Architekti k zamítnuté lanovce: Pleskot říká, že by jich Praha mohla mít víc, podle Kasla byla zbytečná

Lanovku mezi Trojou, Podbabou a Dejvicemi zamítli tento týden úředníci magistrátu. Vadí jim, že by stavba narušila krajinný ráz Trojské kotliny.

Eliška NováEliška Nová

lanovka-praha2

Foto: DPP

Vizualizace stanice Bohnice pražské lanovky

2Zobrazit komentáře

Po přímém spoji mezi pražskými Dejvicemi a sídlištěm v Bohnicích je velká poptávka. I když leží nedaleko od sebe, dostat se z jedné čtvrti do druhé není tak jednoduché. A tak vznikl plán: překročit řeku a Trojskou kotlinu pomocí lanovky Podbaba-Troja-Bohnice. Projekt ale nyní zamítli úředníci z magistrátu kvůli krajinnému rázu. Na to, zda by tu měla lanovka jezdit, mají různý názor i architekti.

„Lanovky jsou skvělými alternativními a doplňkovými dopravními prostředky. Rád je ve městech vidím. Praha by lanovek mohla mít hned několik. Všechny by ale asi stihl stejný osud jako tu podbabskou,“ uvedl pro CzechCrunch architekt Josef Pleskot.

Existují ale i opačné názory. Za to, že je projekt momentálně u ledu, je rád bývalý primátor Prahy, architekt a šéf České komory architektů Jan Kasl. „Podle mě šlo od počátku o zbytečný projekt. Místo přípravy koncepčně správného a dlouho v plánech zakotveného tramvajového spojení z Podbaby do Bohnic se jen ztrácel čas a peníze za tuto dočasnou investici. Jsem rád, že to snad padlo,“ říká Kasl.

Lanovka měla být skutečně především rychlým řešením před tím, než v místě vzniknou koleje pro tramvaj. Problém trasy totiž spočívá v tom, že zatímco vzdušnou čarou jsou od sebe Troja a Podbaba jen kousek, cesta mezi nimi trvá dlouho, protože leží na opačných březích Vltavy. Musí se složitě objíždět. Dnes se tak dá jet přívozem nebo minibusy, protože tamní silnice není pro větší přepravu stavěná.

Projekt ale nezískal souhlasné stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí, kterému se zkráceně říká EIA. Lanovka by podle úředníků z magistrátu narušila krajinný ráz Trojské kotliny a zasáhla by také do přírodního parku Drahaň-Troja.

Bez kladného stanoviska se stavět nedá. Bývalý náměstek pro dopravu Adam Scheinherr nicméně už podal podnět na ministerstvo životního prostředí k přezkumu rozhodnutí, což měl podle něj doporučit ministr životního prostředí Petr Hladík. Praha se v procesu odvolat nemůže, podnět na ministerstvo je tak jediná cesta, jak zamítnutí zvrátit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Současný náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib doufá, že se v místě postaví aspoň plánovaná tramvajová trasa, která by měla vést z Podbaby do Troji po novém mostě přes Vltavu a pak tunelem do Bohnic. Má to ovšem háček. Tramvaj bude stát šest a půl miliardy, tedy více, než se odhadovalo u lanovky, a cestující se jí dočkají nejdříve za deset let. Stavba totiž potrvá čtyři roky a začít by měla až v roce 2030.

Projekt lanovky přitom nebyl na úplném začátku. Jasné bylo trasování a známé jsou také už výsledky architektonické soutěže, kterou vyhrálo britské studio William Matthews Associates, jež je autorem lanovky v Londýně. Ta pražská měla mít tři stanice a pět pilířů. Jak každopádně uvedl server zdopravy.cz, lanovce dala už dřív negativní stanovisko také Praha 6. Té vadilo, že v plánech chybí pěší vazby a také parkoviště. Proti pak byla i radnice v Troji, které vadila velikost mezistanice, především pak to, že by kvůli ní mělo být vykáceno příliš mnoho stromů, a vedení přes přírodní park Drahaň-Troja.

Bylo by to jako michelinská hvězda. Ostravská galerie Plato zaujala v prestižní architektonické soutěži

Ostravská galerie Plato se dostala mezi pět finalistů evropské ceny Miese van der Rohe. Žádné české stavbě se to až dosud nepodařilo.

Eliška NováEliška Nová

plato-nahled

Foto: Lukáš Kaboň / Dominika Goralska

Kolem galerie Plato rozkvetla permakulturní zahrada

0Zobrazit komentáře

Cena Miese van der Rohe je pojmenovaná po autorovi jedné z nejznámějších staveb v Česku – vile Tugendhat. Paradoxem je, že žádná česká stavba se až doteď v prestižní soutěži pořádané Evropskou unií nedostala mezi finalisty. Nyní to jako první změnila ostravská galerie.

Nominací na cenu má Česko od roku 1988 desítky, konkrétně 128. Do užšího výběru se jich dostalo v soutěži, která vyhlašuje výsledky jednou za dva roky, pouhých osm. Nejdál se až doteď dostala konverze pražských náplavek od Petra Jandy nebo průchod valem Prašného mostu, který vede do Jeleního příkopu na Pražském hradě, od Josefa Pleskota. Žádná se ale neprobojovala mezi finalisty, až teď se to podařilo galerii současného umění Plato v Ostravě. Porotce patrně zaujalo, že galerie sídlí v někdejší budově městských jatek, která prošla náročnou rekonstrukcí.

„Záchranou historické budovy a její přeměnou na uměleckou galerii vzniklo řešení, které demokratizuje umění. Díky neobvyklému otáčení stěn se dostává mimo budovu. Prostor kolem galerie, který byl dříve znečištěný, je nově biodiverzním uměleckým parkem, který funguje ve prospěch místních obyvatel,“ uvádějí stránky ceny Miese van der Rohe k projektu.

plato-1

Foto: Lukáš Kaboň / Dominika Goralska

Zahrada je rozdělena na pět částí

Autorem architektonického návrhu přestavby je polské studio KWK Promes Roberta Konieczného. Uvnitř je pět výstavních sálů, které fungují samostatně, zároveň se ale dají propojit. Šest stěn galerie, která se zaměřuje na současné umění, lze jednoduše otočit a otevřít ji tak ze všech stran.

Galerie Plato otevřela brány už v roce 2022. O pár měsíců později dostala veřejnost přístup i do nové zahrady. Ne tak ledajaké, patrně jde o první zahradu založenou na brownfieldu v Česku. Rozprostírá se na ploše devíti set metrů čtverečních, které obklopují galerii. Zalévat ji je možné pomocí dešťové vody a založená je tak, aby byla schopná adaptovat se na změnu klimatu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Je to něco fantastického, protože to je nejprestižnější architektonická cena v Evropě,“ komentoval postup mezi finalisty náměstek ostravského primátora Břetislav Riger. Porota navštíví finalisty ceny v březnu, a to v utajení. Město ani galerie s nimi nebudou v kontaktu. „O jejich návštěvě nebudeme vědět, přijedou, koupí si vstupenku a budou se kochat. Nemáme šanci na osobní přístup či kontakt, je to jako michelinská hvězda,“ dodal náměstek. Porota se podle něj až doteď rozhodovala podle fotografií, nyní přijde na řadu reálná zkušenost.

Porota na místě uvidí bývalý areál jatek z roku 1881. Ten prošel ve dvacátých letech minulého století rekonstrukcí, jako jatka sloužil do roku 1965, pak začal chátrat. Celý objekt je památkově chráněný od roku 1994.

plato

Foto: Lukáš Kaboň / Dominika Goralska

Na zahradě se nachází i malá tůňka

Galerie Plato se dostala do užšího výběru z 362 nominovaných děl. Kromě ní jsou ve finále v kategorii Architektura další čtyři stavby. Studijní pavilon pro Technickou univerzitu v německém Braunschweigu ocenila porota pro inovativní a flexibilní vzdělávací prostředí. Školu Reggio v Madridu pak pro její udržitelný aspekt.

Konvent Sainte-Lucie de Tallano na Korsice je zajímavý tím, že ho architekti rozšířili. Klášter z patnáctého století má tak nově perforovanou měděnou dostavbu. Čtvrtým aspirantem je veřejný prostor Hage ve švédském Lundu, který by měl krátkodobě fungovat pro veřejné diskuze, akce nebo workshopy, zároveň má ale nabídnout meditativní a krásný městský prostor uprostřed nové čtvrti. „Je otevřený všem a je odpovědí na otázku, jak budovat novou komunitu: začít společenským prostorem,“ stojí na stránkách ceny EU.

V kategorii Objev se o prvenství utkají dva projekty. Prvním je knihovna Gabriela Garcíi Márqueze v Barceloně, která vznikla ve čtvrti, jež dlouho postrádala významné investice. Druhým rekonstrukce náměstí v portugalské obci Piódão, které tvoří jedinou rovnou a otevřenou plochu ve vesnici. Dřív tu bylo parkoviště, teď je tu vydlážděný a zastíněný prostor pro kohokoli. Kdo z nich vyhraje, bude jasné 25. dubna.