Babišova prohra by ztížila Zemanovi zbytek života, hlavním lůzrem ale bude Okamura, říká Michopulos

Tvůrce podcastu Kecy & politika hodnotí kampaň Andreje Babiše a všímá si chyb, které dělá. Popisuje také vyhlídky Tomia Okamury.

Luboš KrečLuboš Kreč

petrosRozhovor

Foto: Luboš Kreč/CzechCrunch

Petros Michopulos

0Zobrazit komentáře

Petros Michopulos se za poslední dva roky stal jedním z nejvlivnějších komentátorů veřejného dění. Tomu, o čem mluví ve svém podcastu Kecy & politika s novinářem Bohumilem Pečinkou, pečlivě naslouchají jak politici, tak jejich poradci. Den před otevřením volebních místností je podle něj situace v prezidentském boji vyrovnanější, než by se z průzkumů mohlo zdát. Usuzuje tak i z chování Andreje Babiše, který ale podle něj dělá v kampani chyby. Pokud expremiér prohraje, nebude prý hlavním poraženým. „Největším lůzrem bude Tomio Okamura,“ říká Michopulos v rozhovoru pro CzechCrunch.

Michopulos nijak neskrývá, že Andreje Babiše považuje za velké nebezpečí, patří k jeho výrazným kritikům. Schopnosti jeho marketingového týmu ale v minulosti dokázal odborně ocenit, protože sám předvolební kampaně dělal – mimo jiné pro Miloše Zemana, když stál v čele ČSSD. Aktuální Babišovo tažení ale dvaapadesátiletý podnikatel, který marketing a lobbing už před časem odložil a nyní je spolumajitelem dřevařské firmy, hodnotí jako slabé: „Něco se v jeho týmu asi děje.“

V rozhovoru pro CzechCrunch s tvůrcem podcastu Kecy & politika rozebíráme, jak se k Babišovi zachová po volbách Zeman, co byla největší strategická chyba Okamury, proč je kampaň Babiše před prvním kolem tak odlišná od té nynější nebo co znamená, když Babiš natáčí videa s obskurními zástupci okrajových politických proudů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Co vás na kampani Andreje Babiše dosud překvapilo?
Asi to, že její část před prvním kolem, tedy karavan, mítinky, neúčast v debatách, byla ve výsledku celkem špatná. Špatná v tom smyslu, že byla nekonzistentní. Říkal správné věci, ale vždycky to něčím pokazil.

A zároveň tato kampaň skončila v sobotu 14. ledna a od té doby vidíme úplně jinou kampaň.
Otočila se o 180 stupňů, ale to není nic špatného – kampaně před prvním kolem a před druhým kolem jsou odlišné disciplíny. Celý podzim i dřív ovšem lovili spoustu voličských skupin, ale nedokázali tomu dát jednotný ráz. Oslovoval lidi, co přišli na demonstrace na Václaváku, voliče Trikolory, SPD, Přísahy, komunisty, jenže to nedokázali sjednotit. To se jim povedlo až po prvním kole, když začali tvrdit, že Petr Pavel je kandidátem vlády a premiéra Petra Fialy. Měli ovšem začít mnohem dřív.

Když vidíte Babiše, jak natáčí videa se stalinistou Josefem Skálou, se senátorkou a dezinformátorkou Janou Zwyrtek Hamplovou, s televizí Triko, není to projev, že mu teče do bot? Že už neví, kde brát? Není to zkrátka výraz určitého zoufalství?
Nemusí to tak být. Já vždycky opakuji, že nikdo nesmí být překvapený z ničeho, co udělá Andrej Babiš, protože on je schopen úplně všeho. Očekávám od něj i věci, které si nedovedu představit. Že se schází se Zwyrtek Hamplovou a hardcore dezinformátory, mě neudivuje, ovšem nedokážu jistojistě říct, proč to dělá. My vidíme průzkumy, které říkají, že prohraje o 15 procent. Pak by se nabízelo vysvětlení, že zoufale shání jakoukoliv podporu. Jenže co když má jiné průzkumy, ze kterých vychází, že prohrává o málo a že se mu vyplatí oslovit skupinu voličů, která čítá třeba jen 200 tisíc lidí? Jiří Drahoš minule prohrál o 150 tisíc hlasů. Zase bych ho nepodceňoval.

109f3194-4a05-4211-8c24-a7a3c1abd9b0

Foto: Kecy & Politika

Bohumil Pečinka a Petros Michopulos

Nepodléhají fanoušci Petra Pavla až příliš velkému optimismu?
Kdyby data z jeho průzkumů vycházela Babišovi stejně, jako mají agentury typu Median, měl by se chovat úplně jinak. Takže buď jsou on i jeho tým úplně neschopní, anebo má jiná čísla. Pokud by hodně prohrával, měl by se zaměřovat na mainstreamové voliče, nikoliv na okrajové skupiny. Potřeboval by totiž nabrat velké statisíce voličů.

Z toho, co říkáte, asi nejste příznivce teorie, že Andrej Babiš těsně před volbami odstoupí, která se teď hlavně na Twitteru začala objevovat.
Neumím si představit Andreje Babiše, že by takovou věc jako prezidentské volby vzdal. To by bylo obrovské překvapení. On neustupuje. Co by z toho měl?

To já nevím, ale někdo to dává do souvislosti s výhrůžkami, o nichž teď často hovoří. Že by to zkrátka mohlo být jisté předpolí, aby mohl na poslední chvíli říct, že kvůli strachu o rodinu radši končí.
Předně je třeba se mít na pozoru před jakýmikoliv informacemi, které přicházejí zevnitř ANO a od Babišova týmu. Dlouhodobě se dopouštějí manipulací, vypouštějí lži a polopravdy… Z toho, že by odstoupil z volby, by získal jedině to, že by neexistovalo exaktní číslo, o kolik prohrál.

Co se té kulky týče, samozřejmě moc nevěřím, že mu nějaká opravdu přišla. A i kdyby, je to celé ukázka největšího srabáctví Andreje Babiše. Že někoho něco takového napadne, je normální, vídáte to každou chvíli v nějakém filmu. Ubohé ale je, že jeho tým tu hru není schopný aspoň dohrát do konce, aby to mohlo fungovat. Nemyslím, že po sobě mají střílet, ale aspoň měli Babiše někde polít barvou nebo na něj hodit vejce. Bez toho je to jen ubohé a nedůvěryhodné. Všem politikům nebo novinářům chodí stohy nenávistných dopisů, určitě i Babišovi.

ruz-hp

Přečtěte si takéPavel má nejlepší kampaň, Nerudové chybí značka, říká stratégBabiše stahuje Babiš, generál má nejlepší kampaň a Nerudové chybí silná značka, říká volební stratég

Působí to nečekaně amatérsky, až směšně.
To je pravda, něco se v jeho týmu děje, protože takovou věc do kampaně normálně nenaplánujete. I když přistoupíme na to, že Babišovi opravdu někdo poslal kulku, tak proč kvůli tomu má tiskovku skoro každý den? Proč ve chvíli, kdy oznamoval, jak se bojí o rodinu a jak je vystrašený, na Instagram sypal štěňata a kočky? Když už se rozhodnu takovou věc komunikovat a jsem zdrcený, musím být zdrcený na všech frontách, ne jen na tiskovce. Když nejste přesvědčivý, těžko vám někdo uvěří.

Problém také je, že si vybudoval pověst sedmilháře a vykuka, kterého všichni berou s rezervou, včetně jeho fanoušků.
Jak říkal Oscar Wilde: „Nikdo není tak bohatý, aby si koupil vlastní minulost.“ Tento typ nábojnicového marketingu by se hodil k někomu, kdo nemá pověst a image lháře. Navíc se teď obrací k lidem, jako je Zwyrtek Hamplová, což je svět, který právě výhrůžky a agresivitu šíří nejvíc. To oni píší nenávistné komentáře a příspěvky, kterými zaplavují internet a sociální sítě.

Takže jaká je jeho kampaň?
Po několika velmi dobrých kampaních ANO mám z této hodně rozpačitý pocit. A rozpačitý pocit mám i ze samotného Babiše. Před sněmovními volbami byl násobně lepší. Za deset let, co je v politice, se dobře naučil obhospodařovat voličskou základnu hnutí ANO, která čítá 25 až 30 procent lidí. Ví přesně, co a jak jim má říkat. Jenže v těchto volbách musí oslovit mnohem víc voličů, aby se dostal nad 50 procent. A je znát, že mu to nejde.

babis

Foto: Úřad vlády ČR

Andrej Babiš ještě jako premiér

Je tu ale jeden politik, který – i když to Babišovi tak úplně nejde – z něj musí být nešťastný: Tomio Okamura.
Máte pravdu. Pokud Andrej Babiš neodstoupí, největším lůzrem voleb nebude on, a to i když prohraje. Zvlášť pokud dostane přes dva miliony hlasů. Lůzrem roku bude Tomio Okamura, který byl dosud lídrem světa, který reprezentují lidé z Trikolory nebo senátorka Hamplová. Tvářili se jako bojovníci proti establishmentu, jenže teď mají hlavy v zadku Babiše.

Udělal jim to samé, co provedl ČSSD a komunistům, prostě je vycucnul. Občas se před volbami říkalo, že Okamura chce s Baštou jen vyhandlovat nějaký obchod s Babišem, ale to bylo chybné uvažování. Okamura nemůže chtít silného Babiše na Hradě, navíc zvoleného s pomocí hlasů lidí, kteří jsou potenciální voliči SPD.
Okamura udělal fatální chybu, že nenominoval sebe. Kdyby kandidoval, mohl skončit třetí nad Danuší Nerudovou s nějakými 15 až 20 procenty a byl by král. Volil by ho celý Václavák, Volný blok, Trikolora… Sice by asi nepostoupil do druhého kola, ale to by nepotřeboval, protože by upevnil vazbu k těmto voličům a další dva tři roky by si je mohl hýčkat. Jenže on je předal Babišovi a oni teď za Babiše dokonce na sociálních sítích bojují a vytváří si k němu pevnější vztah. To je pro Okamuru smrtelné.

Je to další orbánizace Andreje Babiše, jeho elektorát se tím hodně rozšiřuje.
To se může stát, ovšem pak by se do sněmovny nikdo další vedle něj už nedostal. Měl by 40 procent, ale ne většinu ve sněmovně. A druhá věc je, že on působí z opozice a nemůže svým ovečkám doručovat žádné benefity. Když byl ve vládě, uvědomil si, že je snazší zabývat se voliči, které lze uplácet dárečky, než přesvědčovat náročné příznivce pravice, na které cílil v letech 2012 a 2013. Pravicoví voliči jsou od něj navždy pryč, zbyli mu tito voliči, ale on není Miloš Zeman. Je to vekslák, který si přízeň nakoupil ze státního dluhu. Ale teď je v opozici a další skoro tři roky v ní zůstane.

Lůzrem roku bude Tomio Okamura, který byl dosud lídrem světa, který reprezentují lidé z Trikolory nebo senátorka Hamplová.

A sází na neloajální voliče.
Přesně. Nebude to mít vůbec jednoduché. Navíc tu bude čím dál větší roli hrát věk. V politice je Babiš už deset let, je mu sedmašedesát a při příštích volbách už mu bude přes sedmdesát. Věk se na všem bude podepisovat.

Stejně mám obavy, jaké následky po této kampani zůstanou. Eroze základních hodnot, jako je solidarita, na které Babiš útočí, může být mimořádně nebezpečná.
Jednoznačně souhlasím. Z extrému udělal mainstream. A toto by mimochodem nikdy nedělal jeho politický vzor Miloš Zeman, ten vždy uměl balancovat na hraně, kdežto Babiš jde za každý roh, který vidí. Jeho vzorem je Orbán a ten dělá ještě daleko horší věci.

Jak mimochodem čtete chování Miloše Zemana? Nezačal se tím, že v reakci na Babišova slova prohlásil, že útok ruský útok není nic hypotetického, od šéfa hnutí ANO odtahovat?
Řekl bych, že se to začalo dít. Miloš Zeman asi nemá detailní průzkumy nálad společnosti, ale vždy v nich uměl skvěle číst. A jestli něco nesnáší ještě víc než svoje nepřátele, tak jsou to jeho neúspěšní přátelé. Když si vezmete, jak moc Zeman investoval do podpory a pomoci Babišovi a on to teď projede, Zeman se začne tvářit, jako že ho nezná.

Pro Zemana je zásadní, aby Babiš na Hradě byl, jinak se mu zbortí jeho svět.
Když nebude Babiš úspěšný, zkomplikuje se Zemanovi výrazně zbytek jeho života. Navíc to způsobí demontáž všech jeho pomníků. A jestli si Babiš myslí, že se k němu Zeman bude i pak chovat hezky, ať se podívá, co Miloš Zeman dnes říká o Vladimiru Putinovi. A že to je jiný sekáč než Andrej Babiš.

Logickou strategií před druhým kolem pro Babiše bylo, že se pokusí znechutit volbu příznivcům Danuše Nerudové nebo Pavla Fischera, pokud chtěl mít šanci na úspěch. Jenže on dosáhl pravého opaku – v podstatě je sešikoval za Petrem Pavlem. Jeho výrok v televizi, že by nepomohl spojencům v NATO, to jen potvrdil.
Jedna věc je, že si takový cíl jako znechucení některých voličů vytyčíte, a druhá je, že se vám ho podaří zrealizovat. Není to jednoduché. Zavelel do útoku hned svým projevem po prvním kole, jenže nepředpokládal, že pod tlakem veřejnosti a médií vstoupí Danuše Nerudová a Pavel Fischer tak razantně do kampaně Petra Pavla. Vypadá to, že neměli plán B a narychlo ho začali tvořit.

Výsledkem je, jak se říká v angličtině, overkill, tedy že to prostě přehnali.
Hezky to vyniklo při debatě v České televizi. Trik s tím, že přišel na poslední chvíli, musím ocenit, byl skvělý. Jenže při debatě na něm bylo vidět, že je přetrénovaný na to, co má odpovídat. Jako robot neustále opakoval pár stejných slov. Vypadal jako v transu. Základní pravidlo zní, že když jdete do takovéto debaty, nejste tam proto, abyste odpovídal na otázky, ale abyste zopakoval svoje sdělení. Ale nesmíte to přepálit.

babis

Přečtěte si takéVolební kampaně bývají ostré, Babišova je ale nebezpečnáVolební kampaně bývají ostré, Babišova je ale nebezpečná. Její tvůrci si zaslouží práci v kotelně

Proto furt říkal, že chce mír a že za vše může Petr Fiala a vláda.
Ano. Podmínkou toho, abyste mohl neustále opakovat svých pár připravených vět, je maximální soustředění. Jinak byste měl tendenci reagovat na další diskutující, což je ale v rozporu s kolovrátkem, který chcete opakovat. A Babiš soustředěný byl, stejně jako byl přemotivovaný. Pořád opakoval, že chce mír a žádné vojáky. Ale důsledkem toho byla i jeho odpověď, že by neposlal vojáky na pomoc spojencům.

On totiž vůbec neposlouchal, co mu Pavel a moderátor říkají, byl extrémně zaměřený na to, aby se držel linky, kterou ho poradci nabriefovali před debatou. Prostě si jel tu svou a jak byl v zápalu, zopakoval, že žádné vojáky nikam nemáme posílat. Byl přetrénovaný a z toho tato chyba vznikla. Přitom kdyby se jí nedopustil, možná by se pak v médiích řešilo, jak byl v debatě dobrý a že má ještě šanci vyhrát. Jenže to úplně zabil výrokem, který způsobil mezinárodní skandál.

A definitivně tím zmobilizoval voliče, kteří půjdou volit proti němu.
Ano. A navíc zničil tu část kampaně, kde se prezentuje jako zkušený politik a diplomat. Ta nyní nefunguje.

Tenisový přízrak s Berdychovými ambicemi. Jiří Lehečka v Austrálii udělal dojem a odnáší si miliony

Mladý tenista má našlápnuto stát se hvězdou. Po skvělém vystoupení na úvodním grandslamu tohoto roku vyhlíží další – a miliony ze čtvrtfinále pomohou.

Filip HouskaFilip Houska

jiri-lehecka

Foto: Depositphotos / Tenisový svět/YouTube

Český tenista Jiří Lehečka

0Zobrazit komentáře

Jen málokdo mu dával šance dostat se do čtvrtfinále, Jiří Lehečka to přesto u protinožců dokázal a vysloužil si potlesk celé tenisové veřejnosti. Jednadvacetiletý mladík na Australian Open bavil svou odvážnou hrou i skvělým vystupováním před novináři, kteří ho nyní považují za velkou vycházející hvězdu českého tenisu. Něco jako slavného Tomáše Berdycha před patnácti lety, se kterým zatím sdílí podobný kariérní příběh.

Jiří Lehečka se na úvodním tenisovém grandslamu tohoto roku prezentoval velmi dobře už od samotného začátku. Nejprve v prvním kole s přehledem vyřadil chorvatského soupeře Bornu Ćoriće, poté si poradil s Američanem Christopherem Eubanksem a ve třetím kole porazil jedenáctého nasazeného tenistu Camerona Norrieho z Velké Británie. A nestačila na něj ani kanadská šestka Félix Auger-Aliassime. To už bylo osmifinále.

Právě v tento moment se Lehečka postaral o velkou událost v historii českého tenisu – postoupit mezi šestnáct nejlepších v rámci jednoho z nejprestižnějších tenisových turnajů planety se totiž za posledních pět let povedlo jen Tomáši Berdychovi. Ostatně právě k němu mladý Lehečka vzhlíží a zčásti sdílejí i podobný začátek kariéry. Berdychovi bylo také jednadvacet, když se do osmifinále grandslamu poprvé dostal (v roce 2007). A asi není nutné připomínat, jaká hvězda se z Berdycha postupem let stala.

Z líhně talentů na světovou scénu

Jiřího Lehečku bavil sport už odmala, ostatně se narodil do rodiny sportovců – jeho máma byla atletka, otec závodně plaval a babička hrála tenis na národní úrovni. A také učila tenisovým základům jeho starší sestru. Nakonec právě i jemu se bílý sport zalíbil natolik, aby už v útlém dětství mlátil do míčků v rodném městě Kněžmost u Mladé Boleslavi.

Aby naplnil své ambice stát se dobrým tenisou, v patnácti letech – poté, co měl za sebou hraní s jabloneckým trenérem Miloslavem Hajátkem – se přesunul do Prostějova, líhně úspěšných tenistů od Petry Kvitové až po Tomáše Berdycha. Na Moravě si ho vzal pod křídla daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil se svým synem Michalem, který ho trénuje.

Od juniorů se v roce 2020 dostal k profíkům, o dva roky později nastoupil do svého prvního hlavního turnaje v rámci ATP Tour a na klání v nizozemském Rotterdamu se probojoval až do semifinále. Díky tomu se v žebříčku ATP posunul do první stovky a začal se stávat relevantním soupeřem pro mnohem zkušenější hráče. Tentýž rok okusil i krásu grandslamů.

Na loňském Australian Open prošel kvalifikací a poprvé ve své kariéře se dostal až do hlavní soutěže. Ohřál se také na Roland Garros, Wimbledonu i US Open, tam ovšem nedosáhl na víc než na první kolo. Zářez má mimo jiné i na Turnaji mistrů do jednadvaceti let, kde se stal prvním českým tenistou, který do něj zasáhl. Souboj o titul nicméně už nezvládl.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Teprve až před několika dny si ovšem pojistil, aby o něm věděl celý svět. Dostal se do čtvrtfinále, což se v historii povedlo jen jedenácti Čechům před ním – naposledy to byl Berdych v roce 2018. Lehečka v něm nicméně nestačil na řeckého favorita Stefanose Tsitsipase, který ho porazil 3:0 na sety. Český mladík ale udělal velký dojem.

Sám Tsitsipas řekl, že šlo „o jeden z nejnáročnějších tříseťáků, které kdy v kariéře odehrál“. Na hlavním dvorci tenisového areálu Melbourne Park se tleskalo oběma stranám, speciální aplaus si nicméně vysloužil sám Lehečka, když provedl elegantní parádičku ve formě „ztlumení“ odstřeleného míčku pomocí rakety, nikoliv ruky. A obzvlášť dobrý byl také u sítě, což potvrzoval napříč turnajovou cestou.

Miliony na tenis

Všichni ví, že úspěšný tenista musí dobře vystupovat také na veřejnosti. A Jiří Lehečka během své štace na Australian Open působil dobře i během rozhovorů na dvorcích a tiskových konferencích v hlavních sálech. To všechno jsou možná na papíře drobné výzvy, ale v praxi jde o důležité a mnohdy stresující záležitosti. S nadsázkou se dá říct, že jde o polovinu úspěchu kariéry tenisty.

Pro takto mladého hráče jsou důležité i peníze, které si z velkých turnajů odnese. Z Austrálie si má přijít na zhruba 590 tisíc australských dolarů, tedy skoro 9,1 milionu korun (před zdaněním). A jak uvádí jeho manažer Miroslav Černošek pro server iDNES.cz, Jiří je použije na rozvoj své tenisové kariéry. Prý mu „dodají svobodu, aby na kariéře nemusel šetřit“.

Organizátoři Australian Open navíc měli odměny pro hráče oproti minulému roku zvyšovat, proto si má letošní vítěz přijít na zhruba 65 milionů korun a stříbrný post bude oceněn částkou okolo 36 milionů korun.

Jen na peníze z turnaje se ovšem Lehečka spoléhat patrně nemusí – roli ve výdělcích hrají i sponzoři. V jeho případě jde hlavně o francouzskou značku Le Coq Sportif, kterou obléká na kurtech (a v minulosti v ní hráli i například Arthur Ashe nebo Yannick Noah). K ní přešel od firmy Nike, která v Česku se sponzorstvím skončila. Není však známo, kolik mu platí.

Tak či tak, český tenis má novou vycházející hvězdu, která ještě může ve světě bílého sportu udělat velké věci. Australian Open potvrdilo, že na to bezpochyby má.