Souboj mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou je téměř u konce a bývalý prezident má návrat do Bílého domu na dosah. Podle televize Fox New je vítězem voleb, za nového prezidenta ho označil i předseda Sněmovny reprezentantů Johnson a ve stejném duchu o sobě na setkání se svými příznivci mluvil i sám Trump, který hovořil o skvělém vítězství a návratu zlatých časů.

Výrazný příklon k republikánům se potvrdil na Floridě, vítězství má Donald Trump podle velkých televizních stanic jisté také v další dvacítce států, Harrisové zatím média přisuzují státy na severovýchodě, hlavní město Washington, Illinois a několik států za západě včetně její domovské Kalifornie.

Jak ale píše agentura AP, to všechno byla víceméně očekávaná vítězství, to zásadní přichází na řadu teď, kdy se sčítají hlasy i v sedmi takzvaných swing states, jež jsou pro celkový výsledek voleb považovány za určující. O šancích jednoho či druhého kandidáta může výrazněji napovědět vývoj v Georgii a Severní Karolíně, v obou podle prvních projekcí zvítězil Donald Trump. Podle televize Fox News ovládne i Pensylvánii, která je považována za vůbec nejklíčovější z těchto států, ostatní média a agentury ale své stanovisko ještě nevydaly.

Aby měla Harrisová šanci vyhrát, musí na svou stranu získat tři ze swing states, které mají největší počet volitelů – právě Pensylvánii, Michigan a Wisconsin. Ve všech ovšem průběžně vede Trump.

Volby podle médií provází vysoká účast voličů, BBC uvedla, že by nakonec mohla přesáhnout rekord na úrovni 66 procent oprávněných voličů z roku 2020. Hlavními tématy byly podle průzkumů u volebních místností ekonomika a ohrožení demokracie. Předběžné výsledky by podle očekávání mohly být k dispozici ve středu ráno, některé státy ale už dopředu avizovaly, že předpokládají dlouhé sčítání.

„Myslím, že to bude ve středu, ale je dost možné, že definitivní výsledky budou trvat několik dní. V roce 2002 to trvalo, tuším, do soboty,“ uvedla pro CzechCrunch amerikanista Jana Sehnálková z Karlovy univerzity. Prezidentské volby v USA probíhají vždy v úterý a velké téma, které se s nimi v současnosti pojí, je i zpochybňování výsledků. Donald Trump například nikdy neuznal svou porážku z minulých voleb v roce 2020.

„Počítáme s tím, že strany budou problematizovat jednotlivé výsledky, což je koneckonců jeden z hlavních faktorů, který bude rozhodovat o tom, jak dlouho sčítání bude trvat,“ je přesvědčený bezpečnostní analytik Michal Smetana. Nutno ale podotknout, že o znevěrohodňování čísel se mluvilo zejména v souvislosti s Donaldem Trumpem pro případ, že by hlasování prohrál. Současný vývoj ale naopak nasvědčuje tomu, že by se mohl do Bílého domu vrátit.

Při odevzdání svého hlasu exprezident prohlásil, že uzná výsledky, pokud budou volby „spravedlivé“. Zároveň však na své síti Truth Social šířil zprávu o „masivním podvádění“ ve Filadelfii, na jejíž hlasy spoléhá Harrisová ve stěžejním souboji v Pensylvánii. Místní policie podle stanice BBC uvedla, že o žádných podvodech neví.

Celkově mělo hlasování podle dostupných zpráv probíhat hladce, i když ho narušila hlášení o bombách ve volebních místnostech nebo v sídlech volebních činitelů v nejméně čtyřech klíčových státech. Výhrůžky byly podle úřadů falešné, Federální úřad pro vyšetřování hovořil o možném ruském původu. Ruská ambasáda v USA to označila za „zlovolnou pomluvu“.

V Georgii i po konci hlasovacího času zůstalo několik volebních místností otevřených poté, co byly během dne kvůli nahlášeným bombám evakuované, něco podobného nastalo v části Arizony. Kvůli technickým problémům či dalším nečekaným událostem se hlasování na vybraných místech prodlužovalo i jinde. U některých volebních místností se tvořily fronty, v Pensylvánii museli lidé čekat v některých případech i několik hodin.

Control of the U.S. House of Representatives is up for grabs and will most likely come down to the 43 most competitive races. Here’s how many of those each party needs to win for a majority. https://t.co/Qr9hQIw5LT pic.twitter.com/6ns972ENTC

— The New York Times (@nytimes) November 6, 2024

Sčítání hlasů je ale teprve jen začátek, jak upozorňuje Michal Smetana, relativně těsné výsledky odráží hlubší problémy americké společnosti. „V těchto volbách jsou různé scénáře, ale není jich moc dobrých. Země je bohužel rozpolcená a politické důsledky, které to má, budou trvat dál. Musíme tedy počítat s tím, že domácí politická nestabilita může trvat ještě poměrně dlouhou dobu a Amerika se s tímto bude velmi dlouho vypořádávat,“ míní bezpečnostní analytik.

Souběžně s prezidentskými volbami rozhodovali Američané také o novém složení Kongresu a Senátu. Stočlennou horní komoru dosud ovládali demokraté, podle propočtů Fox News v ní ale nově získali většinu republikáni, kteří by měli mít nejméně 51 křesel.

Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde republikáni většinu už měli, je prozatím nejasné. Jisté už ale je například to, že do Kongresu poprvé zamíří zákonodárkyně, která se otevřeně prohlásila za transgenderovou osobu – jde o demokratku Sarah McBrideovou, která byla zvolena ve státě Delaware.

V některých státech hlasovali voliči v referendech o otázkách spojených s potraty či legalizací marihuany. Obyvatelé Floridy odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos tento stát výrazně zpřísnil. Naopak v Marylandu, kde jsou potraty již nyní legální, rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Zákaz potratů zvrátili voliči v Missouri, právo na potrat bude podle jejich rozhodnutí v referendu taktéž zakotveno v ústavě. To samé se stane i v Arizoně.

Republikánům podle očekávání zůstávají guvernérská křesla v Indianě, Vermontu, Západní Virgínii a v dalších státech, kde dosud vládnou, demokraté znovu uspěli v Severní Karolíně či Washingtonu. Volby guvernérů tak žádné překvapení nepřinesly. Na výsledek se čeká ještě v Utahu, kde úřad obhajuje republikán Spencer Cox.

Zajímavostí je opakovaný úspěch republikána Phila Scotta v demokratické baště Vermontu. Scott je ale sám označován za liberála, v nynějších prezidentských volbách hlasoval pro demokratku Kamalu Harrisovou a nikoli pro republikána Donalda Trumpa.

S přispěním ČTK