Startup ze SatoshiLabs získal 100 milionů korun na vývoj bezpečného čipu. Využije ho i česká kryptopeněženka Trezor

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

tropic-square4

Foto: Tropic Square

Evžen Englberth a Jan Pleskač, spoluzakladatelé Tropic Square

0Zobrazit komentáře

Bezpečnost je klíčová i ve světě kryptoměn. Když si koupíte třeba bitcoin, který při aktuální kurzu vyjde na jeden a čtvrt milionu korun, nebo alespoň jeho část, dá rozum, že byste o něj neradi přišli. Jedním z řešení je uložit si ho do kryptoměnové peněženky. Jednu z nejpopulárnějších vyvíjejí Češi a ti se ji teď pokusí udělat ještě bezpečnější.

Řeč není o nikom jiném než o tuzemské společnosti SatoshiLabs, která se již osm let věnuje v oblasti kryptoměn právě bezpečnosti a stojí za populární kryptoměnovou peněženkou zvanou Trezor. Představit si ji zjednodušeně můžete jako flash disk, který připojíte do počítače a nahrajete si na něj své zakoupené či vytěžené kryptoměny.

Jedná se o jeden z nejbezpečnějších způsobů, jak bitcoin a další kryptoměny ukládat. Nabourat se do takové hardwarové peněženky je totiž mnohem složitější, než když máte kryptoměny uložené v nějaké internetové směnárně. Nicméně i na bezpečnosti jde stále pracovat, a proto loni v rámci vývoje Trezoru vznikla v SatoshiLabs odnož v podobě startupu Tropic Square.

Za touto firmou stojí vedle spoluzakladatelů SatoshiLabs Marka Palatinuse a Pavola Rusnáka také Evžen Englberth jako CEO a Jan Pleskač jako CTO, přičemž dva poslední jmenovaní ji aktivně řídí. Tropic Square je jinak součástí skupiny SatoshiLabs Group, do níž vedle Trezoru patří také Invity či Blockbook.

marek-palatinus

Foto: SatoshiLabs

Marek Palatinus, spoluzakladatel a CEO SatoshiLabs

Aktuálně se však nejvíce mluví právě o Tropic Square, kteří plánují koncem letošního roku dokončit vývoj a zahájit testování prvního transparentního a auditovatelného bezpečnostního čipu na světě. A na něj loni založený startup získal 4 miliony eur, tedy přes 100 milionů korun, od švýcarské investiční společnosti Auzera, která za to získala pětinový podíl ve firmě.

„Počáteční motivací pro celý projekt byla potřeba nového procesoru pro Trezor. Díky closed source nastavení výrobců čipů jsme však nenacházeli ideální řešení,“ popisuje počátky samostatného projektu Tropic Square šéf SatoshiLabs Marek Palatinus. I jeho kryptoměnová peněženka Trezor bude nový čip, který se má dostat na trh koncem roku 2022, využívat, ale uplatnění má najít i mimo kryptosvět.

„Přestože komunita volala po takzvaném secure elementu, tedy čipu, který je ze své podstaty určen k zamezení neautorizovaného vstupu a ochraně kryptografických či utajených dat, víme, že z dlouhodobého hlediska to právě z důvodu netransparentnosti není správné a nejbezpečnější řešení. Vývoje jsme se tedy chopili sami a věříme, že další model Trezoru již bude mít open source čip od Tropic Square,“ dodává Palatinus.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pracovní název chystaného čipu je TASSIC, což je zkratka pro The Transparent Authenticated Secure Storage Integrated Circuit. Zmíněným open source přístupem chtějí v Tropic Square zajistit požadovanou bezpečnost a spolupracovat má díky tomu i celá komunita. Ta přinese rychlejší inovace i snížení závislosti na know-how třetích stran, přičemž výsledný čip má splňovat vysoké nároky na fyzickou bezpečnost a odolnost proti útokům.

„Věříme, že transparentnost, spolupráce a z velké části také komunita mohou technologický svět výrazně posunout. Globální dosah a zpětná vazba samotných uživatelů odemyká rozsáhlý potenciál pro inovace a lze tak dosáhnout toho, co bylo až dosud nemyslitelné. Díky investici se nyní můžeme plně zaměřit na samotný vývoj a technologické řešení, aniž se musíme strachovat o finance,“ říká Evžen Englberth, spoluzakladatel a CEO Tropic Square.

Zmíněná fyzická odolnost a šifrování mají být stěžejní vlastností pro robustní řešení TASSIC čipu, který zajistí bezpečné generování a ukládání kryptografických klíčů a citlivých dat. Jejich přesunutí ze softwarových úložišť do specializovaných čipů totiž zvyšuje bezpečnost elektronického zařízení jako celku. Počítá se nicméně i s jeho využitím za hranicemi kryptosvěta.

Čip díky zaměření na řešení nejzákladnějších potřeb digitální bezpečnosti najde uplatnění například v oblasti internetu věcí, průmyslu 4.0 či ve speciálních aplikacích, které vyžadují transparentnost a skutečnou znalost implementace čipu. Výhledově by mohl zamířit také do světa běžné spotřební elektroniky, kde jsou na produkty taktéž kladeny stále větší bezpečnostní požadavky, co se ukládání dat týče.

Videohovory nejsou jen o Zoomu. Na vrchol se dere i služba Whereby, která nabírá přes čtvrt miliardy korun

Filip HouskaFilip Houska

whereby-1

Foto: Whereby

Videokomunikační služba Whereby

0Zobrazit komentáře

Videohovory se za poslední rok staly naprostým základem nejen pro firemní komunikaci a nástroje, které videokonference v reálném čase umožňují, enormně vzrostly na popularitě. Skloňují se především Zoom, Microsoft Teams a Google Meet, do popředí se ale dostávají i méně známé služby s funkcemi, kterým silně věří investoři. To je případ třeba platformy Whereby, jež nově nabírá miliony dolarů a chce soupeřit se zajetými hráči.

Pokud jste vhodné videokomunikační nástroje hledali před dvěma lety, mohla na vás vyskočit služba Appear.in, která si zakládala na jednoduchém připojení přímo z webového prohlížeče bez nutnosti stahování aplikace. A protože měla i jednoduché uživatelské rozhraní, sloužila jako jeden z ideálních nástrojů pro nahodilé schůzky s členy pracovního týmu nebo kýmkoliv jiným. Od předloňského září ale na trhu vystupuje jako Whereby.

Původem norská platforma pro videohovory byla dosud upozaděna kvůli Zoomu a dalším aplikacím, které si trh „virtuální komunikace“ podmanily. Nyní ovšem v rámci investičního kola Series A nabírá nový kapitál od zvučných investičních jmen, díky němuž chce posílit svou konkurenceschopnost. Konkrétně jde o 12 milionů dolarů (263 milionů korun) od německých VC Point Nine, SaaStr Fund a skupiny dalších více než dvaceti andělských investorů.

Mezi nimi se mimo jiné nachází zástupci firem jako Miro, která nabízí platformu pro týmové spolupráce, TypeForm, případně i někteří ze zakladatelů hudebního streamovacího giganta Spotify. Ti všichni věří, že Whereby má potenciál prorazit. Náznak růstu ostatně přišel už v březnu loňského roku, kdy použití služby vyrostlo o 450 procent napříč 150 státy, kde funguje. Což je vcelku pochopitelné vzhledem k začátku koronavirové pandemie.

whereby-1

Foto: Whereby

Jednoduché rozhraní služby Whereby

Konkrétní čísla Whereby nezveřejňuje, byť už v roce 2018 (ještě pod názvem Appear.in) měla více než 10 milionů uživatelů a 58 milionů zprostředkovaných mítinků. Hlavní výhoda Whereby pak spočívá v její jednoduchosti, kdy uživatelé nemusí stahovat žádnou aplikaci, ale mohou snadno sdílet svou obrazovku pouze přes webový prohlížeč nebo vyvářet trvalé osobní či týmové místnosti.

Zásadním prvkem je také možnost rozšiřovat Whereby o služby třetích stran, typicky Google Docs, Miro a Trello. To se může hodit pro práci v reálném čase s ostatními, kdy není nutné si dokumenty posílat přes e-mail, ale je možné je upravovat přímo přes Whereby. Ti, kteří si zaplatí jeden ze dvou placených plánů, si mohou službu přizpůsobit do vlastních firemních barev. Whereby lze ale používat i zdarma s jistými omezeními.

Je libo Around?

Whereby je tak dalším zajímavým nástrojem, který lze v dobách home officů a práce na dálku využívat. Vedle něj se ale značné popularitě těší také Around, za kterým stojí startup s česko-slovenskými kořeny. Ten nedávno získal investici ve výši 10 milionů dolarů (více než 210 milionů korun) a spustil veřejnou beta verzi své videokomunikační platformy, která se oproti těm zajetým liší.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Around totiž dokáže automaticky detekovat obličeje lidí ve videohovorech, které následně vkládá do menších bublin, s nimiž lze hýbat po obrazovce počítače. To během online mítinků ulehčuje práci s dalšími nástroji, protože videohovor rázem zabírá jen malou část obrazovky, a zároveň pomáhá k lepšímu soustředění.

I tak je ale nutné mít na paměti problémy, které se s videokonferencemi pojí. Na to jsme se ostatně zaměřili v našem nedávném článku, kde jsme brali v potaz názory vědců ze Stanfordu, kteří radí, jak negativním efektům a vyčerpání z neustálé online komunikace efektivně předcházet.