Včera to bylo na den přesně jedenáct let, kdy vesmírná společnost SpaceX uskutečnila svůj první let na orbit, a taktéž to byl den, kdy její zakladatel Elon Musk sdílel v prezentaci nové detaily o připravované lodi Starship. Ta se má zasloužit o první lidskou cestu na Mars.

Naposledy podobné ukázky šéf SpaceX Elon Musk předvedl před třemi lety, kdy o Starship referoval spíše jako o vizi. Při včerejší prezentaci už představil před prototypem lodi v texaském městečku Boca Chica konkrétní obrysy jeho plánů.

Právě v tomto začínajícím vesmírném středisku na jihu Spojených států byl testován předchůdce rakety zvaný Starhopper. Sloužil především pro vyzkoušení nových motorů Raptor a naposledy úspěšně letěl na konci srpna. Na stejném místě je aktuálně ve výrobě i jeden ze dvou již výrazně pokročilejších prototypů.

„Na světě jsou mnohé problémy, které jsou důležité a potřebujeme je vyřešit. Ale také potřebujeme věci, ze kterých jsme nadšení k životu a kvůli kterým každé ráno vstáváme. Prozkoumávání vesmíru je taková věc,“ uvedl Musk svou prezentaci před reflektory ozářenou lodí Starship Mk. 1.

Právě tato loď by měla být dalším testovacím vehiklem, který podobně jako jeho předchůdci na jiných raketách vyletí zhruba do dvacetikilometrové výšky a přistane zpět na Zemi. Jak už je ale známo, celá loď Starship bude mnohem větší počin.

Neobvyklý přistávací manévr

V podstatě půjde o dvě znovupoužitelné součásti. Nejprve Musk do detailů představil samotnou loď Starship, která se na meziplanetárních cestách stane dočasně domovem až stovky lidí. Samotná bez paliva bude vážit zhruba 120 tun, ale vynese až 150 tun nákladu. Právě tato část rakety se dostane na rudou planetu.

Zcela jiný, než jsme doposud byli u SpaceX zvyklí, bude i mechanismus jejího přistání. Jak ukázala nová animace, Starship nejdříve bude klesat pod šedesátistupňovým úhlem, poté bude fakticky padat jako parašutista a až těsně před přistáním změní polohu na vertikální a přistane.

Starship bude vybavena šesticí nových motorů Raptor. Zajímavostí je, že Starship bude řízena pomocí natáčení tří z nich až do patnáctistupňových úhlů – tato trojice bude použita především na náročný přistávací manévr. Podle magazínu NASASpaceflight.com ale bylo doposud vyprodukováno pouze 12 prototypů nových motorů a Musk později řekl, že už od března příštího roku by SpaceX mělo vyrábět Raptory v tempu jednoho za den.

„Myslím, že nejlepší designové rozhodnutí na Starship bylo použití nerezové oceli,“ řekl Musk k další konstrukční položce. Právě lesklý povrch, který se objevil už na prvních prototypech vyvolával v komunitě vesmírných nadšenců velké vášně, ale podle Muska jde ve skutečnosti o velmi lehký, levný a odolný materiál i v extrémních teplotách.

Největší samostatná raketa v historii

Druhou součástí celého komplexu bude takzvaný booster, neboli první stupeň rakety zvaný Super Heavy. Ze země se odlepí společně se Starship a při startu zažehne až třicet sedm motorů Raptor. Musk nicméně připustil, že motorů nakonec může být o něco méně.

Na délku bude mít 68 metrů (se Starship tak bude na rampě stát kolos o 118 metrech) a pojme 3 300 tun paliva. Bude se tak jednat o největší a nejvýkonnější samostatnou loď v historii kosmických výprav.

I toto množství paliva ale bude stačit jen na to, aby byla gigantická Starship dopravena na zemský orbit. Booster Super Heavy se pak oddělí a podobně jako první stupně rakety Falcon 9 přistane na Zemi.

V té chvíli ale budou nádrže samotné Starship prázdné. Až na oběžné dráze totiž přijde na řadu doplnění paliva z jiného modulu, který se k lodi se stovkou lidí na palubě přiblíží. Jen díky tomu bude moci Starship opustit Zemi s 1 200 tunami paliva a donést zmiňovaných 150 tun nákladu až na Mars.

„Můžeme vytvořit základu na Měsíci, cestovat i na jiná místa ve Sluneční soustavě, třeba k Saturnu. Ale myslím, že to, na co se musíme skutečně soustředit, je samostatné město na Marsu,“ řekl Musk a zopakoval, že člověk by se podle něj měl stát meziplanetárním druhem. Na Marsu počítá i s tvorbou paliva pro zpáteční let.

Za půl roku na orbit?

K blízkým termínům Musk uvedl, že zhruba do dvou měsíců by měl přijít na řadu zmiňovaný let do dvacetikilometrové výšky. Na to však potřebuje ještě schválení od Federální letecké správy (FAA). Zároveň by mohlo jít o první a zároveň poslední let Starship Mk. 1, protože další let už bude mít v gardu nejspíše Starship Mk. 3, tedy další prototyp, jehož konstrukce začne také zhruba za měsíc.

Na zemský orbit se podle Muska dostanou až další verze Starship Mk. 4 nebo 5, ale už za méně než půl roku. Celkově je ale třeba brát Muskovy predikce s rezervou – před třemi roky tvrdil, že první lety na Mars by mohly být se Starship uskutečněny už v roce 2022.

Tento termín je přitom již nyní považován za nereálný – především proto, že až v roce 2023 by se měla Starship vydat teprve na okružní cestu kolem Měsíce. Prvním pasažérem by měl být japonský miliardář Yusaku Maezawa, který se netají svou oblibou v umění, a tak s sebou v rámci projektu #dearmoon vezme na palubu šest až osm umělců.

Do té doby, než dojde na lety na Mars se ale SpaceX bude muset věnovat více „rutinním“ činnostem v roli kontraktora pro NASA, aby bylo životaschopné a na megalomanský projekt vydělal peníze. Samotný šéf NASA Jim Bridenstine nicméně včera SpaceX zkritizovat za nedodržování termínů.

„Program Commercial Crew je léta zpožděný. NASA čeká stejný entuziasmus zaměřený i na investice amerických daňových poplatníků. Je čas doručit výsledky,“ napsal Bridenstine včera na Twitter. Upozornil tím na zpozdění programu, v němž mělo SpaceX v nové kapsli vynést astronauty na oběžnou dráhu. Při pozemním testování v dubnu ale prototyp lodi Crew Dragon explodoval.

Musk při prezentaci na výrok reagoval s tím, že naprostá většina zdrojů SpaceX pracuje na raketách Falcon a projektu lodí Dragon a Crew Dragon. Na Starship podle jeho slov pracuje méně než 5 procent zdrojů z celé společnosti. Přesto byl jako vždy optimistický a řekl, že ve Starship by lidé mohli letět už příští rok.

Nové satelity Starlink ještě do konce roku

Nejdříve v listopadu by mělo SpaceX provést suborbitální test kapsle pro posádku Crew Dragon, při němž bude testováno její nouzové oddělení od rakety Falcon 9.

Ještě předtím ale SpaceX bude pokračovat ve zcela vlastním programu Starlink, jehož cílem je pokrýt Zemi pomocí internetových satelitů. Prvních šedesát jich společnost vynesla na oběžnou dráhu letos v květnu a do konce roku by měly následovat další dva takové lety.

V posledních měsících SpaceX příliš aktivní nebylo. Jeho raketa Falcon 9 letěla naposledy 9. srpna a nejdříve do poloviny října další let neprovede. Kromě projektu Starlink ještě letos odstartuje se singapursko-japonským satelitem a doplní zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici.