Prodloužit si každý víkend o jeden den, respektive pracovat jen čtyři dny v týdnu? To, co se před nástupem pandemie koronaviru pro mnohé jevilo jako nepředstavitelné, začíná být dnes zajímavé pro čím dál více firem. Nově se k nim přidává i Kickstarter, americká společnost stojící za stejnojmennou crowdfundingovou platformou, která od příštího roku čtyřdenní pracovní týden zavede.
Na úvod je důležité zmínit, že dvaatřicetihodinový pracovní týden není žádnou novinkou. Už například v roce 2014 navrhovala německá ministryně Manuela Schwesigová zkrácené pracovní nasazení na čtyři dny v týdnu, aby rodiče měli více času na péči o své děti. Něco podobného se řešilo také ve Francii nebo Španělsku, přičemž se stejnou myšlenkou si pohrávají také Japonci.
V posledních dnech zájem vyvolaly výsledky experimentu na Islandu, kde od roku 2015 do roku 2019 čtyřdenní pracovní týden testovali a nyní jeho vláda uvádí, že šlo o „mimořádný úspěch“ – efektivita práce zaměstnanců, kterých bylo do experimentu zapojeno okolo 2,5 tisíce, zůstala neměnná, ba dokonce vyšší. Navíc dostávali totožný plat jako během „klasického“ týdne.
Nejsilnějším spouštěčem pro potenciální transformaci pracovního týdne se nicméně stala pandemická situace ve světě. Jakmile lidé nuceně opustili kanceláře a museli pracovat výhradně ze svých domovů, ukázalo se, že zaměstnanci nemusí reálně trávit v práci tolik hodin, když dokáží vše, co potřebují, opracovat i za kratší dobu. Podobně to vnímá také vedení společnosti Kickstarter.
Tvůrci jednoho z největších crowdfundingových portálů na světě oznámili, že počátkem roku 2022 zavedou pro svých zhruba 140 zaměstnanců pracovní týden o 32 hodinách oproti stávajícím 40, a to za stejný plat jako dosud s tím, že si budou lidé moci vybrat třetí den, kdy nebudou mimo víkend v práci. Šéf Kickstarteru Aziz Hasan si od této změny slibuje, že se zaměstnancům zvýší motivace k práci, poroste jejich kreativita a nebudou tolik rušeni.
„Stále je tady ale mnoho nezodpovězených otázek. Jak budeme plánovat mítinky, když bude v týdnu méně času? Jak dosáhneme společných cílů jako tým, když budou jednotlivci pracovat v jiných časech? Jak společnost zvládne skutečnost, kdy budou týmy pracovat jinak než ostatní?“říká Hasan ve svém vyjádření pro magazín Fast Company.
Pro Kickstarter tak půjde o další velkou výzvu za poslední dobu. Populární crowdfundingovou platformu totiž zasáhla koronavirová pandemie, kvůli které zaznamenala až 35procentní pokles projektů, které na Kickstarter dorazily vybírat peníze od lidí pro rozjetí byznysu, a následně ztratila až 40 procent veškeré pracovní síly, jak uvádí magazín The Verge, přičemž některé sama propustila, jiní zvolili dobrovolný odchod.
Kickstarter tak logicky očekává nižší čistý zisk než v předchozím roce, kdy činil zhruba 1,3 milionu dolarů a byl investován zpět do rozvoje. Je ovšem možné, že díky zavedení zkráceného týdne by se hospodářské výsledky Kickstarteru mohly zlepšit. Například průzkumy neziskové iniciativy 4 Day Week Global, jejíž spoluzakladatel Andrew Barnes testoval čtyřdenní týden před třemi lety na Novém Zélandu, naznačují vyšší ziskovost i tržby. Samozřejmě ale závisí, jak se celý systém implementuje a zda bude fungovat tak efektivně, jak si Kickstarter maluje.
Žít v obklopení zemské masy může působit poněkud zpátečnickým dojmem, ovšem Martin Pribila a jeho domy pod zemským povrchem jasně dokazují, že život na způsob krtka má celou řadu výhod. Pribilův projekt Krtkodom nachází své zákazníky nejen na domovském Slovensku, ale stále větší množství zájemců o dům v zemi přichází i z jiných částí Evropy. Lidé totiž tuší, že bydlení pod zemí přináší své výhody v jakýchkoliv klimatických podmínkách.
Objekt zapuštěný do svahu rozhodně není žádnou novinkou. V minulosti se terénu stavební lokality stavaři přizpůsobovali ve velkém a v některých kulturách či typech objektů byly dokonce svažité lokality vyhledávaným benefitem. Ať už se bavíme o pravěkých polozemnicích, městech a klášterech vytesaných do skal či o moderních obydlích z per inovativních architektů, snaha stavět domy částečně pod zemí je periodicky se opakující fenomén, který tu byl a opět se vrací.
Důvodů, proč hloubit obydlí do země, případně je přikrývat zeminou, je hned několik. Takové domy nabízejí stálé klima, s tím související úsporu energií a nákladů na provoz, ale i minimální prašnost ve svém okolí, což má vliv na celkové zdraví jejich obyvatel. To ostatně může potvrdit i sám Martin Pribila, statik a architekt, který si jeden takový dům zavalený zeminou postavil pro své vlastní potřeby. Roční náklady na provoz domu dosahují zhruba takové výše, kterou platí majitelé klasických domů za jeden měsíc, tedy přibližně 3 300 korun.
O benefitech objektů využívajících zeminu coby součást fasády si Martin Pribila přečetl již během studií a tato myšlenka jej okamžitě oslovila. „Byla to jediná kniha, kterou jsem přečetl během probdělé noci a na jeden nádech,“ říká s úsměvem. Po úspěšném absolvování stavební fakulty v Bratislavě se pustil do vlastního podnikání postaveného právě na tomto typu staveb.
Foto: Krkotdom
Dům Martina Pribily
Jak ovšem sám přiznává, začátky byly náročné a přesvědčit klienty, že dům zapuštěný do země může být domem moderním a komfortním, nebylo úplně jednoduché. Přesto se mu nakonec podařilo vybudovat firmu, jejíž obrat se během minulého roku vyšplhal přes milion eur, tedy přibližně na 25 milionů korun, a kterou začínají vyhledávat například i klienti z Anglie.
Tři základní benefity
Aby Martin Pribila přesvědčil své okolí a možná tak trochu i sám sebe, svůj vůbec první dům přikrytý zeminou vybudoval pro svou rodinu. Tím získal ukázkový dům a hlavně důležité technické údaje, které prozrazovaly, že takový typ objektu s sebou skutečně nese celou řadu výhod. A to dokonce i takové, které perfektně zapadají do filozofie bydlení současné generace.
Martin Pribila vyzdvihuje tři hlavní benefity, které může takový dům nabídnout. Tou první je již zmíněná energetická úspora, díky níž je provoz takových domů velmi ekonomický. Díky minimálnímu vlivu vnějších podmínek na samotný dům se klima uvnitř domu chová jako ve sklepě. Teplota je zde stálá, a to jak v zimě, kdy se prostory velmi rychle vytopí a teplo se zde dlouho drží, tak i v horkých letních dnech, kdy je naopak uvnitř příjemný chlad.
Minimální vytápění znamená, že náklady na ohřátí prostor jsou podstatně nižší než u klasických domů. Tento ekonomický benefit je umocněn v momentě, kdy je vytápění propojeno se systémem fotovoltaických panelů. Přípravu na jejich instalaci dnes Pribila se svým týmem projektuje do každého domu, protože ví, že za několik let se bude jednat o dostupný standard.
Druhou výhodou je výrazná úspora místa na pozemku, a to zvláště v dnešní době, kdy se při vysokých cenách za stavební plochy počítá každý ušetřený metr čtvereční. Bydlení totiž není jen o samotném domu, ale také o pergole, garáži nebo bazénu – a najednou investor zjišťuje, že mu již nezbývá žádný prostor pro zelený trávník či záhon s květinami a skleník s rajčaty. V případě krtkodomů však lze do výměry zahrady zahrnout i zastavěnou plochu, a to díky střeše zavalené zeminou.
Na ní je možné pěstovat rostliny, kterým se díky vyšší teplotě zeminy daří lépe než dole u domu. Případně je možné nechat střechu zarůst trávou, což pozitivně ovlivňuje klimatické podmínky panující uvnitř domu, jelikož vytvořený koberec zadržuje vodu a snižuje prašnost v jeho okolí. K vybudování zelené střechy se navíc využívá zemina získaná při kopání základů, takže není nutné platit za její nákladné odvážení pryč z pozemku.
Foto: Krtkodom
Martin Pribila, zakladatel společnosti Krtkodom
V neposlední řadě Martin Pribila zdůrazňuje určitý návrat ke kořenům. Jeho stavby totiž propojují člověka s přírodou v daleko větší míře než klasické objekty. Domy jsou díky zemině a zeleni v mnoha případech nenápadné a přidávají na pocitu soukromí. Při jejich stavbě navíc šestatřicetiletý podnikatel klade důraz na využití udržitelných materiálů, které si rozumí se samotnou podstatou objektu a celý dojem života v přírodě výrazně podtrhují.
Nejtěžší je první krok
Aktuálně Pribila a jeho tým pracují již na své 28. realizaci domu pod povrchem, přičemž prodaných projektů mají na svém kontě už téměř sto. „Máme nějakých pět katalogových projektů, které vyhovují většině tvarů pozemků. Ty jsme začali dělat v reakci na požadavky klientů na podobné tvary domů. Asi třetina klientů však do katalogového projektu jít nechce a chtějí se odlišit,“ vysvětluje Pribila.
Individuální návrhy dělají v Krtkodomu obvykle v případě atypických pozemků, na němž jsou prudké svahy, nebo když chce zákazník jiné tvary. Nejvíce realizací můžeme nalézt na domovském Slovensku, jeden obývaný dům a další čtyři ve výstavbě jsou však už i v České republice. Své další zhotovené projekty mají také v Maďarsku či rakouské spolkové zemi Tyrolsku, kde podle Pribily bylo na takový dům vůbec nejsnazší získat povolení.
České a slovenské úřady totiž k domům tohoto typu nejsou vždy vyloženě otevřené. „Prvních dvacet minut je to ping pong a dohadujeme se, co je v souladu a nesouladu se zákonem. A posledních deset minut je čistý zájem o to, jak ten dům funguje,“ říká s úsměvem zakladatel Krtkodomu, podle kterého je v poslední době většinou největším kamenem úrazu překvapivě příjezdová cesta k objektu.
Foto: Krtkodom
Ptačí pohled dokazující, jak domy splývají s místem, na kterém stojí
Foto: Krtkodom
Pokrývače u zapuštěného domu nahrazuje bagr a zemina
I přesto Martin Pribila říká, že se s úřady dá vždy nějak dohodnout, a proto za tu vůbec nejtěžší část na celé výstavbě netradičního domu označuje první krok. „Někteří klienti sledují práci společnosti klidně i tři až pět let, něž se rozhodnou, že do takové stavby zainvestují,“ říká. Mimo netradičního vzhledu je povětšinou důvodem delšího rozhodování také cena. Byť dle Pribily jsou nakonec realizace projektu jen o pár procent dražší, než je tomu u reálných cen klasických domů.
V řeči čísel se cena takového domu pohybuje okolo dvou tisíc eur za metr čtvereční, tedy přibližně 50 tisíc korun s DPH za realizaci na klíč. Jedná se tedy o částky v rozmezí pěti až deseti milionů korun za domy o rozloze 100 až 200 metrů čtverečních, což je v porovnání s náklady na výstavbu klasického rodinného domku na brownfieldu za městem suma vyšší přibližně o milion korun.
Pribila ovšem připomíná, že investice má návratnost právě v nízkých nákladech na provoz domu. Navíc majitel získává něco skutečně výjimečného. Co přesně, to tvůrci ukazují svým klientům ještě předtím, než je vůbec podepsaná smlouva. Napomáhá k tomu technologie virtuální reality, do které Pribilův tým dokáže vymodelovat kompletní podobu domu a na základě modelu doladit s klienty i ty nejmenší detaily. Příkladem Pribila uvádí přesné umístění oken pro co nejlepší výhled.
Foto: Krtkodom
Interiér domu Martina Pribily jasně dokazuje, jak světlý může dům v zemi být
Právě okna a celková otázka světla v domě je jedním z nejčastějších dotazů, které Pribila ke svému konceptu dostává. Jak sám říká, vše je jen o chytrém uspořádání místností. Ty, ve kterých je světlo požadováno, tedy místnosti obytné, jsou situovány v přední, odkryté části domu. Ty místnosti, kde není denní světlo nezbytností, jsou umístěny do zadní části objektu. A pokud je přece jen zapotřebí dostat sluneční paprsky i tam, pomůže tubus vyvedený na střechu či systém světlíků. To samé platí například i o větrání.
Všechny tyto drobné nuance jsou s klienty neustále řešeny, což je také důvod, proč Martin Pribila upozorňuje, že výjimečnost domu vyžaduje větší zapojení samotného investora během výstavby. Na mysli tím však rozhodně nemá stavbu svépomocí, od které spíše odrazuje.
„Proces výstavby je s námi o něco těžší. Ne proto, že samotná stavba je těžší, ale proto, že s námi musí klient být delší dobu. Vybral si totiž něco individuálního, atypického, chce se o tom dozvědět co nejvíce, na té stavbě se řeší problémy, starosti, detaily, a to i přesto, že jsou projekty na poměrně vysoké úrovni,“ říká Pribila. To ostatně jasně dokládá ten fakt, že si s většinou klientů během předávání klíčů často již tyká.
Sto let v podzemí celé Evropy
Mezi další časté dotazy, které jsou Martinu Pribilovi pokládány, patří otázka životnosti takového domu. Přece jen dům zakopaný v zemi nebudí dojem nesmrtelnosti. To umocňuje i fakt, že jsou krtkodomy z valné části dřevostavbou doplněnou o dřevobeton, omítky jsou hliněné a fasáda je z konopí.
Pribila ovšem obavy a pochybnosti uklidňuje. Právě to, že je dům přikryt zeminou, mu na životnosti dle jeho slov jen přidává. I proto na každou stavbu deklaruje životnost 50 let. „Okna asi nepřežijí, ty vyměníme každých 20 až 25 let, ale zbytek může fungovat dál. Ta stavba se nemá kam hnout. Sedne si za pár měsíců a pak už je stabilní,“ říká.
„Neovlivní ji kroupy, vítr, padající stromy, zemětřesení, požár, UV záření ani mráz. Zkrátka nic. My tu životnost předpokládáme dvoj- až trojnásobnou oproti vypočítanému předpokladu. Ani já, ani vy ten dům neuvidíte padat. A neuvidí to ani naše děti,“ míní Pribila, jehož předpoklady lze coby odhady profesionálního statika považovat za důvěryhodné.
Foto: Krtkodom
Realizace jednoho z domů zakrytého zeminou
Zda jsou jeho slova pravdivá, se v příštích dekádách přesvědčí zákazníci nejen ze Slovenska, Česka či Maďarska, ale kupříkladu také z Německa, Anglie či Portugalska. „V Portugalsku stoupá dle Eurostatu cena staveb, tudíž zde takový dům dává smysl. Je ovšem nutné podobným lokalitám přizpůsobit některé technické parametry, jako je například chlazení a podobně,“ vysvětluje Pribila.
„Ale myslím si, že by to tam mohlo fungovat, protože už nyní zde máme velké množství zájemců,“ dodává důvody, proč by chtěl právě do Portugalska, jež je oblíbenou destinací movitých Angličanů, kteří si zde nechávají stavět svá dovolenková sídla.
V budoucnu by jim, ale i zájemcům ze střední Evropy, rád nabídl zcela nový typ domu velice moderního ražení, jehož komponenty chce začít vyrábět sériově. To by podle zakladatele projektu Krtkodom mělo cenu takového objektu snížit tak razantně, že by měla být v podstatě srovnatelná s kterýmkoliv běžným typem domu. Život v podzemí by se do budoucna mohl stát dostupnou a třeba i oblíbenou alternativou ke klasickému bydlení.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.