Alex Pilař řídil statisíce lidí po světě. Teď brání bitcoin a pracuje, jak chce, nebo se plaví na jachtě

Hostem nového dílu CzechCrunch Podcastu byl někdejší manažer DHL, který dnes patří k nejpozoruhodnějším postavám české kryptoscény.

Luboš KrečLuboš Kreč

alex-pilar

Foto: CzechCrunch

Alex Pilař působil na vysokých pozicích v DHL, dnes je fanoušek kryptoměn

0Zobrazit komentáře

Byl nejvýše postaveným českým manažerem v globálním byznysu, přesto dal před dvěma roky výpověď. „Uvědomil jsem si, že až se jednou budu dívat zpátky a rekapitulovat život, určitě si neřeknu, že jsem měl strávit víc času v kanclu,“ říká v CzechCrunch Podcastu Alex Pilař, který stál nejprve u vzniku české pobočky logistického koncernu DHL a později působil v jeho nejužším mezinárodním vedení. Jeho životní restart byl poctivý – z korporátního mainstreamu šel do kryptoměnového punku, takže dnes je z něj jedna z nejpozoruhodnějších a nejvlivnějších postav tuzemské kryptoscény.

Na natáčení podcastu přišel devětapadesátiletý podnikatel rovnou z Poslanecké sněmovny, kde se zúčastnil setkání mezi politiky a zástupci kryptokomunity: „Mám z toho dobrý dojem, byla tam správná energie.“ Pilař s kolegy se snaží poslance přesvědčit, aby upravili zákony tak, že bitcoin a spol. budou z pohledu finanční správy vnímané třeba jako akcie a nebude nutné zisky z nich danit za všech okolností: „Digitální aktiva jsou jediná aktiva, kde není žádné osvobození ani žádný časový test.“

Kromě toho ho trápí, jak odmítavě se ke kryptoměnám staví banky. Chtěl by, aby podnikatelé měli právo na založení účtu, nikoliv jen povinnost si ho založit. Často se prý stává, že ti, kdo chtějí tak či onak s kryptem podnikat, musí obejít spoustu finančních ústavů, než jim někde vyjdou vstříc.

Rýpl si proto do šéfa České spořitelny, který v rozhovoru pro CzechCrunch prohlásil, že si po troškách kupuje bitcoin. „Chápu to jako takový první výkop,“ řekl Pilař v novém díle našeho podcastu. Ten si můžete pustit níže nebo ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a také v audioformě na YouTube.

Pilařova cesta ke kryptoměnám začala už v DHL, kde s ním přišel do kontaktu coby šéf IT. Už v roce 2018 jeho podřízení vyvíjeli první projekty a experimenty s bitcoinem i jeho rychlejší vrstvou lightning. Svůj první bitcoin si dokonce koupil ještě dřív. Dnes říká, že se z něj postupně stal bitcoinový maximalista a že jiným měnám moc šancí nedává, protože v naprosté většině případů nedostojí idejím decentralizace.

„Sleduji ale dění kolem etherea,“ připouští s tím, že provoláním typu, jak decentralizované finance čili DeFi mění finanční svět, moc nevěří: „Jsem skeptický, že tato část krypta bude úspěšná.“ Po odchodu z DHL založil Pilař společnost Pallaemon Digital, přes kterou se věnuje jednak investování do nadějných startupů (jedním z nich je například projekt Tweetoshi), jednak pomáhá větším firmám pochopit kryptoměnový svět a radí jim, jak do tohoto rychle uhánějícího vlaku naskočit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Pracuji dva, tři dny v týdnu,“ směje se. Hodně času totiž věnuje i sportu, je vášnivým jachtařem a s kamarády dokázali přeplout Atlantik za několik dní.

V novém díle CzechCrunch Podcastu rozebírá Alex Pilař následující témata:

  • Jak se dostal ke kryptoměnám coby vysoce postavený manažer.
  • Proč věří bitcoinu a nevěří alternativním měnám.
  • Co si myslí o evropské regulaci kryptoměn.
  • Jak se snaží přemluvit české politiky, aby byli vůči kryptoměnám shovívavější.
  • Jak investuje, jak přemýšlí o byznysu a jakým firmám pomáhá.
  • Proč není práce ve velké korporaci vůbec tak špatná, jak se někdy z médií může zdát.
  • Jak se dá přeplout Atlantik za pár dní a co ho fascinuje na jachtaření.

To všechno a ještě mnoho dalšího se dozvíte v novém díle CzechCrunch Podcastu, který si můžete pustit ve vašich podcastových aplikacích, včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů a nově také v audioformě na YouTube.

V metru jsou prsa i antiprsa. A co ozdobí novou linku D? Nejen o pražské MHD s její architektkou

Metro je nejen dopravní prostředek, ale také kulturní záležitost, říká v podcastu Město Anna Švarc. S novou linkou D se prý tato idea vrací.

Eliška NováEliška Nová

mesto-svarc

Foto: CzechCrunch

Hostem podcastu Město je architektka pražského dopravního podniku Anna Švarc

0Zobrazit komentáře

„V dětství jsem si oblíbila stanici Muzeum. Stála jsem tam na ochozu a pozorovala lidi. Později jsem metro i malovala. A nakonec jsem se dostala k tomu, že na něm pracuji,“ vypráví první architektka pražského dopravního podniku v jeho novodobé historii Anna Švarc v našem novém podcastu Město. V něm si povídáme o architektuře, urbanismu či dopravě se všemi, kdo města tvoří.

Anna Švarc má na starosti právě pražské metro, pracuje ale také na výstavbě vozoven, na nové podobě lanovky nebo na návrhu chystaného muzea autobusů. „Déčko teď tolik neřešíme. Co bylo aktuální, už běží, pracuje se ale na integraci umění na prvních pět stanic,“ líčí Švarc v novém díle podcastu Město. Ten si můžete pustit níže nebo ve vašich podcastových aplikacích včetně Spotify, Apple Podcastů, Google Podcastů či v audioformě na YouTube.

Stanice na čtvrté lince metra by měly být neutrální, definovat by je mělo právě až konkrétní umění. Modrá barva, která se hojně objevuje na vizualizacích, ustoupí. Ani áčko není podle Švarc všude zelené, béčko všude žluté a céčko červené.

„Ta barva se tam promítá, ale byl to prvoplánový koncept, který se hodně objevoval na začátku. Všichni viděli modrou barvu a ptali se, zda právě to je ten obsah,“ komentuje architektka s tím, že postupně na pražském dopravním podniku nacházejí sofistikovanější řešení než jen modrou barvu.

Metro je podle ní nejen dopravní prostředek, ale také kulturní záležitost. V devadesátých letech se tento přístup trochu vytratil, s déčkem se ale znovu vrací. Každá linka má podle Švarc také svoje světlé a méně povedené chvilky. Na áčku je tím pozitivním styl pop art, béčko má podle Švarc zase několik stanic, které působí jako šperky. A céčko je monumentální.

Anna Švarc dříve pracovala i na pražském Institutu plánování a rozvoje, k dopravě ji to ale vždy táhlo. Má ale také praxi z Londýna, kde se podílela na tvorbě manuálu pro zdejší metro. „Mám radost, že to, co se v manuálu definovalo, se teď postupně stává skutečností. V Praze nosí manuál v hlavě právě architekt metra,“ říká.

Jaké to je pracovat v podniku, který řeší hlavně technické stránky dopravy? „Dodnes si trochu připadám jako Alenka v říši divů, ale je to výborná zkušenost. Mám větší pojem o veřejné dopravě, zamilovala jsem se i do idey udržitelnosti ve městě. Nejde jen o architekturu a design, moje práce je o vyváženosti mezi provozem a uměním. Je to velký komplexní balíček. Baví mě to.“

Podcast Město si můžete poslechnout v přehrávači níže nebo na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech nebo na YouTube. Uslyšíte v něm odpovědi na tyto otázky:

  • Proč se nepořádaly na déčko architektonické soutěže?
  • Jak budou jednotlivé stanice vypadat?
  • Jak to bylo s chybějícími eskalátory na nádraží Veleslavín, odkud se jezdí na letiště?
  • Čemu se říká metrácky prsa a antiprsa?
  • Jak se Anně Švarc pracovalo na manuálu londýnského metra?
  • A co jí dala do vínku Eva Jiřičná?

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání