Termín Silicon Valley se sice začal používat v sedmdesátých letech díky novináři Danu Hoeflerovi, ale trvalo ještě hodně dlouho, než zobecněl. Ostatně když o dekádu později vznikla Silicon Valley Bank (SVB), její zakladatelé museli vysvětlovat, proč mají tak nesrozumitelné jméno a jestli si nechtějí vymyslet jiné. Svému nápadu ale zůstali věrní se vším všudy a postupně z firmy vybudovali jeden z pilířů startupové scény. Který ale před pár dny explodoval a nyní otřásá jak startupovým, tak bankovním světem.

Robert Medearis na Stanfordově univerzitě v Palo Altu u San Franciska vyučoval management a stavebnictví od šedesátých let a při debatách se svými studenty, kteří na slavnou školu přicházeli z celého světa, dostával tu a tam otázku, kde mohou sehnat financování pro své vznikající projekty. „Když nastoupil Ronald Reagan jako prezident, výrazně rozvolnil bankovní pravidla, tak jsem si řekl, že by možná stálo za to zkusit v tomto směru něco podniknout,“ vzpomínal Medearis v rozhovoru pro muzeum počítačů.

Protože ale sám neměl s bankovnictvím skoro žádné zkušenosti a idea vyplynula primárně z letitých debat se studenty nebo zahraničními byznysmeny, kteří se na slovutnou univerzitu a jejího pedagoga obraceli s prosbou o radu, požádal o pomoc svého kamaráda z golfu Billa Biggerstaffa. To byl finančník každým coulem, působil dlouhé roky v bance Wells Fargo. „Dohodli jsme se, že pokud máme uspět, musíme být hodně specializovaní. A startupový a technologický svět, jak jej známe dnes, tehdy teprve vznikal,“ řekl ve svém bankovním medailonku Biggerstaff.

Sama Silicon Valley Bank na svém webu uvádí, že vznikla při partii pokeru. To je i není pravda – nápad na ni nosil Medearis v hlavě dávno předtím a s Biggerstaffem a Rogerem Smithem, jeho kolegou z Wells Fargo, který se stal prvním ředitelem banky, projekt chystali několik let, nicméně bez spřátelených investorů by nic nevzniklo. A ti vzešli právě z pravidelných pokerových seancí, kterých se Medearis a Biggerstaff účastnili.

„Ačkoli Reagan podmínky hodně zjednodušil, aby podpořil ekonomiku, pořád to byla spousta práce, když jste chtěli založit banku. Trvalo nám to dva roky. Ale v roce 1983, když jsme otevřeli první pobočku, vzniklo jen v Kalifornii dalších dvaasedmdesát bank,“ popisoval Smith v rozhovoru s Medearisem, jaké byly okolnosti startu Silicon Valley Bank. A dodal, že jméno se jim líbilo, protože spousta firem z okolí San Franciska měla co dočinění s polovodiči a čipy. „A tyto firmy měly být naši zákazníci, klasické banky je přehlížely, finanční ekosystém včetně investičních fondů a rizikového kapitálů tehdy ani zdaleka neexistoval v podobě, jak jej známe dnes,“ upřesnil.

Silicon Valley Bank tedy začala s tím, že bude mladým, převážně technologickým firmám půjčovat peníze a spravovat jejich účty. Postupně se důležitou nohou jejího byznysu stali také podnikatelé v nemovitostech a stavební firmy, především pak ty zahraniční, které přicházely na americký trh a snažily se na něm prosadit. Ostatně kvůli nemovitostem si banka zažila svůj první velký problém – když zkraje devadesátých let kalifornský realitní trh prošel krizí a spadly ceny, Silicon Valley Bank to uvrhlo do ztráty a v důsledku toho se spoluzakladatel Smith stáhl z postu výkonného ředitele.

Jinak ale banka razila relativně opatrnou cestu vzhůru: sice půjčovala na projekty, které byly třeba jen na papíře, ale rostla s klidem a postupně, první pobočku na východním pobřeží v Bostonu například otevřela až po sedmi letech existence. Jak postupně sílil americký startupový svět, sílila ovšem i Silicon Valley Bank, takže vedle klasického podnikového financování začala poskytovat i služby privátního bankovnictví, poradenství při akvizicích, investiční produkty, vždy ale orientované na technologické firmy, respektive jejich zakladatele a investory. Sama také investovala do startupů. A přežila i dvě krize, které IT světem, jemuž sloužila, dost otřásly, tedy dot.com bublinu z přelomu milénia a finanční krizi z roku 2008. Před patnácti lety ji – podobně jako mnoho dalších – zachránila finanční injekce 235 milionů dolarů od americké vlády.

Foto: Depositphotos

Krach Silicon Valley Bank je druhý největší v amerických dějinách

Silicon Valley Bank postupně vykročila i mimo hranice Spojených států – své pobočky má ve Velké Británii, v Německu, Izraeli, Číně či na Tchaj-wanu. Zkrátka všude, kde zurčí startupový svět a kde působí její klienti z řad velkých investičních fondů. Izraelská vláda nebo britská centrální banka už ostatně začali podnikat kroky, aby filiálky a jejich klienty po krachu mateřské společnosti aspoň částečně ochránily.

V příběhu Silicon Valley Bank jsou pro pochopení toho, co se nyní děje, důležité dvě události. Jak upozorňují Financial Times, v roce 2017 se uvnitř banky vyměnilo několik klíčových lidí a změnila se její investiční strategie, kterou používala pro práci s klientskými vklady a jejich zhodnocování. Do té doby nakupovala jen dluhopisy a kontrakty, které měly krátkou dobu splatnosti, aby je v případě potřeby mohla rychle zpeněžit.

Jenže po roce 2017 banka začala víc a víc spoléhat na investiční produkty, mimo jiné na certifikáty podložené hypotékami, které měly dlouhou splatnost. V době nízkých úrokových sazeb takové bondy sice nabízejí o něco vyšší úroky, ale pokud se změní ekonomická situace a úrokové sazby stoupnou nahoru (což se přesně stalo), dlouholeté nízkoúročené cenné papíry jsou najednou problém: málo nesou a ještě vážou hotovost, protože není snadné se jich zbavit.

Čímž se dostáváme ke druhému problému Silicon Valley Bank. Tu v letech 2020 a 2021 zavalily startupy spoustou peněz. Ano, to je ta doba přemrštěných valuací a těžko uvěřitelných investičních rekordů, kdy firmy, které nikdy nevydělaly ani jeden dolar, rostly na hodnotě o desítky procent jen v řádu pár měsíců. Stačí si vzpomenout na WeWork, Klarnu nebo i na českou službu Twisto.

Ještě v roce 2015 patřila Silicon Valley Bank stěží do TOP 40 amerických bank co do objemu spravovaných aktiv, poslední roky už ale byla v TOP 20, protože do ní nateklo bezmála 150 miliard dolarů. A to byly takřka výhradně peníze ze startupové bonanzy covidových let, kdy nulové úrokové sazby vytvořily ohromný přetlak na straně investorů, kteří neměli kde zhodnocovat své prostředky, a tak je ve velkém přesouvaly do rizikových končin, jako jsou startupy, kryptoměny nebo některé akcie.

Jak to dopadlo, víme – krypto se propadlo, valuace startupů se propadly, akcie jsou dole. A to poslalo do spirály i Silicon Valley Bank. Poslední čtyři kvartály z ní mizely enormně rychle peníze, jak si je startupisté vytahovali, aby mohli financovat své firmy, naopak ale do banky moc žádné neukládali.

Protože se zároveň zvedly všude po světě úrokové sazby, nízkoúročené dluhopisy a certifikáty, které banka v minulosti nakoupila, se najednou staly koulí na noze: když je začala vyprodávat, aby si zajistila cash pro startupisty, kteří si z ní vytahovali peníze, prodala je se ztrátou, takže se její šéf Greg Becker rozhodl oslovit investory, čímž se rozkřiklo, že Silicon Valley Bank má trable… A už to jelo, netrvalo ani 48 hodin a regulátoři banku radši zavřeli.

Platí, že klasický run, tedy nervózní výběry a přesuny peněz z banky jinam, by měla problém ustát kterákoliv, i mnohem lépe postavená banka. Silicon Valley Bank si ale vše dost zkomplikovala sérií kroků, které dělala v posledních letech. A je možné, že nebyla sama, protože pochybnosti panují také o dalším, mezi startupy oblíbeném finančním domě First Republic.

A ustojí to tedy bankovní sektor? Nepřelije se nákaza ze Silicon Valley Bank, která pomáhala postavit startupový svět, i okolo? A nevezme s sebou i to, co je hospodářskou základnou americké technologické dominance? Mnoho otázek, málo odpovědí. Matthew Frankel, analytik z respektovaného investičního serveru Motley Fool, k tomu napsal: „Zdá se, že problém SVB je hodně unikátní… Další banky, které půjčují technologickým startupům, také mohou dostat ránu, ale většina bank by měla přežít v pohodě. Celé je to ještě hodně živé… Ukazuje se ale, že hlavní síla SVB – že se zaměřila na hodně unikátní byznysový model –, je nyní i její hlavní slabina.“