Méně aut a více zeleně. Slavný pařížský bulvár Champs-Élysées se má proměnit na úžasnou zahradu

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-1

Foto: PCA-Stream

Plánovaná podoba Champs-Élysées

0Zobrazit komentáře

Paříž je jednou z hlavních evropských metropolí, která je světě známá díky romantické auře umění, luxusu a krásné architektury. Vedení města se nyní rozhodlo svou nejslavnější ulici Avenue des Champs-Élysées přetvořit na „úžasnou zahradu“. Záměrem je obnovit její slávu i mezi Pařížany, kteří o prostor sužovaný mnoha problémy moderních velkoměst nejeví moc velký zájem.

Ačkoliv necelé dva kilometry dlouhé Champs-Élysées bývá často připisován status nejkrásnějšího bulváru na světě, sami Francouzi na jeho současnou podobu zvlášť pyšní nejsou. Už v roce 2018 se proto objevily první návrhy na revitalizaci ulice, později vyčíslené na 225 milionů eur. Opraví se praskající chodníky, sníží znečištění z dopravy a přibude velké množství zeleně.

„Ve světě se mluví o jeho kráse, ale ti z nás, co zde každý den pracují, si jí nejsou vůbec jistí. Champs-Élysées má stále více a více návštěvníků a velké firmy se perou o místo, ale z pohledu Francouzů vypadá opotřebovaně,“ řekl Jean-Noëů Reinhardt, prezident komise pro předělání ikonického prostoru. Komise sdružuje lidi, pro které je pařížský bulvár místem života, práce a obchodu.

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-4

Foto: PCA-Stream

Celému bulváru vévodí slavný vítězný oblouk

Podle Reinhardta a jeho spolusedících kolegů ztratila Champs-Élysées za 25 let od poslední renovace svůj lesk a Pařížané se mu postupně začali vyhýbat. Navíc ho zasáhlo několik po sobě jdoucích krizí, od násilných protestů hnutí žlutých vest v listopadu roku 2018 přes stávky až po zdravotní a ekonomické problémy.

Součástí kampaně komise pro obnovu bulváru, kterou nyní vedení města schválilo, byly i veřejné konzultace ohledně konkrétních návrhů na zlepšení. Současné plány zahrnují zredukování místa pro dopravní prostředky o polovinu a nahrazení silnice chodníky plnými zeleně. Několik metrů nad novým veřejným prostorem se mají tyčit koruny stromů po celé délce ulice, zlepšující kvalitu vzduchu a snižující teplotu v létě.

Jak zmiňuje The Guardian, prostor dnes známý jako Champs-Élysées byl původně kombinací mokřadních a zelinářských zahrad. V polovině 17. století ho pak zahradník Ludvíka XVI. přetvořil na širokou promenádu s dvojitými řadami stromů po stranách.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dnes bulvárem plným drahých kaváren, luxusních obchodů a automobilových prodejen projíždí průměrně tři tisíce dopravních prostředků každou hodinu. Osmiproudová silnice tak z původně romantické ulice činí jedno z nejznečištěnějších míst v Paříži. Naprostou většinu ze stovky tisíc návštěvníků denně mimo pandemii pak představují turisté.

Podle architekta Philippe Chiambaretty, jehož tým dal dohromady návrhy na přestavbu, Champs-Élysées sužuje většina problémů typických pro větší města po celém světě. Fenomény znečištění, přemíry aut, turismu a konzumerismu mají být rekonstrukcí potlačeny ve prospěch ekologie, inkluzivity a přitažlivosti.

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-5

Foto: PCA-Stream

Champs-Élysées se má stát krásnou zahradou

Ačkoliv se v menší míře s takřka totožnými nesnázemi potýká i několik ulic kolem slavné Eiffelovy věže, vedení Paříže tamní prostory postupně proměňuje už od roku 2016. Jak jsme psali předloni, zásadní rekonstrukce snižující počet aut a podporující chodce mají začít v roce 2024. Výsledkem projektu má být impozantní, 1,5 kilometru dlouhý park.

S podobným časovým horizontem nyní operují také plány na rekonstrukci Champs-Élysées, v roce 2024 se totiž mají v Paříži konat letní olympijské hry. I když některé projekty na revitalizaci hlavního města Francie mají být dokončeny ještě před nimi, rozsáhlé zásahy kolem Eiffelovy věže a slavného bulváru by nešlo stihnout.

Pochopitelně by přitom bylo nepřijatelné, aby se olympionici a sportovní fanoušci z celého světa sjeli do rozkopaného města. Ještě před rokem 2024 má být nicméně dokončena přestavba Place de la Concorde na východním konci Champs-Élysées, které je vůbec největším náměstím v celé Paříži. Kompletní transformace bulváru by měla proběhnout do roku 2030.

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-6

Foto: PCA-Stream

Nové Champs-Élysées má být hotové do roku 2030

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-3

Foto: PCA-Stream

Nad chodníky se mají tyčit dlouhé dvouřadé aleje stromů

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-7

Foto: PCA-Stream

Stromy a chodci

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-2

Foto: PCA-Stream

Méně aut, více zeleně

pca-stream-paris-champs-elysees-redesign-8

Foto: PCA-Stream

Nová podoba Champs-Élysées

U Nehvizd vyroste první terminál vysokorychlostní železnice v Česku, po které mají jezdit vlaky přes 300 km/h

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

termina-prahavychod

Vizualizace: Dousek-Záborský

Vítězná podoba chystaného terminálu vysokorychlostní železnice u Nehvizd

0Zobrazit komentáře

V České republice se pomalu dává do pohybu projekt první železniční tratě s rychlostí vyšší než 300 kilometrů v hodině, která by měla začínat ve stanici Praha-Běchovice a následně se napojit na stávající traťové úseky u Poříčan. Správa železnic teď podepsala smlouvu na zakázku prvního úseku vysokorychlostní tratě a také ukázala, jak bude vypadat chystaný terminál u Nehvizd.

Připravovaný terminál vysokorychlostní železnice s pracovním názvem Praha východ má být první stavbou svého druhu v Česku. Vyroste poblíž městyse Nehvizdy, který se nachází pár kilometrů východně od hlavního města a v blízkosti dálnice D11. Sloužit by tak měl zejména obyvatelům severovýchodní části Středočeského kraje a přilehlých oblastí Prahy.

Moderní terminál se bude nacházet na prvním pilotním úseku vysokorychlostní železnice mezi Běchovicemi a Poříčany. Správa železnic by pak na něj ráda navázala prodloužením vysokorychlostní trati (VRT) směrem k Brnu a Hradci Králové, ale to je prozatím hudba budoucnosti. Jen zmíněný první úsek se nezačne realizovat dříve než v letech 2025 či 2026.

termina-prahavychod2

Vizualizace: Dousek-Záborský

Podoba chystaného terminálu vysokorychlostní železnice Praha východ

Správa železnic každopádně již nyní vybrala vítězný architektonický návrh, z něhož by měl nový vysokorychlostní terminál Praha východ vycházet. Do architektonické a urbanistické soutěže se přihlásilo celkem jednadvacet návrhů a vítězným se stal ten od autorského tria Jiří Opočenský, Štěpán Valouch a Ondřej Králík.

„Architekti ve spolupráci s urbanisty a dopravními inženýry měli možnost od začátku září do konce listopadu minulého roku navrhnout přesné umístění a vnější i vnitřní podobu nového terminálu vysokorychlostní železnice na hranicích Prahy včetně prostor pro parkování tří tisíc aut a napojení na regionální autobusovou dopravu,“ uvedla Správa železnic s tím, že odměna pro vítěze je 1,2 milionu korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak uvedl magazín Zdopravy.cz, Správa železnic odhaduje, že celková investice do nového terminálu vyjde na 780 milionů korun. Smyslem vybudování této periferní stanice je především umožnit, aby v okolí žijící obyvatelé mohli využít benefitů vysokorychlostní železniční dopravy bez nutnosti zajíždění do centra metropole.

Terminál by měl v budoucnu sloužit jako přestupní uzel mezi dvěma vysokorychlostními tratěmi (jedna ve směru Praha–Brno a druhá Praha–Hradec a dále do Polska) a také pro přestup na regionální železniční i autobusovou dopravu. Vzhledem k velkokapacitnímu parkovišti bude zapojen do systému P+R a využít by se měly také dopravní synergie s přilehlou dálnicí D11.

termina-prahavychod3

Vizualizace: Dousek-Záborský

Vlaky mají jezdit po vysokorychlostní trati přes 300 km/h

termina-prahavychod4

Vizualizace: Dousek-Záborský

Terminál má propojit vlakovou, autobusovou a osobní dopravu

termina-prahavychod5

Vizualizace: Dousek-Záborský

Moderním terminálem u Nehvizd má projít až 20 tisíc lidí denně

Správa železnic předpokládá, že by mohlo terminálem projít kolem 20 tisíc cestujících denně, přičemž zpočátku bude stanice využívána pro dálkové vlaky z Prahy přes Kolín nebo Nymburk dále na východ a jihovýchod Česka. Ty by uvolnily místo na stávajících železničních tratích, kde by mohlo dojít k posílení příměstské dopravy. Jakmile se pak dokončí další úseky vysokorychlostní trati, vyjely by na trať logicky i vysokorychlostní vlaky.

„Po postupném dokončení dalších úseků Praha–Brno zde budou zastavovat i některé vysokorychlostní vlaky jedoucí po této VRT do Jihlavy, Brna a dále na Ostravu, Zlín nebo třeba Vídeň. Po výstavbě VRT Praha–Hradec Králové s pokračováním do polské Vratislavi budou stanici využívat i spoje tímto směrem,“ uvedla loni pro iDnes mluvčí státní Správy železnic Nela Friebová.

V plánu je, aby nové úseky umožnily jízdu rychlostí 300 až 320 kilometrů v hodině, přičemž Správa železnic nyní podepsala smlouvu na zakázku za 184,6 milionu korun na projekt prvního úseku vysokorychlostní železnice z Běchovic do Poříčan, a to s mezinárodním konsorciem firem Sudop Praha, Egis Rail a Mott MacDonald. Dokumentace má být hotova do poloviny příštího roku, píše Ekonomický deník.

vrt-bechovice

Foto: SŽ

Vysokorychlostní trať Praha-Běchovice–Poříčany v mapě