Talíř plný mořských plodů, ale žádného masa. Američané přichází s rostlinnou verzí krevet z laboratoře

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

newwavefoods-1

Foto: New Wave Foods

Krevety z rostlin mají být takřka nerozeznatelné od „živých krevet“

0Zobrazit komentáře

Vegetariánství nebo veganství dnes většinou stále znamená cílené omezování nabídky jídel. V budoucnu ale podle všeho lidé, kteří se chtějí vyhnout konzumaci zvířecích produktů, budou mít stejně široký jídelníček jako kdokoliv jiný. I když třeba dostanou chuť na krevetový koktejl. Podílet se na tom chce i startup New Wave Foods, který na vývoj rostlinných náhražek mořských plodů získal 18 milionů dolarů.

První produkty se ale ke koncovým konzumentům dostanou už nyní. Krevety od americké firmy New Wave Foods mají prý stejnou strukturu masa i chuť jako skuteční korýši, místo mořského dna ovšem vznikly v laboratoři. Jako ingredience přitom posloužily všudypřítomné mořské řasy a rostlinné proteiny získané z mungo fazolí.

Jak přesvědčivé krevety jde z takových přísad vyrobit, budou moci zákazníci otestovat v amerických restauracích, kam se jídlo rozšíří během letošního roku. „Až 80 procent krevet se konzumuje ve stravovacích službách, takže je to pro nás jasný prostor, kam se vydat,“ říká ředitelka New Wave Foods Mary McGovernová.

new-wave-food-shrimp-3

Foto: New Wave Foods

V New Wave Foods jsou připravení na krevety na všechny způsoby

Jelikož svému produktu opravdu věří, do oběhu pošlou několik verzí v čele s velkými krevetami pro hlavní chod. Současnou verzi startup vytvořil v průběhu pěti let a také díky investicím okolo osmi milionů dolarů, přičemž nově získané finanční zdroje mu pomohou především s expanzí do obchodů i s vývojem rostlinných alternativ k jiným mořským plodům.

„Rok 2021 pokládáme za rok krevet,“ poznamenává McGovernová. „Vstoupíme na trh a tento úsudek naplníme, se dvěma velikostmi, v trojobalu, s omáčkou – jakkoliv chtějí ve stravovacích službách krevety nabízet, jakkoliv je lidé chtějí jíst, dáme jim, co chtějí,“ pokračuje. Později se chce se svým týmem pustit i do humrů, lastur a krabů.

Rozjetý gastronomický trend

Vyvíjení rostlinného masa nebo flákot z laboratoře patří k největším gastronomickým trendům posledních let. Na rychle rozjetý vlak řízený společnostmi jako Beyond Meat nebo Impossible Foods se tak snaží naskočit desítky, možná i stovky firem po celém světě. New Wave Foods mezi nimi vyčnívá právě orientací na mořské plody.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nedávno jsme psali mimo jiné o startupu Shiok Meats ze Singapuru, který má stejné zaměření, ale odlišný přístup. Místo napodobování chuti a struktury masa rostlinnými náhražkami se pouští rovnou do klonování buněk a pěstování tkání v bioreaktorech. Ačkoliv tento přístup nabídne skutečné krevetí maso, prozatím je jeho produkce velice drahá. Následující roky tak ukážou, jestli se budou schopny uchytit oba přístupy.

Každopádně je pro ně dostatek prostoru. Globální trh s krevetami dnes představuje asi devět miliard dolarů, přičemž vedle asijských zemí jsou typicky malí oranžoví korýši široce oblíbeným jídlem také ve Velké Británii nebo v USA. Podle americké vládní organizace NOAA Fisheries sní každý Američan ročně průměrně dva kilogramy krevet. Jak už tomu bývá, problém tak představuje jejich přílišný lov, který ohrožuje také jiné druhy.

new-wave-food-shrimp-2

Foto: New Wave Foods

Americký startup se pouští na devítimiliardový trh

Jak už jsme zmínili v článku o krevetím mase pěstovaném v singapurských laboratořích, vylovení kilogramu krevet často vyžaduje i kilogramy dalších vylovených mořských živočichů. Ti většinou končí zpátky ve vodě, buď mrtví, nebo smrtelně zranění. Produkce ryb na farmách je zase poměrně environmentálně náročná.

Magazín Fast Company k tomu zmiňuje stejně závažné problémy pro krevetí farmy jako devastování přirozených domovů zvířat a narušování ekosystémů. Pro vytvoření farem se totiž často ničí mangrovové bažiny a používá se organický odpad, chemikálie a antibiotika, jež mohou unikat do okolní přírody. V průmyslu pro lov a zpracování krevet se navíc mnohdy objevují nevolnictví a další porušování lidských práv.

Přechod na sbírání jiných plodů místo krevet sice automaticky neznamená eliminaci problematických praktik, rozvoj nové odnože trhu ale představuje ideální příležitost vyhnout se jim. V New Wave Foods tedy doufají, že kromě podílení se na proměnách gastronomie budou schopni také výrazně přispět ke zlepšení jejích základních podmínek.

new-wave-food-shrimp-4

Foto: New Wave Foods

Ve Spojených státech jsou krevety nejpopulárnějšími mořskými plody

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Přišli jsme o velké peníze, ale výroby nelitujeme, říká šéf MICo. České CoroVenty z rekordní sbírky skončí ve skladu

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

corovent-mico-jiri-denner-minRozhovor

Foto: Jan Kubát

Šéf skupiny MICo Jiří Denner s plicním ventilátorem CoroVent

0Zobrazit komentáře

Brzy to bude rok, co se začal psát příběh unikátního plicního ventilátoru CoroVent. Tým složený kolem profesora Karla Roubíka uprostřed první vlny pandemie koronaviru, která všechny zaskočila nepřipravené, v rekordním tempu vyvinul přístroj, s nímž hodlal zachraňovat životy, pokud by došly standardní ventilátory. Většina z vyrobených CoroVentů, na něž ve veřejné sbírce přispěly tisíce lidí, teď míří do Správy státních hmotných rezerv.

Příběh CoroVentu má několik poloh. Skutečnost, že plicní ventilátory z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT nakonec nebyly v tak velkém množství potřeba, je jistě pozitivní, protože to znamená, že v Česku nedošlo k dramatickým událostem, jaké probíhaly loni na jaře například v Itálii.

Na jihu Evropy, kde koronavirus udeřil na starém kontinentu jako první a ve velké míře, ventilátory skutečně docházely, a tak i v reakci na tuto situaci začal tým kolem Karla Roubíka pracovat na nouzovém řešení. Během několika týdnů vznikl CoroVent a ještě rychlejším způsobem se na jeho výrobu vybralo od veřejnosti zhruba 15 milionů korun.

Výrobu si vzala na starost třebíčská společnost MICo Medical, jejíž majitel Jiří Denner během krizových měsíců investoval do vývoje i následné výroby desítky milionů korun. V dubnu Denner hlásil, že chce s kolegy ukázat, že Češi umí udělat světový produkt, a pokud bude třeba, může vyrábět klidně tisíc ventilátorů denně.

corovent2

Foto: ČVUT

Český plicní ventilátor CoroVent

Právě v této rovině zůstává příběh CoroVentu nenaplněný, což pocítí ve svých finančních knihách zejména MICo. Výrobní linka v Třebíči se nakonec nikdy pořádně nerozjela, vyrobeno bylo jen pár stovek kusů a více než stovka z nich teď míří do Správy státních hmotných rezerv, jak koncem roku oznámilo ČVUT, které celý projekt zastřešuje.

V tuzemských nemocnicích je aktuálně nasazených několik desítek kusů a další nejsou potřeba. První loni v listopadu otestovali v Ústí nad Labem, a to díky výjimce, kdy může být v nouzových situacích CoroVent nasazen. Po certifikaci od americké FDA totiž český přístroj čeká na kompletní certifikaci, se kterou by se už nemusely žádné výjimky řešit a nemocnice nejen v Česku by je mohly nasazovat jako standardní ventilátory.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Majitel průmyslové skupiny MICo Jiří Denner nyní v rozhovoru pro CzechCrunch přiznává, že neví, zda se mu velká sázka na potenciálně lukrativní byznys, který by zároveň dokázal zachraňovat životy, vůbec někdy vrátí. Rozhodně jí ale prý nelituje a vypočítává, kolik CoroVentů bylo vlastně vyrobeno, proč zatím nevyšly velké kontrakty v zahraničí a co plánuje dál.

Více než polovina CoroVentů, na které se složila veřejnost a které jste vyrobili, nakonec míří pouze do státních rezerv. Jak to vnímáte?
Zatím sami nevíme, jestli to tak dopadne, protože se aktuální situace opět vyvíjí velmi dynamicky, a kolik CoroVentů nakonec skončí přímo v hmotných rezervách, se uvidí.

Už v listopadu jste říkali, že registrujete spoustu nemocnic, kde začínají standardní ventilátory docházet a že je o CoroVenty velký zájem. Kolik nemocnic nakonec o CoroVenty žádalo a kolik kusů se jich doručilo?
O CoroVenty zažádaly nemocnice z celé České republiky. Nakonec jsme do čtrnácti nemocnic rozdistribuovali 31 CoroVentů z veřejné sbírky. Dalších 71 kusů pak darovala PPF do sedmi pražských nemocnic.

Podle vašich listopadových odhadů mělo být potřeba v českých nemocnicích kolem 650 ventilátorů. Nakonec se tyto odhady nevyplnily?
Upřímně nevím, kolik ventilátorů přesně pak bylo potřeba. Je ale potřeba brát v potaz, že České republice na podzim darovaly velké počty ventilátorů další evropské země.

corovent-mico2-min

Foto: Jan Kubát

Plicní ventilátor CoroVent v továrně třebíčské firmy MICo

Kolik CoroVentů je teď reálně v provozu?
Kolik jich je v provozu, nevíme, protože se ta situace stále mění, a vzhledem k tomu, jak teď opět roste počet hospitalizovaných, je možné, že se začnou využívat i v praxi. CoroVent má povolení k použití, ale je to pořád záložní ventilátor a primárně musí být využívány plicní ventilátory se standardní certifikací. Do nemocnic se CoroVentů prozatím nedodalo víc, protože mají ventilátorů dostatek.

Kolik CoroVentů se k dnešnímu dni podařilo vyrobit nad rámec 182 kusů, na které se složila veřejnost? Víme o dalších 50 kusech, které zaplatila PPF?
Z veřejné sbírky se nakonec vyrobilo 145 kusů CoroVentů. Počet kusů se zredukoval z důvodu vyšších nákladů spojených se zaškolováním personálu a dalších dílčích výdajů. Dalších 71 kusů bylo vyrobeno díky finanční podpoře skupiny PPF. Mezi další desítky kusů pak patří ty, které byly v rámci obchodních aktivit zasílány do zahraničí na testování, nebo se jednalo o první verze CoroVentu, které se následně upravovaly a dodělávaly.

Jak vypadá distribuce CoroVentů v zahraničí? Hovořili jste o tom, že jsou v jednání obchody se stovkami a tisícovkami kusů.
Vedli jsme desítky jednání všude po světě. Dnes už ale nečekáme, že případné prodeje budou v tisícových kusech. Bude to velmi individualizované a maximální počty prodejů na jeden kontrakt očekáváme v desítkách kusů. To všechno se ale může změnit po získání standardní certifikace, na které pochopitelně pracujeme. V tu chvíli budeme mít zcela jiné možnosti než nyní a budeme se moci ucházet o velké zakázky.

Josef Prusa_Prusa Research_005

Přečtěte si takéVíce než 100 tisíc tiskáren a tržby přes 2 miliardy. 3D tiskaři z Prusa Research zažili úspěšný rok a nehodlají zpomalovatVíce než 100 tisíc tiskáren a tržby přes 2 miliardy. 3D tiskaři z Prusa Research zažili úspěšný rok a nehodlají zpomalovat

Počítám, že teď je tedy pasé i debata o tom, kdo by financoval případnou výrobu dalších CoroVentů, když přes sto z nich míří do státních rezerv?
Ano, nyní je ta situace s financováním velmi složitá. Příslibů jsme za uplynulých deset měsíců slyšeli už tolik, že bych je ani nespočítal. Nicméně je pořád důležité zdůrazňovat, že je CoroVent velmi kvalitní ventilátor, který bude mít po získání certifikace značný obchodní potenciál.

Jak je aktuálně v celé situaci zainteresované MICo Medical? Kolik vás už vývoj a výroba CoroVentů stála a kolik se vám z té částky vrátilo?
Stálo nás to už nižší desítky milionů korun a jestli se nám to vrátí, nedokážeme nyní vůbec předpovědět. Od začátku nám šlo především o to, abychom pomohli kritické situaci s potenciálně nedostatečným množstvím plicních ventilátorů. Po bitvě je každý generál a my jsme kvůli snaze pomoci v krizové situaci přišli o obrovské peníze. Ale není všem dnům konec a na svém jarním rozhodnutí, pustit se do výroby CoroVentů, bych ani dnes nic neměnil.

Plánujete dál pokračovat ve výrobě, až se objeví nějaká poptávka?
Aktuálně pracujeme na dalším vývoji a cílem je samozřejmě dosažení plnohodnotného certifikovaného ventilátoru.