Do proslulých amsterdamských kanálů vyplují autonomní čluny. Budou převážet turisty i plnit funkci odpadkových košů
Roboat se chce utvářet novou, zelenější tvář amsterdamských kanálů
Budoucnost lidské mobility je nejspíše elektrická, možná vodíková, s velkou pravděpodobností je však i autonomní. To dokazují horečnaté snahy automobilek stoupat se svými novými modely na žebříčku úrovní autonomie stále výš. Není to však jen segment automotive, kde bude hrát schopnost samovolného pohybu stále větší roli. Autonomie je řešena u letadel a také lodí, jak demonstruje amsterdamský projekt Roboat s plavidly, která by měla brázdit vody tamních kanálů.
Kanály hlavního města Nizozemska mají celkovou délku bezmála 100 kilometrů a jsou využívány jako dopravní infrastruktura, představují lákadlo pro turisty a bohužel si je někteří pletou i s odpadkovým košem. To je problém, který může značně ubírat na romantičnosti celého města. Již brzy by se však na kanálech měla začít pohánět speciální plavidla, jež se postarají jak o přepravu osob, tak o problematiku odpadového hospodářství v úzkých vodních koridorech.
To vše navíc tyto moderní čluny zvládnou v plně autonomním režimu, tedy bez jakékoliv posádky. Projekt Roboat už má dokonce za sebou první ukázkovou plavbu, během které čtyřmetrová loďka proplula kolem repliky historického trojstěžníku Stad Amsterdam, aby co nejlépe demonstrovala progres, jímž by měly vodní kanály projít.
Testování prototypu plavidla Roboat na kanálu v Amsterdamu
Podoba aktuálně vyvíjeného protypu plavidla
Čluny jsou poháněny elektrickým ústrojím, které jim umožňuje plout rychlostí asi šesti kilometrů v hodině, přičemž provozní doba je odhadována na 12 až 24 hodin dle nákladu a také typu baterie. Při navrhování plavidel byl totiž kladen velký důraz na modularitu, díky čemuž je lze libovolně upravovat pro specifické potřeby přepravy zboží a osob, ale i pro celou řadu dalších účelů.
Roboat tak díky modulárnímu designu plánuje na vodu vypustit například i „popelářské“ čluny, které pomohou kanály udržet o něco čistší než dosud. Ať už pak budou převážet odpadky, nebo pasažéry, pohyb člunů bude řízen softwarově na základě dat poskytovaných z kamer a senzorů umístěných na plavidle. Ty permanentně skenují prostor okolo sebe a tím člunu umožňují vyhnout se překážkám, jako jsou soukromá plavidla, plovoucí taxíky či pevné objekty.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsStephan van Dijk, ředitel pro inovace Amsterdamského institutu pro pokročilá metropolitní řešení, který na projektu pracuje spolu s Massachusettským technologickým institutem (MIT), uvedl, že tato technologie najde své uplatnění i ve vysoce složitých provozních situacích v přístavu. Autonomní řešení by mohlo tyto situace pomoci efektivněji řešit a případně je i zcela eliminovat.
V této souvislosti připomíná fakt, že lodě bez posádky by mohly brázdit kanály 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, čímž by rozptylovaly jejich vytížení. To se však nestane ze dne na den. Podle slov vývojářů, kteří pracují na vývoji autonomního systému, je stále zapotřebí dvou až čtyř let, než budou lodě skutečně do kanálů vpuštěny.
Díky modularitě lze čluny využívat i pro vytváření nových infrastruktur
Lodě mohou sloužit i jako plovoucí odpadkové koše
„Je to hlavně proto, že chceme mít naprostou jistotu, že se v kanálech můžeme pohybovat bezpečně. Právě teď máme autonomii, ale jedním z dalších kroků je ujistit se, že skutečně zvládneme jakoukoli situaci, která nás v kanálech může potkat,“ řekl mechatronik Rens Doornbusch, jak uvádí deník The Guardian. Mimo technických překážek má navíc projekt před sebou ještě překážky legislativní.
V tomto ohledu by již představitelé Roboat měli vést aktivní jednání s ministerstvy a zákonodárci, aby došli k závěru, které z právních předpisů musí být změněny pro skutečně autonomní provoz lodí. V této otázce totiž hraje úlohu nejen bezpečnost provozu, ale také bezpečnost a soukromí osob, které se ocitnou před kamerami a skenery člunů.
