V Česku je přistižení s malým množstvím kokainu či pervitinu klasifikováno jen jako přestupek. Ve Spojených státech však za stejný čin končí lidé běžně za mřížemi. Americká drogová politika ostatně patří mezi nejpřísnější na světě. Nesouhlas s tvrdými postihy běžných uživatelů nicméně vyjádřili minulý týden voliči ve státě Oregon.

Držení tzv. tvrdých drog zůstává i nadále ilegální, ale přistiženým budou hrozit pouze pokuty nebo nástup do léčby. Na západním pobřeží tak jako první ve Spojených státech přistupují k takto zásadnímu kroku, který vede od války proti drogám ke snížení rizik jejich užívání. Oregon se také stává prvním státem, kde bude možné užívat psilocybinové houby při terapeutickém sezení. Nová studie účinku hub při terapii se chystá také u nás.

Oregonský právní systém na držitele malého množství drog přestane nahlížet jako na pachatele trestného činu od únoru příštího roku. Za držení tvrdých drog pro vlastní užití bude po tomto datu pachateli hrozit pouze pokuta nebo nástup do odvykací léčby. Léčebny a další služby vedoucí k tzv. harm reduction, tedy snižování rizik užívání drog, budou financovány z daní za konopí, které bylo ve státě legalizováno v roce 2015.

Podle Oregonské komise pro trestní soudnictví se tak sníží odsouzení za držení drog skoro o 90 procent. Ušetřené peníze, které by jinak padly na stíhání a věznění uživatelů drog, budou, stejně jako desítky milionů dolarů z daní za marihuanu, použity na snížení rizik užívání drog.

Z výsledků voleb je patrné, že si stále více lidí přeje drogy dekriminalizovat, rozšiřovat právní možnosti bezpečného užití a zároveň předcházet tragickým případům. Kromě Oregonu liberalizuje drogovou politiku řada dalších amerických měst a států. Po letošních volbách bude legální užívat marihuanu pro rekreační účely v dalších pěti státech USA. Celkově tedy již v jedenácti.

Oregon navíc jako první zavádí léčbu psilocybinovými houbami. Ty však nebudou mít v devátém největším státu USA stejný status jako legální marihuana. Podávány budou pouze v licencovaných zařízeních v rámci psychedelické či psycholytické terapie.

Účinky hub zkoumají i Češi

Psychedelika se v klinickém výzkumu a psychoterapii legálně používala do poloviny 60. let 20. století. Rozvolněná éra hippies však vedla k tomu, že byly takřka všude postaveny mimo zákon a nadále používány pouze ilegálně. Dnes se vrací zpět do mezí zákona velmi opatrně.

V Česku například probíhá výzkum na poli psychedelických látek a jejich léčebného potenciálu v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ). „Podle nejnovějších vědeckých poznatků se ukazuje, že po odeznění akutních účinků některých psychedelik v rámci kontrolovaného sezení či asistované terapie dochází k téměř okamžitému zlepšení nálady, které může být průlomem v léčbě dlouhodobě depresivních pacientů,“ říká za tým výzkumníků Eva Césarová.

„Výzkumy poukazují na to, že tyto látky vyvolávají neuroplastické změny v mozku, tedy vedou k přestavění mozkových sítí. Právě to zřejmě vede k jejich antidepresivním účinkům,“ dodává Césarová.

Jako první začali čeští vědci zkoumat ketamin, který má v nižších dávkách psychedelické účinky. O ketaminu je známo, že má významné antidepresivní účinky, a dokonce je v této souvislosti již registrovaným lékem. Další na pořadníku bude pravděpodobně MDMA, jehož druhá fáze klinického výzkumu v léčbě posttraumatické stresové poruchy přinesla převratné výsledky. Třetí fáze probíhá na co největším vzorku lidí na všech kontinentech. I v NUDZ.

Aktuálně je však novým žhavým kandidátem z celosvětového hlediska psilocybin, halucinogenní látka obsažená v houbách lysohlávkách. „Z dostupných klinických studií včetně těch realizovaných v NUDZ bylo prokázáno, že psilocybin je ve výzkumném i terapeutickém kontextu bezpečnou látkou pro podání lidem,“ popisuje Eva Césarová z NUDZ.

„Je tomu teprve pár týdnů nazpět, co byl v NUDZ psilocybin podán i pacientovi s diagnózou rezistentní deprese, což je jedna z podmínek aktuálně probíhajícího výzkumu potenciálu psilocybinu v léčbě deprese,“ doplňuje.

Studie, která nyní čeká v NUDZ v šuplíku, bude porovnávat účinky psilocybinu a ketaminu u 60 pacientů, u nichž opakovaně selhaly běžné způsoby léčby deprese. Na provedení výzkumu však chybí 30 milionů korun. Podpořit výzkum lze skrze PSYRES, Nadační fond pro výzkum psychedelik.

Čeští výzkumníci zkoumají také účinky psychoaktivního nápoje Ayahuasca přímo v brazilském pralese. Právě odtud totiž pochází liána, jež je jednou z přísad psychedelického nápoje. Na konci letošního roku by pak chtěli spustit mobilní aplikaci iTRIP, která má sloužit uživatelům k evidenci psychedelických zkušeností a výzkumníkům jako nástroj anonymního sběru dat.

Psychedelika už navíc nejsou pouze doménou vědeckých pracovišť a dalších odborníků či experimentátorů. Do vědy a duševního zdraví se rozhodla významněji investovat například tuzemská investiční skupina Miton, kterou zajímá například psychedeliky asistovaná psychoterapie.

Proto Miton investoval do první české psychedelické kliniky Psyon, kde se na tuto formu psychoterapie zaměřují. „Za léta, která jsem v byznysu, jsem potkal dost lidí s nalomeným duševním zdravím a na hranici vážných problémů na to, abych si řekl, že by se s tím mělo začít něco dělat,“ vysvětloval jednu z hlavních motivací investic do projektů zabývající se duševním zdravím Václav Štrupl z Mitonu.