Pokud jste čirou náhodou potřebovali něco řešit se zástupci datingové aplikace Bumble nebo online seznamky Badoo, která pod Bumble spadá, nejspíš jste měli minulý týden smůlu. Firma se totiž od pondělí do neděle zavřela a dala téměř všem svým zaměstnancům po celém světě týdenní placené volno. A byť může jít o poměrně zvláštní přístup, podobné myšlenky nejsou úplně cizí ani některým českým firmám, které jsme oslovili a zeptali se jich, jak se k takovému kroku staví.

Zprávu o zavedení týdenní placené dovolené pro 700 pracovníků americká firma potvrdila krátce poté, co se na Twitteru objevil (nyní už smazaný) příspěvek od editorky obsahu Bumblu Clare O’Connorové, která popsala atmosféru ve firmě jako „kolektivní vyhoření“.

Bumble tvrdí, že celofiremní volno bylo třeba, aby se zaměstnanci dokázali srovnat s post-covidovým stresem a mohli se po celý týden soustředit sami na sebe. Do práce se vrací dnes, v pondělí 28. června. Jak ovšem firma uvedla na Twitteru, benefit se netýkal týmů zákaznické podpory.

We recently announced that all Bumble employees will have a paid, fully offline one-week vacation in June, so you could say we *feel this.* #APaidWeekOff https://t.co/MLitlvZDvz

— Bumble (@bumble) April 30, 2021

Podobně odůvodňovala svůj stejný krok i sociální síť LinkedIn. Ta zavřela dveře taktéž na celý týden od 5. dubna. V jejím případě se přitom jedná o násobně větší proces – volno totiž mělo téměř 16 tisíc zaměstnanců. Ke kroku se odhodlala poté, co náznaky vyhoření začaly vycházet z celofiremních dotazníků spokojenosti.

Pro LinkedIn se přitom nejednalo o úplnou novinku. Podobné celkové vypnutí firmy (vyjma kritické infrastruktury) měl i v prosinci kolem vánočních svátků. Teuila Hansonová, která v LinkedInu zodpovídá za nábor, rozvoj a růst zaměstnanců, tvrdí, že po takovém volnu se pracovníci cítili více energičtí a odpočatí.

Firmy nad duševním zdravím přemýšlí více

Pandemický rok ukázal, jak může být lidská psychika křehká. O to víc v situaci, kdy je vytržená z pracovního prostředí a posazená do home officu. Rozšiřují se tak i benefity, například donáška firemních svačin do domácího prostředí. Řada firem jako český antivirový gigant Avast či hudební streamovací služba Spotify také úplně přestane řešit, kolik hodin stráví daný zaměstnanec prací a zda bude v kanceláři nebo doma.

Změn přemýšlení si všímá také i vzdělávací agentura Atairu, která tématem transformace byznysu v kontextu covidu provedla za posledních dvanáct měsíců zhruba stovku firem. Wellbeing a duševní zdraví se stalo i pro ty tuzemské prioritou.

„Můžeme potvrdit, že české firmy přemýšlí nad stejnými prioritami jako firmy v zahraničí.  Z nice-to-have aktivity se wellbeing posunul na absolutní nutnost. Bude zajímavé sledovat, s jakými konkrétními postoji budou firmy přicházet, co se týče prázdninového období,” říká pro CzechCrunch Radka Dohnalová, CEO a zakladatelka Atairu.

Například původem český startup Productboard má několik poboček po světě, a přesto dokázal celofiremní volno zkoordinovat. První takový den měl nedávno při příležitosti amerického svátku Juneteenth, další volna budou následovat.

„Napříč kontinenty jsme dostali v červenci tři dny volna. Každý je samozřejmě nadšený z dovolené navíc, ale zároveň pozorujeme, že i když se naše cesty během dovolené obrazně řečeno rozpojí, tak nám tyto dny volna pomáhají lépe pochopit kulturní rozdíly a v konečném důsledku nás to ještě více stmelí,“ říká Jiří Nečas, tech community manager v Productboardu.

V dalších českých firmách, které oslovila redakce CzechCrunche, ale chybí reálné zkušenosti s razantním krokem ve stylu LinkedInu či Bumble. Místo toho snaží se pracovní wellbeing podporovat jinými způsoby.

„Seznam.cz nabízí svým zaměstnancům pět týdnů dovolené, možnost home office i čerpání sick days. Další formy placeného volna dáváme formou Cafeterie, kde si zaměstnanci mohou za příspěvky, které jim pravidelně poskytujeme, koupit další dny placeného volna,“ uvedla na dotaz o obdobném kroku mluvčí Seznamu Aneta Kapuciánová.

„Stejně jako většina vývojářských firem se i my potýkáme s nedostatkem zaměstnanců a z toho plyne i nemožnost podobného kroku – jakkoliv bychom se našim lidem za jejich tvrdou práci chtěli takhle odvděčit. Kromě poskytování klasických benefitů jsme během covidu kompletně zrekonstruovali kanceláře a na podzim plánujeme jako poděkování celofiremní luxusní teambuilding,” říká David Bezděka, CEO vývojářského studia Cleevio.

Podobně k věci přistupuje i startup Gamee. „Snažíme se najít ten správný mix a zároveň do běžných týdnů začlenit pravidelné aktivity, které podporují odpočinek. Pravidelné tréninky mobility a síly, offsite v přírodě, na vodě, volejbal, grilování. Dvakrát jsme pracovali měsíc z Bali, doufám, že se nám to podaří brzy zopakovat,“ říká Božena Řežáb, CEO firmy.

Úplné vypnutí může, ale nemusí být řešení

Řada firem si pochopitelně kompletní vypnutí nemůže dovolit – ať už to je kvůli nedostatku pracovních sil, vytíženosti, nebo zkrátka povaze produktu. I v případě těch, které by teoreticky vypnout mohly, ale nemusí jít o nejlepší řešení. Upozorňuje na to Karolína Presová, zakladatelka iniciativy Replug.me, která mimo jiné pomáhá ve firmách s digitálním wellbeingem.

„Celofiremní offline týden má smysl v případě, že víme, že většina zaměstnanců na dovolené pracuje. V případě, že mám volno a moji kolegové běžný pracovní režim, těžko odolávám tlaku vyřizovat třeba na pláži pracovní věci. Podle našeho průzkumu přitom ve firmách pracuje na dovolené běžně 30 až 50 procent lidí,“ uvádí Presová s tím, že tento podíl se kontinuálně zvyšuje.

Foto: Bumble

Kanceláře seznamky Bumble

Je ale třeba vidět i druhou stranu mince. Pokud bude celá firma skutečně týden offline, existuje nebezpečí ve zvýšení stresu po návratu. Například z deadlinů, které jsou najednou o týden dřív, návalu nové práce či e-mailů, které se během týdne nakupily.

Pokud široce pojaté volno povaha firmy nedovoluje, je podle Presové dobrá cesta nechávat zaměstnancům alespoň možnost si vyblokovat v kalendáři na jeden den nebo půl dne v týdnu nerušený čas na práci, takzvané offline hodiny.

Kromě celkového vyhoření se v poslední době firmy potýkají také s vyčerpaností zaměstnanců spojenou se změnami během pandemické krize, tedy například se zvýšenou nutností online meetingů. Fenomén nazývaný podle oblíbené aplikace „Zoom fatigue“, tedy „vyčerpání ze Zoomu“, dokonce začala řešit i vědecká komunita.