Souboj mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou skončil. Do Bílého domu se po čtyřech letech nastěhuje opět republikán Donald Trump. Avizovaný těsný souboj s demokratkou Kamalou Harrisovou se nekonal, bývalý prezident hlasování ovládl poměrně přesvědčivě a získal na svou stranu i všechny takzvané swing states. Republikáni kromě návratu do Oválné pracovny slaví i zisk většiny v Senátu, kterou přidávají k už dřívější většině ve Sněmovně reprezentantů.

Na setkání se svými příznivci na Floridě Trump prohlásil svůj triumf za „dosud největší politické vítězství“. Za jásotu svých stoupenců slíbil bojovat za všechny Američany a uzdravit zemi, kterou rozdělila vyhrocená předvolební kampaň. Zopakoval také, že USA musí zapečetit své hranice a že lidé mohou do země přicházet pouze legálně.

Vyzdvihl i pomoc miliardáře Elona Muska, u něhož očekává, že bude mít vliv v jeho budoucí vládě, v duchu sobě vlastním ale uporoznil i na to, že jeho žena nedávno vydala knihu, nebo vyzdvihl půvaby manželky svého viceprezidenta JD Vance. Kamala Harrisová naopak své povolební vystoupení ve Washingtonu stále oddaluje.

Trumpovi k vítězství už blahopřála řada světových politiků, například francouzský prezident Macron, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, německý kancléř Olaf Scholz či český prezident Petr Pavel. Že je připraven k dialogu s USA, prohlásil i ruský prezident Vladimir Putin. Blahopřání vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který rovněž prohlásil, že doufá, že Trump přiblíží spravedlivý mír. Osud války na Ukrajině je jednou z velkých otázek, které výměna v postu v čele USA otvírá. Většina světových lídrů mluví o vzájemné spolupráci svých zemí a USA, zda o ni ale Trump bude mít zájem, se ukáže.

Volby podle médií provázela vysoká účast voličů, BBC uvedla, že by nakonec mohla přesáhnout rekord na úrovni 66 procent oprávněných voličů z roku 2020. Hlavními tématy byly podle průzkumů u volebních místností ekonomika a ohrožení demokracie.

Dosavadní výsledky jsou neoficiální, na finální potvrzení je potřeba ještě počkat, o Trumpově vítězství ale není pochyb. „Myslím, že to bude ve středu, ale je dost možné, že definitivní výsledky budou trvat několik dní. V roce 2002 to trvalo, tuším, do soboty,“ uvedla pro CzechCrunch amerikanista Jana Sehnálková z Karlovy univerzity.

Celkově mělo hlasování podle dostupných zpráv probíhat hladce, i když ho narušila hlášení o bombách ve volebních místnostech nebo v sídlech volebních činitelů v nejméně čtyřech klíčových státech. Výhrůžky byly podle úřadů falešné, Federální úřad pro vyšetřování hovořil o možném ruském původu. Ruská ambasáda v USA to označila za „zlovolnou pomluvu“.

Na společenské neshody, o kterých mluvil ve svém projevu Trump, upozorňuje i bezpečnostní analytik Michal Smetana. „V těchto volbách jsou různé scénáře, ale není jich moc dobrých. Země je bohužel rozpolcená a politické důsledky, které to má, budou trvat dál. Musíme tedy počítat s tím, že domácí politická nestabilita může trvat ještě poměrně dlouhou dobu a Amerika se s tímto bude velmi dlouho vypořádávat,“ míní.

Souběžně s prezidentskými volbami rozhodovali Američané také o novém složení Kongresu. Senát, stočlennou horní komoru, dosud ovládali demokraté, nově v ní ale získali většinu republikáni, kteří by měli mít nejméně 51 křesel.

Pozměněné rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, dolní komoře, kde republikáni většinu už měli, je prozatím nejasné. Jisté už ale je například to, že do Kongresu poprvé zamíří zákonodárkyně, která se otevřeně prohlásila za transgenderovou osobu – jde o demokratku Sarah McBrideovou, která byla zvolena ve státě Delaware.

V některých státech hlasovali voliči v referendech o otázkách spojených s potraty či legalizací marihuany. Obyvatelé Floridy odmítli rozvolnění potratové politiky, kterou letos tento stát výrazně zpřísnil. Naopak v Marylandu, kde jsou potraty již nyní legální, rozhodli voliči o zakotvení tohoto práva do státní ústavy. Zákaz potratů zvrátili hlasující v Missouri, právo na potrat bude podle jejich rozhodnutí v referendu taktéž zakotveno v ústavě. To samé se stane i v Arizoně.

Republikánům podle očekávání zůstávají guvernérská křesla v Indianě, Vermontu, Západní Virgínii a v dalších státech, kde dosud vládnou, demokraté znovu uspěli v Severní Karolíně či Washingtonu. Volby guvernérů tak žádné překvapení nepřinesly.

Zajímavostí je opakovaný úspěch republikána Phila Scotta v demokratické baště Vermontu. Scott je ale sám označován za liberála, v nynějších prezidentských volbách hlasoval pro demokratku Kamalu Harrisovou, a nikoli pro republikána Donalda Trumpa.

S přispěním ČTK