálních věcí je to 22 miliard, další peníze na zdravotním pojištění, za svozy odpadu, psa nebo dopravní přestupky. Všechny tyto peníze stát vymáhá, jenže mnohdy velice dlouho tak, že dlužník ani netuší, že by něco měl platit. Když to zjistí, už se v dluzích topí. Dobrovolníci z Česko.Digital proto spouští webovou aplikaci Nedlužím státu?, která by to chtěla změnit.

„Na různých konferencích je to nejčastější otázka, kterou dostávám: ‚Existuje rejstřík, kde bych mohl zjistit, jestli náhodou někde nedlužím?’ Následuje vždycky poté, kdy posluchače vyděsím, jak snadno se mohou (i nevědomky) zadlužit. Bohužel pro ně nemám uspokojující odpověď,“ řekl už dříve autor myšlenky a zároveň šéf Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl.

Všechno na jednom místě? U státu těžko

Data, na kterých projekt stojí, jsou teoreticky dohledatelná. Jsou ale tak nepřehledná, že velká část dlužníků zůstává v nevědomosti. „Problém je v tom, že dnes jsou informace roztříštěné a je velmi těžké je dohledat, například najít formulář, vědět, kam ho poslat, zda se něco platí, jaké číslo účtu použít a tak dále. A toto u každé instituce zvlášť,“ uvádí Hábl.

Na webu Nedlužím státu? je přehledně všechno na jednom místě, lidskou řečí a doplněné zjednodušenými formuláři. Včetně návodu, jak na dluhy. Navíc projekt může značně ulehčit podnikatelům.

„Potřebují potvrzení o bezdlužnosti pro různé účely – například účast ve státních zakázkách. V takovém případě potřebují bezdlužnost u Finančního úřadu, Celní správy, ČSSZ a zdravotní pojišťovny. To je pro ně obrovská zátěž a sami volají po zjednodušení. Navíc každý ten doklad má platnost jen 30 dní, takže pokud se jim nepodaří získat jeden z dokladů včas, zbylé tři mezitím pozbudou platnosti a musí žádat a dokládat vše znovu,“ dodává Hábl.

Jednoduchou a instantní odpověď, jestli právě teď něco dlužím, sice nová služba zatím neposkytuje, ale chce k ní dospět. „Aby to tak fungovalo, je třeba, aby úřady měly nějaký rejstřík s veřejným přístupem a aby byly schopny přes rozhraní okamžitě odpovědět, zda nějaký dluh existuje. A bohužel ani toto na straně úřadů často nefunguje,“ říká Tomáš Walek, dobrovolník a koordinátor projektu v Česko.Digital.

„Věříme, že už pilotní projekt nám pomůže státní instituce aktivizovat,“ dodává Walek. Není to totiž žádná okrajová záležitost. Finanční správa eviduje 231 tisíc dlužníků, z toho 72 tisíc dluhů je vymáháno exekučně. Celní správa má 158 tisíc dlužníků a nechala vydat 83 tisíc exekucí. Kvůli sociálnímu pojištění je pak vydáno kolem 156 tisíc exekucí.

„Chceme lidem usnadnit orientaci při zjišťování možných dluhů vůči státní správě,“ shrnuje Hábl. Dodává, že nejde říct, kolik lidí přesně vlastně státu dluží. „Žádná instituce nám tyto informace neposkytla – s odkazem na to, že jsou decentralizované na územních pracovištích,“ popisuje. U každé z institucí jsou to statisíce, často jde ale o ty samé dlužníky.

Mimochodem, kdyby stát některé části starých, často už nevymahatelných dluhů odpustil – což by se mohlo stát, pokud se schválí takzvané milostivé léto pro příští rok –, pomohlo by to desítkám tisíc občanů, kteří mohou navíc být ekonomicky zasažení současnou koronavirovou krizí. A podle odborníků to může ve výsledku pomoci i celé ekonomice.

Snad se dostaneme i k automatizovanému systému

Aplikace, která by zjistila dluhy vůči státu, byla pro Česko.Digital v plánu prakticky hned při jeho spuštění. Přesto ji čeká ještě několik změn. „V aktuální verzi 1.0 web nabízí přehledně všechny informace na jednom místě, včetně potřebných formulářů. Už to je obrovské usnadnění celého procesu,“ říká Jakub Nešetřil, zakladatel Česko.Digital, o jehož dobrovolnické misi si můžete více poslechnout v našem CzechCrunch Podcastu.

Funkcionality webu se mají rozšiřovat určitě alespoň ve dvou dalších fázích projektu, nová verze by měla být hotová na jaře. Zahrnovat má třeba automatické vyplňování formulářů, šablony k žádostem o povolení splátkového kalendáře a odpuštění penále či zpětnou vazbu od uživatelů, kteří aplikaci využijí v této pilotní fázi. Postupně aplikace směřuje k plné digitalizaci a využití automatizovaného systému.

Radek Hábl se problematice věnuje dlouho a díky jeho projektům už se podařilo rozpoutat o tématu veřejnou debatu. Čechům zpřístupnil Mapu exekucí nebo Mapu bankrotů, tedy projekty, které získaly mimo jiné cenu v soutěži Společně otevíráme data. Nabízejí exekuční statistiky pro jednotlivé obce, okresy i kraje a porovnávají je.

Lidská řeč? Zadarmo

Samotné Česko.Digital má už desítky projektů, které Čechům s ulehčením života díky online světu mají pomoct. Nejnovější, který zároveň vzbudil velký rozruch, je společná aktivita s vývojáři ze státní agentury NAKIT a poslancem Dominikem Ferim, a to Covid Portál. Ten vznikl za dva týdny a na rozdíl od mnoha státních počinů stojí mimo jiné na tom, že mluví „lidskou řečí“.

Podobně rychlý vznik od tvůrců Česko.Digital není výjimečný. Snaží se reagovat na současnou situaci, přitom ale umí přerůst ve větší koncept. Tak jako třeba projekt zaměřený na online učení, který zaujal i ministerstvo školství natolik, že s ním začalo úzce spolupracovat.

„Učíme online vzniklo v komunitě Česko.Digital spontánně, abychom co nejrychleji pomohli učitelům a školám zareagovat na náročnou situaci. V průběhu jsme si ale uvědomili, že pokud chceme proměně a modernizaci školství opravdu pomoct, je třeba se této oblasti věnovat dlouhodobě,“ říká koordinátorka projektu Eva Pavlíková.

Právě určitá spontánnost je to, na čem komunita Česko.Digital stojí. Práce odborníků v něm je dobrovolná, placených zaměstnanců je jen minimum, a přitom je její součástí aktuálně na 2 400 IT specialistů. Spolupracuje například s projektem Hlídač státu Michala Bláhy, ale třeba i s Transparency International.