Axiom Space chystá první turistickou misi do vesmíru a nabírá 130 milionů dolarů. Plánuje i vesmírný hotel

axiom-station-module1-blue

Foto: Axiom

Modul společnosti Axiom instalovaný na Mezinárodní vesmírné stanici

0Zobrazit komentáře

Vesmírná turistika je neskutečně dobrodružnou představou, která by již brzy měla dostat reálné obrysy. Postarat se o to chce i společnost Axiom Space, která vyšle k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) soukromou posádku tvořenou i z podnikatelů toužících po tomto nevšedním a současně lákavém zážitku. Axiom má ale daleko odvážnější plány.

K jejich realizaci mu pomůže i nejnovější investice ve výši 130 milionů dolarů, což je v přepočtu zhruba 2,8 miliardy korun, díky které bude moci expandovat a přiblížit se k cíli, kterým je vybudování vlastní vesmírné komerční stanice. Poslední investiční kolo bylo vedeno společností C5 Capital, která se soustředí na kybernetickou bezpečnost a další související sektory, vesmírné technologie nevyjímaje.

Díky investici se do představenstva Axiomu připojí Rob Meyerson, jeden z partnerů C5, který dříve působil jako dlouholetý prezident Blue Origin, soukromé vesmírné společnosti Jeffa Bezose, jež nedávno otestovala vlastní kapsli určenou pro vynášení turistů do kosmu. „Je fantastické, že Rob Meyerson je součástí C5. Má obrovské množství zkušeností. Jsme rádi, že ho máme na palubě,“ prohlásil pro Space News Michael Suffredini, prezident a CEO Axiom Space.

Jak uvedlo CNBC, nová investice by měla společnosti pomoci zdvojnásobit současný počet 110 zaměstnanců, ale především realizovat projekt výstavby komplexu, ve kterém bude řídící středisko společnosti i výcviková zařízení. Vyráběny v něm budou i moduly, které by měly být instalovány na Mezinárodní vesmírnou stanici. S tím chce Axiom začít v roce 2024.

ax1-axiom-station

Foto: Axiom

Axiom Space plánuje v budoucnu vystavět vlastní vesmírný hotel

axiom2

Foto: Axiom

Takto by mohl vypadat výhled z kopule na stanici Axiom

Moduly by nakonec měly představovat jádro zcela samostatné, ryze komerční vesmírné stanice v podobě vesmírného hotelu. K realizaci tohoto záměru však bude potřeba ještě větší množství kapitálu. Suffredini hovoří o přibližně třech miliardách dolarů (zhruba 64 miliardách korun), přičemž většinu z této částky chce firma získat prostřednictvím komerčních letů.

Suffredini se zároveň nechal slyšet, že společnost brzo spustí další investiční kolo a vyloučen není ani vstup na burzu. K tomu by mohlo dojít skrze spojení s některou již obchodovatelnou společností, tak jako to udělal například Virgin Galactic, jehož náplní je taktéž vysílání zájemců z řad soukromníků do vesmíru.

Profesionálové, soukromníci i průmyslová výroba

Axiom očekává, že se v následujících letech budou v sektoru soukromých vesmírných operací dít dynamické změny. To, co začne soukromými a výzkumnými lety, postupně přeroste ve vznik zcela nového průmyslového odvětví výroby za přítomnosti nulové gravitace. „Přibližně za 15 let to výrazně předčí všechny ostatní trhy,“ nechal se slyšet Suffredini.

Předtím se však chce jeho společnost soustředit hlavně na lety soukromých posádek. Mise AX-1, která využije lodi Crew Dragon a rakety Falcon 9 společnosti SpaceX Elona Muska, by se měla uskutečnit počátkem příštího roku a výcvik posádky začne během několika měsíců. Axiom nyní jedná se zájemci o druhý a čtvrtý let, přičemž kapacita třetí mise by již měla být naplněna.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Potenciálních zákazníků je podle Suffrediniho více než deset, ovšem sám odhaduje, že se do vesmíru skutečně podívají tak tři, maximálně čtyři z nich. „Chce to čas. Letět do vesmíru je velká věc,“ řekl Suffredini. Mise s posádkou by měly startovat dvakrát do roka, vše ale bude záležet na rozhodnutí NASA.

Axiom nechce opírat svůj byznys model jen o vesmírné dobrodruhy, a proto se zaměří i na mise uskutečněné v rámci národní bezpečnosti a boje proti změně klimatu. Moduly umístěné na Mezinárodní vesmírné stanici by tak neměly být využívány jen pro vesmírné pobyty, ale mohly by nést i různá zařízení pro pozorování Země, zkoumání změn klimatu a další vědecké účely.

axiomspace

Foto: Axiom Space

Posádka mise Ax-1 je tvořená jak podnikateli, tak ostřílenými leteckými profesionály

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Elon Musk rozšiřuje svůj vesmírný internet. SpaceX už vypustilo přes tisíc satelitů a připojených je 10 tisíc lidí

Jiří SvobodaJiří Svoboda

starlink-satelite1

Foto: SpaceX

Parabola pro příjem internetového signálu systému Starlink

0Zobrazit komentáře

I letos vypouští Elon Musk jednu raketu za druhou a provoz Falconů 9 se stává rutinní záležitostí. SpaceX kromě jiného sází na vlastní konstelaci satelitů Starlink, která má v budoucnu zajistit celosvětové pokrytí internetovým připojením z vesmíru, přičemž už nyní dosahuje prvních milníků. Muskova firma oznámila, že službu využívá přes 10 tisíc lidí a pyšní se rychlostí stahování přes 100 Mb/s.

Nové informace zveřejnilo SpaceX v rámci aktuální dokumentace pro americkou Federální komunikační komisi (FCC), která posuzuje, jestli SpaceX dostane status „způsobilého telekomunikačního operátora“. Vesmírné společnosti by to umožnilo například získávat finance z amerického federálního rozpočtu na to, aby zavedla připojení do odlehlých oblastí.

V dokumentu SpaceX píše, že dosahuje i přesahuje rychlost 100 Mbps při stahování a 20 Mbps při odesílání dat, přičemž v 95 procentech případů prý systém dosahuje latence pod 31 milisekund. Společnost má dle svého vyjádření také úspěšně testovat samostatnou hlasovou službu přes síť Starlinku.

Jak píše server CNBC, Federální komunikační komise už v první fázi aukce, která proběhla loni v prosinci, přislíbila SpaceX grant ve výši 885,5 milionu dolarů (zhruba 19 miliard korun) na to, aby dodala připojení do rurálních oblastí. Musk se tak chystá soutěžit i o další zakázky.

starlink

Foto: SpaceX

Vizualizace internetových satelitů Starlink od SpaceX

SpaceX vypustilo ve čtvrtek už osmnáctý let programu Starlink s dalšími šedesáti satelity. Celkem jich tak kolem Země obíhá více než tisíc, což umožňuje testovat poměrně stabilní připojení, a to nejen ve Spojených státech, ale také Kanadě nebo Velké Británii. A to přesto, že veřejný beta provoz začal teprve loni v říjnu.

Už předtím se k programu registrovaly statisíce zájemců. Služba nyní stojí 99 dolarů za měsíc s tím, že 499 dolarů zaplatí lidé s předstihem za router a přijímací zařízení („talíř“). Federální komunikační komise už povolila SpaceX vypustit na oběžnou dráhu více než 11 tisíc satelitů Starlink a SpaceX jich tam do roku 2024 plánuje vynést 4 425 z nich.

Brzy až jeden gigabit za sekundu

Jak dříve upozornil magazín The Verge, v jiných dokumentech pro Federální komunikační komisi (FCC) společnost Elona Muska slibovala, že se v budoucnu dostane až na rychlost stahování přesahující jeden gigabit za sekundu. K tomu však bude potřebovat celou konstelaci 4 400 satelitů.

V lednu SpaceX v rámci sdílené mise vyneslo na oběžnou dráhu i prvních deset Starlinků, které kopírují tzv. polární orbit. To znamená, že při svém oběhu kolem Země protínají póly a značí tak první zárodek konstelace, která v budoucnu bude fungovat i na jižní polokouli. Aktuálně Starlink nabízí připojení ve vybraných zemích jen na severní polokouli.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Při tomto letu také inženýři SpaceX vůbec poprvé na satelity instalovaly laserové spoje. Ty dovolí jednotlivým satelitům komunikovat a vyměňovat datové toky mezi sebou a nikoliv pouze s pozemní stanicí.

Zatímco příznivci SpaceX jsou nadšení, program Starlink naopak dělá vrásky na čele astronomům. Kvůli tomu, že solární panely stovek satelitů odráží sluneční svit směrem k Zemi, znehodnocují jejich fotky noční oblohy. SpaceX tvrdí, že postupně pracuje na řešení a přidává na satelity „vizory“, jež by měly záření směrem k zemskému povrchu eliminovat.

elon-musk3

Foto: NASA/Aubrey Gemignani

Šéf NASA Jim Bridenstine (uprostřed) a šéf SpaceX Elon Musk (vpravo)