S podnikáním začal mladý pár už v jednadvaceti letech a během pěti let vytvořili produkt, který nastavil nové standardy rostlinného mléka u nás. Když se nyní šestadvacetiletý David Balcar rozhodl následovat svou stejně starou přítelkyni Amálii Koppovou ve veganském stravování, nedokázal pochopit, proč by měl za vodu s dvouprocentním obsahem ořechů platit 90 korun. Navíc, když mu ani nechutná.

A tak začali rostlinnou alternativu vyrábět sami po nocích v pronajaté sdílené kuchyni. Pojmenovali ji jednoduše Nemléko a na open air veletrhu Veggie Náplavka, kam s produktem vyrazili, se po něm jen zaprášilo. Po pěti letech však úspěšně zaběhnutá značka končí.

Přesněji řečeno končí značka Nemléko, ale produkt žije dál, jen už pod jiným názvem. Česko-moravský svaz mlékárenský totiž poukázal na to, že by si Nemléko někdo mohl splést s živočišným mlékem, a tak se „nemléčné“ produkty nově jmenují Optimistic.

Jejich spoluzakladatel David Balcar teď pro CzechCrunch popisuje, jak rebranding probíhal, a mluví o optimistické vizi firmy v rostlinném stravování.

Proč se z dobře zavedené značky Nemléko najednou stal Optimistic?
Vyšlo to z nařízení Evropské unie o označování potravin. Na zavádějící název nás upozornil její tuzemský kontrolní orgán, Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Zákony jsou dělané tak, aby chránily průměrného spotřebitele. Mléko je podle definice výtok mléčných žláz savců. Název Nemléko tedy není dostatečně rozlišující na to, aby nemátl průměrného spotřebitele. Vzhledem k tomu, že je na láhvi napsáno také bez mléka, z mandlí, vegan a litrová láhev stojí čtyřikrát víc než mléko kravské, věřím, že jsme nikoho nezmátli. Zatím jsme aspoň nikoho takového nenašli.

Jaká byla vaše reakce, když jste se dozvěděli, že budete muset své produkty přejmenovat?
Popravdě, zase tak moc nás to nepřekvapilo. Od začátku jsme tušili, že problém tohoto typu může nastat, takže jsme byli na tuto variantu připraveni. Inspekce nám sice řekla, že se s nimi můžeme soudit, ale že zpravidla spory vyhrávají. My jsme se necítili nějak extra ukřivdění, protože název sporný z legislativního hlediska byl, takže jsme se rozhodli, že radši než se soudit s nejistým výsledkem, budeme věnovat všechno úsilí a peníze do rozvoje našich produktů, byť pod novou značkou.

Jak vznikl název Optimistic?
Chtěli jsme, aby to bylo pro všechny srozumitelné, zapamatovatelné, mezinárodní a aby název neomezoval šíři našich produktů, kterých je nyní už sedmnáct. Nemléko nejogurt fungovalo dobře, ale chtěli jsme něco obecnějšího. Také jsme chtěli šířit naši myšlenku, že nemá smysl být zapšklý, byť podíváme-li se kolem sebe, můžeme mít dojem, že k zapšklosti je důvod. Chceme razit pozitivní cestu, ale zároveň nebýt naivní. Náš interní slogan zní: Optimistic but not naive.

Takže Optimistic byla jasná volba?
Ve hře bylo ještě mlíko s hvězdičkou, mlyko, mylk, ale nakonec jsme zvolili neutrální název. Buďto výrobci napíšou na obal rostlinný nápoj, nebo se snaží jakkoliv připodobnit k mléku, tak aby zákazník pochopil, o co jde. V té chvíli už je to ale napadnutelné. Rebranding je nepříjemná záležitost a do budoucna se mu již chceme vyhnout. Není jednoduché v rychlosti vymyslet nové názvy všech produktů, změnit názvy na sociálních sítích a do toho řešit, aby v jedné prodejně nebyly ještě u některých produktů staré etikety a u některých již nové. To by zákazníky mohlo skutečně zmást.

Spoléháte na to, že vaše produkty rozpoznají lidé podle lahve a designu?
Snažíme se změnu i odpromovat, ale v podstatě ano, spoléháme na naši vizuální identitu. Změnili jsme jen název, ale zůstává skleněný obal v retro lahvi, barevnost a design etiket, který je dost specifický, a také logo. Testovali jsme změnu na lidech a někteří si vůbec nevšimli, že jsme Nemléko vyměnili za Optimistic. Lahev je natolik zapamatovatelná, že nápis není to hlavní. Spíš nás těžko najdou ti, kteří o nás doposud jen slyšeli.

Na webu informujete zákazníky, že kromě názvu se u vás nic nezměnilo, jen jste ještě víc optimističtější. V čem konkrétně?
Je hodně oblastí světa, které nejsou ideální a lze je zlepšovat. Člověk si musí vybrat jednu, v níž něco zmůže, a tam se snažit udělat něco fajn, co změní svět k lepšímu. My si vybrali výrobu potravin a od začátku je naší myšlenkou ukázat lidem, že k tomu, aby měli požitek z mléčných potravin, si nemusí kupovat mléčné výrobky. Dají se nahradit. Nemusí to chutnat stejně, ale je možné vyzkoušet něco jiného, co má velký dopad na ekologii a etiku.

Jsme optimističtí, protože vnímáme, že se ubíráme správným směrem. Nejde o módu, jako jsou třeba úzké džíny. Vnímáme, že i nabídka supermarketů je dnes úplně jiná než před pěti lety. Rostlinnou stravu objevují také velcí hráči, kteří mohou vyrábět ve velkém za nižší cenu a dostat ji k větší mase lidí. V Německu či Anglii je nabídka ještě širší. Vážíme si, že můžeme k této změně v rámci našich možností přispět.

Co říkáte na projekt projekt Evropské unie Mléko do škol, jehož cílem je „přispět k trvalému zvýšení spotřeby mléka a vytvořit správné stravovací návyky ve výživě dětí“?
Mlékárny měly odjakživa obrovský vliv. Samotný název Nemléko by nikomu nevadil, průměrný spotřebitel by si nestěžoval, protože by nikoho nezmátl. Udal nás Českomoravský svaz mlékárenský. Také evropská legislativa zatím je prosazená kvůli tomu, že mléční a masoví lobbisti v Bruselu vidí, jakým směrem se ubírá trend. Snaží se to potlačit. Dotační systém je postavený na hlavu a podporuje propagandu, která je hluboko zakořeněná do naší generace a zejména do generací starších, které ovlivnila státem kontrolovaná média.

Karel Gott zpívá v písničce o kravách z 50. let: „To mléko, které skutečně ve vás se tvoří bezděčně.“ Pamatuji si ten moment, kdy jsem se dozvěděl, že kráva, aby měla mléko, musí mít tele, které to mléko nesmí pít. Přišel jsem za mámou a řekl jsem jí: „Víš, že kráva nemá mléko jen tak?“ Její reakce byla: „Prosím tě, co je to za blbost, to víš, že má mléko jen tak.“ Dnes je povědomí větší díky internetu a svobodě slova, ale stále se najdou lidé, kteří si myslí, že když krávě mléko vezmeme, ještě jí tím pomůžeme.

Proč by se měli lidé mléku vyhnout?
Zejména kvůli tomu, že je pro telata. Lidé mají mateřské mléko, když se narodí, tak mi to káže logika. V přírodě není obvyklé, aby někdo pil jiné než mateřské mléko, a dokonce poté, co dokončí vývoj. Nechci se pouštět do nutriční debaty o tom, zda je lepší či vstřebatelnější vápník z kravského mléka nebo z máku. Důležité je uvědomit si, že nežijeme v době, kdy byl nedostatek potravin, abychom museli brát mléko telatům.

Máme nepřeberně velké množství potravin, z nichž si můžeme vybírat. Pokud člověk jí pestře, byť bez mléka a masa, může mít daleko menší deficit živin než člověk, který tyto věci jí a spoléhá se na to, že z nich načerpá vše potřebné.

Firmu jste založil se svojí partnerkou Amálií Koppovou, u níž jste se pro veganství inspiroval. Jak máte rozdělené role ve vedení firmy?
Děláme spolu všechna strategická rozhodnutí. Mou úlohou je výroba, obchod a celkově vnitřní fungování, Amálka zase řeší vizuální stránku a veškerou komunikaci, tedy to, jak vypadáme navenek. Dohromady dáváme to, jakým směrem půjdeme.

Vést firmu s obratem blížícím se 20 milionům korun může být pro mnohé vaše vrstevníky nepředstavitelné. Máte nějaké mentory, od kterých se učíte?
Máme tabulku. (smích) Bavíme se s lidmi, kteří podnikají, ale většinou se řídíme intuicí a metodou pokus-omyl. Minulý rok spíš omyl, dokonce jsme byli chvíli ve ztrátě. Mysleli jsme, že už firma pojede na autopilota a nabrali jsme víc lidí. Sami jsme trochu vypustili a začali se věnovat novým projektům. V září jsme zjistili, že to byla chyba, a museli jsme bohužel propouštět. Letos jsme se opět stabilizovali, je nás v týmu jedenáct a vypadá to, že skončíme v zisku v řádech statisíců korun.

Vnímáte optimisticky možnost dalšího růstu a případné expanze?
Teď jsou všichni zakuklení a řeší si vlastní věci. Jednáme s okolními státy o exportu, ale je to kvůli současné situaci složitější. Příští rok ale máme v plánu kromě Česka a Slovenska zamířit do dalších tří zemí. Ve hře je Německo, Rakousko, Polsko a Maďarsko.

Co se týče konkurence, budou asi zahraniční trhy nasycenější oproti tomu našemu. Jaké výzvy v souvislosti s exportem řešíte?
Kromě Maďarska je segment větší všude. Hlavně v západní Evropě je daleko víc konkurence. Pro vstup na západní trh nás limituje to, že nemléko a nejogurty nevyrábíme v bio kvalitě, protože mandle jsou v bio kvalitě velmi drahé. Třeba v Německu je tlak na bio obrovský. S těmito zeměmi má tedy smysl řešit pouze produkty, které jsou bio – čaje, limonády a ovesné mléko. Západní země jsou bohatší, a proto také jednáme o tom, zda bychom mohli pro někoho vyrábět z bio mandlí. Řešíme ale i lokálnost. Oves máme bio a český, například mák však u nás v bio kvalitě v podstatě neexistuje.

Jak vás napadlo dělat čaje a limonády?
Začalo to tím, že jsem dostal od kamaráda knihu o fermentaci a doslova jsem se pro ni nadchnul. Ponořil jsem se do tohoto magického procesu a začal vyrábět kimchi. Potom jsme přemýšleli, co se dá ještě zfermentovat, a přišli na to, že nikdo nedělá fermentovanou bio limonádu. Přenesli jsme chuť fermentace do limonádového světa, takže je za tím něco víc než jen sladké potěšení.

Umíme stáčet tekutinu do skleněných obalů, a tak jsme přidali také ledový bio čaj. Sortiment nápojů chceme dál rozšiřovat. Fermentujeme různé druhy ovoce a zkoušíme, co se k sobě nejlépe hodí. Tento týden jsme uvedli na trh Bacilli fermentovaný nepasterovaný ginger shot.

V minulosti jste zvažovali vratné obaly, což se ukázalo jako příliš finančně a časově nákladné. Co třeba nemlékomat nebo prodej Optimistic mléka v bezobalových prodejnách?
Technicky jsme nenašli způsob, jak udržet v prodejnách mléko bez obalu čerstvé. Je to věc k okamžité spotřebě, nelze rozlévat. Nemlékomat si moc nedokážu představit. Není to pro nás aktuálně směr, na který bychom se soustředili. Mít vratné láhve byl od začátku náš záměr, zatím se nám ho ale nepodařilo naplnit, bohužel tomu zatím náš trh není příliš otevřený.