Teploty opět atakují čísla začínající trojkou a pobyt venku zdá se být snesitelný pouze pod modrou hladinou. Není potřeba chodit na zrezlá koupaliště nebo jezdit daleko za hranice. I v Česku jsou krásné bazény. Při plavání se dá nejen osvěžovat, je možné i obdivovat kvalitní architekturu. CzechCrunch dal dohromady pět bazénů, které navrhovala různá studia. Některá si za své počiny dokonce odnesla i ceny.

1. Plavecká hala v Lounech

Ačkoli covid radost z nového bazénu oddálil, dnes se může město na severu z nové stavby radovat. Budova nejenže nahradila původní objekt, který byl kvůli špatnému technickému stavu zavřený. Do Loun přinesla i kus kvalitní architektury. Postaralo se o ni brněnské studio DKarchitekti. Ti s plaveckou halou loni vyhráli titul Stavba roku 2021.

Zkosená budova je pokrytá černým krystalem a její tvar má připomínat krajinu okolo. Kromě toho je ale z několika míst v areálu na České Středohoří také krásný výhled. Stavba je unikátní i pro svou udržitelnost. Postavená je tak, aby předsunutá střecha chránila dům před horkým letním sluncem. A zároveň je hlavní plavecká hala orientovaná na jih, aby sem v zimě pronikaly protentokrát vzácné sluneční paprsky.

Zajímavý je také interiér. Bazén je obklopený dlažbou v odstínu slonové kosti, kterou doplňují obklady z modřínového dřeva. Kromě pětadvacetimetrového bazénu je tu divoká řeka, venkovní vířivka, brouzdaliště se skluzavkou a dětský bazén. Ve věži vysoké šestnáct metrů je ukrytý tobogán. Odpočinout si je možné ve wellness centru se saunovým světem, cvičit se dá pro změnu v malé posilovně. A to vše zapít ve vnitřním baru.

„Celá stavba je tvořena především na základě ekonomické udržitelnosti provozu, potřeb investora, orientace na světové strany a velikosti prostorů podle jejich významu. Při poskládání těchto prvků do jednoho celku jsme navíc ještě doladili některé detaily tak, aby dům měl i estetickou kvalitu,“ popisují DKarchitekti.

2. Městský bazén Litomyšl

Litomyšl platí za architektonický vzor a tak není divu, že projektanti tu načrtli celou koncepci rekreačně sportovního areálu Černá hora. Stojí za ní architekt Aleš Burian. V rámci toho vznikl i krytý plavecký bazén, který je dílem studia DRNH. Navazuje na venkovní koupaliště, s nímž nyní tvoří v podstatě jeden celek. Ateliér za svůj návrh získal ocenění Stavba roku 2011 a také Grand Prix obce architektů 2011 v kategorii novostavba.

Objekt byl navržený podle zásad takzvané landscape architektury, to znamená, že stavba navazuje na krajinný ráz. V případě Městského bazénu v Litomyšli budova v podstatě vyrůstá z krajiny, a to díky černým plechovým vlnám, které přecházejí v zatravněné plochy. Ty jsou doplněné o okrasné traviny a jsou také přístupné veřejnosti. Litomyšlský bazén je rovněž energeticky úspornou stavbou.

Uvnitř se nachází pětadvacetimetrový bazén, dále neplavecký dětský bazén s vodní sopkou a třemi chrliči pro masáž zad a krku, je tu vířivka a tobogán s délkou 64 metrů. Nachází se tu rovněž parní kabina. To vše navazuje na prvorepublikové koupaliště s unikátními dřevěnými šatnami.

3. Sportovní areál Kraví hora v Brně

Málokdy se při plavání takzvaně na paní radovou můžete kochat výhledem na město. V Brně takový bazén mají. Je součástí Sportovního areálu Kraví hora, který se na přelomu tisíciletí začal rekonstruovat. Renovován byl venkovní padesátimetrový bazén, nově pak přibyla bazénová hala. I pod tímto projektem jsou podepsaní architekti z brněnského ateliéru DRNH.

Byť si nový bazén vysloužil i částečnou kritiku místních, o jeho kvalitách svědčí hned několik vavřínů. Získal hlavní cenu Grand Prix obce architektů v roce 2005, krom toho ale má na svém kontě také nominaci na prestižní evropské ocenění Miles van der Rohe Award, a také nominaci na Stavbu desetiletí.

Budova je ze tří stran prosklená, doplňují ji dřevěné žaluziové slunolamy. Vzhledem k tomu, že koupaliště je skutečně na hoře, jak název napovídá, návštěvníci mají možnost dívat se na panorama Špilberku nebo Žlutého kopce. Odborníci oceňují i to, že objem stavby je minimální a zachovává tak v místě zeleň. Teplo pro halu je vyráběné společně s elektřinou, čímž se lépe využívá energie. Je tu také zelená střecha.

Uvnitř je bazén, opět pětadvacítka, a také sauny. Ateliér DRNH ale zároveň rekonstruoval také venkovní koupaliště, betonové vany bazénů vyměnil za ocelové, upravily se i vyhřívací terasy.

„Studoval jsem německou metodologii plaveckých bazénů. Do detailu mají propracovanou jejich filosofii včetně přesného názvosloví. Velmi zjednodušeně řečeno, mají se v nich potkávat lidé všech věkových a sociálních kategorií, regenerovat se a bavit navzájem,“ uvedl architekt Antonín Novák z DRNH pro Lidovky.cz.

4. Městská plovárna Luhačovice

Už původní plovárna měla svého architekta. Navrhoval ji Bohuslav Fuchs, a to ve funkcionalistickém stylu. V lázeňském městě ale chybělo místo pro celoroční koupání. Vznikla tak myšlenka postavit krytý bazén, což se uskutečnilo společně s rekonstrukcí venkovní plovárny. Nový prostor pro plavání vznikl přestavbou nekryté letní plovárny. V soutěži se svým návrhem uspěl architekt Ladislav Semela.

„Zachovat v centru města letní koupání se sluněním, které je s Luhačovicemi historicky spjato, bylo největší výzvou,“ popsal Semela. Architekt se se svým projektem snažil podřídit původní Fuchsově zástavbě – celé Bílé čtvrti. To znamená, že krytý bazén ctí funkcionalistický styl, stejně jako do konceptu zapadá bílá fasáda.

Bazén Semela umístil do nejhlubší části pozemku a na pobytovém prostoru plovárny vytvořil atrium s širokými svažujícími se terasami, které slouží pro letní slunění. Pod nimi je ukryté technické zázemí plovárny i šatny. Prostor mezi bazénem a terasami je oddělený pouze skleněnou stěnou.

Kromě dvacet pět metrů dlouhého plaveckého bazénu je tu také rekreační bazén s chrliči, masážními tryskami a lavicemi, proudovými atrakcemi či houpacím zálivem, dětský bazének se skluzavkou, vířivka a parní komora. Ve vstupní hale se nachází bar s bufetem. Projekt byl oceněný cenou Stavba roku Zlínského kraje v roce 2010.

5. Bazén Herálec

Tentokrát nejde o klasické místo, kam je dovoleno jít si zaplavat třeba jen na hodinku. I tak stojí bazén, který je součástí Chateau Herálec, za zmínku. Někdejší zámek v obci na Vysočině noví majitelé rekonstruovali a otevřeli jako pětihvězdičkový hotel v roce 2011. Historická budova má kořeny až ve dvanáctém století a byť je bazén dílem vskutku modernějším, do zámku skvěle zapadá.
Plavání pod klenbami je dílem architekta Jaroslava Huňáčka ze studia Fortis, které se rekonstrukcemi památkově chráněných budov zabývá.

„Dříve zde byli ustájeni zámečtí koně, dnes tu najdete třpytící se hladinu. Zajímavostí je, že když jsme pod pozorným dohledem památkářů hloubili bazén, narazili jsme velmi brzy na skálu, na které zámek stojí. To jen potvrdilo skutečnost, že kdysi ve dvanáctém století byla původní středověká tvrz v Herálci postavená přímo na skále. Až budete plavat v bazénu, koukněte nad hlavu – tento prostor je opravdu nádherný,“ lákají návštěvníky majitelé na sítích.

Kromě bazénu je tu k dispozici také finská, švédská bylinková nebo parní sauna, vířivka, posilovna či takzvané silencárium.