Decentralizované finance mají ambici změnit finanční svět, jak ho desítky let známe. Uspějí?

Představte si, že byste teď mohli přijít a vylepšit nějakou službu České spořitelny, která by vám nevyhovovala, aniž byste se jí ptali.

Decentralizované finance mají ambici změnit tradiční finanční svět

Když si chcete někam uložit peníze, abyste je neměli doma pod polštářem, jdete do banky. Když chcete někomu peníze bezhotovostně poslat, jdete do banky. Když si chcete peníze půjčit, jdete taktéž do banky. Nejen banky, ale i různé další centralizované instituce, které v mnoha ohledech určují finanční tep naší doby a dohlížejí na většinu financí v oběhu, má ambici v následujících desetiletích proměnit fenomén zvaný decentralizované finance. Ten se vynořil spolu s kryptoměnami a sází na nové principy, mezi něž patří pojmy jako decentralizace, blockchain, automatizované chytré kontrakty nebo nová forma důvěry.

Na začátek je třeba upozornit, že celý svět decentralizovaných financí je velmi mladý, nevyhýbají se mu podvody a je třeba k němu přistupovat velmi obezřetně. Zároveň se v něm ale začíná točit stále větší množství peněz – nejde nicméně o dolary, eura či jakoukoliv jinou klasickou měnu, ale o různé o druhy kryptoměn v čele s ethereem, s nimiž se učí pracovat stále více lidí.

Zejména pro největší kryptonadšence a programátory aktuálně představují decentralizované finance svět takřka neomezených možností, v němž se testuje, co by jednou mohlo tradiční centralizované finanční instituce nahradit nebo minimálně vylepšit. Rostoucímu fenoménu zvanému DeFi, tedy decentralizované finance, jsme se spolu s dalšími novými technologiemi podrobně věnovali také v našem speciálu Průvodce světem krypta.

„Premisa decentralizovaných financí neboli DeFi je, že se vezmou mechaniky, které fungují v tradičních financích, a dají se na blockchain,“ vysvětluje jednu z hlavních myšlenek Ondřej Vostal, spoluzakladatel tuzemského startupu ChainKeepers, který se na nový finanční svět specializuje. Blockchain je tak trochu kouzelné slovo, kolem kterého se točí velká část kryptosvěta. Ani decentralizované finance nejsou výjimkou. Co ale přesně znamená, že se finanční služby přesunou na blockchain, tedy decentralizovanou databázi, která funguje jako účetní kniha pro zaznamenávání provedených transakcí s kryptoměnami?

vostal-chainkeepers

Foto: Chainekeepers

Ondřej Vostal, spoluzakladatel startupu Chainkeepers

Pokud dnes chcete spořit, půjčovat si, investovat nebo se pojistit, zpravidla se obrátíte na centralizovaný orgán typu banka, pojišťovna či burza. Jde o prostředníky, kteří propojují účastníky finančního trhu. Zároveň to jsou instituce, které jsou centrálně řízené z jednoho místa a například k jejich kmenu zákazníků či provedeným transakcím mají přístup jen oni, případně regulátor. Celý systém je tak založen na maximální důvěře k dané instituci, které zákazník svěřuje své peníze a věří, že jeho prostředky nezpronevěří, ale bude s nimi provádět to, co si sám přeje.

Decentralizované finance se od toho značně liší. Nemají totiž vůbec žádné prostředníky a tím pádem ani instituce, které by je samy ovládaly. Stojí na decentralizovaných sítích v podobě blockchainových protokolů, do kterých se může kdokoliv kdykoliv podívat, a vztahy mezi poptávajícími a nabízejícími jsou zakomponovány do takzvaných smart kontraktů, jež dopředu určují, co se má stát. Předem daný počet účastníků sítě pak musí udělit souhlas s tím, že každá transakce proběhla právě podle stanovených pravidel, načež je nezvratně zapsána na blockchain.

Na podobném principu nezvratnosti funguje i nejznámější kryptoměna bitcoin, jehož základní premisa je, že ho nemůžete utratit dvakrát. Co se totiž jednou zapíše do blockchainu, je nevratné, protože informace v jednotlivých blocích, v nichž jsou zapsané transakce, nelze změnit, aniž by byly ovlivněny následující bloky. Celý systém je svázaný dopředu jasně stanovenými pravidly. „Decentralizace znamená, že najednou nemusíte věřit centrální entitě typu banka. Služby nevlastní jeden subjekt, ale jsou dostupné všem v síti blockchain,“ popisuje Ondřej Vostal.

Fundamentální inovace finančního světa

Každá centralizovaná banka spravuje svou síť, do které jsou připojeni její zákazníci. Zjednodušeně řečeno si to můžeme představit tak, že na pozadí banky běží jedna velká databáze, v níž jsou zapsáni všichni zákazníci, stav jejich kont a každý den se do ní zapisují prováděné transakce nebo například každý měsíc se v ní připíšou úroky. Každá banka má svou vlastní databázi, kterou spravuje pouze ona, a vy musíte věřit, že to bude dělat správně. „To zjistíte v zásadě jen tak, že když si ráno otevřete mobilní bankovnictví, budou tam všechny peníze, které tam mají být,“ popisuje fungování bank Vostal s tím, že jde navíc pořád jen o nějaké číslo, které určí banka a nikdo jiný ho neověří.

V decentralizovaných financích existují také velké databáze, již zmíněné blockchainy, do kterých však mohou v principu nahlédnout všichni – a pokud v nich chce někdo něco změnit, musí opět všichni posvětit, že se tak děje podle předem schválených pravidel. V takovém nastavení nefunguje jeden prostředník, který vám řekne, jaký je stav věcí. Každý uživatel takové decentralizované služby totiž dopředu ví, jak se daný protokol bude chovat – bude se chovat předvídatelně, protože se všichni jeho účastníci dopředu domluvili na tom, co se stane, jakmile se provede nějaká transakce a co na ní bude navazovat. „To je princip decentralizace. Všichni vidí všechno a všichni se shodli na tom, že to tak je správně, protože jsou dopředu jasně dané mechaniky,“ vysvětluje Vostal.

Pokud má banka jeden milion uživatelů, kteří jí pro různé účely svěřili jednu miliardu korun, je to pouze banka, která s nimi může v rámci nastavených regulí takřka libovolně nakládat a přinášet nové služby, v rámci nichž mohou uživatelé třeba utrácet nebo spořit. Pokud by však taková síť běžela na otevřeném blockchainu, z rovnice by se odstranila banka jako jediná entita, která ji může spravovat, a otevřely by se nové možnosti. Jde o princip programovatelných finančních služeb, protože by každý nad danou sítí mohl vytvořit vlastní aplikaci či typ finanční služby, a pokud by byla dostatečně zajímavá a bezpečná, uživatelé ji mohou začít využívat.

„Byla by to nová konkurence. Jelikož vás teď banka nepustí ke své databázi, nemůžete jí snadno konkurovat. V rámci decentralizovaných financí by ale mohl kdokoliv přijít a napsat pro stávající protokol obsahující zákazníky a jejich zdroje novou službu,“ říká Ondřej Vostal z ChainKeepers„Může to přinést fundamentální inovace ve finančním světě, protože se najednou otevře pro všechny. Představte si, že byste teď mohli přijít a vylepšit nějakou službu České spořitelny, která by vám nevyhovovala, aniž byste se jí ptali,“ dodává.

Dnes věříte bance a ještě kódu, na kterém běží a do něhož nevidíte. V DeFi stačí věřit pouze kódu.

Klíčovým prvkem současného finančního světa je důvěra, které se banky a další centrální instituce obvykle těší. Doplňuje je pak ještě legislativa a regulace, které se snaží předejít nestabilitě či různým tržním selháním, byť jak ukázala například finanční krize v roce 2008 a některé další neslavné pády bank, během nichž lidé přišli o své úspory, nejsou automaticky všespásné. Přesto lidé zpravidla stále velké instituci typu banka, reprezentované například osobním bankéřem na pobočce, věří. Zároveň tím nepřímo důvěřují také protokolům, na nichž banka běží a které sama spravuje.

Důvěra v kód místo úředníka s kravatou

V případě decentralizovaných financí, které vznikly i právě v reakci na nedokonalosti centralizovaného finančního světa, samotná banka odpadá a zůstává jen protokol, počítačový kód, který říká, jak má vše fungovat, a zároveň je obvykle zabezpečen nějakou kryptografií. Matematicky tak může být dáno, že je daný proces bezpečný a nejde ho současnými technologiemi prolomit.

„Lidé dnes jdou do banky kvůli důvěře, ale je to jen o tom, jak přemýšlíte. Dnes věříte bance a ještě kódu, na kterém běží a do něhož nevidíte. V DeFi stačí věřit pouze kódu, který je pro všechny otevřený a na jeho fungování se dopředu všichni shodli,“ popisuje Vostal. Samozřejmě ne pro každého je snadné si fungování takového kódu ověřit. „Stále jsme na začátku, různě se experimentuje. Novost celého světa bohužel láká i řadu podvodných schémat, protože neexistuje regulace, ale již se například objevují první audity od renomovaných společností, které říkají, zda je daná služba v decentralizovaných financích důvěryhodná,“ říká Vostal.

Principem blockchainu je decentralizace

Podle spoluzakladatele startupu ChainKeepers rozhodně nemůžeme očekávat, že by banky měly v dohledné době zanikat. Jejich pozice bude i nadále silná, ale Ondřej Vostal vidí možnosti proměny systému nejen ve vývoji samotných technologií, ale také v myšlení jednotlivých zákazníků. Naznačuje střet generací, protože ty nejmladší už vyrůstají v kompletně digitálním prostředí. „Stále více lidí nebude mít problém věřit jen počítači. Přítomnost úředníka s kravatou, který vás ujistí, že všechno skutečně proběhne, jak má, nebude potřeba,“ míní Vostal.

Ještě před pár lety pojem decentralizované finance vůbec neexistoval a pořád jde o svět, který zatím pro běžného občana s korunami či dolary na účtu nemá tak velký přínos. I proto, že je v něm stále poměrně vysoká bariéra vstupu. Pohybují se v něm tak především lidé, kteří již mají své peníze v různých kryptoměnách. Právě na nich všechny služby v DeFi běží. Nejde však primárně o bitcoin, jeho součástí totiž nejsou takzvané chytré kontrakty, které umožňují vedle samotné transakce, tedy převodu bitcoinu z jedné kryptopeněženky do druhé, automaticky činit i další akce. Nejčastěji se aktuálně využívá druhá největší kryptoměna ethereum či stále populárnější solana.

Například při platbě u obchodníka se může rovnou odvádět daň z přidané hodnoty, aniž by musela jakákoliv ze stran cokoliv udělat. Nebo když si od někoho půjčujete peníze, může být v chytrém kontraktu uvedeno, jakým objemem peněz musíte disponovat. Zatímco při půjčce v bance po vás bude chtít bankéř znát účel či výši příjmů, aby mohl rozhodnout, zda vám ji poskytne, v decentralizovaných financích podobná identifikace a dokazování odpadá. Vše je totiž zakomponované do smart kontraktu, v němž je například uvedeno, jak vysokým objemem prostředků musíte ručit, díky čemuž má věřitel jistotu, že dlužník dokáže půjčku splatit. „Jde o algoritmizaci toho, jak se domlouváme,“ podotýká Vostal.

Když stát řekne, že je to schválené, bude v to větší důvěra.

Když z procesu odpadnou prostředníci, mohou se služby potenciálně zrychlit a také zlevnit, protože si banka a další nebudou brát poplatky. „Teď jsme na začátku, ale jakmile tu budou blockchainy, které budou třeba více než deset let bez problémů fungovat, všichni uvidí, že je to bezpečné, protože se dlouho nestal žádný podvod. Všichni to tak budou uznávat a nebude důvod, aby na ně lidé nezačali přecházet. V principu jim bude jedno, zda daná služba, která bude v rámci aplikace fungovat a vypadat stejně jako třeba dnes Revolut, poběží na blockchainu nebo na něčem jiném,“ je přesvědčen Ondřej Vostal.

Se získáváním důvěry a nabýváním stále větší významnosti tím, jak do decentralizovaných financí vstupuje více lidí a pumpuje se do nich stále více prostředků, se bude muset výhledově pojit regulace. Ta je totiž v nově vznikajícím finančním světě zcela neexistující. To má i své výhody, například mohou velmi rychle vznikat i zanikat nové služby a lépe se experimentuje, ale zároveň to s sebou přináší i celou řadu pochybných či podvodných schémat. Vostal míní, že nějaká úroveň regulace bude do budoucna správná. A to i kvůli větší legitimizaci decentralizovaných financí a kryptoměn v rámci většinové společnosti.

Prozatím podle něj jde ve srovnání s tradičním finančním světem o příliš malý trh, ale dříve či později o něj státy budou muset jevit zájem. Stát potřebuje určité instrumenty, aby dokázal ekonomiku ovládat, a regulaci nakonec budou potřebovat i další subjekty typu velkých investičních společností. Ty chtějí do kryptosvěta vstoupit, ale jelikož spravují cizí peníze, musí se mít v daném prostoru čeho chytit. „Když stát řekne, že je to schválené, bude v to větší důvěra. Je to zatím velký střet dvou světů – lidé, kteří nerozumí kryptu, ho chtějí regulovat. Je to hodně o edukaci, aby se snažily oba světy pochopit, to je aktuálně největší výzva,“ říká Vostal.

Pokud by například služby v rámci decentralizovaných financí umožnily státu půjčovat si více peněz za lepších podmínek, nebylo by podle Vostala co řešit a stát by chtěl naskočit co nejrychleji. „Prozatím je brzy, ale možná se do takového bodu časem dostaneme,“ přemítá kryptoodborník. S rychlým vývojem decentralizovaných financí a kryptosvěta obecně je možné, že se za pár měsíců karty obrátí a začnou se prošlapávat některé nové, dosud neprobádané cesty. Vostal je nicméně přesvědčen, že principy spojené s decentralizací tu již zůstanou.

Ondřej Holzman

Šéfredaktor CzechCrunche. Baví ho objevovat zajímavé příběhy a dělit se o ně se světem. Když nepíše nebo není na Twitteru, staví LEGO.

Šéfredaktor CzechCrunche. Baví ho objevovat zajímavé příběhy a dělit se o ně se světem. Když nepíše nebo není na Twitteru, staví LEGO.