Bydlení pod povrchem má své výhody. Martin Pribila se svým Krtkodomem spojuje tradici s inovativními postupy

Vizualizace jednoho z domů projektu Krtkodom

Foto: Krtkodom

Žít v obklopení zemské masy může působit poněkud zpátečnickým dojmem, ovšem Martin Pribila a jeho domy pod zemským povrchem jasně dokazují, že život na způsob krtka má celou řadu výhod. Pribilův projekt Krtkodom nachází své zákazníky nejen na domovském Slovensku, ale stále větší množství zájemců o dům v zemi přichází i z jiných částí Evropy. Lidé totiž tuší, že bydlení pod zemí přináší své výhody v jakýchkoliv klimatických podmínkách.

Objekt zapuštěný do svahu rozhodně není žádnou novinkou. V minulosti se terénu stavební lokality stavaři přizpůsobovali ve velkém a v některých kulturách či typech objektů byly dokonce svažité lokality vyhledávaným benefitem. Ať už se bavíme o pravěkých polozemnicích, městech a klášterech vytesaných do skal či o moderních obydlích z per inovativních architektů, snaha stavět domy částečně pod zemí je periodicky se opakující fenomén, který tu byl a opět se vrací.

Důvodů, proč hloubit obydlí do země, případně je přikrývat zeminou, je hned několik. Takové domy nabízejí stálé klima, s tím související úsporu energií a nákladů na provoz, ale i minimální prašnost ve svém okolí, což má vliv na celkové zdraví jejich obyvatel. To ostatně může potvrdit i sám Martin Pribila, statik a architekt, který si jeden takový dům zavalený zeminou postavil pro své vlastní potřeby. Roční náklady na provoz domu dosahují zhruba takové výše, kterou platí majitelé klasických domů za jeden měsíc, tedy přibližně 3 300 korun.

O benefitech objektů využívajících zeminu coby součást fasády si Martin Pribila přečetl již během studií a tato myšlenka jej okamžitě oslovila. „Byla to jediná kniha, kterou jsem přečetl během probdělé noci a na jeden nádech,“ říká s úsměvem. Po úspěšném absolvování stavební fakulty v Bratislavě se pustil do vlastního podnikání postaveného právě na tomto typu staveb.

krtkodom6

Dům Martina Pribily

Foto: Krkotdom

Jak ovšem sám přiznává, začátky byly náročné a přesvědčit klienty, že dům zapuštěný do země může být domem moderním a komfortním, nebylo úplně jednoduché. Přesto se mu nakonec podařilo vybudovat firmu, jejíž obrat se během minulého roku vyšplhal přes milion eur, tedy přibližně na 25 milionů korun, a kterou začínají vyhledávat například i klienti z Anglie.

Tři základní benefity

Aby Martin Pribila přesvědčil své okolí a možná tak trochu i sám sebe, svůj vůbec první dům přikrytý zeminou vybudoval pro svou rodinu. Tím získal ukázkový dům a hlavně důležité technické údaje, které prozrazovaly, že takový typ objektu s sebou skutečně nese celou řadu výhod. A to dokonce i takové, které perfektně zapadají do filozofie bydlení současné generace.

Martin Pribila vyzdvihuje tři hlavní benefity, které může takový dům nabídnout. Tou první je již zmíněná energetická úspora, díky níž je provoz takových domů velmi ekonomický. Díky minimálnímu vlivu vnějších podmínek na samotný dům se klima uvnitř domu chová jako ve sklepě. Teplota je zde stálá, a to jak v zimě, kdy se prostory velmi rychle vytopí a teplo se zde dlouho drží, tak i v horkých letních dnech, kdy je naopak uvnitř příjemný chlad.

Minimální vytápění znamená, že náklady na ohřátí prostor jsou podstatně nižší než u klasických domů. Tento ekonomický benefit je umocněn v momentě, kdy je vytápění propojeno se systémem fotovoltaických panelů. Přípravu na jejich instalaci dnes Pribila se svým týmem projektuje do každého domu, protože ví, že za několik let se bude jednat o dostupný standard.

Druhou výhodou je výrazná úspora místa na pozemku, a to zvláště v dnešní době, kdy se při vysokých cenách za stavební plochy počítá každý ušetřený metr čtvereční. Bydlení totiž není jen o samotném domu, ale také o pergole, garáži nebo bazénu – a najednou investor zjišťuje, že mu již nezbývá žádný prostor pro zelený trávník či záhon s květinami a skleník s rajčaty. V případě krtkodomů však lze do výměry zahrady zahrnout i zastavěnou plochu, a to díky střeše zavalené zeminou.

Na ní je možné pěstovat rostliny, kterým se díky vyšší teplotě zeminy daří lépe než dole u domu. Případně je možné nechat střechu zarůst trávou, což pozitivně ovlivňuje klimatické podmínky panující uvnitř domu, jelikož vytvořený koberec zadržuje vodu a snižuje prašnost v jeho okolí. K vybudování zelené střechy se navíc využívá zemina získaná při kopání základů, takže není nutné platit za její nákladné odvážení pryč z pozemku.

krtkodom

Martin Pribila, zakladatel společnosti Krtkodom

Foto: Krtkodom

V neposlední řadě Martin Pribila zdůrazňuje určitý návrat ke kořenům. Jeho stavby totiž propojují člověka s přírodou v daleko větší míře než klasické objekty. Domy jsou díky zemině a zeleni v mnoha případech nenápadné a přidávají na pocitu soukromí. Při jejich stavbě navíc šestatřicetiletý podnikatel klade důraz na využití udržitelných materiálů, které si rozumí se samotnou podstatou objektu a celý dojem života v přírodě výrazně podtrhují.

Nejtěžší je první krok

Aktuálně Pribila a jeho tým pracují již na své 28. realizaci domu pod povrchem, přičemž prodaných projektů mají na svém kontě už téměř sto. „Máme nějakých pět katalogových projektů, které vyhovují většině tvarů pozemků. Ty jsme začali dělat v reakci na požadavky klientů na podobné tvary domů. Asi třetina klientů však do katalogového projektu jít nechce a chtějí se odlišit,“ vysvětluje Pribila.

Individuální návrhy dělají v Krtkodomu obvykle v případě atypických pozemků, na němž jsou prudké svahy, nebo když chce zákazník jiné tvary. Nejvíce realizací můžeme nalézt na domovském Slovensku, jeden obývaný dům a další čtyři ve výstavbě jsou však už i v České republice. Své další zhotovené projekty mají také v Maďarsku či rakouské spolkové zemi Tyrolsku, kde podle Pribily bylo na takový dům vůbec nejsnazší získat povolení.

České a slovenské úřady totiž k domům tohoto typu nejsou vždy vyloženě otevřené. „Prvních dvacet minut je to ping pong a dohadujeme se, co je v souladu a nesouladu se zákonem. A posledních deset minut je čistý zájem o to, jak ten dům funguje,“ říká s úsměvem zakladatel Krtkodomu, podle kterého je v poslední době většinou největším kamenem úrazu překvapivě příjezdová cesta k objektu.

krtkodom1

Ptačí pohled dokazující, jak domy splývají s místem, na kterém stojí

Foto: Krtkodom

krtkodom5

Pokrývače u zapuštěného domu nahrazuje bagr a zemina

Foto: Krtkodom

I přesto Martin Pribila říká, že se s úřady dá vždy nějak dohodnout, a proto za tu vůbec nejtěžší část na celé výstavbě netradičního domu označuje první krok. „Někteří klienti sledují práci společnosti klidně i tři až pět let, něž se rozhodnou, že do takové stavby zainvestují,“ říká. Mimo netradičního vzhledu je povětšinou důvodem delšího rozhodování také cena. Byť dle Pribily jsou nakonec realizace projektu jen o pár procent dražší, než je tomu u reálných cen klasických domů.

V řeči čísel se cena takového domu pohybuje okolo dvou tisíc eur za metr čtvereční, tedy přibližně 50 tisíc korun s DPH za realizaci na klíč. Jedná se tedy o částky v rozmezí pěti až deseti milionů korun za domy o rozloze 100 až 200 metrů čtverečních, což je v porovnání s náklady na výstavbu klasického rodinného domku na brownfieldu za městem suma vyšší přibližně o milion korun.

Pribila ovšem připomíná, že investice má návratnost právě v nízkých nákladech na provoz domu. Navíc majitel získává něco skutečně výjimečného. Co přesně, to tvůrci ukazují svým klientům ještě předtím, než je vůbec podepsaná smlouva. Napomáhá k tomu technologie virtuální reality, do které Pribilův tým dokáže vymodelovat kompletní podobu domu a na základě modelu doladit s klienty i ty nejmenší detaily. Příkladem Pribila uvádí přesné umístění oken pro co nejlepší výhled.

krtkodom7

Interiér domu Martina Pribily jasně dokazuje, jak světlý může dům v zemi být

Foto: Krtkodom

Právě okna a celková otázka světla v domě je jedním z nejčastějších dotazů, které Pribila ke svému konceptu dostává. Jak sám říká, vše je jen o chytrém uspořádání místností. Ty, ve kterých je světlo požadováno, tedy místnosti obytné, jsou situovány v přední, odkryté části domu. Ty místnosti, kde není denní světlo nezbytností, jsou umístěny do zadní části objektu. A pokud je přece jen zapotřebí dostat sluneční paprsky i tam, pomůže tubus vyvedený na střechu či systém světlíků. To samé platí například i o větrání.

Všechny tyto drobné nuance jsou s klienty neustále řešeny, což je také důvod, proč Martin Pribila upozorňuje, že výjimečnost domu vyžaduje větší zapojení samotného investora během výstavby. Na mysli tím však rozhodně nemá stavbu svépomocí, od které spíše odrazuje.

„Proces výstavby je s námi o něco těžší. Ne proto, že samotná stavba je těžší, ale proto, že s námi musí klient být delší dobu. Vybral si totiž něco individuálního, atypického, chce se o tom dozvědět co nejvíce, na té stavbě se řeší problémy, starosti, detaily, a to i přesto, že jsou projekty na poměrně vysoké úrovni,“ říká Pribila. To ostatně jasně dokládá ten fakt, že si s většinou klientů během předávání klíčů často již tyká.

Sto let v podzemí celé Evropy

Mezi další časté dotazy, které jsou Martinu Pribilovi pokládány, patří otázka životnosti takového domu. Přece jen dům zakopaný v zemi nebudí dojem nesmrtelnosti. To umocňuje i fakt, že jsou krtkodomy z valné části dřevostavbou doplněnou o dřevobeton, omítky jsou hliněné a fasáda je z konopí.

Pribila ovšem obavy a pochybnosti uklidňuje. Právě to, že je dům přikryt zeminou, mu na životnosti dle jeho slov jen přidává. I proto na každou stavbu deklaruje životnost 50 let. „Okna asi nepřežijí, ty vyměníme každých 20 až 25 let, ale zbytek může fungovat dál. Ta stavba se nemá kam hnout. Sedne si za pár měsíců a pak už je stabilní,“ říká.

„Neovlivní ji kroupy, vítr, padající stromy, zemětřesení, požár, UV záření ani mráz. Zkrátka nic. My tu životnost předpokládáme dvoj- až trojnásobnou oproti vypočítanému předpokladu. Ani já, ani vy ten dům neuvidíte padat. A neuvidí to ani naše děti,“ míní Pribila, jehož předpoklady lze coby odhady profesionálního statika považovat za důvěryhodné.

krtkodom2

Realizace jednoho z domů zakrytého zeminou

Foto: Krtkodom

Zda jsou jeho slova pravdivá, se v příštích dekádách přesvědčí zákazníci nejen ze Slovenska, Česka či Maďarska, ale kupříkladu také z Německa, Anglie či Portugalska. „V Portugalsku stoupá dle Eurostatu cena staveb, tudíž zde takový dům dává smysl. Je ovšem nutné podobným lokalitám přizpůsobit některé technické parametry, jako je například chlazení a podobně,“ vysvětluje Pribila.

„Ale myslím si, že by to tam mohlo fungovat, protože už nyní zde máme velké množství zájemců,“ dodává důvody, proč by chtěl právě do Portugalska, jež je oblíbenou destinací movitých Angličanů, kteří si zde nechávají stavět svá dovolenková sídla.

V budoucnu by jim, ale i zájemcům ze střední Evropy, rád nabídl zcela nový typ domu velice moderního ražení, jehož komponenty chce začít vyrábět sériově. To by podle zakladatele projektu Krtkodom mělo cenu takového objektu snížit tak razantně, že by měla být v podstatě srovnatelná s kterýmkoliv běžným typem domu. Život v podzemí by se do budoucna mohl stát dostupnou a třeba i oblíbenou alternativou ke klasickému bydlení.

Fanoušek projektů Elona Muska a všeho, co dělá z budoucnosti současnost. Milovník historie, dobrého humoru, kostkovaných flanelek a soli ve vlasech.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.