Bez zisků, bez prodejů, a přesto stejně hodnotná jako Ford. Tesle se v Nikole začíná rýsovat soupeř, jaký tu ještě nebyl

nikola-tre2Story

Foto: Nikola

Tahač Nikola Tre

0Zobrazit komentáře

Hvězda Elona Muska září tím doposud nejjasnějším světlem. Šlape jeho vesmírný byznys a daří se i automobilce Tesla, která pomalu, ale jistě míří k milníku nejhodnotnější automobilky na světě. Jenže Elon Musk není jediný, komu pod rukama roste automobilový byznys doslova raketovým tempem. Svou slávu si nyní vychutnává i Trevor Milton, zakladatel automobilky Nikola, který chce udělat díru do světa se svými elektrickými a následně i vodíkovými náklaďáky.

Založit si automobilku vyrábějící elektrické vozy a pojmenovat ji Nikola, vyžaduje určitou dávku odvahy a možná i drzosti. Přesně to ale před pěti lety udělal Trevor Milton, tehdy dvaatřicetiletý milovník technologií, který nebyl schopen dostudovat vysokou školu.

Jeho studium ostatně pořádně ani nezačalo, protože vysokoškolskému studiu v rodném Utahu věnoval pouze jediný semestr. Poté shledal, že studium pro něj není a pustil se do vlastního podnikání. O tom, co přesně Trevor Milton dělal od doby, kdy skončil se studiem, do doby, než založil Nikolu, se toho příliš mnoho neví. O svých tvrdých pádech se Milton pořádně rozhovořil až pro americký magazín Forbes.

Dno poznal dvakrát

První projekt, do něhož Milton vložil rodinné úspory, byl e-commerce projekt Upillar, který umožňoval nákup od několika prodejců prostřednictvím jediné platformy. Toto odvětví bylo v té době ještě v plenkách, a přesto se Miltonovi podařilo každý měsíc přilákat na 80 milionu uživatelů.

trevor-milton3

Foto: Nikola

Trevor Milton, zakladatel automobilky Nikola

Dobře rozjetý podnik ale časem najel na skaliska a utopil všechny Miltonovy finance. Energetický podnijatel, který prý vyniká především v komunikačních schopnostech, se nevzdal a krátce poté se pustil do startupu jménem dHybrid. Jednalo se o společnost, která se zabývala přestavbou konvenčních dieselových agregátů na kombinovanou pohonnou jednotku schopnou pracovat na naftu i zemní plyn.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vše se vyvíjelo velice slibně a Milton našel prvního odběratele, se kterým podepsal stamilionový kontrakt. Bohužel příliš pozdě zjistil, že partnerovi jde především o jeho duševní vlastnictví. Celý spor nakonec vedl k ukončení činnosti dHybridu a vleklým soudním tahanicím, které nebyly dodnes vyřešeny.

Dělat věci jinak

Ne nadarmo se ovšem říká, že všechno zlé je k něčemu dobré. Milton začal probouzet z popela to, co z jeho společnosti zbylo, a rozjel projekt pojmenovaný dHybrid Systems. Ten se orientoval podobným směrem jako předchozí projekt, ovšem kladl větší důraz na technologii využití zemního plynu a vodíku.

Právě zde se začal lámat chléb a Milton narazil na tu správnou zlatou žílu. Jeho dHybrid Systems od něj zakoupil metalurgický gigant Worthington Industries, pod kterým Milton nějaký čas působil coby generální ředitel dHybridu. Nakonec se rozhodl plně osamostatnit a založil další společnost pojmenovanou Nikola Motor Company. Jejím primárním cílem byla produkce nákladních vozů s nulovými emisemi za využití klasického elektrického i vodíkového pohonu.

nikola_tre_3

Foto: Nikola

Tahač Nikola Tre

Zajímavostí je, že podobně jako Marc Tarpenning a Martin Eberhard při zakládání Tesly, ani Milton toho o způsobu vedení automobilky a elektromobilitě zase tolik nevěděl. Překvapivě k sobě do týmu začal hledat další osoby s minimem znalostí z oboru, ale maximálním odhodláním jít do projektu, který nebudil příliš důvěry. Důvodem prý byla absence jakýchkoliv zažitých pravidel a postupů, což dávalo celému týmu naprosto volné ruce.

lilium-taxi-min

Přečtěte si takéPo boku Tesly či SpaceX. Vzdušné taxíky Lilium mají 35 milionů dolarů od investora, který pomohl i projektům Elona MuskaPo boku Tesly či SpaceX. Vzdušné taxíky Lilium mají 35 milionů dolarů od investora, který pomohl i projektům Elona Muska

Počátky Nikoly se ovšem začátkům Tesly podobají i v tom, že ani jedna automobilka se nehnala do výroby a marketingu. Oba výrobci se soustředili především na tvoření kvalitního produktu a Milton i na odlišné budování filozofie značky. Zatímco většina automobilek staví svou image na produkovaných modelech, pro Nikolu je o něco důležitější palivo, na které její tahače jezdí.

Se silou elektřiny a vodíku operuje Nikola již od samotného počátku a i to je jeden z důvodu, proč pro ni nikdy nebyl problém na své modely sbírat předobjednávky.

nikola-one

Foto: Nikola

Vodíkový tahač Nikola One

Už její první modelový prototyp Nikola One, který byl představen v roce 2016, získal předobjednávky ve výši 2,3 miliardy dolarů. Nikola později představila model Two, v roce 2019 model Tre a díky tomu nyní drží předobjednávky na 14 tisíc vozů v celkové hodnotě 10 miliard dolarů. Jen 800 vozů by měl mít zamluvených pivovarnický gigant Anheuser-Busch.

Raketový růst

Minulý pátek navíc Nikola vstoupila na burzu, což se okamžitě promítlo do ceny jejích akcií i tržní hodnoty. Zatímco ještě v pátek měla cena jedné akcie hodnotu necelých 36 dolarů, během dnešního dne raketově vystřelila na hodnotu téměř 93 dolarů a aktuálně se pouští do zajímavého rodea.

Podobný efekt měl vstup společnosti na burzu i na její tržní hodnotu, o čemž informoval Bloomberg. Zatímco hodnota automobilky Ford, která má daleko důvěryhodnější historii, zastoupení na trzích po celém světě, na kterých nabízí desítky modelů a dokáže generovat zisk, se pohybuje na hranici 29 miliard dolarů, hodnota Nikoly se aktuálně pohybuje ve výši 28 miliard dolarů.

miroslav-fuksa-2

Přečtěte si takéCo neměříš, to neřídíš. O tom, jak měřit práci v IT, aby z toho nebyl Big Brother, píše Miroslav Fuksa z Coding BearCo neměříš, to neřídíš. O tom, jak měřit práci v IT, aby z toho nebyl Big Brother, píše Miroslav Fuksa z Coding Bear

A to je poměrně slušný úspěch na automobilku, která pro letošek nečeká žádné výnosy, na trhu nemá ani jeden model a první vydělanou miliardu dolarů za rok plánuje až na rok 2023. I proto se najdou tací, kteří se na Nikolu a její úspěch dívají skrze prsty, celou věc vnímají jako nafouknutou bublinu a někteří dokonce mluví o podvodu.

Příkladem je i článek na investičním portálu Seeking Alpha, který zpochybňuje celý obchodní model společnosti a polemizuje nad efektivitou tahačů a jejich vodíkového pohonu. A pochybovačný je i například tento příspěvek na Redditu. Zda bude Nikola schopna tyto fámy vyvrátit, bychom se měli dozvědět již během příštích několika let.

nikola-badger-pick-up2

Foto: Nikola

Badger sází na modernější design

Nyní má minimálně dobře našlápnuto k tomu, aby začala konečně odbavovat objednávky. První vozy chce začít vyrábět již během příštího roku v Evropě za pomoci společnosti Iveco. Další tahače by měly vznikat v chystané továrně poblíž domovského Phoenixu. V plné produkci Nikola počítá s výrobou 15 tisíc bateriových a 30 tisíc vodíkových tahačů ročně, přičemž tohoto cíle chce dosáhnout v roce 2027.

Kdy přesně a zda vůbec se na trh dostane i vodíkový pick-up Badger, momentálně není jasné. Nikola se chce primárně zaměřit na sektor těžké nákladní dopravy, na kterou bude také koncipovat své výrobní linky. Pro výrobu vodíkového pick-upu proto bude muset najít partnera, nicméně objednávky na vůz již byly otevřeny. Spolu s tím chce navíc investovat do sítě vodíkových čerpacích stanic, které jsou alfou a omegou úspěchu vodíkové mobility.

A Trevor Milton? Ten vstup Nikoly na burzu prožíval jako nikdo jiný. Minulý pátek označil za druhý nejdůležitější den ve svém životě, hned po svém svatebním dnu. A není se čemu divit, jednalo se o klíčový den jak pro Nikolu, tak i pro jeho osobní bohatství, jelikož v Nikole drží největší podíl.

Akce jim odpadly, tak začalo Attendu pomáhat školám. Nástroj Učíme.se už používá přes dva tisíce učitelů

Jiří SvobodaJiří Svoboda

marekmensa_1Story

Foto: Attendu

Spoluzakladatel Attendu a Učíme.se Marek Mensa

0Zobrazit komentáře

Ještě před čtyřmi měsíci by nejspíš podnikatel Marek Mensa neuvažoval o tom, že by mohl pomoci českému školství. Pandemická situace ale změnila všechno a jeho startupu Attendu, který provozuje software pro organizaci eventů, se po zákazu veřejných akcí částečně uvolnily kapacity.

Mensa a jeho kolegové nejdříve přemýšleli, co se svým byznysem udělat, a začali proto navrhovat nástroj na organizaci onlinových eventů. Nápad se ale příliš nechytil, protože organizátoři se v začátcích krize zdráhali dělat akce po internetu, hlavně kvůli absenci networkingu. Místo toho začali hromadně akce přesouvat na podzim.

Strategii tak otočili a místo pomoci vlastnímu byznysu se rozhodli věnovat jiným odvětvím, a to jak svým časem, tak nově navrženým prototypem. „Došlo nám, že navržená technologie může být použitelná i v jiných odvětvích a na základě rychlého průzkumu jsme objevili velkou propast a paralýzu ve školství,“ popisuje Mensa.

ucimese_1

Foto: Učíme.se

Nástroj Učíme.se se chce přízpůsobit potřebám škol

Vznikla tak iniciativa s názvem Učíme.se. De facto přes noc získal tým v dotazníku tisíc odpovědí, zjistil, co učitelé v nastalé situaci reálně potřebují, a získal první kontakty daleko vzdálené od jejich původního byznysu v podobě organizace eventů. Původní produkt, který chtěl tým Attendu aplikovat ve školství, se ale ukázal jako příliš složitý a chyběla v něm svěží komunikace, kterou žáci potřebují.

„Rozhodli jsme se, že oddělíme korporátní svět od školství a celý nástroj navrhneme od nuly,“ říká čtyřiadvacetiletý podnikatel. Učíme.se tak staví na klasických funkcích skupinových hovorů, ale na rozdíl od běžných aplikací má funkce vyvinuté na míru pro školy. Jde například o zvednutí ruky, vyvolání nebo zkoušení.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mensa ostatně nechtěl vytvářet další komunikační nástroj jako takový, ale především vytvořit místo, které má v jednoduchém uživatelském prostředí simulovat skutečnou výuku. Učitelé tak mohou například nahrávat učební materiály nebo vytvářet konkrétní vyučovací hodiny. Celá platforma je přístupná přes web, není tedy potřeba nic stahovat. Registrují se navíc pouze učitelé, kteří žáky pozvou přes e-mail.

Spousta probdělých nocí

Od prvotního nápadu přes realizaci až po první uživatele uběhlo pouhých deset dní. „Těsně před Velikonocemi jsme otevřeli registraci pro prvních 100 zájemců. Kapacita se během pár hodin zaplnila. Na základě zpětné vazby jsme Učíme.se doladili a po Velikonocích jej spustili pro všechny,“ popisuje Mensa vývoj celé platformy.

ucimese_4

Foto: Učíme.se

Součástí Učíme.se jsou i různé statusy žáků

Nejdřív celý nástroj vznikal zcela interně v týmu Attendu, ale postupně se na něj nabalili i další dobrovolníci. Mensa zdůrazňuje hlavně velkou motivaci všech zúčastněných. „Bylo to hodně probdělých nocí, ale byli jsme hnáni vidinou pomoci. Teď z toho máme opravdu dobrý pocit,“ říká.

Dnes platformu používá přes dva tisíce učitelů a probíhá na ní 120 až 200 vyučovacích hodin denně. Za květen 2020 služba zaregistrovala 110 tisíc vstupů do výuky. Postupně přidával tým další funkce, jako je integrace videí, dokumentů, prezentací, podporu mobilních zařízení i praktické maličkosti, jako je upozornění na vypnutý mikrofon.

jindrich-faborsky

Přečtěte si takéMarketing Festival bude velkolepý i online, nechceme nudný webinář, říká Jindřich Fáborský v CzechCrunch PodcastuMarketing Festival bude velkolepý i online, nechceme nudný webinář, říká Jindřich Fáborský v CzechCrunch Podcastu

Odezva na celou iniciativu byla podle Mensy víc než pozitivní. „Ozývají se nám učitelky a učitelé a říkají, že jim to opravdu pomohlo a chtějí službu používat i nadále. Byli i tací, kteří nám na rovinu řekli, že se se svými žáky díky nám viděli poprvé od začátku krize,“ popisuje spoluzakladatel Attendu. Zajímavým zjištěním také bylo, že někteří učitelé dali Učíme.se přednost proto, že jde o čistě českou službu.

A co bude dál?

Původně do Učíme.se vložil tým Attendu veškerý svůj čas a díky tomu služba prý dnes žije tak trochu svým životem. Doteď je projekt zdarma, běží na serverech Attendu, ale taková situace pochopitelně není udržitelná věčně. Mensa a jeho tým už tak zvažují, jakým směrem se bude vzdělávací platforma ubírat dále.

online-vyuka-v-praxi

Foto: Učíme.se

Učíme.se používají už tisíce učitelů

„Přemýšlíme, jakým směrem Učíme.se nasměrujeme po stránce monetizace. V té formě, ve které je, ale zůstane zdarma. Hledáme věci navíc, za které by byli zákazníci ochotni zaplatit,“ říká Mensa s tím, že určité limitace mohou současní uživatelé očekávat například v kapacitě úložiště.

Platící zákazník by mohl přizvat například více účastníků, než je současných 35, což by podle Mensy mohlo otevřít dveře k užívání při workshopech nebo webinářích. Nástroj může nabídnout také třeba brandové přizpůsobení pro školy a firmy. Vývojářský tým totiž kontaktovalo už i množství firem a korporací a projevily o produkt zájem.

exec-final

Přečtěte si takéČupr, Šejdová a Hajduček ukazují, jak budovat byznys s vizíČupr, Šejdová, Hajduček. Navzdory tržním turbulencím ukazují, jak budovat byznys s dlouhodobou vizí

Další vývoj je ale v plánu i po školní stránce. Potenciál vidí tým propojení Učíme.se se školními informačními systémy, což může dát za vznik synergii a otevřít tím prostor například pro hybridní výuku.

Během pandemie se koordinaci onlinové věnuje i projekt organizace Česko.Digital nazvaný podobně, Učíme Online. O workshopy pro učitele nebo organizace sbírek počítačů projevily zájem stovky škol a zapojilo se více než 400 dobrovolníků. I tato iniciativa ale už hledí do budoucna a na další rozvoj získala pět milionů korun.