U Nehvizd vyroste první terminál vysokorychlostní železnice v Česku, po které mají jezdit vlaky přes 300 km/h

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

termina-prahavychod

Vizualizace: Dousek-Záborský

Vítězná podoba chystaného terminálu vysokorychlostní železnice u Nehvizd

0Zobrazit komentáře

V České republice se pomalu dává do pohybu projekt první železniční tratě s rychlostí vyšší než 300 kilometrů v hodině, která by měla začínat ve stanici Praha-Běchovice a následně se napojit na stávající traťové úseky u Poříčan. Správa železnic teď podepsala smlouvu na zakázku prvního úseku vysokorychlostní tratě a také ukázala, jak bude vypadat chystaný terminál u Nehvizd.

Připravovaný terminál vysokorychlostní železnice s pracovním názvem Praha východ má být první stavbou svého druhu v Česku. Vyroste poblíž městyse Nehvizdy, který se nachází pár kilometrů východně od hlavního města a v blízkosti dálnice D11. Sloužit by tak měl zejména obyvatelům severovýchodní části Středočeského kraje a přilehlých oblastí Prahy.

Moderní terminál se bude nacházet na prvním pilotním úseku vysokorychlostní železnice mezi Běchovicemi a Poříčany. Správa železnic by pak na něj ráda navázala prodloužením vysokorychlostní trati (VRT) směrem k Brnu a Hradci Králové, ale to je prozatím hudba budoucnosti. Jen zmíněný první úsek se nezačne realizovat dříve než v letech 2025 či 2026.

termina-prahavychod2

Vizualizace: Dousek-Záborský

Podoba chystaného terminálu vysokorychlostní železnice Praha východ

Správa železnic každopádně již nyní vybrala vítězný architektonický návrh, z něhož by měl nový vysokorychlostní terminál Praha východ vycházet. Do architektonické a urbanistické soutěže se přihlásilo celkem jednadvacet návrhů a vítězným se stal ten od autorského tria Jiří Opočenský, Štěpán Valouch a Ondřej Králík.

„Architekti ve spolupráci s urbanisty a dopravními inženýry měli možnost od začátku září do konce listopadu minulého roku navrhnout přesné umístění a vnější i vnitřní podobu nového terminálu vysokorychlostní železnice na hranicích Prahy včetně prostor pro parkování tří tisíc aut a napojení na regionální autobusovou dopravu,“ uvedla Správa železnic s tím, že odměna pro vítěze je 1,2 milionu korun.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak uvedl magazín Zdopravy.cz, Správa železnic odhaduje, že celková investice do nového terminálu vyjde na 780 milionů korun. Smyslem vybudování této periferní stanice je především umožnit, aby v okolí žijící obyvatelé mohli využít benefitů vysokorychlostní železniční dopravy bez nutnosti zajíždění do centra metropole.

Terminál by měl v budoucnu sloužit jako přestupní uzel mezi dvěma vysokorychlostními tratěmi (jedna ve směru Praha–Brno a druhá Praha–Hradec a dále do Polska) a také pro přestup na regionální železniční i autobusovou dopravu. Vzhledem k velkokapacitnímu parkovišti bude zapojen do systému P+R a využít by se měly také dopravní synergie s přilehlou dálnicí D11.

termina-prahavychod3

Vizualizace: Dousek-Záborský

Vlaky mají jezdit po vysokorychlostní trati přes 300 km/h

termina-prahavychod4

Vizualizace: Dousek-Záborský

Terminál má propojit vlakovou, autobusovou a osobní dopravu

termina-prahavychod5

Vizualizace: Dousek-Záborský

Moderním terminálem u Nehvizd má projít až 20 tisíc lidí denně

Správa železnic předpokládá, že by mohlo terminálem projít kolem 20 tisíc cestujících denně, přičemž zpočátku bude stanice využívána pro dálkové vlaky z Prahy přes Kolín nebo Nymburk dále na východ a jihovýchod Česka. Ty by uvolnily místo na stávajících železničních tratích, kde by mohlo dojít k posílení příměstské dopravy. Jakmile se pak dokončí další úseky vysokorychlostní trati, vyjely by na trať logicky i vysokorychlostní vlaky.

„Po postupném dokončení dalších úseků Praha–Brno zde budou zastavovat i některé vysokorychlostní vlaky jedoucí po této VRT do Jihlavy, Brna a dále na Ostravu, Zlín nebo třeba Vídeň. Po výstavbě VRT Praha–Hradec Králové s pokračováním do polské Vratislavi budou stanici využívat i spoje tímto směrem,“ uvedla loni pro iDnes mluvčí státní Správy železnic Nela Friebová.

V plánu je, aby nové úseky umožnily jízdu rychlostí 300 až 320 kilometrů v hodině, přičemž Správa železnic nyní podepsala smlouvu na zakázku za 184,6 milionu korun na projekt prvního úseku vysokorychlostní železnice z Běchovic do Poříčan, a to s mezinárodním konsorciem firem Sudop Praha, Egis Rail a Mott MacDonald. Dokumentace má být hotova do poloviny příštího roku, píše Ekonomický deník.

vrt-bechovice

Foto: SŽ

Vysokorychlostní trať Praha-Běchovice–Poříčany v mapě

vrt-bechovice2

Foto: SŽ

Detaily vysokorychlostní trati Praha-Běchovice–Poříčany

V Norsku se poprvé prodalo více elektromobilů než aut se spalovacím motorem. Teslu předběhlo Audi

audi-etron

Foto: Audi

Nejprodávanějším elektromobilem bylo loni v Norsku Audi e-tron

0Zobrazit komentáře

Nádherná jezera, hluboké lesy a temné fjordy zakusující se hluboko do zemské pevniny, to je obrázek, který se většinou vybaví, když se řekne Norsko. Ovšem tato severská země není rájem pouze pro milovníky přírody, je také zemí zaslíbenou elektromobilitě, která se pomalu ale jistě stává běžnou součástí tamního dopravního koloritu. Svědčí o tom i výsledky prodejů čistých elektromobilů, kterých se v loňském roce poprvé prodalo více než jiných druhů vozů.

Důvodů, proč se Norové vrhají elektromobilitě vstříc s otevřenou náručí, je hned několik. Nejenže se snaží přispět k ochraně tamní přírody, ale především je k tomu vybízí místní vláda a její daňový systém. Ten se řídí heslem „bohatým brát a chudým dávat“ s tím rozdílem, že namísto bohatých drží zkrátka majitele vozidel se spalovacími motory a chudé v tomto případě reprezentují elektromobilisté.

Norsko se netají tím, že by v zemi, která je paradoxně největším těžařem ropy v západní Evropě, rádo do roku 2025 zcela ukončilo prodej konvenčních vozidel se spalovacím motorem. Co je u nás nepředstavitelné, by ale na severu neměl být větší problém, jak dokládá nový rekord v podílu čistých elektrických vozů.

Z celkového počtu 141 412 prodaných nových vozů v Norsku v roce 2020 bylo hned 76 789 plně elektrických, což představuje podíl ve výši 54,3 %, uvedla s odvoláním na data Norské silniční federace agentura Reuters. Norové tak kupují čisté elektromobily častěji než vozy s benzínovými, hybridními či naftovými jednotkami.

tesla-model-3

Foto: Tesla

Tesla Model 3

Vůbec nejsilnějším měsícem minulého roku byl pro elektromobily na norském trhu s novými vozy prosinec. Během něj se podíl prodaných elektromobilů dostal až na 66,7 %. Největší zájem byl v tomto měsíci o Model 3 od automobilky Tesla, který se stal na norském trhu i vůbec nejprodávanějším elektromobilem v roce 2019. Tuto pozici však vloni uhájit nedokázal a na druhé místo jej odsunulo elektrické SUV e-tron od Audi.

revolut-partners-airbank-mvp

Přečtěte si takéV cizině zkuste místo Revolutu Partners či Air Bank, možná ušetříteJak platit výhodněji v cizině? Místo Revolutu zkuste Partners nebo Air Bank, můžete ušetřit

Nabízí se komparace s Českou republikou, kde není elektromobilitě ani zdaleka tak přáno. Pobídky ke koupi elektromobilu ze strany státu nejsou příliš výrazné. I proto se u nás podle statistik Svazu dovozců automobilů do listopadu minulého roku prodalo 2103 elektromobilů, což činí přibližně 1% podíl z celkového objemu nově prodaných vozů v Česku. Vůbec nejoblíbenějším elektrickým modelem byla Škoda Citigo-e iV, za kterou se drží modelové portfolio značky Tesla.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Norsko se stalo historicky vůbec první zemí, ve které elektromobily zaznamenaly podobný úspěch. Nejedná se však o žádné velké překvapení. Trend obliby elektromobilů v severské zemi již několik let stoupá strmě vzhůru. Zatímco před deseti lety se pohyboval jejich podíl na prodejích okolo 1 %, v minulém roce se dostal již na 42,4 %. Tento trend by měl navíc nadále pokračovat a v roce příštím by podle některých odhadů mohl dokonce podíl překonat 65 %.