Vratislavice nad Nisou jsou libereckou částí, která by mohla jít celému městu příkladem. V poslední době zde totiž bylo realizováno hned několik zajímavých architektonických počinů. K netradiční školce a moderní sokolovně přibyla díky rekonstrukci původní fary nová městská knihovna s kinosálem i mateřským centrem. A městu se potvrzuje, že architektura může být prostředkem navyšování prestiže města. Proto do nových staveb investuje Praha, Brno i Londýn. Na všechny čerstvé novinky ze světa architektury se můžete podívat v nejnovějším vydání newsletteru CC Arch.

Celý projekt rekonstrukce vratislavické fary odstartovala potřeba najít pro původní městskou knihovnu nové prostory. Řešení se přitom nabízelo samo – díky budově původní fary stojící nedaleko. Fara je zde od roku 1914 a v minulosti sloužila hned k několika účelům. Byl v ní například sirotčinec, učiliště či školka a s novou přestavbou se multifunkčnost objektu jen prohloubila.

Spolu s knihovnou se totiž město rozhodlo do objektu umístit také víceúčelový sál, zázemí pro spolky a mateřské centrum. Původní kapacity objektu však nedostačovaly, a tak bylo rozhodnuto o přístavbě. I díky ní dostala celá konverze objektu nápaditý architektonický styl, který není městu cizí.

Jak vysvětluje starosta Vratislavic Lukáš Pohanka, moderní a originální architektura je něco, co může definovat novou tvář Vratislavic a zároveň působit i na obyvatele, kteří zde žijí. „Jsme toho názoru, že věci kolem nás člověka formují. Líbí se nám unikátní věci vymyšlené pro konkrétní místo, které tam skvěle pasují a plní dobře svou funkci,“ říká.

Že městu není moderní architektura cizí, dokazuje hned několik realizací z posledních let. Za zmínku stojí modernizace původní sokolovny, která dostala háv z dřevěného obložení. Tím se může pochlubit také kulturní centrum města Vratislavice 101010. A v duchu moderní architektury se nese i nedávno vybudovaná rozhledna Císařský kámen.

Vůbec největší pozornost však na sebe v posledních letech strhla místní školka navržená architektem Petrem Stolínem. Moderní objekt zahalený do polotransparentního kabátu získal titul stavby roku Libereckého kraje a později také hlavní ocenění České ceny za architekturu.

Právě Petr Stolín spolu s Alenou Mičekovou spolupracují na nové tváři Vratislavic dlouhodobě. V poslední době se k nim přidávají i tváře nové. „V posledních letech jsme spolupráci rozšířili také o další liberecké architekty – Jiřího Janďourka a Ondřeje Nováka z ateliéru Atak architekti či studio Mjölk. Všechno to jsou lidé, kteří znají prostředí a celkový kontext,“ uvádí Pohanka.

Nové komunitní centrum

Právě Janďourek s Novákem stojí za proměnou bývalé fary, kterou v minulém roce přetvořili v nové veřejné místo v těsné blízkosti kostela, radnice a zámeckého parku. Aby řešení co nejlépe zapadalo do současného kontextu místa, byl prostor mezi původním objektem a novostavbou pojat jako veřejný a určený k setkávání místních. Tento prostor zároveň vytváří nenásilnou spojnici mezi novým a starým.

Z původního domu nakonec zůstalo jen obvodové zdivo dvou pater. Přesto si exteriér díky kopírování původních prvků ponechal svůj charakter, a rekonstrukce jej dokonce díky odstranění některých historických nánosů více přiblížila původní podobě. Zároveň však přinesla i mnoho nového jako celé jedno nové patro.

Polozapuštěné podlaží, které je díky prosklení i tak dostatečně světlým místem, se stalo novým domovem mateřského centra, jež umožňuje rodičům a dětem ke hře využívat i venkovní náměstíčko. Přízemí pak bylo vyhrazeno spolkům.

V horním patře se zase dětem otevírají tisíce světů, které jsou k nahlédnutí v dětských knihách. Prostor slouží také jako čítárna, herna a odpočívárna v útulném prostředí mansardových krovů. Do tohoto patra se lze dostat z objektu přístavby, který se stal protikladem a zároveň nedílnou součástí původní stavby.

Knihovna s výhledem

Plechem pokrytý objekt má kompaktní půdorys, který definuje útulnost tří nadzemních pater a dvou podlaží v suterénu. Nadzemní podlaží slouží coby knihovna s čítárnou v nejvyšším patře. To díky prosklení nabízí příjemný výhled do zámecké zahrady.

V podzemní části byl vytvořen prostor pro kinosál s kapacitou šedesáti osob. Součástí tohoto prostoru je také malé lobby a šatna ve vstupním vestibulu. Ze staré budovy se tak podařilo vytěžit naprosté maximum ke spokojenosti všech místních.

„Některé stavby vyvolávají emoce, ale lidmi to je přijímáno vesměs dobře. I kvůli tomu, že se o stavby staráme i po jejich otevření. Věnujeme velkou péči provozu a programové náplni, jako je tomu například u služeb našeho kulturního centra Vratislavice 101010. Zároveň místní dostávají zpětnou vazbu od návštěv, které sem jezdí a které jsou nadšené z toho, jak to tu vypadá a funguje. To vás naučí nahlížet na věci i z jiné perspektivy,“ vysvětluje Pohanka.

O spokojeném životě ve Vratislavicích svědčí i ten fakt, že městská část za posledních deset let hlásí o dvacet procent více obyvatel. Na Liberecku navíc Vratislavice získávají punc vyhledávané čtvrti, nabízející klid a příjemné zázemí pro život.

Proto město podle Lukáše Pohanky ve zvelebování nepolevuje a pro příští roky chystá další architektonické zajímavosti. „Se studiem Mjölk připravujeme již pro letošní rok venkovní třídu naší základní školy. S Ferdinandem Lefflerem pracujeme na obnově našeho zámeckého parku a doplnění o nové pobytové a okrasné prvky a výsadbu. A mnoho dalších projektů je zatím ve fázi příprav,“ uzavírá vratislavický starosta.