Austrálie se vždy potýkala s lesními požáry. Vzhledem k tamnímu podnebí, které je v letních měsících zpravidla velmi suché a doprovázené mnohdy silnými větrnými poryvy, stačí jen malá jiskra, aby zažehla masivní oheň nejen ve vnitrozemských pouštích, ale také v obydlených oblastech na pobřeží. Ovšem to, co se děje na stejnojmenném kontinentu teď, nemá obdoby.

Australané v posledních měsících zažívají doslova peklo na Zemi. Napříč celým kontinentem hoří rozsáhlé plochy a trpí jak vegetace, tak lidé, kteří jsou nuceni opouštět své domovy a nacházet nutná přístřeší v evakuačních centrech, potažmo ve městech a vesnicích, které plamenům zatím odolávají.

Nejpostiženějšími lokalitami jsou pak dvě hlavní australské provincie na východním pobřeží – Nový Jižní Wales a Victoria. Plameny tedy úzce ovlivňují dění v metropolích jako Sydney nebo Melbourne a jejich příměstských oblastech, byť hrůzu zažívá i hlavní město Canberra nebo Adelaide v Jižní Austrálii.

Canberra byla včera dokonce vyhlášena městem s nejhorším vzduchem na světě. V Sydney je naopak tak nízká viditelnost, že se na pohled ztrácí i ikonická opera. Neštěstí navíc nezasahuje pouze obyvatele, ale pochopitelně i tamní faunu, která přichází o stovky milionů zástupců zvířecí říše včetně koalů medvídkovitých a klokanů.

V celém tomto zmatku se navíc objevuje čím dál více otázek. Od příčiny přes možná řešení až po dopady na životní prostředí po celé planetě. Pojďme si tedy zodpovědět ty nejzásadnější body, které se s hořící Austrálii pojí.

Proč jsou ohně najednou tak velké?

Jak už bylo zmíněno v úvodu, Austrálii nejsou cizí žádné větší požáry. Kvůli těmto hrozícím katastrofám stát operuje s propracovaným managementem pro řešení rozsáhlých ohňů a disponuje několika speciálními systémy, díky nimž zajišťuje ochranu obyvatelstva, zvířat i zeleně.

Nyní je však situace diametrálně odlišná, protože se naráz vyrojilo až příliš velké množství ohnisek (v některých dnech jich bylo skoro 200), které jsou rozptýlené a je velice složité proti nim efektivně bojovat. Problému navíc přispívá i sucho, nevídané teplo a silné větry, jež znemožňují práci hasičů a dobrovolníků.

Impressive Himawari rapid scan animation showing smoke from the NSW & VIC fires heading east into the Tasman Sea. The images are 2.5 minutes apart capturing more detail. Notice the afternoon thunderstorms over NSW. Read about Himawari satellite at https://t.co/sTvIw7xdKl pic.twitter.com/swU1dlYl4e

— Bureau of Meteorology, Australia (@BOM_au) 4. ledna 2020

Austrálie nic takového nepamatuje. Plocha sežehnutá plameny je nyní větší než celé Slovensko a sedmkrát tak velká jako oblast, která byla spálena během loňských požárů v Amazonii. Pro přesnější představu je vhodné se podívat na vybrané satelitní snímky, na nichž je celá katastrofa dobře viditelná.

Objevují se i různé interaktivní mapy a zrychlená videa, na kterých je možné pozorovat formující se mračna z požárů. S něčím takovým přišel i třeba japonský satelit Himawari, jenž z vesmíru zachytil situaci ze 4. ledna. O rozsáhlosti hovoří také fakt, že sníh na novozélandském ledovci Franz Josef je (nebo minimálně byl) zbarvený do oranžova vlivem padajícího popelu z požárů.

Near Franz Josef glacier. The “caramelised” snow is caused by dust from the bushfires. It was white yesterday pic.twitter.com/Ryqq685Ind

— Fabulousmonster (@Rachelhatesit) 31. prosince 2019

Jak to snáší lidé a zvířata?

Na tuto otázku se nabízí jednoduchá odpověď: špatně. V některých případech i velmi špatně. Obyvatelé několika vesnic na východním pobřeží kompletně přišli o své domovy, ti šťastnější se pak včas evakuovali, aby nepřispěli do počtu pětadvaceti obětí, které uhořely. Posledním zaznamenaným případem je senior, který byl od 31. prosince pohřešován v Jižním Novém Walesu.

„Je to podobné, jako byste vykouřili 60 cigaret denně. Pokud máte respirátor, tak jste zhruba na jedné krabičce,“ popisuje situaci pro CzechCrunch přímo ze Sydney Filip Heitel, který v australském městě žije zhruba půl roku, a dodává, že tamní jsou vysloveně rádi, když vidí modrou oblohu. „Člověk pak zapomene na starosti, co se týče ekonomiky, a opravdu si užívá, když například prší nebo je čistý vzduch.“

The middle of the day at Main Beach, Merimbula. Streaks of black ash brought in with the tide stretchs along the beach. The oval behind is full of evacuees, all some have is their car and a tent #AustraliaBurning #AustraliaOnFire pic.twitter.com/JKKqgx8sOo

— Jordyn Beazley (@jordynbeazley) 5. ledna 2020

Sydney nicméně nepatří mezi oblasti, kde je situace nejhorší, byť má aktuálně horší vzduch než indické Nové Dillí. Obecně velké metropole nezažívají takovou zkázu jako třeba malé vesnice směrem k vnitrozemí, kde nemůže dým odvát do oceánů. Jejich domů mělo padnout již okolo dvou tisíc a je téměř stoprocentní, že číslo bude růst.

Mnohem hůř jsou na tom logicky tamní zvířata, kterých dle odhadů zahynulo zhruba půl miliardy. Je otázkou, jaké druhy jsou v této statistice zahrnuty, nicméně se počítají i ptáci, plazy a další menší tvorové. Veřejnost však zajímají především klokani a koaly medvídkovité, symboly Austrálie. U nich je situace také kritická.

Podle ekologů z Univerzity v Sydney mělo uhořet již více než osm tisíc těchto vačnatců (zhruba třetina celkové populace žijící na severu Nového Jižního Walesu) a rozebírá se, zda se nedostanou do skupiny taxonů vyhynulých v přírodě. To bude jasné až poté, co se podaří veškeré ohně zkrotit.

Hořící Austrálie a životní prostředí

Objevují se názory, že za vznikem tohoto plamenného pekla stojí hlavně znečištěné životní prostředí, což dle expertů není úplně pravda. Nepochybně na tom má vliv, ale není to hlavní spouštěč. Tím může být i špatně típnutá cigareta. Mnohem relevantnější je nicméně to, jak australské požáry planetu ovlivní do budoucna.

Podle odhadů mají tyto požáry vygenerovat až 350 milionů tun oxidu uhličitého, který poputuje přímo do ovzduší. Odborníci se mimo jiné shodují na tom, že Země tento objem absorbuje minimálně za sto let. A to je v době extrémního důrazu na udržitelnost hrozivá zpráva.

Vlivem toho se očekává, že na některých místech světa poroste průměrná teplota. Obecně pak celá situace velice dobře podpoří názory ekologů a vyznavačů globálního oteplování. Až v následujících desítkách let bude však možné hovořit o konkrétnějších dopadech (jestli vůbec).

Kdo pomáhá a jak pomůžete i vy?

Na místě má být až 70 tisíc dobrovolnických hasičů z lokálních požárnických komunit a více než tři tisíce profesionálních hasičů, kteří s plameny v centrech zkázy bojují. Své síly na jižní polokouli posílají i Spojené státy nebo Kanada.

Zapojuje se také australská armáda se svou největší bojovou lodí, která slouží pro evakuaci lidí z daných regionů na pobřeží státu Victoria. Angažují se i vojenští záložníci a také piloti letadel s obrovskými vodními sudy pro podporu hašení ze země.

„Uskutečnily se desítky sbírek na pomoc hasičům, působí tady dobrovolnické skupiny všeho druhu. Lidé tu drží velmi při sobě,“ komentuje ze Sydney Filip Heitel. Na podpoře se nicméně podílí takřka celý vyspělý svět. Znát je to především na sociálních sítích, jmenovitě na Facebooku a Instagramu, kde je rozjetých několik charitativních sbírek, které dosahují milionových částek. Jedna z největších pak atakuje částku 700 milionů korun (viz oficiální stránka sbírky).

Praha přispěje Austrálii na boj s následky požárů.
Ve čtvrtek to schválí rada. Jde o pomoc v rámci In-situ projektů @zoo_praha.
V této vážné situaci poskytneme @ZoosVictoria přibližně 10 000,- AUD na urgentní veterinární péči a na záchranu životního prostředí. #AustralianFires

— Petr Hlubuček (@p_hlubucek) 6. ledna 2020

Podporu a poděkování vyjádřila i britská královna Alžběta II., která je dle ústavy hlavou Austrálie. Zapojuje se řada celebrit jako herečka Nicole Kidman s částkou okolo 11,4 milionu korun nebo zpěvačka Pink, velkých podnikatelů včetně šéfa Applu Tima Cooka a nechybí ani vlády států.

Zapojená je i Praha, která věnuje částku ve výši 10 tisíc australských dolarů (zhruba 156 tisíc korun) zoologické zahradě státu Victoria na urgentní veterinární péči.

Ve velkém funguje i tradiční formát finančních darů, které se dají věnovat přes desítky organizací. Sami si pak můžete určit, na co by vaše peníze (v případě podpory) měly jít. Lze vybírat mezi hasiči, ochránci zvířat, dočasným přístřeším nebo je věnovat do plánu na obnovu země.

Hasiči:

• NSW Rural Fire Service
• Queensland Fire and Rescue
• Country Fire Service in South Australia
• Country Fire Association

Zvířata:

• Wires Wildlife Rescue
• Bushfire Emergency Wildlife Fund
• Port Macquarie Koala Hospital
• Kangaroo Island Wildlife Park

Ubytování:

• Airbnb
• Find a Bed

Obnova:

• Red Cross Disaster
• First Nations

Kdy to skončí?

Nikdo neví. Ačkoliv teď Austrálii čekají deště, vláda i odborníci varují, že dozajista nezklidní všechny požáry. Nejteplejší období má navíc teprve přijít a očekává se, že ohně ještě posílí. Výhled tedy není příliš optimistický: plameny mohou kontinent okupovat ještě měsíce, byť se neví, v jaké míře.